Vláda Petra Nečase

Aktualizováno 26. 2. 2020 15:11
Vláda Petra Nečase získala důvěru 10. srpna 2010. Oficiálně kabinet fungoval od 13. července 2010 a předčasně ho ukončil zásah ÚOOZ v červnu 2013.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Vláda Petra Nečase získala důvěru Poslanecké sněmovny 10. srpna 2010, hlasovalo pro ni všech 118 poslanců, jejichž strany tehdy tvořily vládní koalici - ODS, TOP 09 a VV.

Funkce se kabinet oficiálně ujal 13. července 2010, kdy jednotlivé ministry jmenoval prezident Václav Klaus. Již dříve si od něj jmenovací dekret převzal premiér Petr Nečas.

Demise vlády v roce 2013

Tato vláda skončila po třech letech, tedy předčasně, na přelomu června a července 2013. Důvodem byl zásah ÚOOZ, během kterého byla zdržena šéfka kabinetu Jana Nagyová, tři exposlanci ODS a lidé z vojenské rozvědky. Detektivové původně sledovali případy související s lobbisty Romanem Janouškem a Ivo Rittigem, ale objevili zneužití vojenské rozvědky pro osobní sledování a také podezření na uplácení poslanců výměnou za trafiky.

Premiér podal demisi. Koalice ODS, TOP 09 a LIDEM chtěla nadále pokračovat s novým předsedou vlády. Kandidátkou ODS na premiérský post se stala Miroslava Němcová. Prezident Miloš Zeman však návrh koaličních stran odmítl, přestože Němcové přislíbilo podporu 101 poslanců. Novým premiérem byl jmenován ekonom Jiří Rusnok a začátkem července pak Zeman jmenoval také jednotlivé nové ministry. Tato tzv. "vláda přátel Miloše Zemana" však nezískala důvěru.

Podrobnosti ze složení Nečasovy vlády

Vláda měla původně 15 členů, strany si rozdělily posty v poměru šest (ODS), pět (TOP 09), tři (Věci veřejné) a jeden bez politické příslušnosti. V průběhu volebního období však došlo k několika změnám na ministerských postech.

Povolební jednání o programových prioritách a personálním obsazení kabinetu mezi šéfy koaličních stran trvala měsíc a půl.

Klíčová reformní ministerstva - finance, zdravotnictví i sociální věci - pro sebe nakonec získala TOP 09. Věci veřejné si zase na úkor ODS prosadily vnitro i dopravu, o obě strategická ministerstva ale následkem vnitrostranických rozporů, odstartovaných kauzou s uplácením vlastních členů v dubnu 2011, přišli. Občanští demokraté udrželi kontrolu alespoň nad "eurodotačními" resorty životního prostředí a zemědělství, podléhala jim rovněž obrana, justice a průmysl.

Většina ministrů patřila zároveň i mezi členy Poslanecké sněmovny, kam byli zvoleni v květnu 2010.

Ve vládě zpočátku zcela chyběly ženy, později v ní byly tři.

Přehled krizí vlády

Vládu Petra Nečase od počátku pronásledovaly aféry, spory a krize - první velká krize přišla ke konci roku 2010 po korupční aféře na Státním fondu životního prostředí, v níž padl ministr Drobil. Tato kauza se přelila i na osobu policejního prezidenta Oldřicha Martinů, který také nakonec, po intervenci z Hradu, odstoupil ze své funkce, ve které byl nahrazen Petrem Lessym.

Druhá velká krize přišla v dubnu 2011, nedlouho po kauze ministra Vondry. Po údajné korupci některých členů Věcí veřejných jejich faktickým lídrem Vítem Bártou, který na svou pozici rezignoval, se rozjel kolotoč s demisemi a náročným vyjednáváním.

Na jeho konci bylo odvolání Radka Johna (který se stal vicepremiérem pro boj s korupcí), jehož nahradil bývalý elitní policista Jan Kubice, a nástup státního tajemníka ministerstva dopravy, Radka Šmerdy, na post ministra. V této podobě vláda vydržela asi měsíc - v květnu 2011 opustil Radek John svůj úřad, jelikož necítil dostatečnou vládní podporu.

V červnu 2011 se rozhořela bitva o křesla VV - dvě z "jejich" čtyřech byla obsazena nestraníky a strana se proto dožadovala odchodu ministra Šmerdy a svého nároku na čtyři křesla, zaručované koaliční smlouvou. Vláda dostala ultimátum - Věci veřejné vyhrožovaly odchodem z vlády, nebude-li situace do konce června vyřešena.

Nakonec se tak také stalo - výsledkem jednání, potvrzeným dodatkem ke koaliční smlouvě, je post vicepremiérky a šéfky Legislativní rady vlády pro první místopředsedkyni VV a šéfku poslaneckého klubu Karolínu Peake. Po krátké anabázi odešel dosavadní šéf resortu dopravy Radek Šmerda, jehož rezignaci přijal prezident Václav Klaus. Šmerdu nahradil ekonom VV Pavel Dobeš. Oba dva jmenoval do svých úřadů prezident prvního července 2011.

Na konci roku 2011 došlo ve vládě k dalším personálním změnám - ministrem zemědělství se stal Petr Bendl (ODS), do čela ministerstva průmyslu a obchodu se postavil Martin Kuba (ODS) a ministerstvo kultury začala vést Alena Hanáková (TOP 09).

Na jaře 2012 se vláda potýkala s další krizí. Na veřejnost se dostala nahrávka Kristýny Kočí, ze které podle VV vyplývá, že se koaliční partneři před rokem podíleli na přípravě puče uvnitř Věcí veřejných. Strana pak podmínila své setrvání ve vládě revizí koaliční smlouvy, dále požadovala, aby byla vyřešena kauza Lesů ČR, krize ve státním zastupitelství, problematický systém vydávání sociálních dávek a některé další kauzy, které strana nespecifikovala.

Ministři Věcí veřejných (Karolína Peake, Kamil Jankovský, Pavel Dobeš) však odmítli demise podat, a strana se tak rozštěpila. Věci veřejné nakonec odešly do opozice a lidé kolem Karolíny Peake zůstali ve vládě. Vicepremiérka založila stranu LIDEM, do níž přestoupilo sedm poslanců VV.

Projděte si kapitolu po kapitole, co pro vás vláda nachystala, jak vám hodlá změnit život.

Přečtěte si profily všech členů vlády:

Bývalí členové vlády:

Radek John - místopředseda vlády a předseda Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí, ministr vnitra (VV)
Jiří Pospíšil - ministr spravedlnosti (ODS)
Martin Kocourek - ministr průmyslu a obchodu (ODS)
Pavel Drobil - ministr životního prostředí (ODS)
Ivan Fuksa - ministr zemědělství (ODS)
Jiří Besser - ministr kultury (bezp. za TOP 09)
Vít Bárta - ministr dopravy (VV)
Radek Šmerda - ministr dopravy (bezp.)
Josef Dobeš - ministr školství (VV)
Jaromír Drábek (TOP 09) - ministr práce a sociálních věcí
Alexandr Vondra (ODS) - ministr obrany
Pavel Dobeš (LIDEM, dříve VV) - ministr dopravy

 

Právě se děje

Další zprávy