Audiovizuální mediální služby na vyžádání

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Biden ujistil Putina, že v případě vojenské eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou budou USA a spojenci reagovat tvrdými ekonomickými opatřeními. Ukrajina měla být předním tématem rozhovoru lídrů. 

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě v úterý spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Šéf americké technologické společnosti Apple Tim Cook před lety uzavřel tajnou dohodu, která potlačila hrozby pro podnikání firmy na čínském trhu výměnou za pomoc při rozvoji čínského technologického sektoru. Informoval o tom dnes server The Information s odvoláním na rozhovory a interní dokumenty Applu. Dodal, že hodnota této dohody se odhaduje na více než 275 miliard dolarů (přes šest bilionů Kč).

Cook podle serveru tuto dohodu připravil v roce 2016 při osobních schůzkách s čínskými představiteli, jejichž cílem bylo zastavit vlnu opatření čínských regulátorů namířených proti Applu.Ta spolu s negativní publicitou vedla k poklesu prodeje telefonů iPhone v Číně.

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.