Petr Nečas

Aktualizováno 10. 8. 2010 23:41
Petr Nečas, vystudovaný fyzik, je bývalým předsedou ODS. Zastával post premiéra ČR od voleb v roce 2010 do června 2013.
Petr Nečas.
Petr Nečas. | Foto: Vojtěch Marek

Petr Nečas byl v letech 2010 až 2013 premiérem České republiky. Demisi podal 17. června 2013, a to v souvislosti s tzv. aférou Nagyová. Nečas skončil také jako předseda ODS a ve volbách, které se konaly v říjnu 2013, již nekandidoval. V únoru 2014 byl obviněn z uplácení tří někdejších poslanců ODS. Nejvyšší soud jeho stíhání umožnil, zatímco údajné příjemce úplatků ne.

Politická kariéra

Členem ODS se stal v roce 1991, místopředsedou strany byl v letech 1999 - 2004 a 2006 - 2010, mezi lety 2004 až 2006 zastával post prvního místopředsedy.

V Poslanecké sněmovně působil od roku 1992, v letech 1996 až 2002 byl předsedou sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost.

V letech 1995-1996 zastával funkci prvního náměstka ministra obrany. V květnu 1995 ho ODS navrhla na uvolněné místo ministra vnitra. Nečas nejprve návrh přijal, po několika dnech však vzal své slovo pryč a nabídku odmítl s odkazem na rodinné důvody.

Nečas zastával v letech 2006 až 2009 ve vládě Mirka Topolánka funkci ministra práce a sociálních věcí a vicepremiéra.

Ještě před tím, než usedl do premiérského křesla, se Nečas stal předsedou Občanské demokratické strany (teprve třetím v historii ODS). Na 21. kongresu strany v červnu 2010 jej do předsednické funkce podpořilo 87 procent delegátů. Nečas vedl ODS jako lídr do sněmovních voleb v roce 2010 poté, co z funkce předsedy a volebního lídra odstoupil Mirek Topolánek.

Poslancem za Občanskou demokratickou stranu byl zvolen ve volbách v roce 2010 ve Zlínském kraji. Petr Nečas patřil mezi hlavní autory volebního programu ODS.

Předseda vlády

Do čela vlády ho jmenoval tehdejší prezident republiky Václav Klaus v červnu 2010. Jeho úkolem bylo sestavit vládu, která by mohla vystřídat úřednický kabinet Jana Fischera.

To se mu podařilo během dvou týdnů po vobách: celá patnáctičlenná vláda byla prezidentem jmenována 13.7., a mohla se tak naplno ujmout svých pravomocí. Důvěru Poslanecké sněmovny kabinet získal 10. srpna 2010.

Strany vládní koalice se na personálním obsazení kabinetu i jeho programových prioritách dohadovaly měsíc a půl. ODS ve vládě nakonec obsadila šest křesel, TOP 09 pět a Věci veřejné čtyři. V průběhu volebního období však došlo k několika rozporům mezi koaličními partnery, které nakonec vedly k odchodu Věcí veřejných z vlády. Část jejich členů vytvořila stranu LIDEM, díky které mohla tato koalice nadále fungovat.

Akce ÚOOZ:

Nečasovo tříleté působení v čele vlády ukončila tzv. aféra Nagyová.

V červnu 2013 zahájili detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu největší akci ve své historii, při níž zadrželi bývalé poslance, elity vojenského zpravodajství i šéfku premiérova kabinetu Janu Nagyovou. Osm lidí bylo obviněno, sedm z nich skončilo ve vazbě.

Vyšetřování ÚOOZ svedlo dohromady tři kauzy, které spojuje právě premiérova blízká spolupracovnice Jana Nagyová. Ta měla být v kontaktu s pražskými lobbisty Ivem Rittigem a Romanem Janouškem, dále detektivové došli k závěru, že prostřednictvím Nagyové Nečas nabídl lukrativní posty v polostátních firmách třem poslancům ODS výměnou za to, že složí mandáty a neshodí vládu při schvalování daňového balíčku. Poslední kauza se týkala Nečasova soukromého života i armády. Podle policie si Nagyová objednala u šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka i jeho nástupce Milana Kovandy sledování premiérovy manželky Radky Nečasové.

Nečas zpočátku odstoupení z funkce v souvislosti s aférou odmítal, nakonec však demisi podal. Zároveň odešel i z čela ODS a oznámil, že se rozhodl zcela skončit s politikou. V předčasných volbách v říjnu 2013 už nekandidoval.

Celá kauza stále ještě není u konce. V únoru 2014 došlo k jejímu dalšímu posunu poté, co byl Petr Nečas obviněn z podplácení právě v souvislosti s "kauzou trafik" pro trojici exposlanců ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Ke stíhání bývalého premiéra otevřel cestu Nejvyšší soud. Ten na podzim 2013 potvrdil, že obvinění exposlanců ODS není možné, zatímco Nečase ano. V současné době jsou v této větvi případu dále obviněni bývalá šéfka vládního kabinetu Nagyová, nynější Nečasova manželka, a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.

Bio

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti. Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně. Před politickou kariérou pracoval v Tesle Rožnov.

Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Po rozvodu s manželkou Radkou v srpnu 2013 se v září oženil s Janou Nagyovou.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy