Petr Nečas

Aktualizováno 10. 8. 2010 23:41
Petr Nečas, vystudovaný fyzik, je bývalým předsedou ODS. Zastával post premiéra ČR od voleb v roce 2010 do června 2013.
Petr Nečas.
Petr Nečas. | Foto: Vojtěch Marek

Petr Nečas byl v letech 2010 až 2013 premiérem České republiky. Demisi podal 17. června 2013, a to v souvislosti s tzv. aférou Nagyová. Nečas skončil také jako předseda ODS a ve volbách, které se konaly v říjnu 2013, již nekandidoval. V únoru 2014 byl obviněn z uplácení tří někdejších poslanců ODS. Nejvyšší soud jeho stíhání umožnil, zatímco údajné příjemce úplatků ne.

Politická kariéra

Členem ODS se stal v roce 1991, místopředsedou strany byl v letech 1999 - 2004 a 2006 - 2010, mezi lety 2004 až 2006 zastával post prvního místopředsedy.

V Poslanecké sněmovně působil od roku 1992, v letech 1996 až 2002 byl předsedou sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost.

V letech 1995-1996 zastával funkci prvního náměstka ministra obrany. V květnu 1995 ho ODS navrhla na uvolněné místo ministra vnitra. Nečas nejprve návrh přijal, po několika dnech však vzal své slovo pryč a nabídku odmítl s odkazem na rodinné důvody.

Nečas zastával v letech 2006 až 2009 ve vládě Mirka Topolánka funkci ministra práce a sociálních věcí a vicepremiéra.

Ještě před tím, než usedl do premiérského křesla, se Nečas stal předsedou Občanské demokratické strany (teprve třetím v historii ODS). Na 21. kongresu strany v červnu 2010 jej do předsednické funkce podpořilo 87 procent delegátů. Nečas vedl ODS jako lídr do sněmovních voleb v roce 2010 poté, co z funkce předsedy a volebního lídra odstoupil Mirek Topolánek.

Poslancem za Občanskou demokratickou stranu byl zvolen ve volbách v roce 2010 ve Zlínském kraji. Petr Nečas patřil mezi hlavní autory volebního programu ODS.

Předseda vlády

Do čela vlády ho jmenoval tehdejší prezident republiky Václav Klaus v červnu 2010. Jeho úkolem bylo sestavit vládu, která by mohla vystřídat úřednický kabinet Jana Fischera.

To se mu podařilo během dvou týdnů po vobách: celá patnáctičlenná vláda byla prezidentem jmenována 13.7., a mohla se tak naplno ujmout svých pravomocí. Důvěru Poslanecké sněmovny kabinet získal 10. srpna 2010.

Strany vládní koalice se na personálním obsazení kabinetu i jeho programových prioritách dohadovaly měsíc a půl. ODS ve vládě nakonec obsadila šest křesel, TOP 09 pět a Věci veřejné čtyři. V průběhu volebního období však došlo k několika rozporům mezi koaličními partnery, které nakonec vedly k odchodu Věcí veřejných z vlády. Část jejich členů vytvořila stranu LIDEM, díky které mohla tato koalice nadále fungovat.

Akce ÚOOZ:

Nečasovo tříleté působení v čele vlády ukončila tzv. aféra Nagyová.

V červnu 2013 zahájili detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu největší akci ve své historii, při níž zadrželi bývalé poslance, elity vojenského zpravodajství i šéfku premiérova kabinetu Janu Nagyovou. Osm lidí bylo obviněno, sedm z nich skončilo ve vazbě.

Vyšetřování ÚOOZ svedlo dohromady tři kauzy, které spojuje právě premiérova blízká spolupracovnice Jana Nagyová. Ta měla být v kontaktu s pražskými lobbisty Ivem Rittigem a Romanem Janouškem, dále detektivové došli k závěru, že prostřednictvím Nagyové Nečas nabídl lukrativní posty v polostátních firmách třem poslancům ODS výměnou za to, že složí mandáty a neshodí vládu při schvalování daňového balíčku. Poslední kauza se týkala Nečasova soukromého života i armády. Podle policie si Nagyová objednala u šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka i jeho nástupce Milana Kovandy sledování premiérovy manželky Radky Nečasové.

Nečas zpočátku odstoupení z funkce v souvislosti s aférou odmítal, nakonec však demisi podal. Zároveň odešel i z čela ODS a oznámil, že se rozhodl zcela skončit s politikou. V předčasných volbách v říjnu 2013 už nekandidoval.

Celá kauza stále ještě není u konce. V únoru 2014 došlo k jejímu dalšímu posunu poté, co byl Petr Nečas obviněn z podplácení právě v souvislosti s "kauzou trafik" pro trojici exposlanců ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Ke stíhání bývalého premiéra otevřel cestu Nejvyšší soud. Ten na podzim 2013 potvrdil, že obvinění exposlanců ODS není možné, zatímco Nečase ano. V současné době jsou v této větvi případu dále obviněni bývalá šéfka vládního kabinetu Nagyová, nynější Nečasova manželka, a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.

Bio

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti. Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně. Před politickou kariérou pracoval v Tesle Rožnov.

Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Po rozvodu s manželkou Radkou v srpnu 2013 se v září oženil s Janou Nagyovou.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy