Petr Nečas

Aktualizováno 10. 8. 2010 23:41
Petr Nečas, vystudovaný fyzik, je bývalým předsedou ODS. Zastával post premiéra ČR od voleb v roce 2010 do června 2013.
Petr Nečas.
Petr Nečas. | Foto: Vojtěch Marek

Petr Nečas byl v letech 2010 až 2013 premiérem České republiky. Demisi podal 17. června 2013, a to v souvislosti s tzv. aférou Nagyová. Nečas skončil také jako předseda ODS a ve volbách, které se konaly v říjnu 2013, již nekandidoval. V únoru 2014 byl obviněn z uplácení tří někdejších poslanců ODS. Nejvyšší soud jeho stíhání umožnil, zatímco údajné příjemce úplatků ne.

Politická kariéra

Členem ODS se stal v roce 1991, místopředsedou strany byl v letech 1999 - 2004 a 2006 - 2010, mezi lety 2004 až 2006 zastával post prvního místopředsedy.

V Poslanecké sněmovně působil od roku 1992, v letech 1996 až 2002 byl předsedou sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost.

V letech 1995-1996 zastával funkci prvního náměstka ministra obrany. V květnu 1995 ho ODS navrhla na uvolněné místo ministra vnitra. Nečas nejprve návrh přijal, po několika dnech však vzal své slovo pryč a nabídku odmítl s odkazem na rodinné důvody.

Nečas zastával v letech 2006 až 2009 ve vládě Mirka Topolánka funkci ministra práce a sociálních věcí a vicepremiéra.

Ještě před tím, než usedl do premiérského křesla, se Nečas stal předsedou Občanské demokratické strany (teprve třetím v historii ODS). Na 21. kongresu strany v červnu 2010 jej do předsednické funkce podpořilo 87 procent delegátů. Nečas vedl ODS jako lídr do sněmovních voleb v roce 2010 poté, co z funkce předsedy a volebního lídra odstoupil Mirek Topolánek.

Poslancem za Občanskou demokratickou stranu byl zvolen ve volbách v roce 2010 ve Zlínském kraji. Petr Nečas patřil mezi hlavní autory volebního programu ODS.

Předseda vlády

Do čela vlády ho jmenoval tehdejší prezident republiky Václav Klaus v červnu 2010. Jeho úkolem bylo sestavit vládu, která by mohla vystřídat úřednický kabinet Jana Fischera.

To se mu podařilo během dvou týdnů po vobách: celá patnáctičlenná vláda byla prezidentem jmenována 13.7., a mohla se tak naplno ujmout svých pravomocí. Důvěru Poslanecké sněmovny kabinet získal 10. srpna 2010.

Strany vládní koalice se na personálním obsazení kabinetu i jeho programových prioritách dohadovaly měsíc a půl. ODS ve vládě nakonec obsadila šest křesel, TOP 09 pět a Věci veřejné čtyři. V průběhu volebního období však došlo k několika rozporům mezi koaličními partnery, které nakonec vedly k odchodu Věcí veřejných z vlády. Část jejich členů vytvořila stranu LIDEM, díky které mohla tato koalice nadále fungovat.

Akce ÚOOZ:

Nečasovo tříleté působení v čele vlády ukončila tzv. aféra Nagyová.

V červnu 2013 zahájili detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu největší akci ve své historii, při níž zadrželi bývalé poslance, elity vojenského zpravodajství i šéfku premiérova kabinetu Janu Nagyovou. Osm lidí bylo obviněno, sedm z nich skončilo ve vazbě.

Vyšetřování ÚOOZ svedlo dohromady tři kauzy, které spojuje právě premiérova blízká spolupracovnice Jana Nagyová. Ta měla být v kontaktu s pražskými lobbisty Ivem Rittigem a Romanem Janouškem, dále detektivové došli k závěru, že prostřednictvím Nagyové Nečas nabídl lukrativní posty v polostátních firmách třem poslancům ODS výměnou za to, že složí mandáty a neshodí vládu při schvalování daňového balíčku. Poslední kauza se týkala Nečasova soukromého života i armády. Podle policie si Nagyová objednala u šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka i jeho nástupce Milana Kovandy sledování premiérovy manželky Radky Nečasové.

Nečas zpočátku odstoupení z funkce v souvislosti s aférou odmítal, nakonec však demisi podal. Zároveň odešel i z čela ODS a oznámil, že se rozhodl zcela skončit s politikou. V předčasných volbách v říjnu 2013 už nekandidoval.

Celá kauza stále ještě není u konce. V únoru 2014 došlo k jejímu dalšímu posunu poté, co byl Petr Nečas obviněn z podplácení právě v souvislosti s "kauzou trafik" pro trojici exposlanců ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Ke stíhání bývalého premiéra otevřel cestu Nejvyšší soud. Ten na podzim 2013 potvrdil, že obvinění exposlanců ODS není možné, zatímco Nečase ano. V současné době jsou v této větvi případu dále obviněni bývalá šéfka vládního kabinetu Nagyová, nynější Nečasova manželka, a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.

Bio

Petr Nečas se narodil 19. listopadu 1964 v Uherském Hradišti. Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně. Před politickou kariérou pracoval v Tesle Rožnov.

Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Po rozvodu s manželkou Radkou v srpnu 2013 se v září oženil s Janou Nagyovou.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 46 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy