Miloš Zeman

Aktualizováno 26. 1. 2020 22:53
Miloš Zeman byl v roce 2013 zvolen v historicky první přímé volbě prezidentem republiky. Úřadu se ujal 8. března 2013. Druhé funkční období započal o pět let později, 8. března 2018.
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: Reuters

Miloš Zeman byl v roce 2013 zvolen v historicky první přímé volbě prezidentem republiky. Úřadu se po Václavu Klausovi ujal 8. března 2013, a stal se tak třetím prezidentem ČR. V době svého nástupu do funkce byl třetím nejstarším prezidentem v historii, starší byli jen Ludvík Svoboda a T. G. Masaryk. Prezidentské křeslo obhájil i o pět let později a druhé funkční období započal 8. března 2018.

Politická kariéra

Během Pražského jara vstoupil do KSČ, ze které ho ale po dvou letech vyloučili. Posléze pracoval v bance a jako prognostik. Zásadně se začal v politice Miloš Zeman angažovat během sametové revoluce. V roce 1990 usedl za Občanské fórum do Sněmovny národů Federálního shromáždění. O dva roky později vstoupil do ČSSD, aby se zanedlouho stal jejím předsedou (ve funkci 1993-2001). Je označován za hlavní sílu, která dovedla ČSSD k masovému úspěchu ve volbách.

Po volbách v roce 1996 usedl do křesla předsedy Poslanecké sněmovny, po předčasných volbách v roce 1998 se stal premiérem. Ve funkci vydržel celé čtyři roky, podíl na tom má i opoziční smlouva s ODS, která bránila opoziční straně ve vyvolání nedůvěry. Poté předal moc v ČSSD Vladimíru Špidlovi. Zemanovo vládnutí však za sebou zanechalo několik problematických bodů, jemu samotnému se však nikdy nic neprokázalo. Šlo o bamberskou aféru (financování strany výměnou za výhodné ovlivňování ekonomiky), Olovo (kompromitující dokument na stranickou kolegyni Petru Buzkovou) nebo kufříkovou aféru (falešné dokumenty k diskreditaci BIS a ministerstva vnitra).

V roce 2003 se ucházel o post prezidenta, ale volba pro něj skončila fiaskem, protože nezískal ani podporu všech členů ČSSD.

Poté oznámil, že se stahuje z veřejného života, ale čas od času komentoval politiku z Vysočiny, kam přesídlil. S ČSSD se rozloučil definitivně v roce 2007, kdy ze strany vystoupil, především kvůli rozepřím s Jiřím Paroubkem.

Návrat do politiky ohlásil v roce 2009. Stal se předsedou Strany práv občanů - zemanovci a v roce 2010, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny, se postavil do čela její kandidátky v Ústeckém kraji.

Strana získala 4,33 % hlasů a do sněmovny se nedostala. Po neúspěchu Zeman oznámil rezignaci na předsednickou funkci. Na mimořádném sjezdu strany pak získal titul čestného předsedy, který si ponechal i po zvolení prezidentem.

Prezidentské volby 2013

Do boje o Hrad se rozhodl vstoupit v únoru 2012. Do 6. listopadu 2012, kdy byla uzávěrka přihlášek na prezidentskou kandidaturu, dokázal jeho tým nasbírat pod petici 105 tisíc podpisů občanů (podmínkou bylo 50 tisíc), a Zeman se tak stal oficiálním kandidátem.

První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013 a Miloš Zeman v něm se ziskem 24,21 % hlasů zvítězil. Ve druhém kole, které se konalo 25. a 26. ledna a v němž o přízeň voličů soupeřil s Karlem Schwarzenbergem, získal téměř 55 % hlasů. Volební účast v prvním kole přesáhla 61 %, ve druhém kole přišlo k urnám 59,11 % oprávněných voličů.

Prezidentského úřadu se Miloš Zeman ujal 8. března 2013, kdy ve Vladislavském sále na Pražském hradě složil ústavou předepsaný prezidentský slib. Zeman po zaznění české státní hymny v prvním prezidentském projevu řekl, že nebude podporovat žádnou politickou stranu, a uvedl, že Hrad pod jeho vedením bude "neutrální pole pro diskusi všech politických stran". Nejtvrdší kritiku napnul ke "kmotrovským mafiím", neonacistickým organizacím a velké části médií, která se podle něj soustředí na "vymývání mozků". Za kritiku novinářů sklidil Zeman potlesk na otevřené scéně, jediný za celý projev. Ten jako - podle svých slov - "tolerantní ateista" zakončil modlitbou. U sochy TGM Zeman prohlásil, že je třeba navazovat na masarykovské republikánské tradice a že v naší ústavě stále existují monarchistické prvky jako třeba amnestie a milosti. "Těchto práv se dobrovolně vzdám," uvedl nový český prezident.

Nový začátek Strany práv občanů

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2013, utrpěla SPOZ drtivou porážku. Získala pouze 1,51 % hlasů.

I když možná některé z vás to bude bolet - prosím vás, abyste odstranili z názvu naší strany slovo zemanovci, protože to, k čemu byla tato strana trvale vytvořena, bylo hájení práv občanů, nikoli hájení práva jednoho člověka

Miloš Zeman

SPOZ se proto rozhodla pro "restart" a do svého čela zvolila Jana Velebu, bývalého prezidenta Agrární komory ČR. Strana vyměnila téměř celé vedení a navíc z názvu vypustila slovo zemanovci, o což požádal sám Miloš Zeman, který zůstal čestným předsedou.

Zeman a migrační krize

V době migrační krize roku 2015 varoval prezident Zeman před uprchlickou vlnou a stavěl se na stranu odpůrců migrace. Následně kritizoval tehdejší vládu Bohuslava Sobotky, že se ostřeji nevymezila v EU vůči kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rovněž prohlásil, že migrační vlnu považuje za organizovanou invazi, za kterou stojí egyptské Muslimské bratrstvo.

Prezidentské volby 2018 a druhý mandát prezidenta ČR

Z prvního kola prezidentské volby v roce 2018, jež se konalo 12. a 13. ledna, postoupil z devíti kandidátů do druhého kola dosavadní prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Ve druhém kole - 26. a 27. ledna - pak o 152 184 hlasů (2,74 procentního bodu) zvítězil Miloš Zeman. V prvním kole byla volební účast 61,92 %, v kole druhém pak 66,6 %.

Samotnou inauguraci Miloše Zemana pro druhé prezidentské období provázely kontroverze ohledně pozvaných a nepozvaných hostů, někteří pak při projevu prezidenta dali svůj nesoulad najevo odchodem ze sálu.

I druhý Zemanův prezidentský mandát se nese ve znamení urážek novinářů i nestandardních interpretací ústavy (viz vleklé odvolání ministra kultury a jmenování nového v létě 2019). Miloš Zeman se i nadále vyznačuje svéráznou zahraniční politikou (na česko-čínském hospodářském fóru se zastal čínské společnosti Huawei, považované některými západními zeměmi za bezpečnostní riziko vzhledem k napojení na čínskou vládu; v roce 2014 prohlásil, že se přijel do Číny učit, jak stabilizovat společnost). Občanské protesty a demonstrace pak vyvolalo jeho jmenování Marie Benešové, členky prezidentova poradního týmu, ministryní spravedlnosti ve vládě Andreje Babiše v dubnu 2019.

Osobní život

Miloš Zeman vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor národohospodářské plánování.

Je podruhé ženatý, a to s Ivanou Zemanovou. Z prvního manželství má syna Davida, ze současného svazku dceru Kateřinu.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Rusko udělilo Snowdenovi povolení k pobytu na neomezenou dobu

Rusko udělilo bývalému spolupracovníkovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi povolení k pobytu na neomezenou dobu. Oznámila to ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na Snowdenova právního zástupce Anatolije Kučerenu. Podle něj Američan zatím neuvažuje o tom, že by požádal o ruské občanství.

Snowdenovi podle Kučereny původně vypršelo povolení k pobytu v Rusku na konci dubna. Vzhledem k pandemii covidu-19 bylo prodlouženo automaticky do června, kdy si Snowden zažádal o jeho obnovení.

Edward Snowden je bývalý spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA). V roce 2013 zveřejnil utajované informace tajných služeb, jež mimo jiné dokládaly, že rozvědky sbíraly telefonní záznamy týkající se milionů Američanů. Za vyzrazení těchto informací je v USA obviněn ze špionáže a krádeže, za což mu hrozí přes 20 let vězení. Od roku 2013 se před americkou justicí ukrývá v Rusku, které mu po jeho útěku ze Spojených států udělilo azyl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy