Miloš Zeman

Aktualizováno 15. 5. 2021 15:13
Miloš Zeman byl v roce 2013 zvolen v historicky první přímé volbě prezidentem republiky. Úřadu se ujal 8. března 2013. Druhé funkční období započal o pět let později, 8. března 2018.
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: Reuters

Miloš Zeman byl v roce 2013 zvolen v historicky první přímé volbě prezidentem republiky. Úřadu se po Václavu Klausovi ujal 8. března 2013, a stal se tak třetím prezidentem ČR. V době svého nástupu do funkce byl třetím nejstarším prezidentem v historii, starší byli jen Ludvík Svoboda a T. G. Masaryk. Prezidentské křeslo obhájil i o pět let později a druhé funkční období započal 8. března 2018.

Politická kariéra

Během pražského jara vstoupil do KSČ, ze které ho ale po dvou letech vyloučili. Posléze pracoval v bance a jako prognostik. Zásadně se začal v politice Miloš Zeman angažovat během sametové revoluce. V roce 1990 usedl za Občanské fórum do Sněmovny národů Federálního shromáždění. O dva roky později vstoupil do ČSSD, aby se zanedlouho stal jejím předsedou (ve funkci 1993-2001). Je označován za hlavní sílu, která dovedla ČSSD k masovému úspěchu ve volbách.

Po volbách v roce 1996 usedl do křesla předsedy Poslanecké sněmovny, po předčasných volbách v roce 1998 se stal premiérem. Ve funkci vydržel celé čtyři roky, podíl na tom má i opoziční smlouva s ODS, která bránila opoziční straně ve vyvolání nedůvěry. Poté předal moc v ČSSD Vladimíru Špidlovi. Zemanovo vládnutí však za sebou zanechalo několik problematických bodů, jemu samotnému se však nikdy nic neprokázalo. Šlo o bamberskou aféru (financování strany výměnou za výhodné ovlivňování ekonomiky), Olovo (kompromitující dokument na stranickou kolegyni Petru Buzkovou) nebo kufříkovou aféru (falešné dokumenty k diskreditaci BIS a ministerstva vnitra).

V roce 2003 se ucházel o post prezidenta, ale volba pro něj skončila fiaskem, protože nezískal ani podporu všech členů ČSSD.

Poté oznámil, že se stahuje z veřejného života, ale čas od času komentoval politiku z Vysočiny, kam přesídlil. S ČSSD se rozloučil definitivně v roce 2007, kdy ze strany vystoupil, především kvůli rozepřím s Jiřím Paroubkem.

Návrat do politiky ohlásil v roce 2009. Stal se předsedou Strany práv občanů - zemanovci a v roce 2010, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny, se postavil do čela její kandidátky v Ústeckém kraji.

Strana získala 4,33 % hlasů a do sněmovny se nedostala. Po neúspěchu Zeman oznámil rezignaci na předsednickou funkci. Na mimořádném sjezdu strany pak získal titul čestného předsedy, který si ponechal i po zvolení prezidentem.

Prezidentské volby 2013

Do boje o Hrad se rozhodl vstoupit v únoru 2012. Do 6. listopadu 2012, kdy byla uzávěrka přihlášek na prezidentskou kandidaturu, dokázal jeho tým nasbírat pod petici 105 tisíc podpisů občanů (podmínkou bylo 50 tisíc), a Zeman se tak stal oficiálním kandidátem.

První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013 a Miloš Zeman v něm se ziskem 24,21 % hlasů zvítězil. Ve druhém kole, které se konalo 25. a 26. ledna a v němž o přízeň voličů soupeřil s Karlem Schwarzenbergem, získal téměř 55 % hlasů. Volební účast v prvním kole přesáhla 61 %, ve druhém kole přišlo k urnám 59,11 % oprávněných voličů.

Prezidentského úřadu se Miloš Zeman ujal 8. března 2013, kdy ve Vladislavském sále na Pražském hradě složil ústavou předepsaný prezidentský slib. Zeman po zaznění české státní hymny v prvním prezidentském projevu řekl, že nebude podporovat žádnou politickou stranu, a uvedl, že Hrad pod jeho vedením bude "neutrální pole pro diskusi všech politických stran". Nejtvrdší kritiku napnul ke "kmotrovským mafiím", neonacistickým organizacím a velké části médií, která se podle něj soustředí na "vymývání mozků". Za kritiku novinářů sklidil Zeman potlesk na otevřené scéně, jediný za celý projev. Ten jako - podle svých slov - "tolerantní ateista" zakončil modlitbou. U sochy TGM Zeman prohlásil, že je třeba navazovat na masarykovské republikánské tradice a že v naší ústavě stále existují monarchistické prvky jako třeba amnestie a milosti. "Těchto práv se dobrovolně vzdám," uvedl nový český prezident.

Nový začátek Strany práv občanů

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2013, utrpěla SPOZ drtivou porážku. Získala pouze 1,51 % hlasů.

I když možná některé z vás to bude bolet - prosím vás, abyste odstranili z názvu naší strany slovo zemanovci, protože to, k čemu byla tato strana trvale vytvořena, bylo hájení práv občanů, nikoli hájení práva jednoho člověka

Miloš Zeman

SPOZ se proto rozhodla pro "restart" a do svého čela zvolila Jana Velebu, bývalého prezidenta Agrární komory ČR. Strana vyměnila téměř celé vedení a navíc z názvu vypustila slovo zemanovci, o což požádal sám Miloš Zeman, který zůstal čestným předsedou.

Zeman a migrační krize

V době migrační krize roku 2015 varoval prezident Zeman před uprchlickou vlnou a stavěl se na stranu odpůrců migrace. Následně kritizoval tehdejší vládu Bohuslava Sobotky, že se ostřeji nevymezila v EU vůči kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rovněž prohlásil, že migrační vlnu považuje za organizovanou invazi, za kterou stojí egyptské Muslimské bratrstvo.

Prezidentské volby 2018 a druhý mandát prezidenta ČR

Z prvního kola prezidentské volby v roce 2018, jež se konalo 12. a 13. ledna, postoupil z devíti kandidátů do druhého kola dosavadní prezident Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Ve druhém kole - 26. a 27. ledna - pak o 152 184 hlasů (2,74 procentního bodu) zvítězil Miloš Zeman. V prvním kole byla volební účast 61,92 %, v kole druhém pak 66,6 %.

Samotnou inauguraci Miloše Zemana pro druhé prezidentské období provázely kontroverze ohledně pozvaných a nepozvaných hostů, někteří pozvaní pak při projevu prezidenta dali svůj nesoulad najevo odchodem ze sálu.

I druhý Zemanův prezidentský mandát se nese ve znamení urážek novinářů i nestandardních interpretací ústavy (viz vleklé odvolání ministra kultury a jmenování nového v létě 2019). Miloš Zeman se i nadále vyznačuje svéráznou zahraniční politikou (na česko-čínském hospodářském fóru se zastal čínské společnosti Huawei, považované některými západními zeměmi za bezpečnostní riziko vzhledem k napojení na čínskou vládu; v roce 2014 prohlásil, že se přijel do Číny učit, jak stabilizovat společnost). Občanské protesty a demonstrace pak vyvolalo jeho jmenování Marie Benešové, členky prezidentova poradního týmu, ministryní spravedlnosti ve vládě Andreje Babiše v dubnu 2019. Ve vrbětické kauze na jaře 2021 zpochybňoval zjištění BIS, jejíhož šéfa Michala Koudelku dlouhodobě kritizuje.

Osobní život

Miloš Zeman vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor národohospodářské plánování.

Je podruhé ženatý, a to s Ivanou Zemanovou. Z prvního manželství má syna Davida, ze současného svazku dceru Kateřinu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

teď

Guvernér Oklahomy zpřísnil zákon proti potratům, zakázal je od oplodnění

Guvernér Oklahomy Kevin Stitt ve středu podepsal nový zákon, který dále zpřísňuje podmínky pro potraty. Podle zákona ze začátku měsíce byly potraty zakázané od šestého týdne těhotenství, nová norma obsahuje zákaz od oplodnění. Patří tak k nejstriktnějším zákonům proti potratům, jež platí v USA, uvedla agentura Reuters. Ze zákazu je několik výjimek a povolená zůstává i kontracepce, a to včetně té postkoitální.

Stitt uvedl, že slíbil obyvatelům Oklahomy, že podepíše jakýkoliv zákon prosazující omezení potratů, který "dostane na stůl". "Jelikož život začíná početím, tak od tohoto okamžiku máme jako lidské bytosti zodpovědnost chránit život dítěte i matky," prohlásil Stitt.

Do Oklahomy v posledních měsících cestovaly stovky žen z Texasu, kde rovněž platí striktní protipotratový zákon, který zákrok zakazuje od šestého týdne těhotenství. Kvůli novému zákonu v Oklahomě se tak dostupnost potratů na jihu Spojených států výrazně sníží a ženy budou muset cestovat do vzdálenějších států, kde zákrok není zakázán, poukazují zahraniční agentury.

Některé americké státy vedené republikánskými guvernéry začaly prosazovat přísnější protipotratovou legislativu poté, co na začátku května unikl z amerického nejvyššího soudu návrh rozsudku, který ruší předchozí verdikt téhož soudu z roku 1973, jež umožnil legalizaci potratů. Soud potvrdil pravost návrhu, který podpořila většina soudců, ale rozsudek stále oficiálně nevydal. Podle stanice CNN se tak stane nejdříve na konci června. Do té doby se znění textu může ještě změnit.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

St. Louis vyhrálo v play off NHL v Coloradu a vynutilo si pokračování série

Hokejisté St. Louis zvítězili ve 2. kole play off NHL na ledě Colorada 5:4 v prodloužení, odvrátili první hrozbu vyřazení a snížili stav série na 2:3. Blues měli namále, ještě ve 35. minutě prohrávali 0:3 a prodloužení si vynutili až při hře bez brankáře 56 sekund před koncem základní hrací doby. Zápas rozhodl Tyler Bozak v čase 63:38. Domácím nestačil ani hattrick Nathana MacKinnona.

Colorado vedlo po úvodní třetině dvěma trefami MacKinnona a ve 25. minutě zvýšil Gabriel Landeskog tečí na 3:0. K obratu zavelel Vladimir Tarasenko, na nějž gólově navázali ve třetí třetině Robert Thomas a Justin Faulk. Domácí ještě přiblížil postupu MacKinnon, který po úchvatném sólu přes celé kluziště dostal tým v 58. minutě do vedení 4:3. Thomas ale při hře v šesti poslal z dorážky zápas do prodloužení, které rozhodl Bozak střelou od modré čáry.

Aktualizováno před 13 minutami

KLDR odpálila východním směrem tři balistické střely

Severní Korea odpálila východním směrem tři balistické střely. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom ve středu informovala agentura Reuters. Střely byly vyslány v rozmezí necelé hodiny z letiště Sunan u Pchjongjangu, z něhož v poslední době provedla KLDR několik podobných zkušebních odpalů. Náměstek jihokorejského poradce pro národní bezpečnost řekl, že KLDR podnikla experiment s detonačním zařízením v přípravě na svůj sedmý jaderný test. Do testu byla podle téhož zdroje zřejmě zapojena nová mezikontinentální balistická střela Hwasong-17.

Pchjongjang rakety odpálil jen několik hodin poté, co z Japonska odletěl americký prezident Joe Biden, který do Asie zavítal poprvé od svého zvolení. Zástupci USA i Jižní Koreje varovali, že KLDR se chystá na další zbrojní testy, možná i během návštěvy amerického prezidenta.

V reakci na raketové testy USA vyzvou v příštích dnech Radu bezpečnosti OSN k zpřísnění sankcí proti Pchjongjangu, citovaly zahraniční tiskové agentury vysoce postaveného představitele americké vlády.

V případě prvního odpalu šlo podle jihokorejského Společného sboru náčelníků štábů (JCS) zřejmě o mezikontinentální balistickou raketu, zatímco druhá raketa patrně v polovině letu selhala. Třetí střela byla podle JCS balistická raketa krátkého doletu.

Spojené státy a Jižní Korea v reakci uspořádaly kombinované cvičení včetně testů raket země-země, do nichž byl zapojen americký armádní taktický raketový systém a jihokorejské balistické střely Hjonmu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

Z Floridy odstartovala raketa Falcon 9, nese českou družici s Hurvínkem

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve středu kolem 21:30 SELČ vypustila na oběžnou dráhu svůj náklad, ve kterém byla i česká družice Planetum-1. Její součástí je vedle kamer, čidel a vysílaček také miniaturní skleněná loutka Hurvínka. Informovala o tom organizace Planetum, díky které družice vznikla.

Podle této organizace je satelit velmi malých rozměrů třídy Cubesat unikátní tím, že je zcela zaměřený na vzdělávání žáků základních a středních škol. Zhruba hodinu po vypuštění byl z české družice zachycen první signál, informoval Jan Veselý z Planetária Praha.

Z Floridy raketa Falcon 9 odstartovala ve středu kolem 20:35 SELČ bez problémů. Satelity se začaly oddělovat od rakety po zhruba hodině letu. Kolem 22:40 SELČ platforma Planetum informovala, že stanice v Mexiku zachytila z české družice první signál, což znamená, že se vypuštění satelitu do vesmíru podařilo.

Podle organizátorů projektu je Planetum-1 "první čistě edukativně zaměřený satelit na světě". Postava Hurvínka má žákům přiblížit fungování satelitu ve vesmíru. V pražském planetáriu se pak žáci základních a středních škol budou seznamovat s tím, jak lze družici vysílat povely a jak od ní přijímat signály. Údaje z čidel a výsledky měření družice budou moci využívat vysokoškolští studenti ve svých bakalářských a diplomových pracích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy