ČSSD - Česká strana sociálně demokratická

Aktualizováno 19. 3. 2020 20:25
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je česká levicová sociálnědemokratická parlamentní strana. Zároveň jde o nejstarší politickou stranu u nás.
Logo strany ČSSD.
Logo strany ČSSD. | Foto: Aktuálně.cz

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je česká levicová sociálnědemokratická parlamentní strana. Jejím předsedou je Jan Hamáček, ministr vnitra v kabinetu Andreje Babiše.

V Evropském parlamentu je ČSSD členem Strany evropských socialistů (PES).

Vznik strany:

Sociální demokracie byla založena roku 1878 v břevnovské hospodě U Kaštanu v Praze. V roce 1920 se od ní oddělilo marxistické křídlo, z něhož později vznikla komunistická strana. Po skončení druhé světové války na jaře 1945 obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty. Spor mezi přívrženci spolupráce s komunisty a zastánci ideové samostatnosti vyvrcholil v únoru 1948, kdy zvítězila první skupina, stranu zlikvidovala a splynula s KSČ. Část členů emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Po listopadu 1989 strana svoji činnost obnovila.

ČSSD po roce 1989:

Obnovovací sjezd strany se uskutečnil v březnu 1990 a navázal na tradice předválečné ČSDSD. V roce 1993 změnila strana název na Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) a jejím předsedou byl po Jiřím Horákovi zvolen Miloš Zeman. Pod jeho vedením se ČSSD ve volbách 1996 stala druhou nejsilnější stranou, hned po ODS.

V předčasných volbách roku 1998 sociální demokraté zvítězili a sestavili menšinový kabinet v čele s premiérem Zemanem, jehož chod zajistila neblaze proslulá opoziční smlouva s ODS, vedenou Václavem Klausem. V parlamentních volbách 2002 ČSSD také získala nejvíce voličských hlasů, do vlády šla v koalici s lidovci a US-DEU, předsedou vlády se stal Vladimír Špidla, od roku 2001 předseda sociálních demokratů. Koalice měla křehkou většinu 101 hlasů.

Po neúspěchu v evropských volbách Špidla odstoupil a nahradil ho mladý a nadějný Stanislav Gross. Ten však z vrcholové funkce po necelém roce (v dubnu 2005) odstoupil kvůli nevyjasněnému financování svého bytu. Preference strany vytáhl nahoru nový předseda, Jiří Paroubek, v letech 2005 až 2006 premiér ČR.

Další vlády už sestavovala ODS v čele s Mirkem Topolánkem. V roce 2010 ČSSD vyhrála parlamentní volby, ale pro levicovou vládu nenašla partnery, Paroubek bezprostředně po volbách rezignoval, v čele strany stanul Bohuslav Sobotka. Strana setrvala v opozici, vládu sestavil Petr Nečas, předseda ODS.

Lánský puč

ČSSD, vedená Bohuslavem Sobotkou, se v říjnu 2013 stala vítěznou stranou v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny. Pro ČSSD hlasovalo 20,45 % voličů a strana ve sněmovně získala 50 mandátů. Den po předčasných volbách předsednictvo ČSSD vyřadilo Bohuslava Sobotku z vyjednávacího týmu o budoucí vládě a vyzvalo ho k rezignaci na post předsedy strany. O usnesení se hlasovalo veřejně a jmenovitě. Pro se vyslovilo 20 ze 33 členů předsednictva. Sobotka však odejít odmítl a jednání svých oponentů v čele s Michalem Haškem označil za pokus o puč.

Následně se do médií dostala zpráva, že se pět členů ČSSD sešlo v sobotu večer po vyhlášení volebních výsledků s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Této schůzky se zúčastnil Michal Hašek, Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach, Milan Chovanec a Jiří Zimola. Podle Sobotkových stoupenců uvnitř strany měl být v Lánech dohodnut plán, jak ho sesadit. Předseda strany poté požadoval, aby tzv. pučisté vyvodili politické důsledky a odešli z vedení ČSSD. Pod tlakem tak čtyři z nich skutečně učinili, pouze Chovancovu rezignaci na post místopředsedy strany Sobotka nepřijal.

V neděli 10. listopadu 2013 zasedal ústřední výkonný výbor, který rozhodl, že Sobotka je kandidátem strany na premiéra a povede povolební vyjednávání o sestavení nové vlády. ČSSD se na vládě dohodla s hnutím ANO a s lidovci.

Parlamentní volby 2017 přinesly ČSSD nejnižší výsledek v polistopadové historii, pouhých 7,27 procenta (15 mandátů). Přesto se nakonec stala vládní stranou, když - za stranických názorových neshod - přistoupila na nabídku vítězného ANO. Tento menšinový kabinet premiéra Andreje Babiše vládne za tiché podpory KSČM.

Od února 2018 vede sociální demokraty Jan Hamáček, současně ministr vnitra v Babišově vládě.

Počet členů:

ČSSD měla k roku 2009 necelých 25 tisíc registrovaných členů, to byl co do počtu osob se stranickou knížkou vrchol v polistopadové historii strany. Údaje k roku 2017 hovoří o 19 tisících a z července 2019 už o 13 tisících členů.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

22. srpna 1998 - 15. července 2002 - menšinová vláda ČSSD v čele s Milošem Zemanem.
15. července 2002 - 4. srpna 2004 - vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD); 11 ministrů za ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
4. srpna 2004 - 25. dubna 2005 - vláda premiéra Stanislava Grosse (ČSSD); ČSSD 12 ministrů, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
25. dubna 2005 - 4. září 2006 - vláda premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD); ČSSD 12 ministrů, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
29. ledna 2014 - 13. prosince 2017 - vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD); ČSSD devět ministrů, ANO sedm ministrů, KDU-ČSL tři ministry.
27. června 2018 - doposud - vláda premiéra Andreje Babiše (ANO);

Volby do Poslanecké sněmovny:

1992 - Volby do ČNR (předchůdkyně sněmovny); ČSSD skončila na třetím místě a dostala 6,53 procenta hlasů (16 mandátů).
1996 - ČSSD byla druhá za ODS (26,44 procenta, 61 mandátů).
1998 - ČSSD zvítězila před ODS (32,31 procenta, 74 mandátů).
2002 - ČSSD zvítězila před ODS (30,20 procenta, 70 mandátů).
2006 - ČSSD byla druhá za ODS (32,32 procenta, 74 mandátů).
2010 - ČSSD zvítězila před ODS (22,08 procenta, 56 mandátů).
2013 - ČSSD zvítězila před ANO 2011 (20,45 procenta, 50 mandátů).
2017 - ČSSD byla šestá z devíti subjektů, které se dostaly do sněmovny; (7,27 %, 15 mandátů)

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Případ Afroameričana, který zemřel krátce po zatčení, vyšetří ministerstvo spravedlnosti a FBI

Případ smrti zatýkaného neozbrojeného černošského muže ve státě Minnesota vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti a Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Ve středu to sdělil americký prezident Donald Trump. Podle něj se tak děje na jeho žádost. "Požádal jsem, aby toto vyšetřování bylo urychleno a velmi oceňuji veškerou práci, kterou odvádějí místní pořádkové složky," dodal Trump na svém Twitteru.

Úmrtí George Floyda vyvolalo nepokoje ve městě Minneapolis. Policie tam ve středu rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v pondělí ve vazbě poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel. Floyda se snažila zatknout policie na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělaným šekem. Podle policejní zprávy se strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Čtyři zasahující policisté už kvůli incidentu přišli o práci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy