ČSSD - Česká strana sociálně demokratická

Aktualizováno 19. 3. 2020 20:25
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je česká levicová sociálnědemokratická parlamentní strana. Zároveň jde o nejstarší politickou stranu u nás.
Logo strany ČSSD.
Logo strany ČSSD. | Foto: Aktuálně.cz

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je česká levicová sociálnědemokratická parlamentní strana. Jejím předsedou je Jan Hamáček, ministr vnitra v kabinetu Andreje Babiše.

V Evropském parlamentu je ČSSD členem Strany evropských socialistů (PES).

Vznik strany:

Sociální demokracie byla založena roku 1878 v břevnovské hospodě U Kaštanu v Praze. V roce 1920 se od ní oddělilo marxistické křídlo, z něhož později vznikla komunistická strana. Po skončení druhé světové války na jaře 1945 obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty. Spor mezi přívrženci spolupráce s komunisty a zastánci ideové samostatnosti vyvrcholil v únoru 1948, kdy zvítězila první skupina, stranu zlikvidovala a splynula s KSČ. Část členů emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Po listopadu 1989 strana svoji činnost obnovila.

ČSSD po roce 1989:

Obnovovací sjezd strany se uskutečnil v březnu 1990 a navázal na tradice předválečné ČSDSD. V roce 1993 změnila strana název na Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) a jejím předsedou byl po Jiřím Horákovi zvolen Miloš Zeman. Pod jeho vedením se ČSSD ve volbách 1996 stala druhou nejsilnější stranou, hned po ODS.

V předčasných volbách roku 1998 sociální demokraté zvítězili a sestavili menšinový kabinet v čele s premiérem Zemanem, jehož chod zajistila neblaze proslulá opoziční smlouva s ODS, vedenou Václavem Klausem. V parlamentních volbách 2002 ČSSD také získala nejvíce voličských hlasů, do vlády šla v koalici s lidovci a US-DEU, předsedou vlády se stal Vladimír Špidla, od roku 2001 předseda sociálních demokratů. Koalice měla křehkou většinu 101 hlasů.

Po neúspěchu v evropských volbách Špidla odstoupil a nahradil ho mladý a nadějný Stanislav Gross. Ten však z vrcholové funkce po necelém roce (v dubnu 2005) odstoupil kvůli nevyjasněnému financování svého bytu. Preference strany vytáhl nahoru nový předseda, Jiří Paroubek, v letech 2005 až 2006 premiér ČR.

Další vlády už sestavovala ODS v čele s Mirkem Topolánkem. V roce 2010 ČSSD vyhrála parlamentní volby, ale pro levicovou vládu nenašla partnery, Paroubek bezprostředně po volbách rezignoval, v čele strany stanul Bohuslav Sobotka. Strana setrvala v opozici, vládu sestavil Petr Nečas, předseda ODS.

Lánský puč

ČSSD, vedená Bohuslavem Sobotkou, se v říjnu 2013 stala vítěznou stranou v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny. Pro ČSSD hlasovalo 20,45 % voličů a strana ve sněmovně získala 50 mandátů. Den po předčasných volbách předsednictvo ČSSD vyřadilo Bohuslava Sobotku z vyjednávacího týmu o budoucí vládě a vyzvalo ho k rezignaci na post předsedy strany. O usnesení se hlasovalo veřejně a jmenovitě. Pro se vyslovilo 20 ze 33 členů předsednictva. Sobotka však odejít odmítl a jednání svých oponentů v čele s Michalem Haškem označil za pokus o puč.

Následně se do médií dostala zpráva, že se pět členů ČSSD sešlo v sobotu večer po vyhlášení volebních výsledků s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Této schůzky se zúčastnil Michal Hašek, Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach, Milan Chovanec a Jiří Zimola. Podle Sobotkových stoupenců uvnitř strany měl být v Lánech dohodnut plán, jak ho sesadit. Předseda strany poté požadoval, aby tzv. pučisté vyvodili politické důsledky a odešli z vedení ČSSD. Pod tlakem tak čtyři z nich skutečně učinili, pouze Chovancovu rezignaci na post místopředsedy strany Sobotka nepřijal.

V neděli 10. listopadu 2013 zasedal ústřední výkonný výbor, který rozhodl, že Sobotka je kandidátem strany na premiéra a povede povolební vyjednávání o sestavení nové vlády. ČSSD se na vládě dohodla s hnutím ANO a s lidovci.

Parlamentní volby 2017 přinesly ČSSD nejnižší výsledek v polistopadové historii, pouhých 7,27 procenta (15 mandátů). Přesto se nakonec stala vládní stranou, když - za stranických názorových neshod - přistoupila na nabídku vítězného ANO. Tento menšinový kabinet premiéra Andreje Babiše vládne za tiché podpory KSČM.

Od února 2018 vede sociální demokraty Jan Hamáček, současně ministr vnitra v Babišově vládě.

Počet členů:

ČSSD měla k roku 2009 necelých 25 tisíc registrovaných členů, to byl co do počtu osob se stranickou knížkou vrchol v polistopadové historii strany. Údaje k roku 2017 hovoří o 19 tisících a z července 2019 už o 13 tisících členů.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

22. srpna 1998 - 15. července 2002 - menšinová vláda ČSSD v čele s Milošem Zemanem.
15. července 2002 - 4. srpna 2004 - vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD); 11 ministrů za ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
4. srpna 2004 - 25. dubna 2005 - vláda premiéra Stanislava Grosse (ČSSD); ČSSD 12 ministrů, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
25. dubna 2005 - 4. září 2006 - vláda premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD); ČSSD 12 ministrů, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
29. ledna 2014 - 13. prosince 2017 - vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD); ČSSD devět ministrů, ANO sedm ministrů, KDU-ČSL tři ministry.
27. června 2018 - doposud - vláda premiéra Andreje Babiše (ANO);

Volby do Poslanecké sněmovny:

1992 - Volby do ČNR (předchůdkyně sněmovny); ČSSD skončila na třetím místě a dostala 6,53 procenta hlasů (16 mandátů).
1996 - ČSSD byla druhá za ODS (26,44 procenta, 61 mandátů).
1998 - ČSSD zvítězila před ODS (32,31 procenta, 74 mandátů).
2002 - ČSSD zvítězila před ODS (30,20 procenta, 70 mandátů).
2006 - ČSSD byla druhá za ODS (32,32 procenta, 74 mandátů).
2010 - ČSSD zvítězila před ODS (22,08 procenta, 56 mandátů).
2013 - ČSSD zvítězila před ANO 2011 (20,45 procenta, 50 mandátů).
2017 - ČSSD byla šestá z devíti subjektů, které se dostaly do sněmovny; (7,27 %, 15 mandátů)

 

Právě se děje

před 39 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy