ČSSD - Česká strana sociálně demokratická

Aktualizováno 19. 3. 2020 20:25
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je česká levicová sociálnědemokratická parlamentní strana. Zároveň jde o nejstarší politickou stranu u nás.
Logo strany ČSSD.
Logo strany ČSSD. | Foto: Aktuálně.cz

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je česká levicová sociálnědemokratická parlamentní strana. Jejím předsedou je Jan Hamáček, ministr vnitra v kabinetu Andreje Babiše.

V Evropském parlamentu je ČSSD členem Strany evropských socialistů (PES).

Vznik strany:

Sociální demokracie byla založena roku 1878 v břevnovské hospodě U Kaštanu v Praze. V roce 1920 se od ní oddělilo marxistické křídlo, z něhož později vznikla komunistická strana. Po skončení druhé světové války na jaře 1945 obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty. Spor mezi přívrženci spolupráce s komunisty a zastánci ideové samostatnosti vyvrcholil v únoru 1948, kdy zvítězila první skupina, stranu zlikvidovala a splynula s KSČ. Část členů emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Po listopadu 1989 strana svoji činnost obnovila.

ČSSD po roce 1989:

Obnovovací sjezd strany se uskutečnil v březnu 1990 a navázal na tradice předválečné ČSDSD. V roce 1993 změnila strana název na Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) a jejím předsedou byl po Jiřím Horákovi zvolen Miloš Zeman. Pod jeho vedením se ČSSD ve volbách 1996 stala druhou nejsilnější stranou, hned po ODS.

V předčasných volbách roku 1998 sociální demokraté zvítězili a sestavili menšinový kabinet v čele s premiérem Zemanem, jehož chod zajistila neblaze proslulá opoziční smlouva s ODS, vedenou Václavem Klausem. V parlamentních volbách 2002 ČSSD také získala nejvíce voličských hlasů, do vlády šla v koalici s lidovci a US-DEU, předsedou vlády se stal Vladimír Špidla, od roku 2001 předseda sociálních demokratů. Koalice měla křehkou většinu 101 hlasů.

Po neúspěchu v evropských volbách Špidla odstoupil a nahradil ho mladý a nadějný Stanislav Gross. Ten však z vrcholové funkce po necelém roce (v dubnu 2005) odstoupil kvůli nevyjasněnému financování svého bytu. Preference strany vytáhl nahoru nový předseda, Jiří Paroubek, v letech 2005 až 2006 premiér ČR.

Další vlády už sestavovala ODS v čele s Mirkem Topolánkem. V roce 2010 ČSSD vyhrála parlamentní volby, ale pro levicovou vládu nenašla partnery, Paroubek bezprostředně po volbách rezignoval, v čele strany stanul Bohuslav Sobotka. Strana setrvala v opozici, vládu sestavil Petr Nečas, předseda ODS.

Lánský puč

ČSSD, vedená Bohuslavem Sobotkou, se v říjnu 2013 stala vítěznou stranou v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny. Pro ČSSD hlasovalo 20,45 % voličů a strana ve sněmovně získala 50 mandátů. Den po předčasných volbách předsednictvo ČSSD vyřadilo Bohuslava Sobotku z vyjednávacího týmu o budoucí vládě a vyzvalo ho k rezignaci na post předsedy strany. O usnesení se hlasovalo veřejně a jmenovitě. Pro se vyslovilo 20 ze 33 členů předsednictva. Sobotka však odejít odmítl a jednání svých oponentů v čele s Michalem Haškem označil za pokus o puč.

Následně se do médií dostala zpráva, že se pět členů ČSSD sešlo v sobotu večer po vyhlášení volebních výsledků s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Této schůzky se zúčastnil Michal Hašek, Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach, Milan Chovanec a Jiří Zimola. Podle Sobotkových stoupenců uvnitř strany měl být v Lánech dohodnut plán, jak ho sesadit. Předseda strany poté požadoval, aby tzv. pučisté vyvodili politické důsledky a odešli z vedení ČSSD. Pod tlakem tak čtyři z nich skutečně učinili, pouze Chovancovu rezignaci na post místopředsedy strany Sobotka nepřijal.

V neděli 10. listopadu 2013 zasedal ústřední výkonný výbor, který rozhodl, že Sobotka je kandidátem strany na premiéra a povede povolební vyjednávání o sestavení nové vlády. ČSSD se na vládě dohodla s hnutím ANO a s lidovci.

Parlamentní volby 2017 přinesly ČSSD nejnižší výsledek v polistopadové historii, pouhých 7,27 procenta (15 mandátů). Přesto se nakonec stala vládní stranou, když - za stranických názorových neshod - přistoupila na nabídku vítězného ANO. Tento menšinový kabinet premiéra Andreje Babiše vládne za tiché podpory KSČM.

Od února 2018 vede sociální demokraty Jan Hamáček, současně ministr vnitra v Babišově vládě.

Počet členů:

ČSSD měla k roku 2009 necelých 25 tisíc registrovaných členů, to byl co do počtu osob se stranickou knížkou vrchol v polistopadové historii strany. Údaje k roku 2017 hovoří o 19 tisících a z července 2019 už o 13 tisících členů.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

22. srpna 1998 - 15. července 2002 - menšinová vláda ČSSD v čele s Milošem Zemanem.
15. července 2002 - 4. srpna 2004 - vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD); 11 ministrů za ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
4. srpna 2004 - 25. dubna 2005 - vláda premiéra Stanislava Grosse (ČSSD); ČSSD 12 ministrů, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
25. dubna 2005 - 4. září 2006 - vláda premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD); ČSSD 12 ministrů, KDU-ČSL a US-DEU po třech.
29. ledna 2014 - 13. prosince 2017 - vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD); ČSSD devět ministrů, ANO sedm ministrů, KDU-ČSL tři ministry.
27. června 2018 - doposud - vláda premiéra Andreje Babiše (ANO);

Volby do Poslanecké sněmovny:

1992 - Volby do ČNR (předchůdkyně sněmovny); ČSSD skončila na třetím místě a dostala 6,53 procenta hlasů (16 mandátů).
1996 - ČSSD byla druhá za ODS (26,44 procenta, 61 mandátů).
1998 - ČSSD zvítězila před ODS (32,31 procenta, 74 mandátů).
2002 - ČSSD zvítězila před ODS (30,20 procenta, 70 mandátů).
2006 - ČSSD byla druhá za ODS (32,32 procenta, 74 mandátů).
2010 - ČSSD zvítězila před ODS (22,08 procenta, 56 mandátů).
2013 - ČSSD zvítězila před ANO 2011 (20,45 procenta, 50 mandátů).
2017 - ČSSD byla šestá z devíti subjektů, které se dostaly do sněmovny; (7,27 %, 15 mandátů)

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 4 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 5 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy