Česká pirátská strana (Piráti)

Aktualizováno 6. 4. 2020 20:07
Česká pirátská strana je liberální politická strana, jejíž program se zaměřuje především na ochranu svobodného internetu, občanskou svobodu, efektivní využití technologií, reformu problematiky duševního vlastnictví či legalizaci lékařské marihuany.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Česká pirátská strana

Česká pirátská strana je liberální politická strana. Byla zaregistrována v červnu 2009. Jejím vzorem byla obdobná strana ve Švédsku. Název je odvozen od serveru Pirate Bay. Soudní proces s jeho provozovateli, vedený kvůli porušování autorských práv, je považován za původní impulz k zakládání pirátských stran ve světě.

Předsedou Pirátů je Ivan Bartoš.

Piráti a volby 2010 a 2013

V komunálních volbách v říjnu 2010 získala strana 0,19 % hlasů a tři zastupitele. Ivo Vašíček získal v roce 2011 v doplňovacích volbách do Senátu za obvod Kladno v prvním kole 0,75 procenta hlasů.

Česká pirátská strana kandidovala v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013. Své kandidáty postavila ve všech krajích ČR. Piráti se se ziskem 2,66 procenta hlasů umístili na deváté pozici, což bylo výrazné zlepšení oproti roku 2010, kdy pro ně hlasovalo 0,8 procenta voličů.

V únoru 2012 se strana poprvé zúčastnila krajských voleb. Jejím ústředním volebním tématem byl "Otevřený stát".

Volby do sněmovny 2017

V parlamentních volbách 2017 obdrželi Piráti nad očekávání 10,79 % voličských hlasů (22 poslaneckých křesel - prvních mandátů ve své krátké historii). Strana skončila třetí, za vítězným ANO a druhou ODS. Již před volbami předseda Bartoš vyloučil spolupráci s Andrejem Babišem a ANO, Piráti jsou tedy v opozici.

Pirátská strana slavila úspěch i v komunálních volbách 2018, v Praze byla druhá a získala primátorský post, jehož se chopil Zdeněk Hřib.

V roce 2019 se Piráti dostali do Evropského parlamentu, kde se přidali ke čtvrté nejsilnější frakci Zelení / Evropská svobodná aliance.

Vedení strany

Od roku 2009 byl předsedou strany Ivan Bartoš, který v červnu 2014 rezignoval. Jako hlavní důvody svého odchodu uvedl nepřekonání pětiprocentní hranice ve volbách do Evropského parlamentu a potřebu věnovat se své rodině. Především však shledal stranu názorově rozdělenou.

Ve vedení Bartoše na dva roky nahradil IT analytik Lukáš Černohorský, spoluzakladatel a předseda krajského sdružení Pirátů v Moravskoslezském kraji. Na celostátním fóru Pirátů v dubnu 2016 byl do čela opět zvolen Ivan Bartoš (a 2018 znovuzvolením potvrzen).

Programový obsah Pirátů

Strana je postavena na podpoře "rodící se informační společnosti, její rozmanitosti a otevřenosti". Zaměřuje se především na ochranu svobodného internetu, svobodné kultury, občanské svobody, efektivní využití technologií či reformu legislativy upravující problematiku duševního vlastnictví. Terčem jejich kritiky byly obchodní praktiky nahrávacích společností a nakladatelství, stejně tak návrh Mezinárodní dohody proti padělatelství - ACTA.

Piráti dlouhodobě podporují legalizaci konopí pro lékařské účely a omezení farmaceutického monopolu. Strana aktivně vystupuje proti potlačování lidských práv, rasismu či neonacismu, její členové příležitostně vystupují na akcích a demonstracích občanské iniciativy ProAlt. Aktivně vystupují proti DSSS (Dělnická strana sociální svobody), která organizuje protestní akce v problematických oblastech s početnou romskou komunitou a odsuzují podněcování k nepokojům a eskalaci napětí mezi Romy a Čechy.

Strana po vzoru WikiLeaks provozovala svůj vlastní server PirateLeaks pro zveřejňování utajovaných či jinak obtížně dostupných dokumentů. PirateLeaks nabídl lidem zcela bezpečný anonymní způsob zaslání a zveřejnění materiálů. Projekt byl ukončen po tom, co si jeden z administrátorů přisvojil internetovou doménu projektu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Covid sílí, za pondělí bylo 4735 nově nakažených, přibývá i hospitalizovaných

Šíření epidemie koronaviru v Česku zrychluje, v pondělí testy odhalily 4735 nově nakažených, což je nejvíc za jeden den od první poloviny dubna a téměř o 1000 víc než před týdnem. Vedle toho hygienici za pondělí zaznamenali 1928 lidí s podezřením na opakovanou nákazu. Roste i počet hospitalizovaných s potvrzeným onemocněním covid-19, v pondělí vyžadovalo nemocniční péči 1135 nakažených, v mezitýdenním srovnání asi o 150 víc. Víc hospitalizovaných s covidem bylo naposledy v polovině srpna, kdy doznívala nezvyklá letní vlna onemocnění. V těžkém stavu bylo v pondělí 38 pacientů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Denní přírůstky nakažených se až na několik výjimek o víkendu zvyšují v mezitýdenním srovnání od začátku září. Lékaři varují před zesílením epidemie v dalších měsících a doporučují zejména starším a chronicky nemocným lidem, aby se nechali proti covidu-19 očkovat či přeočkovat.

Rychlejší šíření nákazy je patrné také z nárůstu takzvaného incidenčního čísla. Nových případů nákazy na 100 tisíc obyvatel za poslední týden přibylo 161, před týdnem to bylo 142. Nejvyšší týdenní incidence je nyní v Královéhradeckém kraji se 195 případy, nejnižší v Karlovarském kraji se 116 nově nakaženými na 100 tisíc obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chladněji než doposud. Vláda kvůli krizi snížila minimální povolené teploty na pracovištích

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu.

Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy