ODS - Občanská demokratická strana

Aktualizováno 24. 2. 2020 19:07
Občanská demokratická strana je liberálně konzervativní pravicová strana, působící na české politické scéně od roku 1991. Její ideologické zaměření je konzervativní a ekonomicky liberální. Směrem k EU je skeptická.
Logo strany ODS.
Logo strany ODS. | Foto: ODS

Občanská demokratická strana je liberálně konzervativní pravicová strana, působící na české politické scéně od roku 1991. Její ideologické zaměření je konzervativní a ekonomicky liberální. Směrem k EU je skeptická. Na půdě Evropského parlamentu se ODS řadí k frakci Evropských konzervativců a reformistů, již spoluzakládala.

Předsedou strany je od roku 2014 Petr Fiala.

Jak šel čas s ODS

Zakladatelem a předsedou Občanské demokratické strany byl až do roku 2002 Václav Klaus, posléze na dvě období prezident ČR (ve funkci hlavy státu od března 2003 do března 2013). Čestného předsednictví strany se Klaus vzdal v prosinci 2008.

Druhým předsedou v období 2002-2010 byl Mirek Topolánek, původně ostravský senátor, v letech 2006 až 2009 i premiér (viz níže přehled vlád se zastoupením ODS). Topolánkova vláda provedla reformu veřejných financí a také zajistila historicky první české předsednictví v Radě EU - během něj však byla vládě vyslovena nedůvěra (i přispěním rebelujících poslanců za ODS).

Vládních povinností se po demisi Topolánkovy vlády ujal úřednický kabinet Jana Fischera.

Mirka Topolánka v roce 2010 v čele ODS vystřídal Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí a místopředseda Topolánkových vlád.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala 20,22 procenta hlasů a přišla tak o pozici nejsilnější strany (oproti předchozím volbám ztratila 15 procent). Ve sněmovně ji zastupovalo 53 poslanců. Miroslava Němcová tehdy obsadila post předsedkyně Poslanecké sněmovny a strana stála v čele koaliční vlády premiéra Petra Nečase. V tomto kabinetu usedlo pět ministrů za ODS.

Nečasova vláda a spolu s ní i sympatie mnohých voličů ODS skončily kvůli tzv. kauze Nagyová. Následovaly předčasné volby.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny obdržela ODS 7,7 procenta hlasů a umístila se v pořadí na pátém místě, což byl její nejhorší výsledek v historii. Ve sněmovně získala 16 křesel.

Občanská demokratická strana prošla po porážce ve volbách proměnou. V lednu 2014 se konal sjezd strany, kde delegáti zvolili nového předsedu. Stal se jím Petr Fiala, bývalý rektor Masarykovy univerzity, bývalý ministr školství a člověk, který se členem ODS stal teprve v roce 2013. V hlasování porazil Miroslavu Němcovou a Edvarda Kožušníka.

Vznik ODS:

ODS vznikla v únoru 1991 na mimořádném republikovém sněmu Občanského fóra (OF) jako jeden ze dvou kolektivních členů OF (spolu s Občanským hnutím) a v dubnu 1991 se konal ustavující kongres nové strany. V březnu 1996 se ODS sloučila s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS).

Počet členů:

ODS poklesl k roku 2018 počet členů pod 15 tisíc. K 1. dubnu 2009 přitom měla celkem 33 916 členů.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

- 2. července 1992 až 4. července 1996 - koalice ODS (a KDS), ODA a KDU-ČSL; premiérem byl Václav Klaus.
- 4. července 1996 až 2. ledna 1998 - koalice ODS, ODA a KDU-ČSL v čele s Václavem Klausem; 30. listopadu 1997 podal Klaus demisi celé vlády a prezident ji pověřil výkonem funkce do jmenování nové vlády.
- 4. září 2006 - 9. ledna 2007 - menšinová vláda ODS (doplněná o nestraníky) v čele s Mirkem Topolánkem. Tato vláda však 3. října 2006 nezískala důvěru sněmovny a 11. října podala demisi.
- 9. ledna 2007 - 8. května 2009 - koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených; premiér Mirek Topolánek.
- 13. července 2010 až 2013 - koalice ODS, TOP 09 a VV, později LIDEM; premiér Petr Nečas
- od předčasných voleb v roce 2013 setrvává ODS v opozici

Volby do Poslanecké sněmovny:

- 1992 - volby do České národní rady (předchůdkyně sněmovny) vyhrála v koalici s KDS (29,73 % hlasů a 76 mandátů).
- 1996 - ODS vyhrála před ČSSD (29,62 % hlasů, 68 mandátů).
- 1998 - ODS druhá za ČSSD (27,74 % hlasů, 63 mandátů).
- 2002 - ODS druhá za ČSSD (24,47 % hlasů, 58 mandátů).
- 2006 - ODS vyhrála před ČSSD (35,38 % hlasů, 81 mandátů).
- 2010 - ODS druhá za ČSSD (20,22 % hlasů, 53 mandátů).
- 2013 - ODS pátá (7,7 % hlasů, 16 mandátů).
- 2017 - ODS druhá (11,32 % hlasů, 25 mandátů).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy