ODS - Občanská demokratická strana

Aktualizováno 24. 2. 2020 19:07
Občanská demokratická strana je liberálně konzervativní pravicová strana, působící na české politické scéně od roku 1991. Její ideologické zaměření je konzervativní a ekonomicky liberální. Směrem k EU je skeptická.
Logo strany ODS.
Logo strany ODS. | Foto: ODS

Občanská demokratická strana je liberálně konzervativní pravicová strana, působící na české politické scéně od roku 1991. Její ideologické zaměření je konzervativní a ekonomicky liberální. Směrem k EU je skeptická. Na půdě Evropského parlamentu se ODS řadí k frakci Evropských konzervativců a reformistů, již spoluzakládala.

Předsedou strany je od roku 2014 Petr Fiala.

Jak šel čas s ODS

Zakladatelem a předsedou Občanské demokratické strany byl až do roku 2002 Václav Klaus, posléze na dvě období prezident ČR (ve funkci hlavy státu od března 2003 do března 2013). Čestného předsednictví strany se Klaus vzdal v prosinci 2008.

Druhým předsedou v období 2002-2010 byl Mirek Topolánek, původně ostravský senátor, v letech 2006 až 2009 i premiér (viz níže přehled vlád se zastoupením ODS). Topolánkova vláda provedla reformu veřejných financí a také zajistila historicky první české předsednictví v Radě EU - během něj však byla vládě vyslovena nedůvěra (i přispěním rebelujících poslanců za ODS).

Vládních povinností se po demisi Topolánkovy vlády ujal úřednický kabinet Jana Fischera.

Mirka Topolánka v roce 2010 v čele ODS vystřídal Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí a místopředseda Topolánkových vlád.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala 20,22 procenta hlasů a přišla tak o pozici nejsilnější strany (oproti předchozím volbám ztratila 15 procent). Ve sněmovně ji zastupovalo 53 poslanců. Miroslava Němcová tehdy obsadila post předsedkyně Poslanecké sněmovny a strana stála v čele koaliční vlády premiéra Petra Nečase. V tomto kabinetu usedlo pět ministrů za ODS.

Nečasova vláda a spolu s ní i sympatie mnohých voličů ODS skončily kvůli tzv. kauze Nagyová. Následovaly předčasné volby.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny obdržela ODS 7,7 procenta hlasů a umístila se v pořadí na pátém místě, což byl její nejhorší výsledek v historii. Ve sněmovně získala 16 křesel.

Občanská demokratická strana prošla po porážce ve volbách proměnou. V lednu 2014 se konal sjezd strany, kde delegáti zvolili nového předsedu. Stal se jím Petr Fiala, bývalý rektor Masarykovy univerzity, bývalý ministr školství a člověk, který se členem ODS stal teprve v roce 2013. V hlasování porazil Miroslavu Němcovou a Edvarda Kožušníka.

Vznik ODS:

ODS vznikla v únoru 1991 na mimořádném republikovém sněmu Občanského fóra (OF) jako jeden ze dvou kolektivních členů OF (spolu s Občanským hnutím) a v dubnu 1991 se konal ustavující kongres nové strany. V březnu 1996 se ODS sloučila s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS).

Počet členů:

ODS poklesl k roku 2018 počet členů pod 15 tisíc. K 1. dubnu 2009 přitom měla celkem 33 916 členů.

Zastoupení ve vládách samostatné ČR:

- 2. července 1992 až 4. července 1996 - koalice ODS (a KDS), ODA a KDU-ČSL; premiérem byl Václav Klaus.
- 4. července 1996 až 2. ledna 1998 - koalice ODS, ODA a KDU-ČSL v čele s Václavem Klausem; 30. listopadu 1997 podal Klaus demisi celé vlády a prezident ji pověřil výkonem funkce do jmenování nové vlády.
- 4. září 2006 - 9. ledna 2007 - menšinová vláda ODS (doplněná o nestraníky) v čele s Mirkem Topolánkem. Tato vláda však 3. října 2006 nezískala důvěru sněmovny a 11. října podala demisi.
- 9. ledna 2007 - 8. května 2009 - koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených; premiér Mirek Topolánek.
- 13. července 2010 až 2013 - koalice ODS, TOP 09 a VV, později LIDEM; premiér Petr Nečas
- od předčasných voleb v roce 2013 setrvává ODS v opozici

Volby do Poslanecké sněmovny:

- 1992 - volby do České národní rady (předchůdkyně sněmovny) vyhrála v koalici s KDS (29,73 % hlasů a 76 mandátů).
- 1996 - ODS vyhrála před ČSSD (29,62 % hlasů, 68 mandátů).
- 1998 - ODS druhá za ČSSD (27,74 % hlasů, 63 mandátů).
- 2002 - ODS druhá za ČSSD (24,47 % hlasů, 58 mandátů).
- 2006 - ODS vyhrála před ČSSD (35,38 % hlasů, 81 mandátů).
- 2010 - ODS druhá za ČSSD (20,22 % hlasů, 53 mandátů).
- 2013 - ODS pátá (7,7 % hlasů, 16 mandátů).
- 2017 - ODS druhá (11,32 % hlasů, 25 mandátů).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Epidemie covidu dál ustupuje, v pátek přibylo zhruba 2200 nových případů

Letní vlna epidemie covidu-19, která začala v Česku zpomalovat na konci července, dál slábne. Za pátek přibylo v zemi 2194 nových případů koronaviru, to je o 212 méně než před týdnem. Laboratoře odhalily uplynulý den 880 podezření na opakovanou nákazu, minulý pátek jich bylo o 89 víc. O dvě stovky se v mezitýdenním srovnání snížil počet hospitalizovaných s covidem, kterých je nyní 1025. Počet pacientů ve vážném stavu se výrazně nemění, před tímto víkendem jich bylo v nemocnicích 33.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Českém Švýcarsku byl v noci klid, drony objevily tři místa s vyšší teplotou

V národním parku České Švýcarsko byl v noci klid, drony objevily tři místa se zvýšenou teplotou v okolí Pravčické brány a Kozího hřbetu, uvedli v sobotu ráno hasiči.

V pátek hasiči požár po 20 dnech dohasili, nyní pokračuje fáze takzvané technologické pomoci, kterou koordinuje štáb Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. V sobotu se začnou vracet domů obyvatelé evakuovaných částí Hřenska a osad Mezná a Mezní Louky. Pro turisty zůstává tato část národního parku zavřená.

Podle generálního ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka budou dál požářiště monitorovat také drony s termokamerami. Vrtulníky, které se na boji s ohněm podílely, v pátek odletěly, ještě odpoledne ale nabíraly vodu z Labe a prolévaly půdu nad Hřenskem. Ohniska je podle Vlčka důležité hlídat a případně včas zasáhnout. Helikoptéry se tak mohou v případě potřeby do oblasti vrátit do 30 minut.

před 1 hodinou

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy