ANO 2011 - politické hnutí

Aktualizováno 4. 4. 2020 16:00
Aktiv nespokojených občanů byl založen koncem roku 2011, v průběhu roku 2012 se registroval jako politické hnutí ANO 2011. Populistické ANO je nyní nejsilnějším politickým subjektem v Česku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ANO 2011

ANO je zkratka pro sdružení Akce nespokojených občanů, které bylo založeno v listopadu 2011. Iniciativa vznikla na základě kritiky politické situace, která vzešla od miliardáře Andreje Babiše. Podporovatelé se vymezovali vůči korupci a politikaření, které má brzdit rozvoj české společnosti, a prosazovali zlepšení prostředí pro působení živnostníků.

V květnu 2012 bylo sdružení registrováno jako politické hnutí a převzalo základní programové body. Pro označení hnutí se používá ANO 2011 nebo jednodušší ANO.

Předsedou hnutí je Andrej Babiš, který proslul svým sloganem "řídit stát jako firmu" a také kauzou Čapí hnízdo a možným střetem zájmů ve vztahu k holdingu Agrofert.

Senátní volby 2012 a parlamentní volby 2013

Na podzim 2012 se hnutí ANO účastnilo senátních voleb. Voličům nabídlo své kandidáty v sedmi případech, ale uskupení se nepodařilo občany přesvědčit, a tak žádný z adeptů na senátorský post neuspěl, ani se nedostal do druhého kola volby.

V parlamentních volbách 2013 - navzdory narychlo uspořádané kampani - se hnutí podařilo zaujmout voliče a vyhoupnout se zpod hranice deseti procent až na druhou pozici, dvě procenta vzdálenou od ČSSD, tedy 18,65 %. Babišův politický projekt tak získal přes 927 tisíc hlasů.

Hnutí ANO v předvolební kampani prosazovalo svůj vstup do opozice, nečekaně vysoký výsledek však zákonitě znamenal přehodnocení situace, a tak se ANO stalo hlavním vyjednávacím partnerem vítězné ČSSD. Doplnili je ještě lidovci se 14 mandáty.

ANO spolu s ČSSD a KDU-ČSL vstoupilo do vlády Bohuslava Sobotky, tehdy předsedy ČSSD.

Evropské volby 2014

V roce 2014 hnutí kandidovalo do voleb do Evropského parlamentu. Jeho lídr Pavel Telička, bývalý evropský komisař, ve volbách uspěl, nicméně později se s ANO rozešel. Ano se zařadilo k evropské frakci Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.

Parlamentní volby 2017

Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017 hnutí ANO s přehledem vyhrálo s 29,64 % platných hlasů. Připadlo mu 78 poslaneckých mandátů. Podle průzkumů získalo přízeň zejména dřívějších voličů ČSSD a KSČM. Sestavením vlády byl prezidentem Zemanem pověřen lídr Andrej Babiš.

Menšinová "první vláda" Andreje Babiše působila od 13. prosince 2017 do 27. června 2018, nezískala však důvěru sněmovny a téměř rekordně dlouho vládla v demisi (déle už takto působil jen kabinet Jiřího Rusnoka).

ANO vedlo složitá jednání o koaliční spolupráci s ČSSD, jejíž představitelé nebyli v názoru na vládní účast zdaleka jednotní.

Začátkem června 2018 Zeman podruhé jmenoval předsedu hnutí ANO premiérem, na konci června se úřadu chopila "druhá vláda" Andreje Babiše, menšinová vláda ANO a ČSSD, existující a své povinnosti vykonávající díky toleranci KSČM. ČSSD obdržela ve vládě celkově pět křesel, včetně zprvu odpíraného ministerstva vnitra, v jehož čele stanul Jan Hamáček. 12. července 2018 získala vláda důvěru sněmovny.

Kdo je Andrej Babiš?

  • 2. září 1954 - narozen v Bratislavě
  • 1969 - nastupuje do státního gymnázia ve Švýcarsku
  • 1974 - maturita na gymnáziu v Bratislavě
  • 1978 - s červeným diplomem ukončil Vysokou školu ekonomickou, katedru zahraniční obchod (kterou pomáhal zakládat jeho otec Štefan) a nastoupil do Chemapolu Bratislava. Odtud se také s Babišem táhne nálepka spolupracovníka StB, která ho dále vedla v záznamech pod krycím jménem Bureš. Babiš sám však popírá, že by kdy byl agentem StB či s ní spolupracoval. Podle něj ho StB prověřovala kvůli dovozu nekvalitního syrského fosfátu do přerovské Prechezy, který ve městě znečistil ovzduší.
  • 1985 - vyslán jako delegát slovenského Petrimexu do Maroka, kde byl i v době sametové revoluce. Po návratu se stal v Petrimexu ředitelem obchodní skupiny, která dovážela veškeré suroviny pro výrobu hnojiv.
  • 1993  - ještě před rozpadem Československa zakládá Babiš kancelář Petrimexu v Praze, kterou přejmenoval na Agrofert. Z Petrimexu za to dostal vyhazov, svoji pozici v Agrofertu si však udržel díky bývalým kontaktům ze Švýcarska.
  • 1995 švýcarská společnost O.F.I, údajně tvořená bývalými Babišovými spolužáky, získala po navýšení jmění Agrofertu roku 55% akcií.
  • 2001 se Babiš za Zemanovy vlády poprvé pokouší s podporou OMV získat Unipetrol, rakouská společnost ale později z dohody odstupuje. Později se obchod pokusí zopakovat za Grossovy vlády s polským PKN Orlen. Po změně vlády v Polsku však došlo i ke změny vedení Orlenu a Babiš o obchod opět přišel. V současnosti vede s Orlenem mezinárodní arbitráže a soudí se prý o 22 miliard korun.
  • 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou ANO 2011 (Akce nespokojených občanů) a nevyloučil, že by z ní mohla vzniknout nová politická strana
  • Pode posledních  žebříčků Czech TOP 1000 je Agrofert pátou nejvýznamnější výrobně-obchodní firmou, a desátou nejvíce obdivovanou firmou v Česku. Podle různých žebříčků, které neuznává, je třetím nejbohatším mužem Česka.

Zdroj: ANO 2011, Finančníci.cz, CZECH TOP 100

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy