Volby do Evropského parlamentu 2014

26. 4. 2014 17:34
Ve dnech 22. až 25. května 2014 se v celé Evropské unii konaly volby do Evropského parlamentu. V České republice hlasování proběhlo 23. a 24. května a k urnám přišlo pouze 18,2 % voličů.
Budova EP ve Štrasburku, ilustrační snímek
Budova EP ve Štrasburku, ilustrační snímek | Foto: Reuters

V roce 2014 se konaly osmé volby do Evropského parlamentu od roku 1979, kdy občané členských zemí hlasovali poprvé. Voliči 28 států Evropské unie si letos zvolili 751 zástupců. Česká republika jich nově podle Lisabonské smlouvy má 21 (dosud byl počet českých europoslanců 22).

Volby do Evropského parlamentu probíhají podle zásad poměrného volebního systému, každá země si však může sama zvolit podobu volebních obvodů. Volební kvórum nesmí přesahovat 5 %. 

Volby do Evropského parlamentu v České republice:

V České republice se hlasovalo 23. a 24. května 2014. Ve volbách kandidovalo celkem 857 osob v rámci 38 uskupení.

Sčítání výsledků voleb přímo v sídle Evropského parlamentu.
Sčítání výsledků voleb přímo v sídle Evropského parlamentu. | Foto: Reuters

Pro celé Česko má každá strana nebo hnutí pouze jednu kandidátku, jelikož existuje pouze jeden celorepublikový volební obvod.


Celoevropské výsledky:

Hlasování se v Evropské unii zúčastnilo 43,09 procenta voličů, tedy o něco více než při eurovolbách v roce 2009. 

Nejsilnější frakcí nového Evropského parlamentu se stala Evropská lidová strana sdružující středopravicová uskupení, na druhém místě skončila Strana evropských socialistů. Úspěch slavily nacionalistické, populistické a euroskeptické strany, které vyhrály ve Francii, Velké Británii a v Dánsku, bodovaly i ve Finsku, Švédsku či Rakousku.

Výsledky voleb do EP v ČR a europoslanci:

1. ANO (16,13 %): Telička, Charanzová, Ježek, Dlabajová

2. TOP 09 (15,95 %): Pospíšil, Niedermayer, Štětina, Polčák

3. ČSSD (14,17 %): Keller, Sehnalová, Poc, Poche

4. KSČM (10,98 %): Konečná, Ransdorf, Maštálka

5. KDU-ČSL (9,95 %): Šojdrová, Svoboda, Zdechovský

6. ODS (7,67 %): Zahradil, Tošenovský

7. Svobodní (5,24 %): Mach

8. Piráti (4,78 %)

9. Zelení (3,77 %)

10. Úsvit (3,12 %)

11. Rozumní (1,63 %)

12. Ostatní (6,61 %)

Volební účast byla rekordně nízká. Svůj hlas odevzdalo pouze 18,2 % oprávněných voličů.

Lídři kandidujících stran a hnutí:

ČSSD - Jan Keller

ANO - Pavel Telička

KSČM - Kateřina Konečná

TOP 09 a STAN - Luděk Niedermayer

ODS - Jan Zahradil

Úsvit - Roman Škrabánek

KDU-ČSL - Pavel Svoboda

Zelení - Ondřej Liška

Piráti - Ivan Bartoš

Svobodní - Petr Mach

DSSS - Tomáš Vandas

Rozumní - Petr Hannig

Koruna česká - Václav Srb

LEV 21 - Jiří Paroubek

VV - Radek John

ANEO - Václav Prokůpek

Volte Pravý Blok - Petr Cibulka

RDS - Rastislav Lučanský

Občané 2011 - Petra Benešová

KAN - Radka Poláková

ABS - Ivo Kasal

ČSNS - Michal Klusáček

ČSR - Tereza Diepoldová

ČS - Jana Volfová

evropani - Petr Jantač

HNPD - Jan Szotkowski

HSS - Ludvík Žifčák

KSČ - Miroslav Hejna

LES - Milena Vicenová

Moravané - Ondřej Hýsek

ND - Adam D. Bartoš

O.K. strana - Pavel Černý

Republika - Otto Chaloupka

RSČMS - Roman Sláma

SNK ED - Daniel Kroupa

SP a NO! - Radoslav Štědroň

"SRP" - Štefan Tišer

VIZE - Kristina Soukupová

 

Právě se děje

před 15 minutami

Demonstrace proti Babišovi bude v úterý na Václavském náměstí v Praze, pak přijdou akce v regionech

Spolek Milion chvilek uvedl, že kvůli velkému zájmu musel přesunout úterní demonstraci v Praze z Karlova na Václavské náměstí. Hlavním požadavkem zůstává demise premiéra Andreje Babiše (ANO). Po pražské demonstraci, která se symbolicky uskuteční na Den lidských práv a začne v 18:00, budou následovat 16. a 19. prosince další protesty mimo hlavní město.

Původně chtěli aktivisté oznámit další protesty až v lednu, poslední vývoj kolem auditní zprávy Evropské komise týkající se premiéra a obnovení jeho trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo je ale přiměl svolat je ještě do konce roku. "Jeho problémy poškozují celou republiku. Trestně stíhaný člověk s obrovským střetem zájmů nemá v čele vlády co dělat," tvrdí Milion chvilek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
Další zprávy