Pes domácí

Aktualizováno 30. 1. 2021 17:35
Pes je nejoblíbenějším domácím zvířetem v Česku a v počtu chovaných psů zaujímáme přední příčky v rámci Evropy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Pes - "nejlepší přítel člověka" - je nejoblíbenějším domácím zvířetem v Česku. Počet registrovaných psů se pohybuje kolem 2,5 milionu, což z Česka činí psí velmoc v rámci Evropy.

Dlouhodobé přízni mezi psími plemeny se těší německý ovčák či jezevčík; oblíbenost dalších plemen psů potom často podléhá "módním" vlnám, v posledních letech se k nejpopulárnějším řadí zlatí retrívři.

Vzhledem ke stále rostoucímu počtu lidí bydlících ve městech roste také oblíbenost malých plemen, jako jsou například yorkshirský teriér, maltézský psík nebo čivava.

Chov psů a legislativa

Chov psů je v České republice upravován zákonem o ochraně zvířat proti týrání.

Od 1. ledna 2020 mají majitelé psů na základě novely veterinárního zákona nově povinnost označovat psy na území ČR mikročipem. Od poloviny ledna 2020 se pak zvyšuje pokuta za čipem neoznačeného psa. Na koho se povinnost čipovat vztahuje, naleznete na stránkách Státní veterinární správy.

Dlouhodobým problémem je nelegální množení štěňat a jejich prodej i vývoz do jiných zemí. Změna nedostatečné legislativy v této oblasti je předmětem jednání v Evropském i českém parlamentu. Novela veterinárního zákona z listopadu 2017 zavedla pro chovatele s pěti a více fenami povinnost svá zvířata nahlásit úřadům. Případné zpřísnění novely i související úpravu trestního zákoníku v současné době projednává parlament.

Problematika množíren psů jde ruku v ruce s nedostatečnou osvětou zájemců o štěně.

Původ psa

Samotný původ psa domácího je stále poměrně nejasný. Podle archeologických nálezů se jeho vznik odhaduje v době mezi třinácti a sedmnácti tisíci lety; genetické odhady sahají ještě mnohem dále do minulosti, ale je také pravda, že zde mohlo, z různých důvodů, dojít k chybám.

Nejpravděpodobnějším místem, kde k tomu došlo, je Blízký či Střední východ; vyloučena není ani možnost, že pes "nevznikl" pouze jednou, ale několikrát - odděleně v různých regionech Evropy a Asie.

V čem se většina odborníků shoduje, je fakt, že přímým předchůdcem psa domácího byly různé druhy vlků. Uvažuje se ale také o "příspěvku" dalších druhů psovitých šelem, jako je šakal či kojot.

Podle Mezinárodní kynologické federace (FCI) se psí plemena dělí do deseti skupin:

1) Ovčáčtí a pastevečtí psi (s výjimkou švýcarských salašnických psů)
2) Pinčové a knírači - molosoidní plemena - švýcarští salašničtí psi
3) Teriéři
4) Jezevčíci
5) Špicové a původní (primitivní) plemena
6) Stopaři a příbuzná plemena
7) Ohaři (patří sem například český fousek)
8) Retrívři - slídiči - vodní psi
9) Společenští psi (včetně takzvaných "toy dogs")
10) Chrti

Detailní popisy jednotlivých plemen:

Akita Inu
Americký stafordšírský teriér
Australský ovčák

Beagle
Bernský salašnický pes
Border kolie
Bišonek

Boloňský psík
Border teriér
Československý vlčák

Čivava
Dobrman
Francouzský buldoček
Hovawart
Chodský pes
Jack Russell teriér
Kavalír King Charles španěl
Kavkazský pastevecký pes
Labradorský retrívr
Leonberger
Maltézský psík
Německý ovčák
Novofundlanský pes
Pražský krysařík
Rotvajler
Rhodéský ridgeback
Tibetská doga
Tosa inu
Tibetský španěl
Výmarský ohař
Yorkšírský teriér
Zlatý retrívr

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy