reklama
 
 

Věci veřejné (VV)

AKTUALIZOVÁNO 8. 7. 2010
Věci Veřejné, původně komunální strana na Praze 1, uspěly hned v prvních volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž strana kandidovala.

Věci Veřejné, původně komunální strana na Praze 1, uspěly hned v prvních volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž strana kandidovala (na kandidátce se objevila též jména některých členů stran SNK ED a Alternativa).

Věci Veřejné získaly 10.88 % hlasů a v Poslanecké sněmovně měly po volbách 24 zákonodárců. Jedna z nich - Kateřina Klasnová - se dokonce stala místopředsedkyní sněmovny (na tuto funkci rezignovala v dubnu 2012, následně byla zvolená předsedkyní poslaneckého klubu Věci veřejné).

Hned napoprvé se také Věci veřejné staly, spolu s ODS a TOP 09, členy vládní koalice. Ve vládě Petra Nečase měly hned čtyři ministry - vnitra (Radek John), dopravy (do své rezignace zastával Vít Bárta), ministerstva pro místní rozvoj (Kamil Jankovský) a školství (Josef Dobeš).

Původně odhodlaný reformní kabinet však uchvátily plameny vnitřních sporů a především korupčních kauz, mezi jejichž hlavní aktéry patřili i členové Věcí veřejných.

Věci veřejné byly dlouho podezírané, že jsou pouhou "politickou filiálkou" bezpečnostní agentury ABL a jejího dřívějšího majitele Víta Bárty. V dubnu 2011 se tato skutečnost ukázala být velmi blízko pravdě.

Úplatkařskou aféru odstartovalo prohlášení bývalého výkonného místopředsedy Jaroslava škárky o úplatcíh za mlčení a loajálnost straně a podání trestního oznámení. Škárku následovala Kristýna Kočí, bývalá předsedkyně poslaneckého klubu, která se obrátila na soud kvůli půlmilionovému úplatku.

Škárka i Kočí byli vyloučeni ze strany a z poslaneckého klubu; ten posléze opustil i nezávislý poslanec na kandidátce Věcí veřejných Stanislav Huml.

Vít Bárta poté rezignoval na post ministra dopravy, s cílem postupně očistit své jméno. Radku Johnovi připadl post vicepremiéra pro boj s korupcí a na místě ministra vnitra ho nahradil nestraník Jan Kubice.

John měl ve svém novém úřadě koordinovat práci čtyř ministerstev - vnitra, spravedlnosti, místního rozvoje a průmyslu a obchodu, nicméně dle vlastních slov: "necítil hmatatelnou podporu od ministerského předsedy" a rozhodl se ve vládě skončit. Jeho demisi prezident přijal v pátek 20. května.

Rozštěpení strany a odchod do opozice:

V dubnu 2012 oznámila Karolína Peake odchod ze strany Věci veřejné. Důvodem byly vnitrostranické spory i neshody uvnitř koalice. Věci veřejné se nakonec rozhodly odejít do opozice a koaličním partnerem ODS a TOP 09 se stala platforma Karolíny Peake, k níž se připojili další členové Věcí veřejných. V květnu 2012 byla zaregistrována nová strana LIDEM. Věci veřejné mají v současnosti jedenáct poslanců (z původních čtyřiadvaceti).

Vznik:
Strana vznikla jako sdružení občanů nespokojených s vedením radnice na Praze 1, její činnost se ale postupně rozšířila i do dalších pražských částí. Zaregistrována byla 22. července 2002.

Počet členů:
Podle údajů VV měla tato strana k 23. březnu 2010 1 130 členů sdružených ve 137 klubech, přičemž na členství stále ještě čekalo 1 460 lidí. Příznivců strany, takzvaných "véčkařů" bylo v té době 17.050.

Vedení strany:
Věci veřejné vede od konce června 2009 scenárista a někdejší hvězda TV Nova Radek John.

Výkonným orgánem strany je Rada, skládající se z předsedy, výkonného místopředsedy, místopředsedů a členů rady zvolených konferencí strany.

Zastoupení v samosprávě:
Strana nejprve získala jen místa zastupitelů na Praze 1. Poprvé to byl v roce 2002 jediný mandát, o čtyři roky později to bylo již devět zastupitelů, což byl v této městské části druhý nejlepší výsledek.

V komunálních volbách v roce 2010 se straně Věci veřejné podařilo, napříč republikou, do zastupitelstev prosadit více než 300 kandidátů.

Předchozí volby:
Ve sněmovních volbách kandidovala strana v roce 2010 poprvé; ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 získala strana 2,4 procenta hlasů - nejvíce z neparlamentních stran.

Poslanci:

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama