Věci veřejné (VV)

Aktualizováno 8. 7. 2010 17:33
Věci Veřejné, původně komunální strana na Praze 1, uspěly hned v prvních volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž strana kandidovala.
Logo strany Věci Veřejné.
Logo strany Věci Veřejné. | Foto: Aktuálně.cz

Věci Veřejné, původně komunální strana na Praze 1, uspěly hned v prvních volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž strana kandidovala (na kandidátce se objevila též jména některých členů stran SNK ED a Alternativa).

Věci Veřejné získaly 10.88 % hlasů a v Poslanecké sněmovně měly po volbách 24 zákonodárců. Jedna z nich - Kateřina Klasnová - se dokonce stala místopředsedkyní sněmovny (na tuto funkci rezignovala v dubnu 2012, následně byla zvolená předsedkyní poslaneckého klubu Věci veřejné).

Hned napoprvé se také Věci veřejné staly, spolu s ODS a TOP 09, členy vládní koalice. Ve vládě Petra Nečase měly hned čtyři ministry - vnitra (Radek John), dopravy (do své rezignace zastával Vít Bárta), ministerstva pro místní rozvoj (Kamil Jankovský) a školství (Josef Dobeš).

Původně odhodlaný reformní kabinet však uchvátily plameny vnitřních sporů a především korupčních kauz, mezi jejichž hlavní aktéry patřili i členové Věcí veřejných.

Věci veřejné byly dlouho podezírané, že jsou pouhou "politickou filiálkou" bezpečnostní agentury ABL a jejího dřívějšího majitele Víta Bárty. V dubnu 2011 se tato skutečnost ukázala být velmi blízko pravdě.

Úplatkařskou aféru odstartovalo prohlášení bývalého výkonného místopředsedy Jaroslava škárky o úplatcíh za mlčení a loajálnost straně a podání trestního oznámení. Škárku následovala Kristýna Kočí, bývalá předsedkyně poslaneckého klubu, která se obrátila na soud kvůli půlmilionovému úplatku.

Škárka i Kočí byli vyloučeni ze strany a z poslaneckého klubu; ten posléze opustil i nezávislý poslanec na kandidátce Věcí veřejných Stanislav Huml.

Vít Bárta poté rezignoval na post ministra dopravy, s cílem postupně očistit své jméno. Radku Johnovi připadl post vicepremiéra pro boj s korupcí a na místě ministra vnitra ho nahradil nestraník Jan Kubice.

John měl ve svém novém úřadě koordinovat práci čtyř ministerstev - vnitra, spravedlnosti, místního rozvoje a průmyslu a obchodu, nicméně dle vlastních slov: "necítil hmatatelnou podporu od ministerského předsedy" a rozhodl se ve vládě skončit. Jeho demisi prezident přijal v pátek 20. května.

Rozštěpení strany a odchod do opozice:

V dubnu 2012 oznámila Karolína Peake odchod ze strany Věci veřejné. Důvodem byly vnitrostranické spory i neshody uvnitř koalice. Věci veřejné se nakonec rozhodly odejít do opozice a koaličním partnerem ODS a TOP 09 se stala platforma Karolíny Peake, k níž se připojili další členové Věcí veřejných. V květnu 2012 byla zaregistrována nová strana LIDEM. Věci veřejné mají v současnosti jedenáct poslanců (z původních čtyřiadvaceti).

Vznik:
Strana vznikla jako sdružení občanů nespokojených s vedením radnice na Praze 1, její činnost se ale postupně rozšířila i do dalších pražských částí. Zaregistrována byla 22. července 2002.

Počet členů:
Podle údajů VV měla tato strana k 23. březnu 2010 1 130 členů sdružených ve 137 klubech, přičemž na členství stále ještě čekalo 1 460 lidí. Příznivců strany, takzvaných "véčkařů" bylo v té době 17.050.

Vedení strany:
Věci veřejné vede od konce června 2009 scenárista a někdejší hvězda TV Nova Radek John.

Výkonným orgánem strany je Rada, skládající se z předsedy, výkonného místopředsedy, místopředsedů a členů rady zvolených konferencí strany.

Zastoupení v samosprávě:
Strana nejprve získala jen místa zastupitelů na Praze 1. Poprvé to byl v roce 2002 jediný mandát, o čtyři roky později to bylo již devět zastupitelů, což byl v této městské části druhý nejlepší výsledek.

V komunálních volbách v roce 2010 se straně Věci veřejné podařilo, napříč republikou, do zastupitelstev prosadit více než 300 kandidátů.

Předchozí volby:
Ve sněmovních volbách kandidovala strana v roce 2010 poprvé; ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 získala strana 2,4 procenta hlasů - nejvíce z neparlamentních stran.

Poslanci:

 

Právě se děje

před 5 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil vládou nově dosazené soudce

Polský nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že soudci nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou nemají rozhodovat soudní pře. I z dnešního neveřejného rozhodování, které podle médií trvalo sedm hodin, předsedkyně nejvyššího soudu vyloučila všechny soudce, které do této soudní instance nominovala soudcovská rada. Vysvětlila to zásadou, že soudce nesmí rozhodovat v případu, který se ho osobně týká.

Jde o další krok ve sporu s konzervativní vládou a vládnoucí stranou o nezávislost polské justice. Novou soudcovskou radu vytvořila parlamentní většina vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), a ne sami soudci, jak tomu bylo dříve.

Jednání nejvyšší soudu se pokusila na návrh šéfky dolní komory parlamentu Elžbiety Witekové (PiS) zablokovat předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská. Ale nejvyšší soud se odmítl podřídit tomuto příkazu. Na ústavní soud se mezitím podle televize TVN 24 obrátili i noví členové nejvyššího soudu, kteří byli z dnešního rozhodování vyloučeni.

Prezident Andrzej Duda, pocházející z PiS, před novináři prohlásil, že jmenování soudců je výlučnou pravomocí hlavy státu, nepodléhá žádné kontrole a že nejvyšší soud se touto věcí neměl zabývat.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Praha ani v druhém výběrovém řízení ředitele magistrátu nevybrala

Komise nedoporučila žádného z přihlášených kandidátů. Magistrát o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě. Město vypíše nové výběrové řízení. Řízením úřadu, který zaměstnává zhruba 2300 úředníků, je nyní pověřena zástupkyně ředitele Zdena Javornická, a to od předloňského července, kdy minulá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala tehdejší ředitelku Martinu Děvěrovou.

Podle informací serveru Seznam Zprávy do druhého kola konkurzu postoupili šéf magistrátního odboru legislativy Tomáš Havel, Marta Kopecká, Karel Bláha a Radka Říhová. Do výběrového řízení se přihlásila právě také bývalá primátorka Krnáčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy