Věci veřejné (VV)

Aktualizováno 8. 7. 2010 17:33
Věci Veřejné, původně komunální strana na Praze 1, uspěly hned v prvních volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž strana kandidovala.
Logo strany Věci Veřejné.
Logo strany Věci Veřejné. | Foto: Aktuálně.cz

Věci Veřejné, původně komunální strana na Praze 1, uspěly hned v prvních volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž strana kandidovala (na kandidátce se objevila též jména některých členů stran SNK ED a Alternativa).

Věci Veřejné získaly 10.88 % hlasů a v Poslanecké sněmovně měly po volbách 24 zákonodárců. Jedna z nich - Kateřina Klasnová - se dokonce stala místopředsedkyní sněmovny (na tuto funkci rezignovala v dubnu 2012, následně byla zvolená předsedkyní poslaneckého klubu Věci veřejné).

Hned napoprvé se také Věci veřejné staly, spolu s ODS a TOP 09, členy vládní koalice. Ve vládě Petra Nečase měly hned čtyři ministry - vnitra (Radek John), dopravy (do své rezignace zastával Vít Bárta), ministerstva pro místní rozvoj (Kamil Jankovský) a školství (Josef Dobeš).

Původně odhodlaný reformní kabinet však uchvátily plameny vnitřních sporů a především korupčních kauz, mezi jejichž hlavní aktéry patřili i členové Věcí veřejných.

Věci veřejné byly dlouho podezírané, že jsou pouhou "politickou filiálkou" bezpečnostní agentury ABL a jejího dřívějšího majitele Víta Bárty. V dubnu 2011 se tato skutečnost ukázala být velmi blízko pravdě.

Úplatkařskou aféru odstartovalo prohlášení bývalého výkonného místopředsedy Jaroslava škárky o úplatcíh za mlčení a loajálnost straně a podání trestního oznámení. Škárku následovala Kristýna Kočí, bývalá předsedkyně poslaneckého klubu, která se obrátila na soud kvůli půlmilionovému úplatku.

Škárka i Kočí byli vyloučeni ze strany a z poslaneckého klubu; ten posléze opustil i nezávislý poslanec na kandidátce Věcí veřejných Stanislav Huml.

Vít Bárta poté rezignoval na post ministra dopravy, s cílem postupně očistit své jméno. Radku Johnovi připadl post vicepremiéra pro boj s korupcí a na místě ministra vnitra ho nahradil nestraník Jan Kubice.

John měl ve svém novém úřadě koordinovat práci čtyř ministerstev - vnitra, spravedlnosti, místního rozvoje a průmyslu a obchodu, nicméně dle vlastních slov: "necítil hmatatelnou podporu od ministerského předsedy" a rozhodl se ve vládě skončit. Jeho demisi prezident přijal v pátek 20. května.

Rozštěpení strany a odchod do opozice:

V dubnu 2012 oznámila Karolína Peake odchod ze strany Věci veřejné. Důvodem byly vnitrostranické spory i neshody uvnitř koalice. Věci veřejné se nakonec rozhodly odejít do opozice a koaličním partnerem ODS a TOP 09 se stala platforma Karolíny Peake, k níž se připojili další členové Věcí veřejných. V květnu 2012 byla zaregistrována nová strana LIDEM. Věci veřejné mají v současnosti jedenáct poslanců (z původních čtyřiadvaceti).

Vznik:
Strana vznikla jako sdružení občanů nespokojených s vedením radnice na Praze 1, její činnost se ale postupně rozšířila i do dalších pražských částí. Zaregistrována byla 22. července 2002.

Počet členů:
Podle údajů VV měla tato strana k 23. březnu 2010 1 130 členů sdružených ve 137 klubech, přičemž na členství stále ještě čekalo 1 460 lidí. Příznivců strany, takzvaných "véčkařů" bylo v té době 17.050.

Vedení strany:
Věci veřejné vede od konce června 2009 scenárista a někdejší hvězda TV Nova Radek John.

Výkonným orgánem strany je Rada, skládající se z předsedy, výkonného místopředsedy, místopředsedů a členů rady zvolených konferencí strany.

Zastoupení v samosprávě:
Strana nejprve získala jen místa zastupitelů na Praze 1. Poprvé to byl v roce 2002 jediný mandát, o čtyři roky později to bylo již devět zastupitelů, což byl v této městské části druhý nejlepší výsledek.

V komunálních volbách v roce 2010 se straně Věci veřejné podařilo, napříč republikou, do zastupitelstev prosadit více než 300 kandidátů.

Předchozí volby:
Ve sněmovních volbách kandidovala strana v roce 2010 poprvé; ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 získala strana 2,4 procenta hlasů - nejvíce z neparlamentních stran.

Poslanci:

 

Právě se děje

před 42 minutami

Boeing zaplatí pokutu ve výši desítek milionů korun za montáž vadných součástek. Týkalo se to 133 letadel řady 737 New Generation

Americký výrobce letecké techniky Boeing zaplatí pokutu 3,9 milionu dolarů (90 milionů korun) za montáž vadných součástek do 133 letadel. V pátek o tom rozhodl americký Federální úřad pro letectví (FAA). Verdikt se týká strojů modelové řady 737 NG (Next Generation). FAA předpokládá podobné nedostatky i u strojů řady MAX, které potkaly dvě smrtelné letecké nehody a nesmějí do vzduchu.

Podle FAA Boeing nedohlédl na dodavatele, aby se řídili firemním systémem kontroly kvality. Konkurentu evropského Airbusu také vyčítá, že stroje přihlásil na závěrečnou kontrolu letecké způsobilosti, ačkoli věděl, že obsahují vadné součástky.

Boeing pochybení nepřiznal, uvedl ale, že si je obav FAA vědom. Firma má nyní 30 dní na to, aby zaplatila pokutu, nebo se odvolala. Boeing uvedl, že věc přezkoumá. Dodal také, že se mu nedostatky již podařilo odstranit u strojů NG. V případě řady MAX se ještě konají kontroly, aby mohly být všechny chybné součástky nahrazeny. V pátek oznámená pokuta se týká jen řady NG, o možných pochybeních u řady MAX úřad zatím nerozhodl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Američané se domnívají, že jejich dron v Libyi sestřelili Rusové

Americká armáda se domnívá, že neozbrojený americký bezpilotní letoun, který se zřítil minulý měsíc poblíž libyjské metropole Tripolisu, ve skutečnosti sestřelila ruská protivzdušná obrana, a požaduje vrácení trosek dronu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM).

Sestřelení amerického stroje by podle Reuters zvýraznilo rostoucí silovou roli Moskvy v severoafrické zemi bohaté na energetické zdroje, kde ruští žoldnéři podle pozorovatelů válčí v libyjské občanské války na straně polního maršála Chalífy Haftara. Jeho síly, které podporují vládu v Benghází na východě země, se od dubna snaží dobýt Tripolis, nyní ovládaný mezinárodně uznávanou libyjskou vládou národní jednoty premiéra Faíze Sarrádže.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Požár v Prešově hasiči definitivně uhasili až v sobotu ráno, zemřelo při něm pět lidí

Slovenští hasiči dnes ráno zcela uhasili požár ve dvanáctipatrovém bytovém domě v Prešově. "Zásah probíhal celou noc, lokalizaci požáru ohlásil velitel zásahu před půlnocí, před sedmou ráno ohlásil likvidaci požáru," uvedl Hasičský a záchranný sbor na sociální síti. Na místě zasahovalo téměř 90 profesionálních hasičů a více než 25 dobrovolných hasičů s téměř 40 kusy techniky.

"Potvrzeno je zatím pět obětí, další lidé jsou nezvěstní. Jejich počet upřesní policie ve spolupráci s městskou civilní obranou, hasiči a dalšími orgány," napsal na své internetové stránce deník Sme. Zranění podle záchranářů utrpěly více než čtyři desítky lidí. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy