Praha

Aktualizováno 30. 4. 2020 10:00
Stověžatá, matka měst nebo také zlatá Praha - to jsou ty nejznámější přívlastky, které se pojí s metropolí České republiky, jež je naším nejnavštěvovanějším městem.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Reuters

Prahu, která je považovaná za jedno z nejkrásnějších měst Evropy, ročně navštíví několik milionů zahraničních i českých turistů. V celosvětovém pořadí se Praha drží kolem dvacátého místa na žebříčku nejnavštěvovanějších metropolí, v rámci Evropy je v elitní desítce.

Historie:

Nejstarší slovanské osídlení na území dnešní Prahy se datuje do 6. století. V 10. století byly položeny základy Pražského hradu, a Praha se tak stala sídlem rodícího se českého státu, odkud přemyslovská knížata spravovala svá území. Od dvanáctého století byla vzkvétajícím městem. Svého vrcholu dosáhla o dvě století později za vlády Karla IV., který z Prahy učinil hlavní město Svaté říše římské.

Praha byla odedávna dějištěm nejdůležitějších momentů v historii českých zemí. Z husitského období je známá především první pražská defenestrace, která se odehrála v roce 1419. V 16. století nastoupila na český trůn habsburská dynastie. Císař Rudolf II. z Prahy učinil své sídelní město.

Po Rudolfově smrti však začalo docházet k odebírání rozsáhlých svobod a náboženských práv, což vedlo k další pražské defenestraci, jež odstartovala české stavovské povstání, které po bitvě na Bílé hoře skončilo popravou 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Po třicetileté válce emigrovala velká část české inteligence, s čímž jsou spojeny počátky germanizace.

Významnou událostí bylo spojení čtyř dosud samostatných pražských měst, které se odehrálo v roce 1784. Od přelomu 18. a 19. století se Praha stala centrem českého národního obrození. Symbolickým momentem bylo položení základního kamene Národního divadla v roce 1868.

Praha v 19. století prodělala rozsáhlé přestavby, proběhla asanace Starého Města a židovské čtvrti, přičemž zanikla historicky cenná část města.

Jan Srp: Na Karlově mostě před malostranskými mosteckými věžemi, 1908, Sbírka Scheufler.
Jan Srp: Na Karlově mostě před malostranskými mosteckými věžemi, 1908, Sbírka Scheufler. | Foto: Jan Srp, sbírka Scheufler

V roce 1918 se Praha stala hlavním městem Československa. Do roku 1938 dosáhl počet obyvatel jednoho milionu. Za druhé světové války byla Praha centrem Protektorátu, kde byl v roce 1942 spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání a o čtyři dny později dorazila do města Rudá armáda.

V roce 1948 bylo na Václavském náměstí oznámeno převzetí moci komunisty. V padesátých letech pak začala výstavba velkých sídlišť na okraji Prahy.

Po roce 1989 se Praha otevřela světu a stala se velkým lákadlem pro zahraniční turisty. Postupně se také rekonstruovaly památky v historickém centru města.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Praha láká turisty jak řadou významných památek, tak mnohými kulturními akcemi. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí s orlojem, Petřínská rozhledna, Vyšehrad a Tančící dům. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Nejkrásnější pohled na město z ptačí perspektivy nabízejí pražské věže - věž Staroměstské radnice, Prašná brána, Staroměstská mostecká věž, Malostranská mostecká věž nebo Žižkovský vysílač.

Hlavní město hostí řadu hudebních i filmových festivalů, například Pražské jaro, United Islands, Febiofest nebo Jazz Festival Praha. V kulturní nabídce jsou také divadla, která hrají činohry, opery, operety, balet a muzikály. Mezi nejznámější divadla patří Národní divadlo, Divadlo na Vinohradech, Dejvické divadlo, Divadlo ABC, Divadlo Kalich, Divadlo Hybernia a řada dalších.

Návštěvníky láká česká metropole také desítkami muzeí a galerií. Nejlepší díla českého umění představuje Národní galerie a Galerie hl. m. Prahy ve starobylých prostorách Anežského a Jiřského kláštera, v moderním Veletržním paláci a v působivém Trojském zámku, vzácnou obrazárnu má Pražský hrad a Strahovský klášter. V barokním Kaunickém paláci v historickém centru Prahy se nachází Muchovo muzeum Praha, ve kterém je vystaveno přibližně 100 děl světoznámého secesního umělce Alfonse Muchy.

Praha nabízí vyžití i rodinám s dětmi, které mohou navštívit zoologickou či botanickou zahradu nebo Matějskou pouť.

Kdo patří mezi milovníky přírody, může si v Praze zajet do přírodní rezervace Divoká Šárka, která se rozprostírá na skalnatých úbočích Šáreckého potoka, nebo do přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, což je chráněné území na jihozápadě Prahy.

Instituce v Praze:

Kancelář prezidenta republiky zajišťuje výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další funkce spojené s osobou prezidenta České republiky. Hlava státu sídlí na Pražském hradě.

Vláda ČR je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně.

Parlament ČR je dvoukomorový zákonodárný sbor České republiky tvořený Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Obě komory sídlí na Malé Straně.

Magistrát hlavního města Prahy je fakticky obecním a krajským úřadem hlavního města Prahy. Sídlí v budově Nové radnice na Mariánském náměstí na Starém Městě.

Vrchní soud v Praze je vrchní soud se sídlem v hlavním městě Praze s působností zejména pro českou část České republiky.

Finanční úřad pro hlavní město Prahu je organizační složka státu, která vykonává správu daní.

Správním obvodem krajské pobočky Úřadu práce ČR pro hlavní město Prahu je území hlavního města Prahy.

Burza cenných papírů Praha je nejvýznamnější burza v České republice, provozuje hlavní trh s akciemi v zemi. Burzovní index má název PX.

Univerzita Karlova v Praze je nejstarší univerzita ve střední Evropě. Na jejích 17 fakultách studuje 50 tisíc studentů.

Národní knihovna ČR je centrální knihovna České republiky, která vykonává řídící funkce v systému českých státních veřejných knihoven.

Městská knihovna Praha je největší veřejná knihovna v hlavním městě Praze.

Národní divadlo v Praze je považováno za symbol české národní identity. V současné době ho tvoří pět scén - historická neboli Zítkova budova, Státní opera Praha, Nová scéna, Stavovské divadlo a Divadlo Kolowrat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Biatlonová exhibice se kvůli koronaviru ani letos lenpojede

Populární biatlonová exhibice se ani letos v tradičním termínu mezi Vánoci a Novým rokem na stadionu fotbalistů Schalke v Gelsenkirchenu neuskuteční. Kvůli koronavirovým opatřením ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko organizátoři akci s termínem 28. prosince přeložili na příští rok.

Exhibiční závod smíšených dvojic Biathlon World Team Challenge se kvůli šíření covidu-19 v Gelsenkirchenu nejel už loni. Byl přeložen do venkovní biatlonové arény v Ruhpoldingu, což je možnost, o které pořadatelé uvažují i letos. České jedničky Markéta Davidová a Michal Krčmář v soutěži obsadili šesté místo.

Aktualizováno před 46 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy