Národní divadlo

Aktualizováno 1. 8. 2013 11:56
Národní divadlo v Praze funguje od roku 1883, zahrnuje pět budov a představení činohry, baletu, opery a Laterny magiky.
Národní divadlo.
Národní divadlo. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Národní divadlo České republiky zahrnuje mnohem víc než jen novorenesanční budovu na pravém břehu Vltavy v centru Prahy. Tato historická budova je však základním symbolem, poprvé byla otevřena roku 1881, po následném požáru v roce 1883. V současnosti pod Národní divadlo spadá pět jednotlivých budov, vedle této je to Nová scéna v její těsné blízkosti, Stavovské divadlo a Divadlo Kolowrat u Ovocného trhu a Státní opera v Legerově ulici. Zahrnuje soubory Opery, Činohry, Baletu a Laternu magiku.

Problémová pozice ředitele ND

Zřizovatelem instituce je ministerstvo kultury, dočasně pověřen zastupováním funkce ředitel Národního divadla byl Václav Pelouch.

Od 1. srpna 2013 ho měl nahradit dosavadní ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Jan Burian. Toho však okamžitě odvolal ministr kultury úřednické vlády Jiřího Rusnoka Jiří Balvín. Jemu se nelíbilo, že byl vybrán v uzavřeném výběrovém řízení, avšak tento krok vyvolal nevoli u uměleckých ředitelů jednotlivých souborů a některých herců, kteří na protest z divadla odešli. Druhý den Balvínovi premiér Jiří Rusnok nařídil, aby Buriana zpět dosadil na ředitelské místo. Následně byl uveřejněn audit, který ukazoval na problematické finance ND v souvislosti s platy herců i smlouvami s ABL.

Umělecký šéf Činohry ND Michal Dočekal rezignoval na svůj post v reakci na Balvínovo odovolání nového ředitele. Spolu s Dočekalem skončilo i vedení Opery Národního divadla a Státní opery Praha.

Umělecký šéf Baletu ND je Petr Zuska. Uměleckým šéfem Opery ND se měl pro novou sezónu stát Petr Kofroň jako nástupce Rocca, jenž byl v dubnu 2013 odvolán.

Kromě Národního divadla v Praze fungují i jiná Národní divadla ve dvou dalších největších městech České republiky. V Brně bylo otevřeno v roce 1884, Moravskoslezské v Ostravě zahájilo činnost v roce 1919.

Založení pražského Národního divadla

O vzniku reprezentativního národního divadla se mluvilo od čtyřicátých let devatenáctého století, veřejná sbírka odstartovala až v padesátých letech. V důsledku éry Bachova absolutismu však jako první vzniklo Prozatimní divadlo otevřené roku 1962, které později splynulo s hlavní budovou Národního divadla.

16. května 1968 byl položen základní kámen hlavní budovy, jejímž architektem byl Josef Zítek, který byl osloven s žádostí na vypracování projektu, později byl ještě dodatečně vybrán v konkurzním řízení. Až v roce 1977 budova konečně měla i střechu. Slavnostní otevření nastalo 11. června 1868 při příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa. V divadle se pak odehrálo jedenáct představení, než byl provoz přerušen, aby bylo divadlo kompletně dokončeno.

Tento záměr zhatil 12. srpna požár budovy, který začal na střeše, ale poškodil i hlediště a jeviště. Miroslav Ivanov ve své literatuře faktu popisuje celou řadu nešťastných náhod, které vedly k velkým rozměrům a škodám požáru. Sbírka na obnovu divadla záhy přinesla velký obnos peněz a do dvou let se podařilo pod vedením architekta Josefa Schulze opravit a dovést k finální podobě. 18. Listopadu 1883 se kulturní budova otevřela představením Libuše od Bedřicha Smetany.

K dalším zásadním úpravám došlo až ve dvacátém století. V roce 1977 bylo divadlo uzavřeno představením Jiráskovy Lucerny, v následujících šesti letech došlo ke generální rekonstrukci. Datem znovuotevření bylo sté výročí zahájení provozu po velkém požáru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Příbuzní úřednice zastřelené na pracovišti na Vinohradech chtějí po státu deset milionů korun

Rodina úřednice úřadu práce, kterou loni zastřelil na jejím pracovišti v Praze na Vinohradech osmašedesátiletý muž, chce po státu odškodné deset milionů korun. Požaduje také měsíčně náklady na výživné. Úřad práce ale tvrdí, že takovou sumu nelze jednorázově vyplatit. Pozůstalí proto podali na úřad žalobu. Informují o tom Lidové noviny (LN). Žena měla manžela a dvě děti. Úřad jim již v minulosti vyplatil více než dva miliony korun, uhradil také náklady na pohřebné.

"Požadujeme hlavně lidskost, nic podobného se v novodobé historii nestalo, takže to ani nejde pořádně s něčím porovnat. Navíc jde o deset milionů pro tři lidi, oni ztratili maminku a manželku, rodina si ponese následky po zbytek svého života," řekl deníku právník pozůstalých Jiří Matzner. Rodina chce od státu také doplatit asi 150 000 korun výživného a rovněž měsíčně vyplácet budoucí náklady na výživu.

Úřednici zavraždil v pracovní době Jiří Dvořák, kterému tento týden vrchní soud potvrdil doživotní trest. Podle zákona je i taková mimořádná událost považována za pracovní úraz. Pozůstalí mají v takovém případě nárok na dvacetinásobek průměrné mzdy, což bylo loni 692 000 korun. Úřad už tuto částku každému z pozůstalých vyplatil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Jeden mrtvý a škoda 10 milionů. Na místo požáru pečovatelského domu na Semilsku se vrátí vyšetřovatelé

Škodu po požáru domu s pečovatelskou službou v Libštátu na Semilsku, při kterém zemřel jeden ze seniorů, hasiči předběžně odhadli na deset milionů korun. Číslo ale nemusí být konečné, v sobotu dopoledne se na místo vrátí vyšetřovatelé. Zjišťovat budou nejen příčiny požáru, ale posoudí také stav domu a to, zda by se alespoň částečně nemohli lidé do domu vrátit, řekl mluvčí hasičů Libereckého kraje Jakub Sucharda.

Oheň byl nahlášen v pátek zhruba ve 21:30. "Na místě byla bohužel jedna zemřelá osoba," uvedl mluvčí krajské záchranné služby Michael Georgiev. Záchranáři museli evakuovat 46 lidí, zdravotníci na místě také vyšetřovali evakuované a zajišťovali pro ně léky.

Zhruba ve 22:45 byl požár lokalizován, likvidaci vyhlásili hasiči krátce před půlnocí. Evakuovaní senioři našli dočasnou střechu nad hlavou ve škole, kam Červený kříž přivezl lehátka a zajistil jim zázemí. "Zůstává tam 31 lidí, ostatní si zajistili ubytování sami, většinou se o ně postaraly rodiny," řekl Sucharda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Německu povolili odstřel vlka, který roztrhal poníka šéfky Evropské komise

Úřady v severoněmeckém Hannoveru povolily odstřel vlka, který roztrhal 13 hospodářských zvířat, mezi nimi i poníka, který patřil šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Napsala o tom agentura DPA. Povolenka pro lovce platí do konce ledna 2023.

Mluvčí okresní správy listu TAZ řekla, že vlk útočil na hospodářská zvířata a zadávil mimo jiné několik ovcí, ale také krávy a jednoho koně. Oním koněm byl třicet let starý poník jménem Dolly, na kterého vlk zaútočil v září ve výběhu na louce. Patřil rodině političky Ursuly von der Leyenové, která předsedá Evropské komisi. "Celou rodinou ta zpráva hluboce otřásla," sdělila tehdy šéfka EK.

Podle TAZ se mluvčí odmítla vyjádřit k tomu, zda úřady začaly jednat právě kvůli tomu, že obětí vlka se stalo zvíře mediálně známé osoby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy