Prezident České republiky

Aktualizováno 8. 3. 2013 12:30
Úřad prezidenta ČR se těší velké vážnosti, od roku 2013 si prezidenta volí občané České republiky přímo. Miloš Zeman v březnu 2013 nahradil Václava Klause.
Současný prezident České republiky Miloš Zeman.
Současný prezident České republiky Miloš Zeman. | Foto: Vojtěch Marek

Prezident představuje hlavu státu, je součástí výkonné složky moci. Ovšem na rozdíl od prezidentských či poloprezidentských systémů jsou jeho možnosti značně omezeny, hlavní úloha je určena předsedovi vlády.

Od 8. března 2013 je prezidentem ČR Miloš Zeman.

Do roku 2013 probíhala volba prezidenta ČR nepřímo, rozhodovali o něm dohromady poslanci a senátoři. Od roku 2013 probíhá přímá volba prezidenta, dvoukolově, pokud v prvním kole nezíská jeden z kandidátů nadpoloviční poměr hlasů. Volební období prezidenta tvoří pět let.

Prvním prezidentem České republiky byl Václav Havel v letech 1993-2003. Druhým prezidentem byl Václav Klaus, který vládl také deset let. Na roky 2013-2018 byl prezidentem zvolen Miloš Zeman, který v druhém kole první přímé volby porazil Karla Schwarzenberga. Celkově se volby zúčastnilo devět platných kandidátů.

Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Tento slib skládá do rukou předsedy Senátu, dřív předsedy Poslanecké sněmovny.

Z výkonu své funkce není prezident odpovědný. Nemůže být zadržen, trestně stíhán ani stíhán pro přestupek. Jediným možným přečinem je velezrada nebo hrubé porušení Ústavy ČR.

Pravomoci prezidenta

Mezi pravomoci prezidenta, k nimž není zapotřebí spolupodpis předsedy vlády, patří:

- jmenování a odvolání předsedy a dalších členů vlády a přijetí jejich demisí, odvolání vlády a přijetí její demise
- svolávání zasedání Poslanecké sněmovny
- rozpouštění Poslanecké sněmovny
- pověření vlády, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády
- jmenování soudců Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
- jmenování ze soudců předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu
- odpouštění a zmírňování trestů uložených soudem a zahlazování odsouzení
- právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního
- podpis zákonů
- jmenování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
- jmenování členů Bankovní rady České národní banky

Mezi pravomoci prezidenta, k nimž je zapotřebí spoluúčast předsedy vlády či pověřeného člena, spadá:

- zastupování státu navenek
- sjednávání a ratifikování mezinárodních smluv; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy
- funkce vrchního velitele ozbrojených sil
- přijímání vedoucích zastupitelských misí
- pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí
- vyhlašování voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu
- jmenování a povyšování generálů
- propůjčování a udělování státních vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán
- jmenování soudců
- nařízení nezahájit trestního řízení, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
- udělování amnestií

Historie prezidentství

Tomáš Garrigue Masaryk (listopad 1918 - prosinec 1935; prezident Československa)
Edvard Beneš (prosinec 1935 - říjen 1938; prezident Československa)
Emil Hácha (listopad 1938 - květen 1945; prezident Československa a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava)
Edvard Beneš (duben 1945 - červen 1948; prezident Československa)
Klement Gotwald (červen 1948 - březen 1953; prezident Československa)
Antonín Zápotocký (březen 1945 - listopad 1957; prezident Československa)
Antonín Novotný (listopad 1957 - březen 1968, prezident Československa a prezident ČSSR)
Ludvík Svoboda (březen 1968 - květen 1975, prezident ČSSR)
Gustáv Husák (květen 1975 - prosinec 1989, prezident ČSSR)
Václav Havel (prosinec 1989 - červenec 1992, únor 1993 - březen 2003, prezident ČSSR, ČSFR a ČR)
Václav Klaus (březen 2003 - březen 2013, prezident ČR)
Miloš Zeman (březen 2013 -, prezident ČR)

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Guvernér Oklahomy zpřísnil zákon proti potratům, zakázal je od oplodnění

Guvernér Oklahomy Kevin Stitt ve středu podepsal nový zákon, který dále zpřísňuje podmínky pro potraty. Podle zákona ze začátku měsíce byly potraty zakázané od šestého týdne těhotenství, nová norma obsahuje zákaz od oplodnění. Patří tak k nejstriktnějším zákonům proti potratům, jež platí v USA, uvedla agentura Reuters. Ze zákazu je několik výjimek a povolená zůstává i kontracepce, a to včetně té postkoitální.

Stitt uvedl, že slíbil obyvatelům Oklahomy, že podepíše jakýkoliv zákon prosazující omezení potratů, který "dostane na stůl". "Jelikož život začíná početím, tak od tohoto okamžiku máme jako lidské bytosti zodpovědnost chránit život dítěte i matky," prohlásil Stitt.

Do Oklahomy v posledních měsících cestovaly stovky žen z Texasu, kde rovněž platí striktní protipotratový zákon, který zákrok zakazuje od šestého týdne těhotenství. Kvůli novému zákonu v Oklahomě se tak dostupnost potratů na jihu Spojených států výrazně sníží a ženy budou muset cestovat do vzdálenějších států, kde zákrok není zakázán, poukazují zahraniční agentury.

Některé americké státy vedené republikánskými guvernéry začaly prosazovat přísnější protipotratovou legislativu poté, co na začátku května unikl z amerického nejvyššího soudu návrh rozsudku, který ruší předchozí verdikt téhož soudu z roku 1973, jež umožnil legalizaci potratů. Soud potvrdil pravost návrhu, který podpořila většina soudců, ale rozsudek stále oficiálně nevydal. Podle stanice CNN se tak stane nejdříve na konci června. Do té doby se znění textu může ještě změnit.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

St. Louis vyhrálo v play off NHL v Coloradu a vynutilo si pokračování série

Hokejisté St. Louis zvítězili ve 2. kole play off NHL na ledě Colorada 5:4 v prodloužení, odvrátili první hrozbu vyřazení a snížili stav série na 2:3. Blues měli namále, ještě ve 35. minutě prohrávali 0:3 a prodloužení si vynutili až při hře bez brankáře 56 sekund před koncem základní hrací doby. Zápas rozhodl Tyler Bozak v čase 63:38. Domácím nestačil ani hattrick Nathana MacKinnona.

Colorado vedlo po úvodní třetině dvěma trefami MacKinnona a ve 25. minutě zvýšil Gabriel Landeskog tečí na 3:0. K obratu zavelel Vladimir Tarasenko, na nějž gólově navázali ve třetí třetině Robert Thomas a Justin Faulk. Domácí ještě přiblížil postupu MacKinnon, který po úchvatném sólu přes celé kluziště dostal tým v 58. minutě do vedení 4:3. Thomas ale při hře v šesti poslal z dorážky zápas do prodloužení, které rozhodl Bozak střelou od modré čáry.

Aktualizováno před 54 minutami

KLDR odpálila východním směrem tři balistické střely

Severní Korea odpálila východním směrem tři balistické střely. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom ve středu informovala agentura Reuters. Střely byly vyslány v rozmezí necelé hodiny z letiště Sunan u Pchjongjangu, z něhož v poslední době provedla KLDR několik podobných zkušebních odpalů. Náměstek jihokorejského poradce pro národní bezpečnost řekl, že KLDR podnikla experiment s detonačním zařízením v přípravě na svůj sedmý jaderný test. Do testu byla podle téhož zdroje zřejmě zapojena nová mezikontinentální balistická střela Hwasong-17.

Pchjongjang rakety odpálil jen několik hodin poté, co z Japonska odletěl americký prezident Joe Biden, který do Asie zavítal poprvé od svého zvolení. Zástupci USA i Jižní Koreje varovali, že KLDR se chystá na další zbrojní testy, možná i během návštěvy amerického prezidenta.

V reakci na raketové testy USA vyzvou v příštích dnech Radu bezpečnosti OSN k zpřísnění sankcí proti Pchjongjangu, citovaly zahraniční tiskové agentury vysoce postaveného představitele americké vlády.

V případě prvního odpalu šlo podle jihokorejského Společného sboru náčelníků štábů (JCS) zřejmě o mezikontinentální balistickou raketu, zatímco druhá raketa patrně v polovině letu selhala. Třetí střela byla podle JCS balistická raketa krátkého doletu.

Spojené státy a Jižní Korea v reakci uspořádaly kombinované cvičení včetně testů raket země-země, do nichž byl zapojen americký armádní taktický raketový systém a jihokorejské balistické střely Hjonmu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy