Marie Benešová

17. 5. 2021 22:25
Marie Benešová byla v Rusnokově kabinetu ministryní spravedlnosti a od dubna 2019 tento post zastává podruhé, tentokrát ve vládě Andreje Babiše.
Marie Benešová
Marie Benešová | Foto: ČTK

Marie Benešová je právnička, bývalá státní zástupkyně, mezi lety 2007 a 2013 byla členkou ČSSD a posléze poslankyně zvolená za sociální demokraty jako nestraník. Dvakrát byla jmenována ministryní spravedlnosti, stala se v pořadí 14. a 19. šéfkou tohoto resortu v historii samostatné ČR.

Kauza "justiční mafie"

V letech 2006 až 2010 působila ve stínové vládě ČSSD jako stínová ministryně spravedlnosti. Marie Benešová je autorkou pojmu "justiční mafie". Jako "justiční mafii, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury" označila v souvislosti s tehdejší kauzou Jiřího Čunka tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, exministra spravedlnosti Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Kauza, jakožto spor o ochranu osobnosti, několik let zaměstnávala soudy. Spor nakonec skončil dohodou a smírem.

Poprvé ministryní

V březnu 2011 byla na sjezdu ČSSD zvolena 376 hlasy místopředsedkyní strany. Sociální demokracii se tak podařilo naplnit minimální kvótu počtu žen ve vedení. V roce 2013 však funkci neobhájila.

Od července 2013 do ledna 2014 působila jako ministryně spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka. V srpnu Rusnokovi poslanci nezískali důvěru Poslanecké sněmovny a až do jmenování řádné vlády Bohuslava Sobotky řídili stát v demisi. Na ministerstvu Benešovou vystřídala Helena Válková za hnutí ANO.

Benešová kvůli působení v úřednické vládě pozastavila členství v ČSSD. Aby však mohla kandidovat za sociální demokracii v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, musela ze strany vystoupit. Nesplňovala totiž podmínku danou stanovami ČSSD, podle které musí být ve straně minimálně po dobu šesti let. Za sociální demokracii proto kandidovala jako nestraník. Benešová obsadila páté místo kandidátky v Ústeckém kraji a do sněmovny se dostala.

Podruhé ministryní

Roku 2013 byla jmenována poradkyní prezidenta Miloše Zemana. Ve sněmovních volbách v roce 2017 nekandidovala, z parlamentní politiky odešla. Ne však nadlouho.

Od konce dubna 2019 je ministryní spravedlnosti v kabinetu Andreje Babiše. Její jmenování prezidentem Milošem Zemanem vyvolalo občanské protesty.

I další její krok vyvolal kontroverzi - ministryně přišla s tím, že zvažuje podat kárnou žalobu na nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Jako důvod uvedla jeho veřejné vystoupení ke kauze ruského útoku v muničních skladech ve Vrběticích. Podle Benešové neměl Zeman k takovému kroku právo. Za nejvyššího žalobce už se mezitím postavili premiér Andrej Babiš či Unie státních zástupců, Pavel Zeman však oznámil, že k 30. červnu 2021 rezignuje. Za hlavní důvod označil tlak ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Uvedl, že odrážení tlaku a řešení půtek mu bralo čas a sílu na práci.

Vzdělání a kariéra

Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Začínala na kladenské okresní prokuratuře, kde za normalizace dvakrát odmítla vstoupit do KSČ. Po sametové revoluci se i díky tomu dostala na stáž na generální prokuratuře. Z pražského vrchního státního zastupitelství odešla v roce 1996 kvůli výhradám k tehdejšímu šéfovi Liboru Grygárkovi a začala se věnovat advokacii.

Do čela Nejvyššího státního zastupitelství ji o tři roky později přivedl ministr spravedlnosti a velký vzor Benešové Otakar Motejl. Ve funkci musela skončit v roce 2005 po sporech s novým ministrem Pavlem Němcem (US-DEU).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy