David Rath

Aktualizováno 12. 4. 2020 16:05
David Rath, bývalý poslanec ČSSD a exhejtman Středočeského kraje, byl odsouzen za korupci k trestu odnětí svobody ve výši sedm let. Vleklá kauza probíhá u soudů od srpna 2013.
Bývalý hejtman David Rath u soudu.
Bývalý hejtman David Rath u soudu. | Foto: Ludvík Hradilek

David Rath je politik a lékař, v minulosti zastával posty ministra zdravotnictví a hejtmana Středočeského kraje. Poslancem za ČSSD byl v letech 2006 až 2013. V květnu 2012 ze strany odešel. Od roku 1998 do roku 2005 byl prezidentem České lékařské komory.

Od května 2012 je hlavní postavou korupčního skandálu, kvůli kterému byl rok a půl ve vazbě. Soud s Rathem začal 7. srpna 2013 a táhl se do roku 2019. Z vazby byl propuštěn 11. listopadu 2013. Rozsudek padl 23. července 2015, následně byl ale zrušen (viz níže). Soud Ratha odsoudil za zločin přijetí úplatku v pěti případech korupce a manipulace s veřejnými zakázkami k trestu odnětí svobody ve výši 8,5 roku a se zařazením do věznice s dozorem. Státu mělo navíc připadnout téměř 22 milionů korun z majetku, který Rath trestnou činností získal.

Rath trval na své nevině a vyšetřování opakovaně označil za hon na čarodějnice, během vleklého procesu podával řadu stížností, uplatňoval veškeré opravné prostředky, opakovaně se obracel na Nejvyšší i Ústavní soud.

Zadržení a obvinění Davida Ratha

Ve večerních hodinách 14. května 2012 byl David Rath zadržen protikorupční policií a obviněn z přijetí úplatku. Rath tehdy odcházel ze společné schůzky s někdejší ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Pancovou a bývalým poslancem Petrem Kottem (v průběhu procesu se Pancová s Kottem vzali a nyní se jmenuje Kottová). Exhejtman nesl v rukou krabici, o které tvrdil, že je v ní víno.

Když ji policista otevřel, ukázalo se, že byla plná bankovek, podle policie v ní bylo sedm milionů korun. Podle obžaloby to byl úplatek související se zadáváním veřejných zakázek, což Rath i po vynesení rozsudku odmítá. Policie zadržela Ratha, Kotta i Kottovou.

Jelikož byl Rath dle policie zadržen těsně po činu, nemusel k tomu být vyžádán předchozí souhlas sněmovny. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová tentýž den dala souhlas s vydáním Davida Ratha soudu.

Policie předala státnímu zástupci vyšetřovací spis začátkem března 2013. V kauze bylo obviněno celkem 11 osob. Ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji se týkalo modernizací nemocnic, oprav zámku Buštěhrad nebo gymnázia v Hostivici. Jako hlavní důkaz posloužily policejní odposlechy. Podle soudce Roberta Pacovského vše organizovala Kottová s Kottem. Rath o manipulacích věděl a dělil se s nimi o úplatky.

Okresní soud pro Prahu-východ stanovil v březnu 2013 výši kauce, po jejímž složení měl být Rath propuštěn z vazby. Jeho manželka a otec složili částku ve výši dvou milionů korun v polovině března. Státní zástupce Petr Jirát však podal stížnost proti Rathovu propuštění, a tak nakonec rozhodoval Krajský soud v Praze. Důvodem, proč byla po dlouhých měsících čekání schválena kauce, bylo zranění Rathova otce, který si poškodil páteř a jeho stav vyžadoval neustálou pomoc. Krajský soud rozhodl neveřejně v dubnu 2013.

Rath se nakonec dostal na svobodu až 11. listopadu 2013. Ve vazbě strávil 18 měsíců. Během vazby byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby, toto rozhodnutí však zrušil Ústavní soud a Rath následně obdržel od státu odškodnění.

Soudní proces u Krajského soudu v Praze začal v srpnu 2013 a skončil v červenci 2015. Vrchní soud v Praze ovšem zrušil v prosinci 2016 rozsudky nad Rathem a dalšími obžalovanými z důvodu nezákonnosti odposlechů. Po stížnosti ministra spravedlnosti Nejvyšší soud v květnu 2017 odposlechy připustil jako zákonné. Po dalším rozsudku v létě 2018 a Rathově odvolání dne 26. června 2019 Vrchní soud v Praze potvrdil Rathovu vinu. Trest byl pozměněn na sedm let odnětí svobody a peněžitý trest ve výši 10 milionů Kč.

David Rath nastoupil výkon trestu 7. října 2019 ve vězení v Teplicích. V prosinci téhož roku podal dovolání k Nejvyššímu soudu proti svému sedmiletému trestu za korupci.

Politické souvislosti

David Rath byl poslancem za ČSSD v letech 2006 až 2013. V roce 2008 se stal hejtmanem Středočeského kraje. Po volbách v květnu 2010 si ponechal obě funkce. V souvislosti se zadržením však o post hejtmana přišel a po krajských volbách v říjnu 2012 se do čela kraje dostal Josef Řihák z ČSSD.

Rath zůstal poslancem až do rozpuštění sněmovny v srpnu 2013. Plat a náhrady pobíral jako poslanec dokonce i v době, kdy byl ve vazbě. Novela zákona, kterou schválila v únoru Poslanecká sněmovna, má odsouzeným k nepodmíněnému trestu odnětí svobody či osobám v ústavním ochranném léčení nebo zabezpečovací detenci příjem zrušit. Rath by však musel být nejprve pravomocně odsouzen.

V minulosti byl David Rath ministrem zdravotnictví ve vládě Jiřího Paroubka a pod vedením Bohuslava Sobotky stínovým ministrem zdravotnictví.

V letech 1991 až 1994 byl členem ODS. Do ČSSD vstoupil v roce 2006 a stranu opustil krátce po svém zadržení v květnu 2012.

David Rath vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je ženatý, má dva syny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Počet uživatelů BankID za téměř dva roky fungování překročil dva miliony

Bankovní identita je po téměř dvou letech od svého startu s dvěma miliony uživatelů nejpoužívanějším způsobem digitálního ověření totožnosti občanů v Česku. BankID jako takzvanou digitální občanku nejméně jednou využilo přes 1,6 milionu lidí pro identifikaci u státních portálů a 550.000 osob u 135 zapojených firem. Novinářům to řekl výkonný ředitel Bankovní identity Marek Růžička.

"Lidé oceňují výhody zabezpečené bankovní identity v podobě úspory času a peněz, což se odráží v počtu aktivních uživatelů. Během prvního týdne po spuštění žádosti o jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě přes portál Jenda vyzkoušelo vůbec poprvé bankovní identitu 160.000 lidí," uvedl Růžička. "Jen za letošek počty uživatelů BankID stouply více než dvojnásobně," doplnil předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek.

Téměř tři miliony klientů zdravotních pojišťoven by se pomocí BankID mohly přihlašovat do klientských portálů, zbývající pojišťovny brzy přibydou. Bankovní identitu využívají i energetické, investiční nebo leasingové společnosti.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Plyn pro evropský trh za měsíc zdražil o 40 procent, hlavně kvůli počasí

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a zhruba od první poloviny listopadu, kdy klesla pod 98 eur za megawatthodinu (MWh), se dnes dopoledne vyšplhala nad 140 eur za MWh. Za méně než měsíc to je nárůst o více než 40 procent. Podle analytiků ale není cenový růst překvapivý, je výsledkem především chladnějšího počasí a s tím spojené vyšší spotřeby.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se před polednem pohybovala mírně nad 142 eury (asi 3450 Kč), a proti předchozímu dni vykazovala nárůst o více než tři procenta. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Meteorologové předpovídají, že Evropu v nadcházejících dvou týdnech čeká chladnější počasí kvůli přílivu mrazivého arktického vzduchu. Zasáhne zejména Britské ostrovy a severské země. Kvůli omezení dodávek ruského plynu po začátku války na Ukrajině Evropská unie urychlila plnění plynových zásobníků. K datu 5. prosince byly zásobníky plné na 90,9 procenta, o den dříve to bylo 91,3 procenta, uvedl server Trading Economics.

Zdroj: ČTK
Další zprávy