Václav Klaus

Aktualizováno 23. 4. 2020 14:10
Václav Klaus je bývalým prezidentem i premiérem České republiky.
Václav Klaus.
Václav Klaus. | Foto: DVTV

Václav Klaus je bývalým prezidentem České republiky. Jeho druhé funkční období skončilo 7. března 2013, prezidentský úřad po něm převzal Miloš Zeman, který zvítězil v historicky první přímé volbě prezidenta.

Politická kariéra:

Václav Klaus vstoupil do politiky krátce po 17. listopadu 1989, kdy se jako ekonom z Prognostického ústavu Československé akademie věd dostal do kontaktu s Václavem Havlem a vstoupil do Občanského fóra (OF). Jeho předsedou se stal v roce 1990.

Důležitý post získal Václav Klaus už v prosinci 1989. Občanské fórum ho tehdy nominovalo jako ministra financí do vlády národního porozumění vedené Mariánem Čalfou. V této funkci zůstal do července 1992.

Názorová rozmanitost uvnitř OF a snaha Václava Klause o jeho transformaci do pravicové strany vedla v roce 1991 k jeho rozdělení na pravicovou ODS a liberální středové Občanské hnutí. Václav Klaus byl na ustavujícím sjezdu ODS v dubnu 1991 zvolen jejím předsedou. Ve volbách do České národní rady, které se konaly v červnu 1992, ODS jednoznačně zvítězila a Klaus se stal předsedou české vlády. Spolu se šéfem slovenské vlády Vladimírem Mečiarem (jím vedené Hnutí za demokratické Slovensko vyhrálo volby do Slovenské národní rady) se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993

V premiérském křesle vydržel Klaus i po následujících volbách v roce 1996, kdy však byl schopen sestavit pouze menšinovou vládu, kterou tolerovala ČSSD. Demisi na funkci předsedy vlády podal v listopadu 1997 poté, co rezignovali ministři za KDU-ČSL a ODA. Reagovali tak na skandál s nejasným financováním ODS podpořený v té době zprávou o existenci tajného stranického konta ve Švýcarsku. Navzdory skandálu byl Klaus na mimořádném stranickém sjezdu v prosinci 1997 v Poděbradech potvrzen na postu předsedy ODS.

Po předčasných volbách v roce 1998, kdy ODS skončila druhá za sociální demokracií, uzavřely obě strany takzvanou opoziční smlouvu, která zaručila podporu vládě ČSSD výměnou za důležité posty pro představitele ODS. Václav Klaus se na jejím základě stal předsedou Poslanecké sněmovny.

Po volebním neúspěchu v roce 2002 se Klaus rozhodl odejít z čela strany. Ve funkci předsedy ODS ho vystřídal Mirek Topolánek. (Do prosince 2008 byl Klaus čestným předsedou ODS, této funkce se na 19. kongresu strany vzdal, a to na protest proti směřování strany pod Topolánkovým vedením.)

Prezident ČR:

Na prezidenta republiky kandidoval poprvé v únoru 2003. Po vítězství ve třetím kole opakované volby se stal nástupcem Václava Havla jako druhý český prezident. Úřadu se ujal složením slavnostního slibu 7. března 2003. V únoru 2008 byl zvolen na druhé funkční období. Tehdy ve třetím kole druhé volby porazil Jana Švejnara (Klause podpořili tři tehdejší poslanci ČSSD Miloš Melčák, Michal Pohanka a Evžen Snítilý). Klausův prezidentský mandát skončil 7. března 2013. S občany se rozloučil posledním prezidentským projevem, ve kterém shrnul své desetileté působení.

V lednu 2013, kdy se konala první přímá volba prezidenta, podpořil Klaus ve druhém kole svého dřívějšího politického rivala Miloše Zemana.

Amnestie a velezrada:

Při příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky vyhlásil Václav Klaus dílčí amnestii. Oznámil to 1. ledna 2013 při svém novoročním projevu. Její rozsah a zejména článek II, který zastavuje trestní stíhání, jež trvají déle než 8 let a týkají se maximálně desetiletých trestů, se staly terčem ostré kritiky. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se amnestie podepsala také na Klausově důvěryhodnosti. Důvěra občanů klesla na rekordní minimum za celých deset let, kdy zastává nejvyšší ústavní funkci.

Odpor k amnestii však zašel ještě dál. Krátce po jejím vyhlášení vyzval miliardář a protikorupční aktivista Karel Janeček senátory, aby zvážili podání žaloby na prezidenta republiky pro velezradu. K návrhu se připojilo 17 organizací, vesměs občanských iniciativ. Senát je dle Ústavy ČR jedinou institucí, která může takovou žalobu podat, a v průběhu února se rozhodl na tuto vývu reagovat. Spolu s právníky vytvořil text žaloby, který následně podepsalo 28 senátorů. O velezradě pak ještě jednala mimořádná schůze horní komory, na které pro návrh historicky první ústavní žaloby na prezidenta republiky hlasovalo 38 senátorů, zbývajících 30 bylo proti. Dle stávajícího znění ústavy stačí ke schválení žaloby pouze prostá většina všech přítomných senátorů.

Rozhodnout o tom, zda amnestie a další části ústavní žaloby - nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu) a odmítání ratifikace smluv EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je schválily obě parlamentní komory - naplňují skutečně pojem velezrady, bylo úkolem Ústavního soudu. Ten však na konci března 2013 řízení zastavil. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.

K amnestii a žalobě ze strany Senátu se Klaus vyjádřil ve svém posledním prezidentském projevu. Podle bývalého prezidenta byla kritika amnestie účelová, jelikož měla očernit celé jeho působení ve funkci. Uvedl také, že by ji i přes odpor, který vzbudila, vyhlásil znovu.

Další politické angažmá:

V souvislosti s konáním předčasných voleb na podzim 2013 se spekulovalo o návratu Václava Klause do vysoké politiky. Bývalý prezident se v srpnu sešel s Janou Bobošíkovou a kromě Suverenity debatoval také se stranou Jihočeši 2012. O spolupráci se svým bývalým předsedou stála také ODS, Klaus ji však odmítl s tím, že jeho angažmá v současné době nepřichází v úvahu. Ke Klausovi putoval také poslanec Boris Šťastný, který se po odchodu z ODS snažil, aby kolem exprezidenta vznikla nová politická strana.

Posléze se k projektu přidal i Jiří Janeček, který předpokládal, že by ho mohlo následovat několik set příznivců Pravé frakce, kterou v rámci ODS založil. Také poslanec Pavel Bém, který ovšem z ODS nevystoupil, prohlásil, že exprezidentův návrat do politiky podpoří všemi legitimními prostředky.

Klaus se však nakonec rozhodl, že v předčasných volbách kandidovat nebude. Přesto chce zůstat v politice aktivním a bude pomáhat těm, kteří bez něj do voleb půjdou.

Osobní život:

Václav Klaus vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po studiích pracoval v Ekonomickém ústavu akademie věd, následně ve Státní bance československé a na konci 80. let v Prognostickém ústavu.

Václav Klaus je ženatý. S manželkou Lívií, kterou poznal při studiích na VŠE, má dva syny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Na většině území Česka bude ve čtvrtek silný vítr s nárazy i přes 70 km/h

Ve čtvrtek bude na většině území Česka foukat vítr s nárazy i přes 70 kilometrů v hodině. Na horách bude ještě silnější, dosáhne rychlosti kolem 110 kilometrů v hodině, tedy síly vichřice. Ve Zlínském kraji, v jižní polovině Olomouckého kraje a na východě Jihomoravského kraje by takto silný vítr být neměl. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Podle něj bude ve čtvrtek přecházet přes střední Evropu k východu studená fronta. V souvislosti s tím bude ve čtvrtek ráno a dopoledne v Čechách, na Českomoravské vrchovině a k ní přilehlých částech Jihomoravského kraje od západu zesilovat vítr, který v nárazech dosáhne rychlosti 70 až 85 kilometrů v hodině, na horách kolem 110 kilometrů v hodině.

Odpoledne se očekává čerstvý až silný jihozápadní vítr s nárazy kolem 70 kilometrů v hodině i na severní Moravě a ve Slezsku. Večer začne vítr v Česku slábnout, uvedli meteorologové.

Jejich upozornění před silným větrem platí pro Čechy a jižní část Moravy od čtvrtečních 08:00 do 21:00. Pro Moravskoslezský kraj a sever Olomouckého kraje od 11:00 do 21:00.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polsko musí dodržovat právo EU bez kompromisů, vzkazují Německo a Francie

Polsko musí začít dodržovat právní předpisy Evropské unie, která v jednáních s Varšavou o otázkách vlády práva nemůže dělat kompromisy. Prohlásilo to několik unijních ministrů odpovědných za evropskou problematiku, kteří připravují čtvrteční a páteční jednání prezidentů a premiérů členských zemí.

Zástupci vlád Německa či Francie před novináři zdůrazňovali, že Evropská komise může Polsku zastavit přísun unijních peněz, přímo však Brusel k tomuto kroku nevyzvali. Další ministři podotýkali, že by komise měla nechat spor v rukou soudu.

Táhnoucí se pře unijních institucí s Polskem o omezování nezávislosti justice se vyostřil začátkem října, když polský ústavní soud zpochybnil slučitelnost některých článků unijních smluv s polským právem. Vládní politici některých zvláště západoevropských zemí poté varovali Polsko před možnými důsledky. Nejdále zašel nizozemský premiér Mark Rutte, který chce na summitu vyzvat komisi, aby zablokovala Varšavě peníze z mimořádného fondu obnovy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý ve Štrasburku na jednání europarlamentu prohlásila, že unijní exekutiva nenechá vývoj v Polsku bez reakce. Možností je podle ní podat na Polsko stížnost k Soudnímu dvoru EU či právě spustit nový mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz nezávislostí justičních orgánů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy