Václav Klaus

Aktualizováno 23. 4. 2020 14:10
Václav Klaus je bývalým prezidentem i premiérem České republiky.
Václav Klaus.
Václav Klaus. | Foto: DVTV

Václav Klaus je bývalým prezidentem České republiky. Jeho druhé funkční období skončilo 7. března 2013, prezidentský úřad po něm převzal Miloš Zeman, který zvítězil v historicky první přímé volbě prezidenta.

Politická kariéra:

Václav Klaus vstoupil do politiky krátce po 17. listopadu 1989, kdy se jako ekonom z Prognostického ústavu Československé akademie věd dostal do kontaktu s Václavem Havlem a vstoupil do Občanského fóra (OF). Jeho předsedou se stal v roce 1990.

Důležitý post získal Václav Klaus už v prosinci 1989. Občanské fórum ho tehdy nominovalo jako ministra financí do vlády národního porozumění vedené Mariánem Čalfou. V této funkci zůstal do července 1992.

Názorová rozmanitost uvnitř OF a snaha Václava Klause o jeho transformaci do pravicové strany vedla v roce 1991 k jeho rozdělení na pravicovou ODS a liberální středové Občanské hnutí. Václav Klaus byl na ustavujícím sjezdu ODS v dubnu 1991 zvolen jejím předsedou. Ve volbách do České národní rady, které se konaly v červnu 1992, ODS jednoznačně zvítězila a Klaus se stal předsedou české vlády. Spolu se šéfem slovenské vlády Vladimírem Mečiarem (jím vedené Hnutí za demokratické Slovensko vyhrálo volby do Slovenské národní rady) se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993

V premiérském křesle vydržel Klaus i po následujících volbách v roce 1996, kdy však byl schopen sestavit pouze menšinovou vládu, kterou tolerovala ČSSD. Demisi na funkci předsedy vlády podal v listopadu 1997 poté, co rezignovali ministři za KDU-ČSL a ODA. Reagovali tak na skandál s nejasným financováním ODS podpořený v té době zprávou o existenci tajného stranického konta ve Švýcarsku. Navzdory skandálu byl Klaus na mimořádném stranickém sjezdu v prosinci 1997 v Poděbradech potvrzen na postu předsedy ODS.

Po předčasných volbách v roce 1998, kdy ODS skončila druhá za sociální demokracií, uzavřely obě strany takzvanou opoziční smlouvu, která zaručila podporu vládě ČSSD výměnou za důležité posty pro představitele ODS. Václav Klaus se na jejím základě stal předsedou Poslanecké sněmovny.

Po volebním neúspěchu v roce 2002 se Klaus rozhodl odejít z čela strany. Ve funkci předsedy ODS ho vystřídal Mirek Topolánek. (Do prosince 2008 byl Klaus čestným předsedou ODS, této funkce se na 19. kongresu strany vzdal, a to na protest proti směřování strany pod Topolánkovým vedením.)

Prezident ČR:

Na prezidenta republiky kandidoval poprvé v únoru 2003. Po vítězství ve třetím kole opakované volby se stal nástupcem Václava Havla jako druhý český prezident. Úřadu se ujal složením slavnostního slibu 7. března 2003. V únoru 2008 byl zvolen na druhé funkční období. Tehdy ve třetím kole druhé volby porazil Jana Švejnara (Klause podpořili tři tehdejší poslanci ČSSD Miloš Melčák, Michal Pohanka a Evžen Snítilý). Klausův prezidentský mandát skončil 7. března 2013. S občany se rozloučil posledním prezidentským projevem, ve kterém shrnul své desetileté působení.

V lednu 2013, kdy se konala první přímá volba prezidenta, podpořil Klaus ve druhém kole svého dřívějšího politického rivala Miloše Zemana.

Amnestie a velezrada:

Při příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky vyhlásil Václav Klaus dílčí amnestii. Oznámil to 1. ledna 2013 při svém novoročním projevu. Její rozsah a zejména článek II, který zastavuje trestní stíhání, jež trvají déle než 8 let a týkají se maximálně desetiletých trestů, se staly terčem ostré kritiky. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se amnestie podepsala také na Klausově důvěryhodnosti. Důvěra občanů klesla na rekordní minimum za celých deset let, kdy zastává nejvyšší ústavní funkci.

Odpor k amnestii však zašel ještě dál. Krátce po jejím vyhlášení vyzval miliardář a protikorupční aktivista Karel Janeček senátory, aby zvážili podání žaloby na prezidenta republiky pro velezradu. K návrhu se připojilo 17 organizací, vesměs občanských iniciativ. Senát je dle Ústavy ČR jedinou institucí, která může takovou žalobu podat, a v průběhu února se rozhodl na tuto vývu reagovat. Spolu s právníky vytvořil text žaloby, který následně podepsalo 28 senátorů. O velezradě pak ještě jednala mimořádná schůze horní komory, na které pro návrh historicky první ústavní žaloby na prezidenta republiky hlasovalo 38 senátorů, zbývajících 30 bylo proti. Dle stávajícího znění ústavy stačí ke schválení žaloby pouze prostá většina všech přítomných senátorů.

Rozhodnout o tom, zda amnestie a další části ústavní žaloby - nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu) a odmítání ratifikace smluv EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je schválily obě parlamentní komory - naplňují skutečně pojem velezrady, bylo úkolem Ústavního soudu. Ten však na konci března 2013 řízení zastavil. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.

K amnestii a žalobě ze strany Senátu se Klaus vyjádřil ve svém posledním prezidentském projevu. Podle bývalého prezidenta byla kritika amnestie účelová, jelikož měla očernit celé jeho působení ve funkci. Uvedl také, že by ji i přes odpor, který vzbudila, vyhlásil znovu.

Další politické angažmá:

V souvislosti s konáním předčasných voleb na podzim 2013 se spekulovalo o návratu Václava Klause do vysoké politiky. Bývalý prezident se v srpnu sešel s Janou Bobošíkovou a kromě Suverenity debatoval také se stranou Jihočeši 2012. O spolupráci se svým bývalým předsedou stála také ODS, Klaus ji však odmítl s tím, že jeho angažmá v současné době nepřichází v úvahu. Ke Klausovi putoval také poslanec Boris Šťastný, který se po odchodu z ODS snažil, aby kolem exprezidenta vznikla nová politická strana.

Posléze se k projektu přidal i Jiří Janeček, který předpokládal, že by ho mohlo následovat několik set příznivců Pravé frakce, kterou v rámci ODS založil. Také poslanec Pavel Bém, který ovšem z ODS nevystoupil, prohlásil, že exprezidentův návrat do politiky podpoří všemi legitimními prostředky.

Klaus se však nakonec rozhodl, že v předčasných volbách kandidovat nebude. Přesto chce zůstat v politice aktivním a bude pomáhat těm, kteří bez něj do voleb půjdou.

Osobní život:

Václav Klaus vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po studiích pracoval v Ekonomickém ústavu akademie věd, následně ve Státní bance československé a na konci 80. let v Prognostickém ústavu.

Václav Klaus je ženatý. S manželkou Lívií, kterou poznal při studiích na VŠE, má dva syny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Skupina Rage Against the Machine v Praze nevystoupí, zpěvák si poranil nohu

Americká rocková kapela Rage Against the Machine zrušila evropské turné včetně koncertu, který měla odehrát 19. září v pražské O2 areně. Informaci potvrdila česká pobočka pořádající agentury Live Nation. Důvodem je indispozice dvaapadesátiletého zpěváka Zacka de la Rochy. Poranil si nohu a poslední koncerty musel absolvovat vsedě. "Lékaři mu doporučili, aby v srpnu a září nepokračoval v turné po Velké Británii a Evropě. S velkým zklamáním šňůru musíme zrušit," uvedli hudebníci.

Po vystoupení 14. srpna v newyorské Madison Square Garden frontman zamíří domů, aby se rehabilitoval. "Moc se omlouváme všem, kteří na nás roky čekali," dodává sestava. Ta vznikla roku 1991, dále ji tvoří kytarista Tom Morello, baskytarista Tim Commerford a bubeník Brad Wilk. Rage Against the Machine v uplynulé dekádě osm let nekoncertovali. Znovu se dali dohromady u příležitosti současného turné. To mělo začít roku 2020, kvůli pandemii však bylo dvakrát odložené.

Vstupenky na pražský koncert zaplacené online budou v plné výši automaticky refundovány na účet, ze kterého proběhla platba. Peníze za lístky zakoupené v kamenných prodejnách pořadatelé začnou v místě zakoupení vracet 18. srpna.

před 4 hodinami

Trump využil u prokuratury práva nevypovídat. Bez odpovědi zůstalo 400 otázek

Bývalý americký prezident Donald Trump využil svého práva nevypovídat více než 400krát, když ve středu předstoupil před generální prokurátorku státu New York Letitii Jamesovou v rámci vyšetřování praktik jeho rodinné firmy. S odvoláním na zdroje obeznámené s průběhem dotazování to uvádí některá americká média. List The New York Times (NYT), že Trumpovy dvě nejstarší děti se při svých setkáních s vyšetřovateli na pátý dodatek americké ústavy neodvolávaly.

Jediná otázka, na kterou prezident z let 2017 až 2021 prokuratuře pod přísahou odpověděl, byla ta ohledně jeho jména, řekl Trump televizei NBC News jeho právník Ron Fischetti. Podle informací NYT následně předvolaný oznámil, že dál nebude spolupracovat a Jamesovou, která seděla ve stejné místnosti, označil za "odpadlickou prokurátorku". Následovalo prý více než 400 otázek, na něž Trump reagoval slovy "stejná odpověď" na znamení toho, že využívá práva nevypovídat.

NBC News informovaný zdroj sdělil, že Trump toto právo uplatnil více než 440krát. Prokuratura po několikahodinovém setkání potvrdila, že exprezident skutečně odmítal odpovídat, nicméně nespecifikovala, kolikrát se tak stalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy