Amnestie

Aktualizováno 30. 4. 2020 6:00
Amnestie je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen. V České republice uděluje amnestii prezident.
Prezident Václav Klaus vyhlásil svou první amnestii u příležitosti 20. výročí osamostatnění České republiky, v lednu 2013, na sklonku svého druhého funkčního období.
Prezident Václav Klaus vyhlásil svou první amnestii u příležitosti 20. výročí osamostatnění České republiky, v lednu 2013, na sklonku svého druhého funkčního období. | Foto: Repro Česká televize

Udělení milosti a použití amnestie definuje hlava 23 trestního řádu. Milost je na rozdíl od amnestie udělována individuálně.

Amnestie je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen. Obvykle zahrnuje také rozhodnutí, aby se trestní stíhání v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo, nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice). V České republice uděluje amnestii prezident. Po vyhlášení je potřebná kontrasignace předsedy vlády.

V historii samostatné České republiky byla amnestie vyhlášena v roce 1993, 1998 a 2013.

První dvě amnestie byly uděleny Václavem Havlem u příležitosti jeho zvolení prezidentem republiky. Amnestie z roku 1993 prominula tresty za nedbalostní trestné činy se sazbou do tří let odnětí svobody, druhá prominula tresty nebo jejich části ve výměře do šesti měsíců a provedla abolici u trestných činů se sazbou do dvou let odnětí svobody.

Nejrozsáhlejší amnestii Havel vyhlásil ještě jako prezident Československa v roce 1990 (rovněž po zvolení do funkce). Při ní byly prominuty tresty do dvou let u úmyslných trestných činů, resp. do tří let u nedbalostních trestných činů a v případě trestů úhrnných a souhrnných. Masivní nárůst kriminality, k němuž po propuštění 23 260 osob (více než dvě třetiny všech vězňů) došlo, se stal důvodem široké kritiky Havlova rozhodnutí.

Amnestie Václava Klause

Václav Klaus po zvolení prezidentem amnestii nevyhlásil. Poprvé se tak rozhodl učinit až na sklonku svého druhého funkčního období u příležitosti výročí vzniku samostatné České republiky.

Jakých trestů se amnestie z 1. ledna 2013 týkala:

- nepodmíněné tresty do jednoho roku
- nepodmíněné tresty do 2 let, které se netýkají zabití, vraždy, těžké újmy na zdraví, a tresty za činy, jejichž obětí nebyly děti
- podmíněné tresty do 2 let
- podmíněné tresty pro lidi nad 70 let
- dosud nevykonané tresty nebo zbytky trestů obecně prospěšných prací a domácích vězení
- dosud neskončená stíhání, která se táhnou déle než 8 let a stíhaným hrozí maximálně 10 let
- amnestie neplatí pro recidivisty (v posledních 5 letech nebyli odsouzeni za jiný trestný čin)

Díky této amnestii šlo na svobodu necelých 7000 lidí. V České republice bylo v té době za mřížemi zhruba 23 000 lidí.

Amnestie se dotkla rovněž mnoha mediálně známých kauz, například případu katarského prince Hámida bin Abdala Sáního odsouzeného za pohlavní styk s nezletilými dívkami. Trest byl prominut také třem představitelům vytunelovaného H-Systemu a dalším.

U příležitosti výročí vzniku samostatného Slovenska udělil amnestii také slovenský prezident Ivan Gašparovič. Slovenská amnestie se týkala vězňů, kterým soud neudělil trest vyšší než 18 měsíců nepodmíněně a kteří byli odsouzeni jen za neúmyslné trestné činy a činy z nedbalosti. Soudy zároveň musely určit, že tresty si odpykají v nejlehčím vězení. Šlo přibližně o 550 lidí.

Hlasování o nedůvěře vládě

Kvůli amnestii svolala opozice mimořádnou schůzi sněmovny, na jejímž programu bylo hlasování o nedůvěře vládě. Důvodem bylo to, že tehdejší premiér Petr Nečas kritizovanou amnestii spolupodepsal, a on i celá vláda tak podle ČSSD, KSČM a VV nesou vinu za její důsledky. Opozice spoléhala především na to, že se k ní při hlasování připojí i vládní poslanci, kteří s amnestií také nesouhlasili. Vláda však i páté vyslovení nedůvěry přežila.

Velezrada

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se amnestie podepsala na Klausově důvěryhodnosti. Důvěra občanů v prezidenta klesla na rekordní minimum za celých deset let, kdy zastával nejvyšší ústavní funkci.

Odpor k amnestii však zašel ještě dál. Krátce po jejím vyhlášení vyzval miliardář a protikorupční aktivista Karel Janeček senátory, aby zvážili podání žaloby na prezidenta republiky pro velezradu. K návrhu se připojilo 17 organizací, vesměs občanských iniciativ. Senát je dle Ústavy ČR jedinou institucí, která může takovou žalobu podat, a v průběhu února 2013 se rozhodl na tuto výzvu reagovat. Spolu s právníky vytvořil text žaloby, který následně podepsalo 28 senátorů. O velezradě pak ještě jednala mimořádná schůze horní komory, na které pro návrh historicky první ústavní žaloby na prezidenta republiky hlasovalo 38 senátorů, zbývajících 30 bylo proti. Dle stávajícího znění ústavy stačilo ke schválení žaloby pouze prostá většina všech přítomných senátorů.

O tom, zda amnestie a další části ústavní žaloby - nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu), odmítání ratifikace smluv EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je schválily obě parlamentní komory - naplňují skutečně pojem velezrady, měl rozhodnout Ústavní soud. Ten však na konci března 2013 řízení zastavil. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.

Prezidentské milosti Miloše Zemana

Miloš Zeman, který zastává po Václavu Klausovi prezidentskou funkci, se zkraje svého prvního mandátu práva na udělování milostí vzdal, respektive ponechal si možnost udělit milost nevyléčitelně nemocným. Ostatní milosti a amnestie označil za feudální přežitek. Právo udělovat milost přenesl částečně na ministra spravedlnosti. 

Milostí v průběhu svého působení v čele státu udělil Miloš Zeman skutečně pomálu, i tak některé vzbudily kontroverze, největší pak milost doživotně odsouzenému Jiřímu Kajínkovi.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy