Amnestie

2. 1. 2013 17:51
Amnestie je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen. V České republice uděluje amnestii prezident.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Němec

Amnestie je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen. Obvykle zahrnuje také rozhodnutí, aby se trestní stíhání v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice). V České republice uděluje amnestii prezident. Po vyhlášení je potřebná kontrasignace předsedy vlády.

V historii samostatné České republiky byla amnestie vyhlášena v roce 1993, 1998 a 2013.

První dvě amnestie byly uděleny Václavem Havlem u příležitosti jeho zvolení prezidentem republiky. Amnestie z roku 1993 prominula tresty za nedbalostní trestné činy se sazbou do tří let odnětí svobody, druhá prominula tresty nebo jejich části ve výměře do šesti měsíců a provedla abolici u trestných činů se sazbou do dvou let odnětí svobody.

Nejrozsáhlejší amnestii Havel vyhlásil ještě jako prezident Československa v roce 1990 (rovněž po zvolení do funkce). Při ní byly prominuty tresty do dvou let u úmyslných trestných činů, resp. do tří let u nedbalostních trestných činů a v případě trestů úhrnných a souhrnných. Masivní nárůst kriminality, k němuž po propuštění 23 260 osob (více než dvě třetiny všech vězňů) došlo, se stal důvodem široké kritiky Havlova rozhodnutí.

Václav Klaus po zvolení prezidentem amnestii nevyhlásil. Poprvé se tak rozhodl učinit až na sklonku svého druhého funkčního období u příležitosti výročí vzniku samostatné České republiky.

Jakých trestů se amnestie z 1. ledna 2013 týká:

- nepodmíněné tresty do jednoho roku
- nepodmíněné tresty do 2 let, které se netýkají zabití, vraždy, těžké újmy na zdraví, a tresty za činy, jejichž obětí nebyly děti
- podmíněné tresty do 2 let
- podmíněné tresty pro lidi nad 70 let
- dosud nevykonané tresty nebo zbytky trestů obecně prospěšných prací a domácích vězení
- dosud neskončená stíhání, která se táhnou déle než 8 let a stíhaným hrozí maximálně 10 let
- amnestie neplatí pro recidivisty (v posledních 5 letech nebyli odsouzeni za jiný trestný čin)

Díky této amnestii půjde na svobodu necelých 7000 lidí. V České republice je v současné době za mřížemi zhruba 23 000 lidí.

U příležitosti výročí vzniku samostatného Slovenska udělil amnestii také slovenský prezident Ivan Gašparovič. Slovenská amnestie se týká vězňů, kterým soud neudělil trest vyšší než 18 měsíců nepodmíněně a kteří byli odsouzeni jen za neúmyslné trestné činy a činy z nedbalosti. Soudy zároveň musely určit, že tresty si odpykají v nejlehčím vězení. Jde přibližně o 550 lidí.

Hlasování o nedůvěře vládě:

Kvůli amnestii svolala opozice mimořádnou schůzi sněmovny, na jejímž programu bylo hlasování o nedůvěře vládě. Důvodem bylo to, že premiér Petr Nečas kritizovanou amnestii spolupodepsal, a on i celá vláda tak podle ČSSD, KSČM a VV nesou vinu za její důsledky. Opozice spoléhala především na to, že se k ní při hlasování připojí i vládní poslanci, kteří s amnestií také nesouhlasili. Vláda však i páté vyslovení nedůvěry přežila.

Velezrada:

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se amnestie podepsala na Klausově důvěryhodnosti. Důvěra občanů v prezidenta klesla na rekordní minimum za celých deset let, kdy zastává nejvyšší ústavní funkci.

Odpor k amnestii však zašel ještě dál. Krátce po jejím vyhlášení vyzval miliardář a protikorupční aktivista Karel Janeček senátory, aby zvážili podání žaloby na prezidenta republiky pro velezradu. K návrhu se připojilo 17 organizací, vesměs občanských iniciativ. Senát je dle Ústavy ČR jedinou institucí, která může takovou žalobu podat, a v průběhu února se rozhodl na tuto vývu reagovat. Spolu s právníky vytvořil text žaloby, který následně podepsalo 28 senátorů. O velezradě pak ještě jednala mimořádná schůze horní komory, na které pro návrh historicky první ústavní žaloby na prezidenta republiky hlasovalo 38 senátorů, zbývajících 30 bylo proti. Dle stávajícího znění ústavy stačí ke schválení žaloby pouze prostá většina všech přítomných senátorů.

O tom, zda amnestie a další časti ústavní žaloby - nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu), odmítání ratifikace smluv EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je schválily obě parlamentní komory - naplňují skutečně pojem velezrady měl rozhodnout Ústavní soud. Ten však na konci března 2013 řízení zastavil. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Nejsledovanějším YouTube klipem poslední dekády je Despacito, následuje Sheeranovo Shape of You a video od Wiz Khalify

Klip k tanečnímu hitu Despacito portorického zpěváka Luise Fonsiho se stal na platformě YouTube nejsledovanějším hudebním videem uplynulého desetiletí, celkem nasbíral 6,5 miliardy zhlédnutí. Úctyhodných 4,5 miliardy přehrání pak figuruje u klipu zpěváka Eda Sheerana natočeného k písni Shape of You. První trojici nejpopulárnějších videí pak uzavírá rapper Wiz Khalifa, jehož klip See You Again má na YouTube 4,3 miliardy zhlédnutí.

Top ten nejoblíbenějších klipů tvoří zejména starší hity, například píseň Uptown Funk Marka Ronsona a Bruna Marse z roku 2015. Tato skladba skončila v žebříčku na čtvrtém místě s počtem 3,7 miliardy zhlédnutí. V závěsu za ní figuruje hit Gangnam Style jihokorejského rappera PSY, který si celý svět podmanil už v roce 2012 a který do současnosti nasbíral 3,4 miliardy přehrání.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

USA odmítají lhůtu, kterou si stanovila KLDR, řekl americký vyslanec. Kim Čong-un po Novém roce vyhrožuje neupřesněnými kroky.

Spojené státy nepřistoupí na návrh Severokorejců, aby do konce roku zmírnily své požadavky. Prohlásil to v pondělí zvláštní americký vyslanec pro KLDR Stephen Biegun. Ten na návštěvě Jižní Koreje jedná o pozastavených rozhovorech o ukončení jaderných zbrojních programů KLDR.

Diplomat rovněž vyzval Pchjongjang, aby se okamžitě vrátil k jednacímu stolu, uvedla agentura AP. Návštěva se koná v době blížícího se konce lhůty, kterou dal Spojeným státům severokorejský diktátor Kim Čong-un. Jinak KLDR hrozí blíže neupřesněnými kroky.

"V této věci musím říct jasně: Spojené státy nemají lhůtu," řekl Biegun novinářům. "Jsme si plně vědomi silného potenciálu Severní Koreje dělat v příštích dnech velké provokace. Takové akce budou přinejmenším naprosto k ničemu, pokud jde o dosažení trvalého míru na Korejském poloostrově," poznamenal Biegun.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Vedení libereckých technických služeb podle auditu manipulovalo výnosy, část dozorčí rady rezignovala.

Vážné chyby odhalil v Technických službách města Liberce (TSML) audit, který si objednala dozorčí rada. Auditoři podezřívají vedení městské akciové společnosti ze záměrné manipulace s výnosy, odhalili například nákup strojů, které firma nevyužívá, roční odměny vyplácené několikrát do roka. Některé zakázky pro město dělala firma za dva až čtyřikrát vyšší ceny než pro jiné klienty. Část dozorčí rady firmy kvůli tomu rezignovala, uvedla dnešní Mladá fronta Dnes. 

Představenstvo TSML závěry kontroly, která se týkala hospodaření v letech 2017 a 2018, odmítá. Auditory vyzvalo, aby zprávu přepracovali, jinak podá podnět ke Komoře auditorů. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy