prezident

Moldavská prezidentka rozpustila parlament a vypsala předčasné volby

Moldavská prezidentka Maia Sanduová ve středu rozpustila parlament a chce 11. července uspořádat předčasné volby. Učinila tak krátce poté, co ústavní soud zrušil nouzový stav, který měl vládě pomoci v boji s covidem-19, ale hlavě státu bránil ve vypsání voleb, informovala agentura Reuters. "Podepsala jsem dekret o rozpuštění parlamentu (…) Volby jsou naplánovány na 11. července 2021," citovala Sanduovou agentura TASS.

Proevropská prezidentka podle Reuters tvrdí, že současnému složení parlamentu dominují politici, kteří se staví proti jejím snahám vypořádat se s korupcí v zemi a zavést nezbytné reformy. Moldavsko se v posledních letech potýká s nestabilitou a řadou korupčních skandálů, včetně zmizení miliardy dolarů z bankovního systému.

"Dekret (o předčasných volbách)… ukončí chaos, který vytvořili (poslanci) v tomto parlamentu. Nový parlament schválí vládu, která bude pracovat v zájmu lidí," nechala se slyšet prezidentka.

Parlament letos dvakrát odmítl schválit Natalii Gavrilitaovou, kterou Sanduová navrhovala na premiérku. Prezidentka může jmenovat kandidáta na předsedu vlády, jehož ovšem musí potvrdit parlament. Pokud zákonodárný sbor během 45 dnů její volbu dvakrát odmítne, zákon Sanduové umožňuje parlament rozpustit a stanovit datum nových voleb.

Putin podepsal zákon, který mu umožní zůstat ve funkci do roku 2036

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v loňském referendu, připomněla agentura TASS. Dokument byl zveřejněn na oficiálním vládním webu.

V souladu se změnou ústavy se ohraničení počtu funkčních období bude vztahovat na současného prezidenta bez započítání jeho předchozích prezidentských mandátů. Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036. Putin přitom zastává nejvyšší úřad v zemi od roku 2000 s výjimkou čtyřleté přestávky v letech 2008 až 2012, kdy ho vystřídal Dmitrij Medveděv.

Pro úpravu ruského základního zákona se vloni v červenci vyslovilo 77,92 procenta voličů. Zákon, který "vymazává" Putinovy předchozí funkční období, schválila 24. března Státní duma, 31. března pak právní akt prošel i horní komorou parlamentu.

Zdroj: ČTK

Prezidentkou Kosova se stala někdejší předsedkyně parlamentu Vjosa Osmaniová

Kosovský parlament novou prezidentkou země zvolil někdejší předsedkyni zákonodárného sboru Vjosu Osmaniovou. Kandidaturu osmatřicetileté právničky podpořilo 71 poslanců z 82 přítomných, informovala agentura AFP.

Poslanci Osmaniovou zvolili ve třetím kole hlasování. V předchozích dvou kolech se hlavu státu zvolit nepodařilo kvůli nízkému kvóru poslanců. Většina zástupců opozice ve 120členném parlamentu volbu v sobotu i v neděli bojkotovala.

Právnička Osmaniová stála v čele Kosova jako prozatímní prezidentka od začátku loňského listopadu, kdy úřadující prezident Hashim Thaçi rezignoval kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu pro Kosovo v Haagu. 

Osmaniová je druhou ženou v čele Kosova od roku 2008, kdy země vyhlásila nezávislost na Srbsku. Ve volbě měla podporu levicového hnutí Sebeurčení (Vetevendosje!), které v polovině února s velkou převahou vyhrálo parlamentní volby. Uskupení nyní drží tři nejdůležitější úřady v zemi - funkci premiéra, prezidenta a předsedy parlamentu, připomíná agentura AP.

Zdroj: ČTK

Nově zvolený nigerský prezident po zmařeném pokusu o puč nastoupil do funkce

Nový nigerský prezident Mohamed Bazoum nastoupil do funkce. Jeho inaugurace je pro zemi prvním demokratickým předáním moci od získání nezávislosti v roce 1960 a přichází jen několik dní poté, co vláda oznámila, že zmařila pokus o vojenský puč. Informoval o tom zpravodajský web BBC.

Bazoum při inauguračním projevu odsoudil zločiny páchané teroristickými skupinami v zemi. Niger "čelí existenci teroristických skupin, jejichž barbarství překročilo veškeré meze" a které "masakrují nevinné civilisty a někdy páchají skutečné válečné zločiny," uvedl podle agentury AFP. Doplnil, že lídři těchto skupin pocházejí z jiných států a vůči Nigeru nevznesli požadavky.

V hlavním městě Niamey panovala kvůli dnešní inauguraci zvýšená bezpečnostní opatření.

Zdroj: ČTK

V Tanzanii se ujala úřadu nová prezidentka, chce vést národ k jednotě

Prezidentského úřadu v Tanzanii se v pátek ujala dosavadní viceprezidentka Samia Suluhuová Hassanová. Ve funkci nahradila Johna Magufuliho, který ve středu zemřel. Prezidentka, první žena v čele tohoto východoafrického státu, po uvedení do funkce vyzvala zemi k jednotě. Informovala o tom agentura Reuters.

Hassanaová, oděná do červeného hidžábu, přísahala na korán při ceremonii v Dáresalámu. "Nyní je čas pohřbít naše rozdílnosti a být jednotným národem. Není to doba začít se navzájem obviňovat, ale vzít se za ruce a společně vykročit vpřed," uvedla prezidentka. Podle agentury Reuters se komentářem snažila rozptýlit pochybnosti a nejistotu, které následovaly po zmizení předchozí hlavy státy z veřejného života.

Magufuli o sobě nedal vědět tři týdny, což vyvolalo spekulace o jeho zdraví a smrti. Jeho úmrtí pak Hassanová ve středu potvrdila a řekla, že příčinou bylo onemocnění srdce.

Jedno z prvních rozhodnutí jednašedesátileté Hassanové bude proto souviset s pandemií covidu-19. Konkrétně se bude týkat otázky, zda její země začne shánět vakcíny. Vláda dříve zastávala pozici, že žádné očkovací látky nenakoupí, dokud je neprověří tanzanští odborníci.

Zdroj: ČTK

Zemřel tanzanský prezident, vláda dosud spekulace o jeho smrti popírala

Tanzanská vláda ve středu oznámila úmrtí prezidenta Johna Magufuliho. Na veřejnosti se neukázal od 27. února a v tisku kolovaly informace o jeho možné hospitalizaci. Podle vládního sdělení zemřel na onemocnění srdce v Dáresalámu.

Magufuli patřil k politikům, kteří zpochybňovali vážnost covidu-19. Jak uvádějí africká média, středeční zpráva ukončila mnohadenní spekulace o tom, kde Magufuli je. Tanzanský prezident nebyl z politiků, kteří by o sobě nedali tak dlouho vědět, pravidelně se objevoval v televizi a komunikoval na sociálních sítích.

Jeho úmrtí ohlásila viceprezidentka Samia Suluhuová Hasanová, o níž se už v minulých dnech spekulovalo jako o možné Magufuliho nástupkyni.

Vláda dosud zprávy o prezidentově nemoci popírala a premiér Kassim Majaliva občanům v úterý doporučil, aby šířící se informace o prezidentově úmrtí ignorovaly.

Magufulimu bylo 61 let a tisk psal o tom, že se nakazil koronavirem a byl k nemocniční léčbě převezen do Keni. Další zprávy pak hovořily o tom, že dostal infarkt a byl dopraven do Indie. Ještě v pondělí viceprezidentka občany nabádala, aby pověstem nevěřili a zůstali jednotní.

Zdroj: ČTK
Pokračovat