Prezidentské volby ČR 2013

2. 7. 2012 20:21
V roce 2013 se uskutečnila první přímá volba prezidenta republiky. Vítězem se stal Miloš Zeman, který získal 54.8 % hlasů (přes 2,7 milionu hlasů).
Foto: Aktuálně.cz

V roce 2013 se uskutečnila první přímá volba prezidenta republiky. Vítězem se stal Miloš Zeman, který získal 54.8 % hlasů (přes 2,7 milionu hlasů).

Přímá volba:

Kandidáta na prezidenta může navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo také občan České republiky s peticí, která získá minimálně 50 tisíc podpisů. Pod petici se mohou podepisovat vedle oprávněných voličů také ti, kterým bude 18 let alespoň v druhý den voleb.

Volba prezidenta je dvoukolová, stejně jako je tomu při volbě senátorů. Vítězem se stane ten kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se tak nestane, dva nejúspěšnější kandidáti postoupí do druhého kola. Mezi nimi pak rozhodne naprostá většina hlasů.

Ústavní novela zavádějící přímou volbu prezidenta byla v českém parlamentu předložena tehdejší čtyřkoalicí KDU-ČSL, US, DEU a ODA již v roce 2001, ale neuspěla. Parlamentu České republiky se ji podařilo schválit na počátku roku 2012.

Datum konání voleb:

První kolo prezidentských voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013, druhé kolo se konalo 25. a 26. ledna 2013.

Kandidatury měly být na ministerstvo vnitra podány do 6. listopadu 2012. Oficiálních kandidátů pro první kolo volby bylo devět.

Prezidentské volby 2013 - kandidáti:

Občanští demokraté do boje o Hrad vyslali místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku, který ve stranických volbách porazil europoslance Evžena Tošenovského. ČSSD navrhla senátora Jiřího Dienstbiera a za vládní stranu TOP 09 kandidoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Více než 50 tisíc podpisů pod petici získal Miloš Zeman. Peticí však pouze demonstroval, jakou má podporu mezi lidmi. Vladimír Dryml, bývalý sociálně demokratický senátor, totiž pro Zemana získal podpisy desítky senátorů. Oficiálními kandidáty se po získání potřebného počtu podpisů stali také expremiér Jan Fischer, kandidátka KDU-ČSL Zuzana Roithová, umělec Vladimír Franz a herečka Táňa Fischerová.

Původně mělo být oficiálnách kandidátů jedenáct. Ministerstvo vnitra však vyloučilo z prezidentské volby tři kandidáty, kteří po kontrole podpisových archů nezískali potřebných 50 000 pospisů. Šlo o Janu Bobošíkovou, Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého.

Odmítnutí kandidáti se proti rozhodnutí ministerstva odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten během 15 dnů petice prozkoumal a přepočítal chybovost v kontrolních vzorích. Do boje o Hrad vrátil pouze Janu Bobošíkovou, která podle soudu získala 50 810 podpisů. Dlouhý a Okamura neuspěli. Do hry pak vešel Ústavní soud (ÚS).

Vladimír Dlouhý se na něj neobrátil, jelikož si nepřál, aby se kvůli jeho stížnosti posouval termín voleb.

Tomio Okamura se naopak rozhodl stížnost k Ústavnímu soudu podat a o odložení prvního kola prezidentských voleb dokoce žádal. Hlavní autorkou stížnosti je advokátka Klára Samková. Podle Okamury Nejvyšší správní soud vyškrtnutím jeho osoby krátí o ústavní právo přibližně 60 tisíc lidí, kteří petici za jeho kandidaturu podepsali. Senátor také napadl několik pasáží prováděcího zákona a požadavek 50 000 podpisů, který je podle něj nesmyslně vysoký a vede k tomu, že "občanští" kandidáti a kandidáti politických stran nemají rovné podmínky.

Soudci Ústavního soudu však Okamurově žádosti o odklad prvního kola nevyhověli, a volby tak proběhly v plánovaném termínu. Tomio Okamura se tedy oficiálním kandidátem nestal a toto rozhodnutí ho z prezidentské volby vyřadilo.

Den před konáním prvního kola voleb Ústavní soud všechny Okamurovy stížnosti definitivně zamítl. Podle soudců nebyl Okamura nijak poškozen. V průběhu roku 2012 podalo stížnosti ještě šest občanů, čtyři z nich již byly zamítnuty, dvěma se bude Ústavní soud teprve zabývat.

První kolo přímé volby:

Do druhého kola postoupil Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Volební účast přesáhla 61 procent.

Výsledky prvního kola:

1. Miloš Zeman (24.21 %)
2. Karel Schwarzenberg (23.4 %)
3. Jan Fischer (16.35 %)
4. Jiří Dienstbier (16.12 %)
5. Vladimír Franz (6.84 %)
6. Zuzana Roithová (4.95 %)
7. Táňa Fischerová (3.23 %)
8. Přemysl Sobotka (2.46 %)
9. Jana Bobošíková (2.39 %)

Podle volebních průzkumů byli dlouhodobě hlavními favority voleb Jan Fischer a Miloš Zeman.

Druhé kolo přímé volby:

Vítězem historicky první přímé volby prezidenta se stal Miloš Zeman, který získal 54.8 % hlasů (přes 2,7 milionu hlasů). Expremiér vyhrál s pohodlným náskokem necelých 10 procent hlasů. Jeho soupeř, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, oslovil o půl milionu lidí méně (45.19 % hlasů).

Druhého kola se zúčastnilo 59.11 % voličů.

Osoby, které oznámily úmysl kandidovat, ale nezískaly dostatečný počet podpisů:

tajemník nynější hlavy státu Ladislav Jakl, advokátka Klára Samková, bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák, předseda strany Pravý Blok Petr Cibulka, sochař Emil Adamec, moravská kartářka, vědma a léčitelka Jana Lysoňková, nestraník a konspirační teoretik Josef Toman, bývalý ředitel Poldi Kladno Vladimír Stehlík, aktivista Holešovské výzvy Jaroslav Popelka, sociolog Univerzity Palackého v Olomouci Martin Fafejta, podnikatel Karel Muzikář, prezidentka Sítě mateřských center Rut Kolínská, předseda Československé strany socialistické Jaroslav Vojtek, podnikatel Pavel Kořán, publicista a politický aktivista Jan Šinágl, ekonom Milan Zelený, předseda DSSS Tomáš Vandas a velvyslanec Jiří Karas.

O kandidatuře na prezidenta uvažoval také ekonom Jan Švejnar. V září 2012 však oznámil, že do boje o prezidentské křeslo nevstoupí. Nekandiující Švejnar patřil k favoritům voleb, průzkumy mu přisuzovaly třetí místo za Janem Fischerem a Milošem Zemanem. Na poslední chvíli se o jeho kandidaturu pokoušela ještě hrstka senátorů, ale desátého se nepodařilo najít.

Kandidaturu na prezidenta oznámil také herec a zpěvák Vojtěch Dyk (frontman kapely Nightwork), který však kvůli nízkému věku nesplňuje zákonný požadavek. Oficiálním kandidátem by se nemohl stát, ani kdyby získal potřebných 50 000 podpisů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Česká pošta zruší až 2269 pracovních pozic, propuštěným pomůže s hledáním práce

Česká pošta od 1. července zruší 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou ale neobsazené. Propuštěným lidem podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) podnik pomůže s hledáním práce. Konkrétní pracovníky, kterých se to bude týkat, zatím pošta neurčila. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.

Mladá fronta Dnes s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. "Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

V odpadních vodách V Brně nalezli odborníci poprvé stopy ketaminu

V brněnských odpadních vodách nalezli odborníci stopy ketaminu. Ukazuje to zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti (EMCDDA) za rok 2022. V průzkumu stop omamných látek v odpadních vodách se ketamin, jehož spotřeba v Evropě stoupá, objevil poprvé. Nejvyšší koncentrace této drogy, která se mimo jiné používá pro donucení k sexu, odborníci naměřili na Pyrenejském poloostrově či v Dánsku. Podle zprávy se v Praze mezi lety 2021 a 2022 více než zdvojnásobila koncentrace kokainu v kanalizační vodách. Česká města vykazují nejvyšší hodnoty ve čtyřech ze šesti druhů sledovaných omamných látek.

V Brně naměřili v průměru za den v odpadních vodách 1,28 miligramu ketaminu na 1000 lidí. To byl 11. nejvyšší údaj v celoevropském srovnání. I tak ale byla koncentrace zaznamenaná v Brně mnohonásobně nižší než ve městech v čele hodnocení. Nejvyšší koncentraci ketaminu vykázaly Barcelona se zhruba 30 miligramy na 1000 lidí, Lisabon s 19 miligramy na 1000 osob a Kodaň se 17 miligramy na 1000 osob. V Český Budějovicích, které byly dalším městem na území Česka, kde se měření uskutečnilo, byla zaznamenána nulová hodnota

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Primátor chce pro Železného omluvu od policie, neměla prý právo video zveřejnit

Městská policie v Praze (MPP) podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam zachycující řešení přestupku moderátora České televize Jakuba Železného v centru města. Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu, uvedl primátor. Toto stanovisko sdělil řediteli městské policie Eduardu Šustrovi s tím, že kromě systémové nápravy by situaci vyřešila i omluva. Případ prověří také Úřad pro ochranu osobních údajů. Šuster pochybení odmítl, městská policie podle něj postupovala stejně jako při zveřejňování jiných videí v minulosti.

"Důkladně jsem se seznámil se všemi okolnostmi zveřejnění videozáznamu úkonu Městské policie hlavního města Prahy a došel k závěru, že MPP nebyla oprávněna zveřejnit videozáznam při řešení přestupku pana Železného," napsal Svoboda na Twitteru.

Situaci primátor hodnotí jako pochybení konkrétního člověka, nikoliv městské policie jako celku. "Zásah strážníků byl profesionálně správný, pochybením je zpracování a forma zveřejnění videozáznamu. Panu řediteli jsem tlumočil názor, že by kromě systémové nápravy tuto situaci vyřešila i omluva," uvedl.

Šuster na facebooku městské policie uvedl, že ho primátor seznámil se stanovisky dvou advokátních kanceláří. Městská policie nicméně podle Šustera při zveřejnění videa postupovala při anonymizaci tak, že se snažila plně zachovat osobnostní práva přestupce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy