reklama
 
 

Přímá volba prezidenta

Aktualizováno 29. 6. 2012 11:13
Jedná se o systém, ve kterém volbu neprovádí poslanci a senátoři, ale hlasují všichni plnoletí a svéprávní občané. Jde tedy o prvek přímé demokracie, podobný třeba referendu.

Jedná se o systém, ve kterém volbu neprovádí poslanci a senátoři, ale hlasují všichni plnoletí a svépravní občané. O zavedení přímé volby prezidenta v České republice se v politických kruzích hovořilo již v devadesátých letech a podle průzkumů veřejného mínění má dlouhodobě vysokou podporu. Tuto volební proceduru nemá Česká republika zakotvenou v Ústavě, a proto byla ke změně nutná novela.

Přímá volba prezidenta je dvoukolová, stejně jako je tomu při volbě senátorů. Pokud některý z kandidátů získá v prvním kole nadpoloviční většinu, stává se prezidentem. Pokud se tak nestane, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola. Mezi nimi pak rozhodne naprostá většina hlasů.

Kandidáta na prezidenta může navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo také občan České republiky s peticí, která získá minimálně 50 tisíc podpisů. Pod petici se mohou podepisovat vedle oprávněných voličů také ti, kterým bude 18 let alespoň v druhý den voleb.

Ústavní novela zavádějící přímou volbu prezidenta byla v českém parlamentu předložena tehdejší čtyřkoalicí KDU-ČSL, US, DEU a ODA již v roce 2001, ale neuspěla. Parlamentu České republiky se ji podařilo schválit na počátku roku 2012.

Přímá volba prezidenta existuje v řadě evropských zemích. Přímo se volí například v Rakousku nebo Polsku. V posledních letech přešly k přímé volbě prezidenta také Finsko nebo sousední Slovensko.

Datum prezidentských voleb:

První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013, druhé kolo se konalo 25. a 26. ledna 2013.

Kandidatury měly být na ministerstvo vnitra podány do 6. listopadu 2012. Oficiálních kandidátů pro první kolo volby bylo devět.

Prezidentští kandidáti:

Občanští demokraté vyslali do boje o Hrad místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku, který ve stranických volbách porazil europoslance Evžena Tošenovského. ČSSD navrhla senátora Jiřího Dienstbiera a za vládní stranu TOP 09 kandidoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Více než 50 tisíc podpisů pod petici získal Miloš Zeman, a potvrdil tak svoji kandidaturu na prezidenta. Peticí však pouze demonstroval, jakou má podporu mezi lidmi. Vladimír Dryml, bývalý sociálně demokratický senátor, totiž pro Zemana získal podpisy desítky senátorů. Dalšími oficiálními kandidáty se po získání potřebného počtu podpisů stali expremiér Jan Fischer, kandidátka KDU-ČSL Zuzana Roithová, herečka Táňa Fischerová a umělec Vladimír Franz.

Původně mělo být oficiálnách kandidátů jedenáct. Ministerstvo vnitra však vyloučilo z prezidentské volby tři kandidáty, kteří po kontrole podpisových archů nezískali potřebných 50 000 pospisů. Šlo o Janu Bobošíkovou, Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého.

Odmítnutí kandidáti se proti rozhodnutí ministerstva odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten během 15 dnů petice prozkoumal a přepočítal chybovost v kontrolních vzorcích. Do boje o Hrad vrátil pouze Janu Bobošíkovou, která podle soudu získala 50 810 podpisů. Dlouhý a Okamura neuspěli. Do hry pak vešel Ústavní soud.

Vladimír Dlouhý se na něj neobrátil, jelikož si nepřál, aby se kvůli jeho stížnosti posouval termín voleb.

Tomio Okamura se naopak rozhodl stížnost k Ústavnímu soudu podat a dokonce žádal o odložení prvního kola prezidentských voleb. Hlavní autorkou stížnosti je advokátka Klára Samková. Podle Okamury Nejvyšší správní soud vyškrtnutím jeho osoby krátí o ústavní právo přibližně 60 tisíc lidí, kteří petici za jeho kandidaturu podepsali. Senátor také napadl několik pasáží prováděcího zákona a požadavek 50 000 podpisů, který je podle něj nesmyslně vysoký a vede k tomu, že "občanští" kandidáti a kandidáti politických stran nemají rovné podmínky.

Soudci Ústavního soudu však Okamurově žádosti o odklad prvního kola nevyhověli, a volby tak mohly proběhnout v plánovaném termínu. Tomio Okamura se tedy oficiálním kandidátem nestal a toto rozhodnutí ho z prezidentské volby vyřadilo.

Den před konáním prvního kola voleb Ústavní soud všechny Okamurovy stížnosti definitivně zamítl. Podle soudců nebyl Okamura nijak poškozen. V průběhu roku 2012 podalo stížnosti ještě šest občanů, čtyři z nich již byly zamítnuty, dvěma se bude Ústavní soud teprve zabývat.

První kolo přímé volby:

Do druhého kola postoupil Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Volební účast přesáhla 61 procent.

Výsledky prvního kola:

1. Miloš Zeman (24.21 %)
2. Karel Schwarzenberg (23.4 %)
3. Jan Fischer (16.35 %)
4. Jiří Dienstbier (16.12 %)
5. Vladimír Franz (6.84 %)
6. Zuzana Roithová (4.95 %)
7. Táňa Fischerová (3.23 %)
8. Přemysl Sobotka (2.46 %)
9. Jana Bobošíková (2.39 %)

Podle volebních průzkumů byli dlouhodobě hlavními favority voleb Jan Fischer a Miloš Zeman.

Druhé kolo přímé volby:

Vítězem historicky první přímé volby prezidenta se stal Miloš Zeman, který získal 54.8 % hlasů (přes 2,7 milionu hlasů). Expremiér vyhrál s pohodlným náskokem necelých 10 procent hlasů. Jeho soupeř, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, oslovil o půl milionu lidí méně (45.19 % hlasů).

Druhého kola se zúčastnilo 59.11 % voličů.

Osoby, které oznámily úmysl kandidovat, ale nezískaly dostatečný počet podpisů:

tajemník nynější hlavy státu Ladislav Jakl, advokátka Klára Samková, bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák, předseda DSSS Tomáš Vandas, předseda strany Pravý Blok Petr Cibulka, velvyslanec Jiří Karas, sochař Emil Adamec, moravská kartářka, vědma a léčitelka Jana Lysoňková, nestraník a konspirační teoretik Josef Toman, bývalý ředitel Poldi Kladno Vladimír Stehlík, aktivista Holešovské výzvy Jaroslav Popelka, sociolog Univerzity Palackého v Olomouci Martin Fafejta, podnikatel Karel Muzikář, prezidentka Sítě mateřských center Rut Kolínská, předseda Československé strany socialistické Jaroslav Vojtek, podnikatel Pavel Kořán, publicista a politický aktivista Jan Šinágl, ekonom Milan Zelený.

O kandidatuře na prezidenta uvažoval také ekonom Jan Švejnar. V září 2012 však oznámil, že do boje o prezidentské křeslo nevstoupí. Nekandiující Švejnar patřil k favoritům voleb, průzkumy mu přisuzovaly třetí místo za Janem Fischerem a Milošem Zemanem. Na poslední chvíli se o jeho kandidaturu pokoušela ještě hrstka senátorů, ale desátého se nepodařilo najít.

Kandidaturu na prezidenta oznámil také herec a zpěvák Vojtěch Dyk (frontman kapely Nightwork), který však kvůli nízkému věku nesplňuje zákonný požadavek. Oficiálním kandidátem by se nemohl stát, ani kdyby získal potřebných 50 000 podpisů.

7. 1. 2012 19:21

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
reklama
reklama

Sponzorované odkazy

reklama