Jiří Dienstbier ml.- ministr v Sobotkově vládě

Aktualizováno 19. 3. 2011 12:20
Jiří Dienstbier ml., syn českého disidenta a prvního polistopadového ministra zahraničí, je ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky.
Jiří Dienstbier ml.
Jiří Dienstbier ml. | Foto: Vojtěch Marek

Jiří Dienstbier ml. (ČSSD) je český politik a advokát. Od 29. ledna 2014 je ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti a také předsedou Legislativní rady vlády ČR. V roce 2011 byl zvolen senátorem za obvod č. 30 - Kladno, v letech 2011 až 2013 působil ve funkci místopředsedy ČSSD. V roce 2013 kandidoval na prezidenta republiky v první přímé volbě. Jeho otec byl disident a známý polistopadový politk.

Díky rodičům byl Jiří Dienstbier ml. v těsném kontaktu s politikou již od dětství. On sám se už během studia na vysoké škole podílel na činnosti nezávislé studentské skupiny zástupců pražských fakult, která zorganizovala manifestaci 17. listopadu 1989, poté byl členem celostátního stávkového výboru studentů. V roce 1990 se stal na dvouleté volební období poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR za Středočeský kraj jako zástupce studentů na kandidátce Občanského fóra.

Po rozpadu OF byl členem nástupnického Občanského hnutí, do ČSSD vstoupil v roce 1997. Na sjezdu sociální demokracie v březnu 2011 byl zvolen místopředsedou strany. Pozici však o dva roky později neobhájil.

Od července 2010 je Jiří Dienstbier ml. stínovým ministrem spravedlnosti.

Ve volbách do zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2010 byl Jiří Dienstbier ml. kandidátem ČSSD na primátora. Strana skončila na třetí pozici, přesto ale dosáhla historického úspěchu. Dienstbier však kvůli svému odporu vůči koalici s ODS opustil vyjednávací tým a byl odsunut na druhou kolej. Členem Rady hl.m. Prahy se tedy nestal a vznik koalice nepodpořil. Pražským zastupitelem byl do září 2012.

V březnu 2011 také kandidoval v doplňovacích volbách do Senátu na Kladensku - na místo svého zesnulého otce. Ve druhém kole porazil kladenského primátora Dana Jiránka (ODS) se ziskem 65.14 % hlasů.

V květnu 2012 ho ČSSD navrhla jako svého kandidáta na prezidenta republiky. Dienstbier však chtěl vedle stranické nominace stvrdit svou účast ještě podpisy občanů. Do 6. listopadu 2012 sesbíral 55 tisíc podpisů, a stal se tak jedním z oficiálních kandidátů na prezidentský úřad.

První kolo prezidentských voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013. Jiří Dienstbier se umístil na čtvrté pozici se ziskem 16.12 % hlasů a do druhého kola, které se konalo 25. a 26. ledna 2013, nepostoupil.

Jiří Dienstbier ml. se narodil 27. května 1969 ve Washingtonu D.C. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Je ženatý a má syna Jiřího.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy