Senát je horní komorou Parlamentu České republiky a zasedá v něm 81 senátorů zvolených na šest let. Každé dva roky se volí nová třetina senátorů. V jeho čele je po volbách v říjnu 2010 předseda Milan Štěch (ČSSD) a pět místopředsedů.
Senát slouží jako ústavní pojistka a mezi jeho kompetence patří projednávání návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou (může je schválit, zamítnout či vrátit s pozměňovacími návrhy), ústavní a volební zákony není možné bez výslovného souhlasu Senátu přijmout. Zákony také navrhuje.
Vyjadřuje se k návrhům legislativních aktů a dalším dokumentům Evropské unie a dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv.
Senát nemůže být rozpuštěn a v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přijímá nezbytná zákonná opatření místo ní.
Obě komory Parlamentu ČR vyhlašují válečný stav i vyslovují souhlas s případným pobytem cizích vojsk na českém území a vysíláním vojáků na zahraniční mise. Během společné schůze obou komor je také volen prezident republiky.
Senát vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu a volí členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Pouze Senát může podat žalobu na prezidenta republiky Ústavnímu soudu pro velezradu. Prezidentovi navrhuje osoby na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání a také kandidáty na funkci předsedy a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Poslanecké sněmovně navrhuje dva kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv a dva kandidáty na funkci jeho zástupce.
Podmínkou pro zvolení senátorem je občanství ČR, právo volit a dosažení věku 40 let. Volby probíhají dvoukolovým systémem, v prvním kole může být senátor zvolen pouze, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů.
Orgány Senátu jsou tvořeny výbory, komisemi, stálými delegacemi, ověřovateli a senátorskými kluby.
Senát funguje od prosince roku 1996, kdy bylo zvoleno všech 81 senátorů, třetina na dva, třetina na čtyři a třetina na šest let.
Sídlo Senátu tvoří tři paláce na Malé Straně v Praze - Valdštejnský palác spolu s Valdštejnskou zahradou a Valdštejnskou jízdárnou. Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác.
Velezrada:
V roce 2013 Senát poprvé v historii podal Ústavnímu soudu ČR žalobu na prezidenta republiky pro velezradu. Žalobu na prezidenta Klause podepsalo 28 senátorů a horní komora ji následně schválila nadpoloviční většinou přítomných zákonodárců. Hlavním důvodem žaloby byl rozsah novoroční amnestie, kterou Václav Klaus udělil u příležitosti výročí vzniku samostatné České republiky, dále pak nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu) a odmítání ratifikace smluv EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je schválily obě parlamentní komory.
Na konci března 2013 Ústavní soud rozhodl o zastavení řízení o ústavní žalobě. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.
