Senát Parlamentu ČR

26. 11. 2010 19:15
Senát je horní komorou Parlamentu a slouží především jako ústavní pojistka. Tvoří ho 81 senátorů volených na šest let.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Senát je horní komorou Parlamentu České republiky a zasedá v něm 81 senátorů zvolených na šest let. Každé dva roky se volí nová třetina senátorů. V jeho čele je po volbách v říjnu 2010 předseda Milan Štěch (ČSSD) a pět místopředsedů.

Senát slouží jako ústavní pojistka a mezi jeho kompetence patří projednávání návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou (může je schválit, zamítnout či vrátit s pozměňovacími návrhy), ústavní a volební zákony není možné bez výslovného souhlasu Senátu přijmout. Zákony také navrhuje.

Vyjadřuje se k návrhům legislativních aktů a dalším dokumentům Evropské unie a dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv.

Senát nemůže být rozpuštěn a v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přijímá nezbytná zákonná opatření místo ní.

Obě komory Parlamentu ČR vyhlašují válečný stav i vyslovují souhlas s případným pobytem cizích vojsk na českém území a vysíláním vojáků na zahraniční mise. Během společné schůze obou komor je také volen prezident republiky.

Senát vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu a volí členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pouze Senát může podat žalobu na prezidenta republiky Ústavnímu soudu pro velezradu. Prezidentovi navrhuje osoby na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání a také kandidáty na funkci předsedy a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Poslanecké sněmovně navrhuje dva kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv a dva kandidáty na funkci jeho zástupce.

Podmínkou pro zvolení senátorem je občanství ČR, právo volit a dosažení věku 40 let. Volby probíhají dvoukolovým systémem, v prvním kole může být senátor zvolen pouze, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů.

Orgány Senátu jsou tvořeny výbory, komisemi, stálými delegacemi, ověřovateli a senátorskými kluby.

Senát funguje od prosince roku 1996, kdy bylo zvoleno všech 81 senátorů, třetina na dva, třetina na čtyři a třetina na šest let.

Sídlo Senátu tvoří tři paláce na Malé Straně v Praze - Valdštejnský palác spolu s Valdštejnskou zahradou a Valdštejnskou jízdárnou. Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác.

Velezrada:

V roce 2013 Senát poprvé v historii podal Ústavnímu soudu ČR žalobu na prezidenta republiky pro velezradu. Žalobu na prezidenta Klause podepsalo 28 senátorů a horní komora ji následně schválila nadpoloviční většinou přítomných zákonodárců. Hlavním důvodem žaloby byl rozsah novoroční amnestie, kterou Václav Klaus udělil u příležitosti výročí vzniku samostatné České republiky, dále pak nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu) a odmítání ratifikace smluv EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je schválily obě parlamentní komory.

Na konci března 2013 Ústavní soud rozhodl o zastavení řízení o ústavní žalobě. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Podle soudu je primárním účelem tohoto řízení odstranění prezidenta, který poškozuje zájmy státu, z funkce. To však v tomto případě už nebylo možné.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Odplata za vyhoštění diplomatů: Rusko vypovědělo dva Němce

Rusko ve čtvrtek vypovědělo dva pracovníky německého velvyslanectví v zemi. Krok přišel krátce poté, co Berlín kvůli srpnové vraždě Gruzínce vyhostil dvojici ruských diplomatů. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí, které oběma německým diplomatům dalo týden na odjezd.

Německo vypovězení ruských diplomatů zdůvodnilo nedostatečnou spoluprací ruské strany na vyšetřování vraždy, u které německá prokuratura prověřuje podezření, že činem mohly stát ruské nebo čečenské služby či státní instituce. Kreml podíl na vraždě odmítá.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

V policii vznikne národní kriminální úřad a pracoviště centrální analytiky

K 1. dubnu příštího roku vzniknou v policii dva útvary - pracoviště centrální analytiky a národní kriminální úřad, oznámil policejní prezident Jan Švejdar. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se vznik nových zastřešujících útvarů nedotkne Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy