Donald Trump

Aktualizováno 16. 3. 2021 6:19
Donald John Trump je americký podnikatel, který se v lednu 2017 stal 45. prezidentem Spojených států amerických, přičemž jako první kandidát v historii uspěl bez předchozích zkušeností s politickou či armádní funkcí. Na úřad hlavy státu kandidoval za Republikánskou stranu a do Bílého domu nastoupil v sedmdesáti letech jako (do té doby) nejstarší a zároveň nejbohatší prezident.
Foto: Reuters

Svou kandidaturu za Republikánskou stranu oznámil 16. června 2015 a nominaci na prezidenta získal po vítězných primárkách v červenci na stranickém sjezdu v Clevelandu. Ve volbách, které se konaly dne 8. listopadu 2016, získal 306 hlasů volitelů a porazil tak svou soupeřku za Demokratickou stranu Hillary Clintonovou, která získala 232 hlasů volitelů.

Před vstupem do úřadu působil jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show The Apprentice (Učeň) na stanici NBC se stal i mediálně známým.

Donald Trump

Donald John Trump se narodil 14. července 1946 v New Yorku. Po ukončení bakalářského studia v oboru ekonomie a finančnictví na Fordham University a Wharton School patřící k Pensylvánské univerzitě nastoupil v roce 1968 do otcovy firmy Trump Organization. Jeho první ženou byla československá modelka Ivana Zelníčková, se kterou žil od roku 1977 do roku 1992 a se kterou měl tři děti - Donalda Jr., Ivanku a Erica. Druhé manželství s herečkou Marlou Maplesovou, se kterou má dceru Tiffany, trvalo od roku 1993 do roku 1999. V roce 2005 se potřetí oženil se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou, se kterou má syna Barrona Williama Trumpa.

Podnikatelská kariéra

Svou profesní kariéru zahájil ve společnosti Trump Organization, kterou vlastnil jeho otec. Ten mu zároveň poskytl úvěr ve výši 1 mil. dolarů, který využil na rekonstrukci bytového komplexu v Ohiu. Po prvních úspěších v oblasti developmentu se dostal do finanční krize, když financoval výstavbu svého třetího kasina Trump Taj Mahal v Atlantic City z půjček s vysokým úrokem, které nebyl s to splácet. Kvůli nevydařeným investicím musel v letech 1991, 1992, 2004 a 2009 vyhlásit bankrot.

V současné době je Donald Trump generálním ředitelem společnosti Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Trump je též zakladatelem společnosti Trump Entertainment Resorts, která provozuje mnoho kasin a hotelů po celém světě. V říjnu 2016 byl Donald Trump podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatším člověkem světa. (V roce 2019, už jako prezident, byl pak 715. nejbohatším člověkem planety. A 259. nejbohatší Američan.)

Prezidentská kampaň

Poprvé byla Trumpovi nabídnuta kandidatura na prezidenta na konci osmdesátých let, tehdy ji však odmítl. V té době ale již začal uvažovat o kandidatuře pro rok 1996, jak dokládají záznamy StB, která sledovala jeho první ženu během pobytů v Československu. Poprvé se zúčastnil primárek v roce 2000, kdy kandidoval za Reformní stranu USA, po vítězstvích ve dvou státech kandidaturu vzdal. V roce 2014 se nechal slyšet, že uvažuje o opětovném kandidování na prezidenta Spojených států a v roce 2015 svou kandidaturu definitivně potvrdil s heslem "Udělejme Ameriku opět velkou/skvělou!" a ("Make America Great Again") a "Napřed Amerika" ("America first").

Poté co zvítězil ve 28 republikánských primárkách, vyhrál 3. května 2016 i v Indianě, načež odstoupili zbývající dva hlavní soupeři - texaský senátor Ted Cruz a ohijský guvernér John Kasich. Na konci května překonal počtem delegátů stanovenou hranici o jeden hlas a stal se oficiálním kandidátem Republikánské strany. Na místo viceprezidenta si vybral guvernéra státu Indiana Mika Pence.

Kontroverze

Mezi Trumpovy podnikatelské projekty, které skončily neúspěšně, patří i založení Trump University (2004-2011). V březnu 2016 bylo zahájeno vyšetřování, které vyústilo v podání žaloby, podle které se škola angažovala ve specifických podvodných, klamavých a nezákonných činnostech. Podle obžaloby se nejednalo se o univerzitu (název musel být později změněn), ale spíše o program velmi drahých motivačních kurzů s pochybným prospěchem pro jejich účastníky.

V průběhu volební kampaně se Trump musel omluvit za své výroky, které pronesl během rozhovoru pořízeném v roce 2005 pro televizi NBC Universal, kdy netušil, že je již zapnutý mikrofon, a ve kterém se doznal k osahávání žen a k tomu, že mu tyto útoky vždy prošly, neboť je slavný. Na nahrávce z roku 1997 se zase doznal k tomu, že jako ředitel soutěže Miss Teen USA chodil do šaten dívek a mohl je tak vidět nahé, přičemž své jednání vysvětloval tím, že se jedná o inspekci.

Mnoho negativních reakcí vyvolaly jeho výroky o potřebě omezení imigrace do USA, zejména pak z Mexika, na jehož hranici chce vybudovat zeď s ostnatým drátem po celé jeho délce. Další vlnu kontroverze vyvolaly výroky na adresu omezení imigrace všech muslimů do Spojených států. Vášně vzbuzují i jeho snahy omezit mezinárodní obchodní dohody a zavádění ochranářských opatření ve prospěch USA, nebo zpochybňování oteplování klimatu.

Trump v Bílém domě

Inaugurace Donalda Trumpa do úřadu prezidenta proběhla 20. ledna 2017, jak velí tradice před budovou Kapitolu ve Washingtonu.

Podrobnou rekapitulaci úspěchů a neúspěchů Trumpa jakožto 45. prezidenta USA najdete v přehledné grafice Kdo je Donald Trump a čeho dosáhl?

Donald Trump jako prezident obrátil naruby řadu politických kroků svých předchůdců v Bílém domě, zejména exprezidenta Baracka Obamy. Mnoho dohod a smluv bylo podle něj nevýhodných pro USA, a tak od nich odstoupil. Spojené státy opustily i některé mezinárodní organizace. Jako nejdůležitější momenty, počiny a události jeho úřadování zmiňme:

  • Odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Prezidentův krok z června 2017 - že Spojené státy již nebudou součástí jím kritizované Pařížské dohody - nebyl překvapením. USA se tak společně se Sýrií a Nikaraguou zařadily ke třem státům, které nepatří ke členům smlouvy na omezení emisí skleníkových plynů. Dohodu podepsalo 195 zemí na konci roku 2015 a jejím základním cílem je udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia. Trump si za svůj rezolutní krok vysloužil ostrou kritiku jak v USA, tak po světě. Obhajoval se ale slovy, že Pařížská dohoda je pro Spojené státy ekonomicky náročná. Americké ministerstvo zahraničí pak v srpnu 2017 oficiálně oznámilo Organizaci spojených národů, že chce odstoupit od pařížské dohody o klimatu. Oznámení však neznamená formální zahájení procesu odstoupení od dohody. Oznámení bylo považováno převážně za symbolické, protože země může odstoupit od nové mezinárodní dohody, jakou je pařížská dohoda o klimatu, nejdříve tři roky poté, co vstoupí v platnost.
  • Snaha o zrušení zdravotní reformy, tzv. Obamacare. Ta byla jedním z pilířů minulé administrativy a její zrušení jedním z Trumpových předvolebních slibů. Trump tento systém pojištění označil za "katastrofu".
    Nový americký prezident proto neváhal a záhy po inauguraci podepsal příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou s Obamacare, než bude program zrušen. Začátkem května Sněmovna po tvrdých bojích novou reformu zdravotního pojištění schválila.
    Tento pokus, kdy se snažil Obamovu reformu odvolat, ale na podzim 2017 skončil Trumpovou těžkou prohrou. Pro zrušení reformy v Senátu se tehdy nenašlo dost hlasů. Následně Donald Trump znovu zvedl téma úplného zrušení Obamovy reformy zdravotnictví na jaře 2019. Zaskočil tím i vlastní republikány.
  • Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. V prosinci 2017 Donald Trump oficiálně uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Vymezil se tak proti desítkám let trvající konzistentní americké zahraniční politice, která se datovala až do dob prezidenta Harryho Trumana. Zároveň nařídil přesunout z Tel Avivu do Jeruzaléma americké velvyslanectví. Svůj krok prohlásil za začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Potvrdil však, že Jeruzalém zůstává posvátným místem třech světových náboženství.
    "Dnes konečně uznáváme zřejmou věc: že Jeruzalém je hlavním městem Izraele," řekl Trump.
    Trumpův proslov vzbudil protesty mezi palestinskými Araby a jejich spojenci, kritizovala jej i řada dalších zemí. Palestinci trvají na tom, že hlavním městem jejich státu musí být východní Jeruzalém. V lednu 2020 pak Trump představil svůj nový mírový plán pro Blízký východ, ve kterém navrhl vytvoření nezávislé Palestiny s hlavním městem v Abú Dísu na okraji Jeruzaléma. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás reagoval slovy, že jde o konspiraci.
  • Brojení proti imigraci. Trump se rozhodl imigraci zbrzdit. Hned po nástupu do úřadu v lednu 2017 vydal exekutivní příkaz, který na 120 dní pozastavil přijímání uprchlíků a na 90 dní zakázal vstup všem obyvatelům sedmi vybraných, převážně muslimských zemí, které podle jeho názoru podporují terorismus. Dekret však zablokoval federální soud. V září stejného roku Trump zrušil program svého předchůdce Baracka Obamy, který umožňoval někdejším dětským imigrantům legalizovat v dospělosti svůj pobyt na území USA. Trumpův plán opět dočasně zablokoval federální soud. V roce 2018 americký prezident představil tzv. politiku nulové tolerance, zaměřené proti nelegální imigraci do Spojených států. Kritiku vyvolalo zejména opatření, kvůli kterému bylo na hranicích s Mexikem odděleno od rodiny nejméně 2600 dětí. Sám Trump ho později zrušil.
  • Odchod z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Tento orgán, který má dohlížet na dodržování lidských práv ve světě, není - jak prohlásila v roce 2018 americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová - hoden svého názvu. Dodala, že Rada si tropí z lidských práv posměch. Velvyslankyně Haleyová už loni několikrát avizovala, že USA jsou připraveny Radu pro lidská práva opustit. Kritizovala tehdy především "chronickou zaujatost" této instituce proti Izraeli.
  • Odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO). V dubnu 2020 Donald Trump oznámil, že Washington pozastaví financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Hrozil, že pokud organizace neprojde blíže neurčenými reformami, zastaví přísun amerických peněz úplně. Spojené státy přitom byly největšími přispěvateli organizace, jen loni pokryly zhruba pětinu jejího rozpočtu. Trump zároveň po WHO žádal, aby prokázala, že není závislá na Číně. Vyčítal jí, že největší asijské zemi, která podle něj tajila počátky koronavirové krize, slepě věřila. WHO tak označil za spoluviníka nynější pandemie.
    "WHO nedokázala adekvátně získat, prověřit a sdílet informace tak, aby to bylo včas a transparentně," řekl Trump.
  • Zpátečky a otřesy v obchodních vztazích. Trump se v této oblasti politiky řídí heslem "Amerika na prvním místě" a snahou o protekcionismus. Hned po nastoupení do prezidentského úřadu v lednu 2017 nařídil odstoupit od Transpacifické obchodní dohody (TPP), dojednané jeho předchůdcem Barackem Obamou. Kromě USA ji podepsaly Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru. Trump ji považoval za nevýhodnou pro americkou ekonomiku. Oznámil, že chce raději dojednat spravedlivé bilaterální dohody, tedy s každou zemí zvlášť. Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) nechal následující rok nahradit dohodou USA-Mexiko-Kanada (USMCA), kterou označil za "zdaleka nejdůležitější obchodní dohodu, kterou jsme uzavřeli".
    Obchodní vztahy s ostatními státy výrazně ovlivnil i uvalením dovozních cel. V červnu 2018 USA uvalily cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník, dovážené z EU, Kanady a Mexika. Cla uvalil také na čínské zboží. Peking si to nenechal líbit a mezi USA a Čínou se rozpoutala obchodní válka. Prvním krokem k jejímu skončení bylo obchodní ujednání, které v lednu 2020 podepsali Trump s čínským vicepremiérem Liou Che.
    "Minulé vlády bohužel umožnily Číně, aby unikla před férovým a vyváženým obchodem, z čehož se stala obrovská zátěž pro americké daňové poplatníky," řekl Trump.
  • Impeachment. Dne 18. prosince 2019 byla Sněmovnou reprezentantů schválena obžaloba prezidenta Trumpa v procesu impeachmentu v bodech zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu Spojených států. Trump se tak stal třetím prezidentem, u nějž sněmovní poslanci schválili impeachment. Rozhodující však bylo hlasování v Senátu, který který díky republikánské většině v obou bodech obžaloby hlasoval proti odvolání prezidenta z jeho funkce.
  • Těžké odcházení, násilnosti na Kapitolu a druhý impeachment. Americký Senát po několikadenním rokování začátekm února 2021 rozhodl, že bývalý prezident Donald Trump není vinen z podněcování ke vzpouře v souvislosti s násilnostmi v Kongresu z 6. ledna téhož toku. V ten den na Kapitol, kde se konalo společné zasedání Kongresu, násilně vtrhli ozbrojení násilníci - příznivci odcházejícího prezidenta Trumpa (který zpochybnil výsledky listopadových voleb, v nichž ho porazil demokratický kandidát Joe Biden). Trumpovým příznivcům se podařilo proniknout do budovy, kde se fyzicky střetli se členy ochranky. Násilnosti si vyžádaly pět životů, poslední potvrzenou obětí byl policista, který utrpěl při potyčce s davem zranění, v nemocnici jim podlehl. Trump sice násilnosti odsoudil, ale zároveň trval na svém vítězství v (prohraných) volbách. V důsledku bezprecedentních událostí na Kapitolu mu Twitter zablokoval účet. Dvě ministryně Trumpovy dosluhující administrativy podaly demisy. A prezident podruhé čelil impeachmentu.
    Americký exprezident Trump po osvobozujícím verdiktu označil impeachment proti němu za další fázi největšího honu na čarodějnice v dějinách USA
    Demokraté se během procesu snažili dokázat, že Trump svými výroky o údajně zfalšovaných volbách a nutnosti tvrdě bojovat za jeho vítězství své stoupence vybízel k násilí. Pomocí impeachmentu mu chtěli zabránit v tom, aby se o prezidentský úřad mohl v roce 2024 ucházet znovu, o čemž Trump uvažuje. Trump svým stoupencům vzkázal, že "naše historické, vlastenecké a nádherné hnutí Udělejme Ameriku znovu velikou právě začíná" a že o další podrobnosti se s nimi podělí v příštích měsících.

20. ledna 2021 složil ústavou předepsanou přísahu Joe Biden a stal se 46. prezidentem Spojených států amerických.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Bouzková s Hradeckou při deblové premiéře titul v Charlestonu nezískaly

Tenistky Marie Bouzková a Lucie Hradecká na prvním společném turnaji na zelené antuce v Charlestonu deblový titul nezískaly. Ve finále český pár podlehl 2:6, 4:6 nejvýše nasazené americko-nizozemské dvojici Nicole Melicharová, Demi Schuursová.

Dvaadvacetileté Bouzkové nevyšel útok na první titul v kariéře, o třináct let starší Hradecká už ve čtyřhře vyhrála 24 turnajů WTA Tour včetně dvou grandslamů.

Ve finále dvouhry se utkají o svou premiérovou trofej Danka Koviničová z Černé Hory a Ruska Veronika Kuděrmětovová.

Tenisový turnaj mužů v Monte Carlu (antuka, 2,460.585 eur):

Dvouhra - 1. kolo: Goffin (11-Belg.) - Čilič (Chorv.) 6:4, 3:6, 6:0, Thompson (Austr.) - Paire (Fr.) 6:4, 6:7 (3:7), 7:6 (7:5).

Tenisový turnaj mužů v Marbelle (antuka, dotace 408.800 eur):

Dvouhra - finále: Carreňo (1-Šp.) - Munar (Šp.) 6:1, 2:6, 6:4.

Čtyřhra - finále: Behar, Escobar (Urug./Ekv.) - Brkič, Čačič (Bosna/Srb.) 6:2, 6:4.

Tenisový turnaj mužů v Cagliari (antuka, dotace 408.800 eur):

Dvouhra - finále: Sonego (3-It.) - Djere (Srb.) 2:6, 7:6 (7:5), 6:4.

Aktualizováno před 10 minutami

V pražské Černokostelecké ulici hořel byt, 11 lidí je zraněných. Na místo letěl záchranářský vrtulník

Při požáru bytu v domě v pražské Černokostelecké ulici bylo v neděli zraněno 11 lidí, nejméně dva z nich jsou ve vážném stavu, na místo letěl vrtulník. Na twitteru o tom informovala mluvčí záchranářů Jana Poštová. Podle mluvčího hasičů Martina Kavky hořelo v jedné místnosti v bytě ve třetím patře. Požár hasiči dostali rychle pod kontrolu, nyní už byt odvětrávají, řekl mluvčí.

První informace hovořily o osmi zraněných. Později mluvčí upřesnila, že jich je 11. "Minimálně dvě z toho jsou ve vážném zdravotním stavu. Jednoho z nich nyní záchranáři uvedli do umělého spánku a zajišťují dýchací cesty. Na místo byl vyslán také záchranářský vrtulník," uvedla. Záchranáři aktivovali traumatologický plán, který se vyhlašuje při mimořádných událostech s větším počtem postižených kvůli koordinaci záchranných prací. Na místě je také speciální vůz Atego pro mimořádné situace.

Hasiči měli událost hlášenou v 17:15, na místo vyslali tři profesionální a jednu dobrovolnou jednotku. "Pět minut po příjezdu jsme měli požár pod kontrolou a za dalších deset minut bylo uhašeno," řekl Kavka. Nyní budou hasiči zjišťovat příčiny, podle mluvčího připadá v úvahu technická závada či nedbalost.

Zdroj: ČTK
Další zprávy