Sýrie

Aktualizováno 20. 4. 2020 10:10
Sýrie, respektive Syrská arabská republika, je země Blízkého východu, posledních deset let sužovaná občanskou válkou. Zemi byly nuceny opustit miliony obyvatel.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Sýrie je arabskou zemí, částečně ležící na území dávné Mezopotámie. Vláda strany Baas udržuje moc pomocí represí (výjimečný stav zde nepřetržitě platil od roku 1963 do roku 2011). Od roku 2011 zemi sužuje občanská válka.

Hlavním městem je historické město Damašek. Sýrie sousedí na severu a severozápadě s Tureckem, na východě s Irákem, jižním sousedem je Jordánsko, Izrael, jihozápadně od Sýrie se nachází Libanon.

Na západě má země přístup ke Středozemnímu moři. Mezi významné řeky patří Eufrat a hraniční Tigris.

Novodobá historie Sýrie

Sýrie získala nezávislost na Francii v roce 1946, načež zažila období politické nestability doprovázené několika vojenskými převraty v zemi. V roce 1958 se na tři roky Sýrie spojila s Egyptem, a vznikla tak Spojená arabská republika.

V roce 1970 se v zemi se sunnitskou většinou chopil moci příslušník šíitské sekty alávitů, Háfiz Asad - jeho rodina, vedení tajných služeb, armády i speciálních bezpečnostních sil patří k příslušníkům stejné komunity. Po jeho smrti moc převzal Háfizův syn Bašár Asad - stalo se tak po refererendu v roce 2000.

Sýrie a Izrael jsou ve válečném stavu od vzniku židovského státu v roce 1948. Od roku 1967 navíc Izrael okupuje syrské Golanské výšiny.

Velké vzpoury má za sebou Sýrie již dvě - během první, v roce 1982, obsadili členové Muslimského bratrstva na několik dní město Hamá. Armáda při protiútoku velkou část města srovnala se zemí, zahynuly tisíce lidí (mluvilo se i o 20 tisících obětech).

V roce 2004 se bouřili Kurdové na severovýchodě Sýrie, vojáci desítky protestujících zastřelili.

Dynastie Asadů, alávité a sunnité

Od roku 2000 stojí v čele země Bašár Asad, který převzal vládu po svém otci Háfízovi (u moci od roku 1971 až do své smrti v roce 2000).

Vládní Baas, elitní Republikánská garda, tajná policie a velitelé obrněných divizí patří k menšinovým alávitům (zvláštní odnože šíitských muslimů), jejichž podíl v celkové populaci je ale pouze zhruba kolem dvanácti procent.

Většina obyvatel (74 %) a vojáků pak patří k sunnitským muslimům.

Občanská válka v Sýrii

Občanské nepokoje začaly v Sýrii 15. března 2011 pod vlivem arabského jara. Od tohoto roku usiluje politicky nejednotná a různorodá syrská opozice o svržení prezidenta Asada. Naproti tomu Asad a vládnoucí strana Baas se od počátku snaží povstání potlačit, v zemi si kontrolu udržet, případně ji v pokračujícím konfliktu získat zpět. Syrský vládní režim se nezdráhal proti odpůrcům (a civilistům) použít i chemické zbraně.

Stručně lze říci, že v průběhu času situace eskalovala ve značně nepřehledný konflikt, v roztříštěné zemi proti sobě bojují různé frakce s různými cíli, postupně se zapojily světové velmoci.

Za Asada přišly bojovat tisíce šíitů z Íránu a dalších zemí. Asad, jak už bylo zmíněno, patří k náboženské komunitě alávitů, která je spřízněná se šíity. Vojenskou podporu dostává Asad i od libanonské šíitské organizace Hizballáh. Podporovatelem prezidentova režimu je i Putinovo Rusko.

Povstalci získali podporu od sunnitských států Arabského poloostrova (Saúdská Arábie, Katar). Na stranu rebelů se postavily i USA. Z dezertérů (sunnitů) z vládních vojenských sil se uskupila Svobodná syrská armáda, podporovaná Tureckem.

Už na počátku konfliktu v zemi vznikla odnož al-Káidy an Nusrá. Rovněž bojující proti vládě.

Bojů se účastní i Kurdové, jimž jde o co největší autonomii jejich teritorií. Až donedávna měli podporu USA. Případná samostatnost Kurdů je však ohrožením pro Turecko.

O své zájmy bojovali i extrémní islamisté, uprostřed chaosu vybujel takzvaný Islámský stát (IS), který načas na území Sýrie a Iráku vytvořil vlastní chalífát. Turecko, člen NATO, nechtělo vojensky zakročit proti IS, jasnému nepříteli aliančních hodnot, protože jeho zájmům vyhovovalo, že islámští extremisté oslabí Kurdy. Proti IS se semkly Syrské demokratické síly (SDF/QSD; v době války založená aliance kurdských, arabských, asyrských, arménských a turkmenských milicí). IS je v současnosti v Sýrii poražen.

Z milionů Syřanů se stali váleční uprchlíci. Symbolem zmaru je především Aleppo, největší syrské město a především jedno z nejstarších měst na světě vůbec. Východ Aleppa dlouhou dobu ovládali povstalci, západ vládní jednotky. Získání Aleppa pod kontrolu - masivním bombardováním s ruskou pomocí - bylo největším vítězstvím syrské armády v této válce.

Počátky nepokojů

Postupující revoluce v arabském světě, která zachvátila i Sýrii, prolomila hráz strachu tamějšího obyvatelstva. Vláda Bašára Asada a strany Baas čelila protestům živeným dlouho potlačovaným hněvem a odporem vůči režimu.

Zpočátku proběhly jen menší protesty, které pořádkové síly v uniformě snažily potlačit.

V pátek 18. března 2011 se spustily první velké nepokoje. Došlo k nim na jihu v sunnity obývaném městě Dará, divoké demonstrace vyústily v podpalování budov, několikadenní protesty skončily masakrem. Z Dará se pak protesty přesunuly do Damašku a dalších měst. Policie opět zasahovala, výsledkem byly desítky mrtvých a zatčených. Vláda posléze přislíbila ústupky.

Podrobně: Prohlubování syrského vnitřního konfliktu

V neděli 28. března propustily úřady z vazby aktivistku Dianu Džavábraovou, jejíž zatčení bylo jedním z hlavních příčin masových protestů proti vládě baasistické strany a slíbily - v neznámém časovém horizontu - odvolání výjimečného stavu.

Prezident Asad, na jednu stranu slibující reformy a podnikající první vstřícné kroky, pak přesto posílá na demonstranty armádu. Počet zastřelených lidí už zřejmě přesáhl stovku. Jak řekl turecký premiér Erdogan, prezident Asad by měl brzy oznámit zrušení výjimečného stavu a povolit činnost opozičních stran. Ozbrojené síly přesto neskončily se střelbou na demonstranty a posílena byla i tajná policie.

Po krvavých protestech - ve snaze demonstranty uchlácholit - rezignovala syrská vláda a okamžitě byla jmenována nová. Žádné další změny nenastaly. Západní svět vyzývá syrské představitele k dialogu a jednáním, přesto se o žádné intervenci do záležitostí země neuvažuje.

Ve středu 30. března veřejně vystoupil prezident Bašár Asad s tím, že protesty jsou konspirací, ale Sýrie jim nepodlehne. Očekávané zrušení výjimečného stavu nebo jiné reformy však nepřišly.

O víkendu, druhého a třetího dubna, se situace přiostřila, došlo k použití slzného plynu a nakonec i ostrých nábojů a střelby do lidí. Následovalo zatýkání lidí, kteří se demonstrace účastnili.

Další demonstrace s sebou přinesly i další mrtvé. Jedná se především o oběti provládních ostřelovačů. V syrském městě Dará zemřelo, jak uvedla osmého dubna agentura Reuters, nejméně 17 lidí. Bouřili se i Kurdové, kterým prezident Asad konečně umožnil získat syrské občanství. Další protesty byly vedené především kvůli zrušení výjimečného stavu a propuštění politických vězňů.

Zásahy bezpečnostních složek jsou v Sýrii čím dál vražednější - jen v pátek osmého dubna přišlo během demonstrací o život více než 35 lidí.

Ve čtvrtek, 14. dubna, jmenoval prezident Asad - pro uklidnění lidí - novou vládu vedenou bývalým ministrem zemědělství. To opozici nestačilo, už jen z toho důvodu, že hlavní podíl na moci má právě prezident. Zejména na jihu země tak pokračovaly nepokoje, kterých se jen v sobotu účastnily opět tisíce lidí. Tyto a další okolnosti donutily prezidenta jednat a nabídnout opozici více než doposud - slíbil zrušení výjimečného stavu během příštího týdne, dále přislíbil zákony povolující větší počet nezávislých politických stran, nenásilné demonstrace, slíben byl i zákon o médiích.

Výjimečný stav byl zrušen v pondělí 19. dubna 2011. Zároveň však bylo oznámeno, že vláda potlačí povstání saláfistů - nejtvrdších islámských radikálů. Opozice se tak možná dočká útoku ozbrojených složek právě pod záminkou boje proti teroru.

A něco takového se i stalo. Zahraniční novináři byli ze země vykázáni a masové demonstrace, obvykle na pohřbech obětí těch minulých, jsou potlačovány ostrou střelbou.

Ke konci května 2011 padlo podle opozice za oběť režimu přes osm set lidí, tisíce dalších byly zatčeny. Těla některých obětí byla údajně nalezena v masových hrobech nedaleko města Dará. Ačkoliv režim popřel, že by se jednalo o masové hroby, opozice zveřejnila na webu videa tvrdící opak.

Brutalita, se kterou režim potlačuje demonstrace proti němu, vyvolala stupňující se odpor také v západním světě, EU uvalila na Bašára Asada sankce.

V polovině června 2011 odhadovala opozice počet obětí represí asi na 1400 lidí. Na začátku srpna už organizace na ochranu lidských práv hovořily o nejméně 1600 mrtvých a 14. října 2011 vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová sdělila, že počet v konfliktu zabitých lidí překročil 3000. Od března téhož roku policie a armáda pozatýkaly více než deset tisíc lidí, z nichž mnozí byli surově mučeni. Nezvěstných byly asi tři tisíce. Mnoho dalších uprchlo za hranice, především do sousedního Turecka.

I přes tvrdé represe a střelbu ostrými náboji pokračovaly demonstrace v mnoha syrských městech. Kromě toho došlo i k rozkolům v armádě samotné - vzhledem k tomu, že v ní slouží většinou sunnité, to předznamenalo velké nebezpečí přeměny v občanskou válku. Množí se případy dezerce. Navíc tito dezertéři se posléze proti vládnímu vojsku obrací a útočí na jeho konvoje. Armáda je neustálými přesuny unavena a demoralizována.

Syrská vláda stále argumentuje bojem proti teroristům a ozbrojeným gangům. Bývalí příslušníci ozbrojených vládních jednotek popisovali přímé rozkazy o střelbě do neozbrojených demonstrantů. Stále se stupňuje brutalita zákroků syrské armády - kombinací ostřelování tanky, ostřelovači a zákroky tajné policie trpí město Hamá.

Podrobněji o pokračování války v Sýrii se dočtete zde

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Schick si podle trenéra musí na návrat ještě několik týdnů počkat

Podle trenéra fotbalistů Leverkusenu Petera Bosze je návrat zraněného útočníka Patrika Schicka na hřiště otázkou několika týdnů. Čtyřiadvacetiletý český reprezentant, který nehraje od začátku října, nepřicestoval s Bayerem do Prahy, kde se německý celek utká ve čtvrtečním duelu 2. kola základní skupiny Evropské ligy s českým mistrem Slavií.

Schick v minulém ročníku hostoval z AS Řím v Lipsku. "Rudí býci" ale na něj kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru opci neuplatnili. Místo toho po českém hráči sáhl Leverkusen, který ho v září přivedl za více než 700 milionů korun.

V dresu Bayeru stihl Schick odehrát čtyři soutěžní duely, v nichž dal dva góly. Počátkem října si však v bundesligovém duelu se Stuttgartem lehce natrhl zadní stehenní sval a od té doby nehraje.

"Patrik zůstal v Leverkusenu. Trénuje, pracuje na své kondičce. Je to ještě otázka několika týdnů. Včera již s námi již trénoval, ale ještě si musí počkat, než bude moci nastoupit," řekl na dnešní tiskové videokonferenci šestapadesátiletý Nizozemec Bosz.

před 2 hodinami

Výbuch plynu zničil rodinný dům v Tursku u Prahy. Tři lidé jsou zranění

V Tursku u Prahy vybuchl v rodinném domě plyn. Na místě jsou zatím tři zranění, jeden z toho těžce, další středně těžce. Nejméně jeden člověk je zavalený, dům je částečně zdemolován. Hasiči povolali speciální vyhledávácí tým, řekly ČTK mluvčí záchranné služby Petra Effenbergerová a hasičů Vladimíra Kereková.

Záchranáři mají na místě čtyři pozemní posádky, na místo letí také vrtulník. Hasiči na místo povolali speciální vyhledávací tým a sací bagr, který bude pomáhat s odstraňováním trosek domu.

Další zprávy