Terorismus

Aktualizováno 26. 11. 2010 6:58
Terorismus je plánované, promyšlené a politicky či nábožensky motivované násilí, sloužící k dosažení vytčených cílů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Terorismus je možné popsat jako promyšlené použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach a obrátit na sebe pozornost. Účelem je dosáhnout politických, náboženských nebo ideologických cílů. Zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen.

Teroristické činy lze rozdělit na činy spadající pod tzv. superterorismus, využívající jaderné, radiační, chemické a biologické zbraně a další, nekonvenční, formy, kterými jsou psychologický (zahrnující propagandu či falšování informací k ovlivňění rozhodování lidí) a informační terorismus (zneužívající informačních technologií v různých formách) spolu se svou nejvýznamnější odnoží, kyberterorismem.

Politika uplatňovaná proti terorismu většinou demokratických zemí sestává z následujících bodů: Teroristům se neustupuje a neuzavírají se s nimi žádné dohody, musí být dopadeni a souzeni, je nutné izolovat státy podporující teroristy, vyvíjet na ně nátlak. V neposlední řadě je nutné zajistit mezinárodní spolupráci v boji proti teroru.

Mezi nejvýznamnější evropské teroristické organizace patří podle dokumentu Rady EU: Pokračující Irská republikánská armáda (CIRA), Baskicko a jeho svoboda (ETA), Antifašistické skupiny odporu prvního října (G. R. A. P. O.), Hamas-Izz al-Din al-Qassem (teroristické křídlo hnutí Hamás), Loajalistický dobrovolnický sbor (LVF), Oranžští dobrovolníci (OV), Palestinský islámský džihád (PIJ), skutečná IRA, Obránci rudé ruky (RHD), Revoluční buňky, Revoluční organizace 17. listopadu, Revoluční lidový boj (ELA), Ulsterské obranné sdružení/Ulsterští bojovníci za svobodu (UDA/UFF).

Mezi významné světové teroristické organizace patří Al-Káida, Rudí Khmerové, Al-Džihád, Palestinská osvobozenecká fronta, Hizballáh, Hamás, Palestinský islámský džihád a mnohé další.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Státy Evropské unie se shodly na úpravě sazeb DPH

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

Dva lidé zemřeli při střelbě v administrativním centru v Moskvě

Nejméně dva lidé zemřeli a čtyři utrpěli zranění při střelbě v centru služeb poskytovaných ruskými úřady na jihovýchodě Moskvy. Pachatele se podařilo na místě zadržet. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje z orgánů zabývajících se stíháním trestné činnosti.

Muž střílel z blíže neupřesněné bojové zbraně, která na něj nebyla registrovaná. Jaký byl motiv jeho jednání, není zatím jasné. Nicméně je možné, že se jedná o psychicky narušenou osobu. Vyšetřovatelé zadrženého poslali na psychiatrické vyšetření.

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková informaci o střelbě v moskevském administrativním centru, která si vyžádala dva mrtvé, potvrdila. Útočníkem podle ní byl 45letý Moskvan, kterého zadržel jeden z pracovníků centra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy