Vymezení pojmu fašismus je dlouhodobě problematické. V konkrétním významu jde o ideologii politického hnutí v Itálii po první světové válce, v širším a přejatém pojetí se fašismus vztahuje na autoritativní a totalitní ideologie příbuzné italskému fašismu s protiliberálním, protidemokratickým a protikomunistickým chováním. Výchozím bodem se stává nacionalismus či rasismus přívrženců fašismu a nerespektování odlišných názorů. Vedle Itálie pod vládou Benita Mussoliniho se tak za zásadní fašistické zřízení považuje nacistické Německo politické strany NSDAP a Adolfa Hitlera.
Jako státní svátek v ČR připadá na 8. května Den vítězství, kdy se slaví výročí osvobození od fašismu v roce 1945.
Definice fašismu
Slovo fašismus pochází z italského výrazu fascio, což znamená svazek prutů. Fašismus spolu s komunismem byly dvě výrazné ideologie ovlivňující státy v meziválečném období. Cílem fašistických organizací je totalitní diktatura a silný stát.
Fašismus v Itálii
V březnu 1919 byly v Itálii založeny Bojové italské svazy pod vedením Benita Mussoliniho. Tematicky nacionalisty pojí odpor k liberalismu a nespokojenost s tím, co účast v Dohodě přinesla Itálii po první světové válce. V roce 1921 nabyla Mussoliniho strana jasnou fašistickou podobu přeměnou na Partito Nazionale Fascista. O rok později zakončili své úspěšné tažení napříč Itálií Pochodem na Řím, kde si Mussolini vynutil od krále jmenování do funkce předsedy vlády. Následující reformy a změny pravomocí z něj postupně udělaly autoritářského diktátora.
V následujícím desetiletí posiloval fašistickou ideologii. Byla povolena jediná strana, zavedena cenzura, bojovalo se proti komunistickým a socialistickým jevům. V roce 1935 zaútočila Itálie na Habeš, kterou o rok později připojila ke svým koloniím. Mussolini vypomáhal spřízněnému fašistovi Francovi ve Španělsku a udržoval vztahy také s Německem a Japonskem. Itálie však jako první z této trojice podlehla Spojencům a fašistická vláda skončila v polovině roku 1943. Mussolini byl uvězněn a místo něj nastoupil Badoglio.
Benito Mussolini byl popraven na konci války - 28. dubna 1945 - po nezdařeném pokusu o útěk do Německa.
Fašismus v Česku
Situace v českých zemích dokládá, že nelze zcela slučovat fašismus a nacismus. V roce 1926 na našem území vznikla Národní obec fašistická s nejvýraznějším představitelem Radolou Gajdou, dříve náčelníkem hlavního štábu československé armády. Nejsilnější fašistická strana získala v roce 1935 šest poslaneckých mandátů. Ideově vycházela z italského vzoru, chtěla silný totalitní stát, vykazovala i rasistické postoje. Nepodporovala však nacistické Německo, naopak se proti němu stavěla na odpor, a to i v době mnichovské dohody.
Jinou organizací s fašistickými rysy byla nacionalistická Vlajka, působící ve třicátých letech a vydávající stejnojmenné periodikum. Za německé okupace se kolaborací přiklonila na stranu nacistů.
