zahraničí

Britští labouristé pozastavili členství svému bývalému předsedovi Jeremymu Corbynovi kvůli jeho komentářům k úřední zprávě, podle níž se tato opoziční strana za Corbynova vedení nedokázala vypořádat s antisemitismem ve svých řadách. Podle zprávy taková selhání navíc zavinila nezákonné obtěžování a diskriminaci. Nový vůdce labouristů Keir Starmer se za to ve čtvrtek omluvil, zatímco Corbyn zprávě vyčetl, že problém z politických důvodů zveličuje.

Corbyn má po dobu vyšetřování pozastavené členství ve straně a v jejím poslaneckém klubu, a to kvůli svým vyjádřením a neochotě je následně odvolat, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vyjádření labouristů.

Německo muselo přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Ve čtvrtek to v projevu ve Spolkovém sněmu prohlásila kancléřka Angela Merkelová, která obhajovala rozhodnutí zavést od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Projev Merkelové hlasitými výkřiky nesouhlasu přerušovali poslanci opoziční Alternativy pro Německo (AfD), zasáhnout musel nakonec předseda sněmu Wolfgang Schäuble.

"Až budou jednotky intenzivní péče v nemocnicích plné, bude pozdě něco dělat," řekla Merkelová. Varovala, že současné tempo šíření koronaviru, kdy se denní počet nových případů během týdne zdvojnásobil, by znamenalo zahlcení zdravotní péče do několika týdnů.

"Proto jsme se s premiéry spolkových zemí dohodli, že od 2. listopadu přikročíme k rozsáhlým omezením," uvedla Merkelová ke středečnímu jednání se zemskými premiéry. "Po dvou týdnech opatření vyhodnotím," řekla.

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Sesuvy půdy v důsledku tajfunu Molave zabily ve středním Vietnamu nejméně osm lidí a 42 dalších je nezvěstných. S odvoláním na státní média o tom dnes informovala agentura AP, podle níž jde o jeden z nejsilnějších tajfunů v zemi za posledních 20 let.

Záchranáři vykopali osm těl ve vesnici Tra Van v provincii Quang Nam poté, co se na jejich domy sesunul vodou nasáklý svah. Další sesuv se odehrál v nedaleké vesnici Tra Leng, kde masa bahna a kamení zavalila několik domů s celkem 45 lidmi. Těla tří obětí se zde již podařilo vyprostit, dalších 42 osob se pohřešuje.

Představitelé Izraele a Libanonu se ve středu sešli k druhému kolu nepřímých rozhovorů o sporné námořní hranici, která pravděpodobně prochází plynovým ložiskem. S odvoláním na sdělení izraelského ministerstva energetiky o tom informovala agentura Reuters.

Jednání, v nichž prostředníka dělají Spojené státy, se uskutečnilo na základně prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL) v Nakúře. Mise byla zřízena v roce 1978 a zajišťuje nárazníkovou zónu na izraelsko-libanonské hranici. První kolo rozhovorů trvalo zhruba hodinu a uskutečnilo se 14. října na stejném místě.

Izraelské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že cílem je "dospět k dohodě o demarkaci námořní hranice… v tom smyslu, aby bylo možné v oblasti těžit přírodní zdroje".

Izrael a Libanon neudržují diplomatické vztahy a jsou technicky dlouhodobě ve válečném stavu. Oba státy si nárokují zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako svou výlučnou ekonomickou zónu. Spojené státy ve sporu podle AP dělají prostředníka více než deset let. Teprve tento měsíc však obě strany konfliktu přistoupily na formát jednání pod záštitou USA.

Vývoj se odehrává na pozadí prohlubující se libanonské ekonomické krize, která je označována za nejhorší v novodobých dějinách státu. Libanon doufá, že mu naleziště ropy a plynu v jeho teritoriálních vodách pomohou splatit obří dluh, který z něj činí jednu z nejzadluženějších zemí na světě. Izrael již rozvinul těžbu zemního plynu z vrtů ve svých vodách a produkuje dostatek suroviny pro domácí spotřebu i pro export do sousedního Egypta a Jordánska.

Obě strany zdůrazňují, že rozhovory jsou technického rázu a nepředstavují mírový proces.

Turecko pohrozilo, že podnikne právní a diplomatické kroky kvůli karikatuře, jež zobrazuje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Karikaturu dnes zveřejnil na své první stránce francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo. Erdogan v projevu k poslancům vládní Strany spravedlnosti a rozvoje označil redaktory listu za "darebáky". Redakce týdeníku na zprávu zatím nereagovala.

"Podnikneme nezbytné právní a diplomatické kroky proti této karikatuře," uvedla kancelář tureckého prezidenta, aniž by sdělila konkrétnější podobu opatření. Podle kanceláře karikatura prozrazuje "nepřátelství (francouzského magazínu) vůči Turkům a islámu". Prokuratura v Ankaře oznámila, že zahájí proti satirickému týdeníku vyšetřování.

Karikatura zobrazuje Erdogana sedícího v křesle s plechovkou nápoje v ruce a nadzvedávajícího islámský oděv vedle stojící ženy. Karikaturu doprovází nápis S Erdoganem je v soukromí velká legrace.

Francouzský vládní zmocněnec pro boj proti rasismu Frédéric Potier dnes uvedl, že podá žalobu na náměstka tureckého ministra kultury Serdara Çama, který na Twitteru označil týdeník Charlie Hebdo za "podvraťáky".

Francouzský týdeník v roce 2006 zveřejnil několik karikatur proroka Mohameda. Satirické kresby část muslimů považovala za rouhání. Kvůli karikaturám v roce 2015 na redakci týdeníku zaútočili islámští teroristé, kteří zabili 12 lidí, a to včetně novinářů a kreslířů časopisu.

V úterý turecký prezident zažaloval kvůli kresbě, která ho zobrazuje s turbanem v podobě bomby, nizozemského poslance Geerta Wilderse. Ten karikaturu sdílel na Twitteru a Erdogana označil za teroristu.

Turecký prezident také kritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona za obhajobu karikatur zobrazujících proroka Mohameda. Erdogan dokonce kvůli těmto karikaturám vyzval Turky k bojkotu francouzského zboží.

Polsko dnes po čtyřech letech znovu zažívá stávku žen kvůli omezení možnosti podstoupit interrupci. Potratová politika v zemi, kde má silný vliv katolická církev, už nyní patří k nejpřísnějším v Evropě. K dnešní stávce se připojili studenti vysokých škol a akci podporují opoziční politici. Na různých místech je stejně jako v minulých dnech naplánováno mnoho protestů, které se konají v době, kdy v zemi nebývalým tempem přibývá nakažených koronavirem.

Ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), minulý čtvrtek dospěl k závěru, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Před fakultní nemocnicí v Krakově se ráno na minutu sešli lékaři a lékařky gynekologicko-porodnického oddělení. Ujistili, že nechtějí opouštět své pacientky, a proto protest uspořádali před začátkem služby.

Gdaňská univerzita na dnešek vyhlásila rektorské volno, výuku zrušily také například některé fakulty Varšavské univerzity. Ve Varšavě jako výraz podpory stávkujícím ženám vozidla městské hromadné dopravy vyjela s vyvěšenými vlajkami Polska a polské metropole.

Starostka Lodži Hanna Zdanowská na svém twitterovém účtu zveřejnila fotku s prázdnou židlí za pracovním stolem s komentářem "Mimo kancelář". Liberální internetový portál Gazeta.pl místo několika článků umístil upozornění, že "Tady měl být text, ale stávkujeme".

Polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru pro dnešní pravicový list Gazeta Polska řekl, že "otázka přípustnosti přerušení těhotenství vzbuzuje emoce všude na světě, ale rozsah agrese a projevů nenávisti z posledních dnů se nedá ničím ospravedlnit". Šéf PiS a vicepremiér Jaroslaw Kaczyński v úterý varoval, že protesty vzhledem k pandemii covidu-19 budou mnoho lidí stát život, a jejich organizátory obvinil z veřejného ohrožení.

Podle průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil portál Wyborcza.pl, nález ústavního soudu z minulého týdne nepodporuje 73 procent lidí, 13 procent respondentů s ním souhlasí a 14 procent na něj nemá názor.

Před čtyřmi lety při jednodenní výstražné stávce kvůli potratové politice a přístupu vládnoucích konzervativců k ženským právům vyšly do ulic desetitisíce demonstrantek a demonstrantů.

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) v prohlášení varoval, že protesty proti nálezu ústavního soudu, kterým se prakticky ruší možnost legálních potratů, budou stát životy mnoha lidí. Polsko podobně jako jiné evropské země zažívá strmý nárůst případů koronavirové infekce.

Lidé, kteří protesty svolávají, se podle Kaczyńského dopouštějí veřejného ohrožení, tedy trestného činu. "Vážného trestného činu," podotkl šéf PiS, který od nedávna zastává i post vicepremiéra, jenž dohlíží na resorty obrany, vnitra a spravedlnosti.

"Stát má právo, ale také povinnost se takovým akcím postavit," řekl šéf národně-konzervativní strany, který je považován za nejmocnějšího politika v Polsku.

Vlna protestů se v Polsku zvedla poté, co ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných PiS, minulý týden shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.