zahraničí

V arménské oblasti Tavuš, která hraničí s Ázerbájdžánem, byla rozmístěna ruská pohraniční stráž. Podle ruských tiskových agentur to ve čtvrtek oznámilo arménské ministerstvo obrany. Premiér Nikol Pašinjan už dříve navrhl zřídit stanoviště ruských pohraničníků podél arménsko-ázerbájdžánských hranic, kde neustávají boje.

Ultrakonzervativec Ebrahím Raísí ve čtvrtek v íránském parlamentu složil přísahu a stal se osmým prezidentem islámské republiky. Slavnostní ceremoniál odvysílala v přímém přenosu státní televize. Šedesátiletý duchovní ve funkci vystřídá Hasana Rúháního, který po dvou funkčních obdobích nemohl potřetí kandidovat. Raísí, který byl preferovaným kandidátem íránského nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího, v červnových volbách získal téměř 62 procent hlasů.

"Budu se věnovat službě lidu, cti země, šíření náboženství a morálky a podpoře pravdy a spravedlnosti," uvedl nově zvolený prezident při své inauguraci.

S nástupem Raísího, který platí za zapřisáhlého odpůrce Západu, se nyní zákonodárná, soudní a výkonná moc v Íránu dostala pod kontrolu ultrakonzervativců, podotýká agentura DPA.

Vláda Severní Makedonie vyhlásila na 30 dní nouzový stav kvůli požárům, které zuří na desítkách míst této balkánské země. Již od středy platí plošný zákaz vstupu do lesů, informovalo makedonské vydání stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Podle údajů centra pro zvládání katastrof hoří mimo jiné v okolí měst Bitola, Strumica, Kumanovo a Štip. Kritická je situace u obce Pehčevo na východě země, kde v boji s plameny pomáhá pět vrtulníků, z nichž tři vyslalo Srbsko. Na místě je i hasičský tým z Bulharska.

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Soudce nejvyššího brazilského soudu nařídil ve středu vyšetřování prezidenta země Jaira Bolsonara kvůli jeho výrokům o tom, že brazilský volební systém je náchylný k podvodům. Soudce tak rozhodl na základě žádosti nejvyššího volebního soudu, který zahájení vyšetřování hlavy států oznámil v pondělí. Informovala o tom agentura AFP.

Vyšetřování se bude soustředit především na více než dvouhodinové vystoupení prezidenta, přenášené živě minulý týden na Facebooku, během něhož prezident bez předložení důkazů tvrdil, že brazilský elektronický hlasovací mechanismus otevírá prostor volebním podvodům. Krajně pravicový lídr také silně kritizoval několik soudců nejvyššího soudu.

Bolsonaro na zprávu reagoval pohrůžkou, že by jeho odpověď na vyšetřování mohla překročit rámec ústavy. "Tohle vyšetřování není v mezích ústavy, takže protilék na to také není v mezích ústavy," prohlásil podle agentury Reuters bez dalšího upřesnění na sociálních sítích.

Na autobusové zastávce uvnitř komplexu amerického ministerstva obrany v úterý zaútočil muž na člena ochranky Pentagonu a zabil ho. Sedmadvacetiletý pachatel pak následně zemřel při přestřelce. Podrobnosti incidentu, který si vynutil dočasné uzavření celého sídla amerického ministerstva obrany, zatím nejsou jasné, federální vyšetřovatelé nicméně sestavují profil útočníka a snaží se přijít na motiv jeho činu, napsala agentura AP.

Pachatelem byl podle několika vyšetřovatelů zřejmě Austin William Lanz. Podle nejmenovaných zdrojů AP se rozběhl na člena ochranky Pentagonu George Gonzaleze a pobodal ho do krku. Další policisté na místě útočníka následně zastřelili.

K útoku došlo na zastávce v bezprostřední blízkosti budovy Pentagonu, která je přestupní stanicí mezi metrem a řadou autobusových linek, a jíž denně prochází tisíce zaměstnanců ministerstva.

Mluvčí ministerstva obrany na úterní tiskové konferenci nechtěl médiím sdělit ani základní okolnosti útoku, jen zmínil, že byl napaden policista a že došlo k přestřelce. Nevyloučil také teroristický ani jiný motiv s tím, že nechce zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Bližší informace neposkytl ani Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.