zahraničí

Francouzští zákonodárci ve čtvrtek definitivně schválili návrh zákona o veřejné bezpečnosti, kvůli kterému se ve Francii v posledních měsících opakovaně protestovalo. Konečný souhlas udělila dolní komora parlamentu po úpravě ustanovení týkajícího se zveřejňování záběrů s policisty.

V Národním shromáždění, které ovládá strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, opatření prošlo poměrem 75 hlasů ku 33. Podle agentury AFP se nehlasovalo v tak vypjaté atmosféře jako při prvním čtení zákona. Senát už jej odsouhlasil dříve.

Autoři návrhu ve snaze zmírnit odpor veřejnosti pozměnili nejvíce kritizovaný paragraf, který původně kriminalizoval zveřejňování snímků policie s úmyslem strážcům zákona ublížit. Upravená verze počítá s pokutou a až pětiletým odnětím svobody pro ty, kdo by pomáhali identifikovat aktivního člena bezpečnostních složek "se zjevným záměrem" způsobit újmu.

Německý ústavní soud ve čtvrtek zrušil zákon, který v hlavním městě Berlíně zmrazil nájemné. Podle soudu jednotlivým spolkovým zemím, kterou je i německá metropole, nepřísluší o výši nájemného rozhodovat. Tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni, informovala agentura DPA.

Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. U zhruba 300 000 bytů museli majitelé nájemné snížit na úroveň z června 2019. Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta.

Cílem kontroverzního opatření prosazeného levicovou koalicí na berlínské radnici bylo zastavit prudký růst nákladů na bydlení z posledních let, kvůli kterému se řada obyvatel z německého hlavního města vystěhovala.

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.