zahraničí

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Americký soudce rozhodl propustit z vazby Riley June Williamsovou, která je obviněna z podílu na krádeži laptopu z kanceláře předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové při nedávném útoku na Kapitol. Podle soudního rozhodnutí musí 22letá žena zůstat pod dohledem své matky, nesmí cestovat a v pondělí se má dostavit k federálnímu soudu ve Washingtonu k projednání případu.

Williamsová je z Pensylvánie a obviněna je z krádeže, bránění spravedlnosti, nepovoleného vstupu a výtržnictví spáchaného na půdě Kapitolu. Podle soudce Martina Carlsona jde o vážná obvinění. Ve prospěch Williamsové podle něj svědčí její dosud čistý trestní rejstřík.

Příznivci minulého prezidenta Donalda Trumpa vnikli do Kapitolu 6. ledna, kdy se sešly obě komory Kongresu k poslednímu stvrzení výsledku listopadových prezidentských voleb. Několik hodin tam rabovali, zákonodárci se museli ukrývat na bezpečném místě. Federální úřad pro vyšetřování se nyní snaží výtržníky identifikovat, Williamsovou údajně poznal na jednom ze zveřejněných videí její bývalý partner. Tvrdil, že žena doufala, že se jí podaří laptop Pelosiové prodat ruské tajné službě. Na videu je žena podobná Williamsové zachycená, jak volá na výtržníky, aby šli po schodech nahoru. Na jiném snímku je ji vidět, jak vychází z Pelosiové kanceláře.

Nejméně 15 lidí zemřelo a pět utrpělo zranění při požáru v pečovatelském domově pro seniory v Charkově na východě Ukrajiny. S odvoláním na záchranáře o tom informovala agentura Unian. První zprávy z místa se zmiňovaly o 13 mrtvých a čtyřech zraněných.

Požár podle úředního komuniké vypukl odpoledne po třetí hodině kyjevského času (po 14:00 SEČ) ve dvoupodlažní budově, která byla přestavěna na domov pro přestárlé. Po uhašení plamenů hasiči nalezli na místě těla 15 osob.

Podobná neštěstí bývají v bývalých sovětských republikách poměrně častá. Tento měsíc si sedm mrtvých vyžádal požár v načerno zřízeném domově důchodů ve vsi poblíž Ťumeně na Sibiři, kde zemřeli nepohybliví pacienti dlouhodobě upoutaní na lůžko. Minulý měsíc při požáru domova důchodců v ruském Baškirsku zemřelo 11 lidí. Malá dřevěná budova neměla žádné vybavení pro hašení ohně. Vyšetřovatelé zadrželi ředitelky obou zařízení, kterým hrozí roky ve vězení za zavinění smrti z nedbalosti.

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.