YouTube

Aktualizováno 14. 1. 2021 20:15
Služba YouTube umožňuje komukoliv nahrát, zveřejnit a sdílet libovolná videa na internetu.
YouTube
YouTube | Foto: Aktuálně.cz

Server YouTube umožňuje komukoliv nahrát, zveřejnit a sdílet libovolná videa na internetu. Internetový obsah lze kromě samotného serveru sdílet i na webových stránkách, blozích a především na různých sociálních sítích.

YouTube je druhou nejnavštěvovanější webovou stránkou po internetovém vyhledávači Google.

V současné době je jeho generální ředitelkou Susan Wojcickiová, kterou v roce 2018 umístil magazín Forbes na 10. pozici v žebříčku nejmocnějších žen na světě.

Služba YouTube je pro uživatele zadarmo, veškeré finance pocházejí z reklamy.

Sto milionů zhlédnutých videí v polovině roku 2006 vedlo Google ke koupi YouTube za 1,65 miliardy dolarů. YouTube dnes funguje jako dceřiná společnost tohoto informačního gigantu, uživatelské účty mezi doménami jsou propojené.

YouTube je lokalizovaný už v téměř 80 jazycích světa, dostupný je v 91 zemích. České rozhraní funguje od října 2008.

Statistiky z roku 2015 hovořily o dvou miliardách přístupů denně a každou minutou uživatelé nahráli 300 hodin nových videí. Čísla k začátku roku 2020 jsou pochopitelně ještě vyšší: každou minutu je na server nahráno přes 500 hodin nových videí.

Vznik YouTube

Začátek YouTube se datuje k roku 2005. Účelem internetového portálu bylo původně volné sdílení domácího videa. Postupně se ale jeho záběr rozšiřoval o hudební klipy, filmy či videohry a z čistě zábavné služby se stala i služba veřejná.

Doba, za kterou tato služba expandovala a stala se společností, za niž byl Google ochoten dát přes 1,5 miliardy dolarů, byla ještě kratší než v případě Facebooku - o něco více než rok a půl.

Za YouTube stojí tři zakladatelé - Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. Hlavní podíly ve společnosti mají první dva. Poslední zmiňovaný, přestože byl součástí týmu, který byl u zrodu YouTube, a tím, kdo s originální myšlenkou přišel, se dostal do pozadí. Rozhodl se totiž pokračovat ve studiích na Stanfordské univerzitě a ve společnosti dále působil jako poradce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy