George Alexander Louis, následník britského trůnu

Aktualizováno 24. 1. 2021 17:13
Princ George, syn prince Williama a vévodkyně Kate, je v následnickém pořadí třetí. Možností, kdo usedne na trůn po Alžbětě II., je více. Podle primogenitury je první na řadě princ Charles.
Alžběta II. a následníci trůnu.
Alžběta II. a následníci trůnu. | Foto: Reuters

Královnou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska je Alžběta II., která vládne od února 1952.

Podle dědičného práva prvorozeného je hlavním následníkem princ Charles, její syn. Druhým v pořadí je vnuk princ William. Až do července 2013 byl dalším v pořadí jeho bratr princ Harry, ale 22. července se narodil Williamův syn George Alexander Louis. Křest se konal 23. října 2013.

Pravidla následnictví ve Velké Británii

Ve Velké Británii platí pravidlo primogenitury, které se vztahuje i na ostatní země Commonwealthu. Až do roku 2013 platila klasická primogenitura zavedená 1701, při níž vzniká nárok nejstaršímu synovi. Korunu může zdědit i žena, ale nejstarší dcera je vždy v pořadí až za nejmladším synem. Alžběta II. se například stala královnou právě proto, že se nenašel mužský dědic trůnu.

Několik let se už řeší zavedení rovné (absolutní) primogenitury, která se neohlíží na pohlaví potomka, ale na pořadí, a tak může na trůn usednout i dcera, i kdyby se po ní královskému páru narodili mužští potomci. Zásadní změna zákona se objevila už v roce 2004, ale neprošla. Zákon pak prosazoval vicepremiér Nick Clegg a v dubnu 2013 jej horní komora tamního parlamentu schválila.

Čtvrtá v pořadí čekatelů na britský trůn je tedy princezna Charlotte (narozena v květnu 2015), mladší sestra prince George, až po ní následuje třetí z dětí Williama a Kate, prince Louis (narozen v dubnu 2018).

K podobné změně naposledy dospělo Dánsko v roce 2009.

Součástí úpravy dědičnosti britského trůnu bylo i odstranění některých omezení. Patří mezi ně zákaz manželského svazku královského člena s katolíkem, nicméně vladař i přes vypuštění této části musí být věřícím anglikánské církve. Další věcí je omezení potřeby královského souhlasu k uzavření manželství na šest v pořadí jdoucích potenciálních následníků trůnu.

Královna Alžběta II.

Alžběta II. se narodila v dubnu 1926. Vlády se ujala v únoru 1952, přičemž k samotné korunovaci došlo až 2. června 1953. Je nejdéle působící osobou na anglickém trůnu, délka její vlády už překonala éru královny Viktorie.

Spadá i se svými potomky do windsorské dynastie, která je na trůnu od roku 1917. Otcem Alžběty byl Jiří VI., který vládl v době druhé světové války.

Jejím manželem je Philipe, vévoda z Edinburghu. Mají čtyři potomky - Charlese, Annu, Andrewa a Edwarda.

Princ Charles

Charles se narodil v listopadu 1948, nosí titul princ z Walesu. Je první následník trůnu.

Roku 1981 se poprvé oženil s Dianou Spencerovou. Z tohoto manželství má dva potomky - Williama a Harryho. Po patnácti letech se však rozvedli a Diana o rok později tragicky zahynula při automobilové nehodě.

Od roku 2005 je jeho ženou Camilla Parker-Bowlesová, která však neužívá titul princezna z Walesu, jenž je spjat s Dianou. Z druhého manželství, uzavřeného ve zralém věku, nemá žádné děti.

Princ William

William se narodil v červnu 1982, nosí titul vévoda z Cambridge. Je druhý v pořadí na následnictví britského trůnu.

V roce 2011 se oženil s neurozenou Kate Middletonovou, která tak získala titul vévodkyně z Cambridge.

Princ George Alexander Louis z Cambridge

Syn prince Williama se narodil 22. července 2013, dostal jméno George Alexander Louis.

Je třetí v pořadí na následnictví britského trůnu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy