Velká Británie

Aktualizováno 10. 3. 2021 14:31
Spojené království Velké Británie a Severního Irska je stát rozkládající se na ostrově Velká Británie a na severovýchodě ostrova Irsko.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Velká Británie (Spojené království) je ostrovní stát v severozápadní Evropě, oddělený od kontinentu průlivem La Manche (Anglickým kanálem) a Severním mořem. Představuje unii historických zemí: Anglie, Skotska a Walesu a Severního Irska.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Londýn
Rozloha: 243 610 km²
Nejvyšší bod: Ben Nevis (1343 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+0
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 68 157 397 (2021)
Hustota zalidnění: 275 ob. / km²
Jazyk: angličtina a velština
Národnostní složení: Angličané tvoří 83,6% obyvatel, Skoti 8,6%, Velšané 4,9% a Irové 2,9%
Náboženství: křesťané (nejvíce anglikáni) 71,6 %, muslimové 2,7 %, hinduisté 1 %, ostatní 24,7 % (sikhové, židé, buddhisté, bez vyznání)
Státní zřízení: parlamentní monarchie
Vznik: 1707
Měna: 1 libra šterlinků (GBP) = 100 pencí

Po pravěkém obyvatelstvu se prvními usedlíky na Britských ostrovech stali Keltové, kteří přišli kolem roku 500 před naším letopočtem. Následně zemi obsadili Římané, pod jejich vládu spadala větší část Británie přibližně do roku 410 n. l.  Později je nahradily germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Ty pak několik let musely čelit nájezdům Vikingů. Roku 1066 byl anglický král Harold II. v bitvě u Hastingsu zabit Vilémem, normanským vévodou, který založil anglickou královskou dynastii. Nová feudální struktura anglické společnosti poskytovala její šlechtě značnou moc. Královskou moc roku 1215 dále omezila Magna Charta - listina svobod, jež vedla k vytvoření Velké rady, později známé jako parlament. První parlament se sešel zřejmě za vlády Edwarda I. (1239-1307). Anglie, Wales a Skotsko byly spojeny personální unií po nástupu anglického krále Jakuba I. V roce 1707 vzniklo jednotné Království Velké Británie a 1800 Spojené království Velké Británie a Irska.

V roce 1831 byl  založen Commonwealth (tzv. Britské společenství národů), zrovnoprávňující některé kolonie s domovskou zemí. Irsko bylo rozděleno v roce 1922, kdy vznikla nezávislá Irská republika. V roce 1927 byl změněn název Spojeného království na jeho současný název, tedy na Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Velká Británie byla koloniální a hospodářskou velmocí a nejbohatší zemí na světě. Využívala kolonie k získávání nerostného bohatství a také k obchodu s otroky. Jako první pak na začátku 19. století obchod s otroky zakázala. Po průmyslové revoluci a vítězství v napoleonských válkách byla největším státním celkem v dějinách lidstva. V 90. letech 19. století překonaly Velkou Británii v oblasti obchodu a průmyslové výroby Spojené státy americké a Německo. Ve druhé světové válce byla Velká Británie na straně Spojenců, s nimiž zvítězila nad Německem. Britští ministerští předsedové Winston Churchill a jeho nástupce Clement Atlee se výrazným způsobem podíleli na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Velkou Británii finančně i fyzicky poškodila. Po válce nastal rozpad koloniální říše a do Velké Británie začali přicházet lidé z celého Commonwealthu.

Hospodářství

Po rozpadu koloniální říše se Velká Británie propadla ze světové jedničky až na 4. místo v Evropě. V té době využívala zásob ropy a zemního plynu v Severním moři a projevil se velký nárůst podílu služeb v ekonomice země. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou petrochemie a navazující chemická výroba. Rozšířená je tradiční textilní výroba (výrobky z vlny, bavlny, lnu a juty). Proslulá je výroba skotské whisky (nejdůležitější exportní artikl Skotska) a piva. Zemědělství stojí především na chovu ovcí, pak skotu, vepřů a drůbeže. Proslulý je chov koní. Hlavními plodinami jsou pšenice, ječmen, brambory a cukrová řepa. Důležitá je i produkce krmiv a chmele.

Obyvatelstvo a náboženství

Spojené království se v průběhu historie stalo domovem mnoha národů, kultur a náboženství. Z více než 65 milionů obyvatel je nejvíc Angličanů, následují Velšané, Skotové, Irové a Židé. Po rozpadu koloniální říše sem přicházejí Indové, Pákistánci, lidé z Bangladéše, Hongkongu, Afriky, Karibiku.

Politický systém

Velká Británie je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Alžběta II., která je zároveň hlavou exekutivy, vrchním velitelem všech ozbrojených sil království a má nejvyšší postavení v anglikánské církvi. Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem. Parlamentní demokracie funguje bez psané ústavy. Základem práva jsou zákony schválené parlamentem, jejich soudní výklad a také zvykové právo (neplatí ve Skotsku). Parlament tvoří Dolní (Poslanecká) sněmovna v čele s předsedou a Horní sněmovna (Sněmovna lordů) v čele s lordem kancléřem. Členové první z nich jsou voleni ve volbách většinovým systémem. Většina z přibližně 1000 křesel ve Sněmovně lordů je dědičná, ostatní členové jsou jmenováni a část křesel je rezervována pro zástupce anglikánské církve.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Stratford upon Avon je celosvětově znám především jako místo narození Williama Shakespearea, kde lze spatřit jeho rodný dům, případně navštívit muzeum tohoto slavného rodáka.

Největší turistickou atrakcí ve Velké Británii je hlavní město Londýn se starými památkami jako Tower Bridge či Westminsterský a Buckinghamský palác. Centry vzdělanosti jsou univerzitní města Oxford a Cambridge. Za návštěvu stojí také Skotsko s hlavním městem Edinburgh. Na nádherné scenerie je bohatá především Skotská vysočina, ve které leží Ben Nevis, nejvyšší hora Spojeného království a nespočet jezer, včetně záhadami opředeného Loch Ness. Připomínkou ještě dávnější minulosti je Stonehenge, shluk menhirů nedaleko jihoanglického města Salisbury.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Zápasnice Hanzlíčková získala bronz na ME

Zápasnice Adéla Hanzlíčková získala bronzovou medaili na mistrovství Evropy ve Varšavě. V duelu o třetí místo v kategorii do 68 kg porazila šestadvacetiletá česká reprezentantka za 45 sekund na technickou převahu Ilanu Kratyšovou z Izraele.

Hanzlíčková díky druhé výhře na turnaji vybojovala druhou seniorskou medaili z kontinentálního šampionátu. Vicemistryně Evropy z roku 2019 ve středu ve čtvrtfinále porazila Litevku Danute Domikaityteovou a v boji o postup do finále pak nestačila na Francouzku Koumbu Larroqueovou.

V duelu o bronz Hanzlíčková na Izraelku, jež má na kontě tři evropská stříbra, nastoupila aktivně. Po půlminutě zaútočila o čtyři roky starší soupeřce na nohy, nejprve se ujala vedení 2:0 a krátce poté soupeřku několikrát otočila a rozhodčí zápas ukončil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy