Velká Británie

Aktualizováno 12. 9. 2022 22:08
Spojené království Velké Británie a Severního Irska je stát rozkládající se na ostrově Velká Británie a na severovýchodě ostrova Irsko.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Velká Británie (Spojené království) je ostrovní stát v severozápadní Evropě, oddělený od kontinentu průlivem La Manche (Anglickým kanálem) a Severním mořem. Představuje unii historických zemí: Anglie, Skotska a Walesu a Severního Irska.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Londýn
Rozloha: 243 610 km²
Nejvyšší bod: Ben Nevis (1343 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+0
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 68 157 397 (2021)
Hustota zalidnění: 275 ob. / km²
Jazyk: angličtina a velština
Národnostní složení: Angličané tvoří 83,6% obyvatel, Skoti 8,6%, Velšané 4,9% a Irové 2,9%
Náboženství: křesťané (nejvíce anglikáni) 71,6 %, muslimové 2,7 %, hinduisté 1 %, ostatní 24,7 % (sikhové, židé, buddhisté, bez vyznání)
Státní zřízení: parlamentní monarchie
Vznik: 1707
Měna: 1 libra šterlinků (GBP) = 100 pencí

Po pravěkém obyvatelstvu se prvními usedlíky na Britských ostrovech stali Keltové, kteří přišli kolem roku 500 před naším letopočtem. Následně zemi obsadili Římané, pod jejich vládu spadala větší část Británie přibližně do roku 410 n. l.  Později je nahradily germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Ty pak několik let musely čelit nájezdům Vikingů. Roku 1066 byl anglický král Harold II. v bitvě u Hastingsu zabit Vilémem, normanským vévodou, který založil anglickou královskou dynastii. Nová feudální struktura anglické společnosti poskytovala její šlechtě značnou moc. Královskou moc roku 1215 dále omezila Magna Charta - listina svobod, jež vedla k vytvoření Velké rady, později známé jako parlament. První parlament se sešel zřejmě za vlády Edwarda I. (1239-1307). Anglie, Wales a Skotsko byly spojeny personální unií po nástupu anglického krále Jakuba I. V roce 1707 vzniklo jednotné Království Velké Británie a 1800 Spojené království Velké Británie a Irska.

V roce 1831 byl  založen Commonwealth (tzv. Britské společenství národů), zrovnoprávňující některé kolonie s domovskou zemí. Irsko bylo rozděleno v roce 1922, kdy vznikla nezávislá Irská republika. V roce 1927 byl změněn název Spojeného království na jeho současný název, tedy na Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Velká Británie byla koloniální a hospodářskou velmocí a nejbohatší zemí na světě. Využívala kolonie k získávání nerostného bohatství a také k obchodu s otroky. Jako první pak na začátku 19. století obchod s otroky zakázala. Po průmyslové revoluci a vítězství v napoleonských válkách byla největším státním celkem v dějinách lidstva. V 90. letech 19. století překonaly Velkou Británii v oblasti obchodu a průmyslové výroby Spojené státy americké a Německo. Ve druhé světové válce byla Velká Británie na straně Spojenců, s nimiž zvítězila nad Německem. Britští ministerští předsedové Winston Churchill a jeho nástupce Clement Atlee se výrazným způsobem podíleli na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Velkou Británii finančně i fyzicky poškodila. Po válce nastal rozpad koloniální říše a do Velké Británie začali přicházet lidé z celého Commonwealthu.

Hospodářství

Po rozpadu koloniální říše se Velká Británie propadla ze světové jedničky až na 4. místo v Evropě. V té době využívala zásob ropy a zemního plynu v Severním moři a projevil se velký nárůst podílu služeb v ekonomice země. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou petrochemie a navazující chemická výroba. Rozšířená je tradiční textilní výroba (výrobky z vlny, bavlny, lnu a juty). Proslulá je výroba skotské whisky (nejdůležitější exportní artikl Skotska) a piva. Zemědělství stojí především na chovu ovcí, pak skotu, vepřů a drůbeže. Proslulý je chov koní. Hlavními plodinami jsou pšenice, ječmen, brambory a cukrová řepa. Důležitá je i produkce krmiv a chmele.

Obyvatelstvo a náboženství

Spojené království se v průběhu historie stalo domovem mnoha národů, kultur a náboženství. Z více než 65 milionů obyvatel je nejvíc Angličanů, následují Velšané, Skotové, Irové a Židé. Po rozpadu koloniální říše sem přicházejí Indové, Pákistánci, lidé z Bangladéše, Hongkongu, Afriky, Karibiku.

Politický systém

Velká Británie je konstituční monarchie. Hlavou státu byla po sedmdesát let královna Alžběta II., která byla zároveň hlavou exekutivy, vrchním velitelem všech ozbrojených sil království a má nejvyšší postavení v anglikánské církvi. Na trůně ji po jejím skonu vystřídal její nejstarší syn, Karel III. Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem. Parlamentní demokracie funguje bez psané ústavy. Základem práva jsou zákony schválené parlamentem, jejich soudní výklad a také zvykové právo (neplatí ve Skotsku). Parlament tvoří Dolní (Poslanecká) sněmovna v čele s předsedou a Horní sněmovna (Sněmovna lordů) v čele s lordem kancléřem. Členové první z nich jsou voleni ve volbách většinovým systémem. Většina z přibližně 1000 křesel ve Sněmovně lordů je dědičná, ostatní členové jsou jmenováni a část křesel je rezervována pro zástupce anglikánské církve.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Stratford upon Avon je celosvětově znám především jako místo narození Williama Shakespearea, kde lze spatřit jeho rodný dům, případně navštívit muzeum tohoto slavného rodáka.

Největší turistickou atrakcí ve Velké Británii je hlavní město Londýn se starými památkami jako Tower Bridge či Westminsterský a Buckinghamský palác. Centry vzdělanosti jsou univerzitní města Oxford a Cambridge. Za návštěvu stojí také Skotsko s hlavním městem Edinburgh. Na nádherné scenerie je bohatá především Skotská vysočina, ve které leží Ben Nevis, nejvyšší hora Spojeného království a nespočet jezer, včetně záhadami opředeného Loch Ness. Připomínkou ještě dávnější minulosti je Stonehenge, shluk menhirů nedaleko jihoanglického města Salisbury.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy