Velká Británie

Aktualizováno 10. 3. 2021 14:31
Spojené království Velké Británie a Severního Irska je stát rozkládající se na ostrově Velká Británie a na severovýchodě ostrova Irsko.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Velká Británie (Spojené království) je ostrovní stát v severozápadní Evropě, oddělený od kontinentu průlivem La Manche (Anglickým kanálem) a Severním mořem. Představuje unii historických zemí: Anglie, Skotska a Walesu a Severního Irska.

Historie

Základní údaje

Hlavní město: Londýn
Rozloha: 243 610 km²
Nejvyšší bod: Ben Nevis (1343 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+0
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 68 157 397 (2021)
Hustota zalidnění: 275 ob. / km²
Jazyk: angličtina a velština
Národnostní složení: Angličané tvoří 83,6% obyvatel, Skoti 8,6%, Velšané 4,9% a Irové 2,9%
Náboženství: křesťané (nejvíce anglikáni) 71,6 %, muslimové 2,7 %, hinduisté 1 %, ostatní 24,7 % (sikhové, židé, buddhisté, bez vyznání)
Státní zřízení: parlamentní monarchie
Vznik: 1707
Měna: 1 libra šterlinků (GBP) = 100 pencí

Po pravěkém obyvatelstvu se prvními usedlíky na Britských ostrovech stali Keltové, kteří přišli kolem roku 500 před naším letopočtem. Následně zemi obsadili Římané, pod jejich vládu spadala větší část Británie přibližně do roku 410 n. l.  Později je nahradily germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Ty pak několik let musely čelit nájezdům Vikingů. Roku 1066 byl anglický král Harold II. v bitvě u Hastingsu zabit Vilémem, normanským vévodou, který založil anglickou královskou dynastii. Nová feudální struktura anglické společnosti poskytovala její šlechtě značnou moc. Královskou moc roku 1215 dále omezila Magna Charta - listina svobod, jež vedla k vytvoření Velké rady, později známé jako parlament. První parlament se sešel zřejmě za vlády Edwarda I. (1239-1307). Anglie, Wales a Skotsko byly spojeny personální unií po nástupu anglického krále Jakuba I. V roce 1707 vzniklo jednotné Království Velké Británie a 1800 Spojené království Velké Británie a Irska.

V roce 1831 byl  založen Commonwealth (tzv. Britské společenství národů), zrovnoprávňující některé kolonie s domovskou zemí. Irsko bylo rozděleno v roce 1922, kdy vznikla nezávislá Irská republika. V roce 1927 byl změněn název Spojeného království na jeho současný název, tedy na Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Velká Británie byla koloniální a hospodářskou velmocí a nejbohatší zemí na světě. Využívala kolonie k získávání nerostného bohatství a také k obchodu s otroky. Jako první pak na začátku 19. století obchod s otroky zakázala. Po průmyslové revoluci a vítězství v napoleonských válkách byla největším státním celkem v dějinách lidstva. V 90. letech 19. století překonaly Velkou Británii v oblasti obchodu a průmyslové výroby Spojené státy americké a Německo. Ve druhé světové válce byla Velká Británie na straně Spojenců, s nimiž zvítězila nad Německem. Britští ministerští předsedové Winston Churchill a jeho nástupce Clement Atlee se výrazným způsobem podíleli na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Velkou Británii finančně i fyzicky poškodila. Po válce nastal rozpad koloniální říše a do Velké Británie začali přicházet lidé z celého Commonwealthu.

Hospodářství

Po rozpadu koloniální říše se Velká Británie propadla ze světové jedničky až na 4. místo v Evropě. V té době využívala zásob ropy a zemního plynu v Severním moři a projevil se velký nárůst podílu služeb v ekonomice země. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou petrochemie a navazující chemická výroba. Rozšířená je tradiční textilní výroba (výrobky z vlny, bavlny, lnu a juty). Proslulá je výroba skotské whisky (nejdůležitější exportní artikl Skotska) a piva. Zemědělství stojí především na chovu ovcí, pak skotu, vepřů a drůbeže. Proslulý je chov koní. Hlavními plodinami jsou pšenice, ječmen, brambory a cukrová řepa. Důležitá je i produkce krmiv a chmele.

Obyvatelstvo a náboženství

Spojené království se v průběhu historie stalo domovem mnoha národů, kultur a náboženství. Z více než 65 milionů obyvatel je nejvíc Angličanů, následují Velšané, Skotové, Irové a Židé. Po rozpadu koloniální říše sem přicházejí Indové, Pákistánci, lidé z Bangladéše, Hongkongu, Afriky, Karibiku.

Politický systém

Velká Británie je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Alžběta II., která je zároveň hlavou exekutivy, vrchním velitelem všech ozbrojených sil království a má nejvyšší postavení v anglikánské církvi. Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem. Parlamentní demokracie funguje bez psané ústavy. Základem práva jsou zákony schválené parlamentem, jejich soudní výklad a také zvykové právo (neplatí ve Skotsku). Parlament tvoří Dolní (Poslanecká) sněmovna v čele s předsedou a Horní sněmovna (Sněmovna lordů) v čele s lordem kancléřem. Členové první z nich jsou voleni ve volbách většinovým systémem. Většina z přibližně 1000 křesel ve Sněmovně lordů je dědičná, ostatní členové jsou jmenováni a část křesel je rezervována pro zástupce anglikánské církve.

Dovolená a cestování

Zajímavosti

  • Stratford upon Avon je celosvětově znám především jako místo narození Williama Shakespearea, kde lze spatřit jeho rodný dům, případně navštívit muzeum tohoto slavného rodáka.

Největší turistickou atrakcí ve Velké Británii je hlavní město Londýn se starými památkami jako Tower Bridge či Westminsterský a Buckinghamský palác. Centry vzdělanosti jsou univerzitní města Oxford a Cambridge. Za návštěvu stojí také Skotsko s hlavním městem Edinburgh. Na nádherné scenerie je bohatá především Skotská vysočina, ve které leží Ben Nevis, nejvyšší hora Spojeného království a nespočet jezer, včetně záhadami opředeného Loch Ness. Připomínkou ještě dávnější minulosti je Stonehenge, shluk menhirů nedaleko jihoanglického města Salisbury.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Minulý pátek členové možné budoucí koalice uzavřeli sondážní rozhovory, během kterých nezávazně zjišťovali, co je spojuje a co naopak rozděluje. Stanovili si priority pro své možné vládní působení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy