Dánsko

8. 11. 2011 11:48
Dánské království je stát ležící v severní Evropě, ke kterému patří kromě samotného Dánska také Grónsko a Faerské ostrovy.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Základní údaje

Hlavní město: Kodaň
Rozloha: 43 094 km²
Nejvyšší bod: Møllehøj (170,86 m n. m.)
 (170,86 Časové pásmo: +1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel:  5,6 mil.
Hustota zalidnění: 131 ob. / km²
Jazyk: dánština
Národnostní složení: Dánové
Náboženství: luteráni 85 %, katolíci, muslimové
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 980
Měna: dánská koruna

Dánsko je nejmenší severská země, rozkládá se na poloostrově a několika ostrovech severně od Polska a Německa, jižně od Norska a jihozápadně od Švédska.

Historie

Historie Dánska začala asi 12 tisíc let před naším letopočtem, kdy skončila poslední doba ledová. Ledovce ustoupily a oblasti byly postupně znovu zalidněny. Postupně se oteplovalo, přibývalo zvěře i lidí. Později stoupla hladina moře a z pevniny se staly ostrovy. Území dnešního Dánska bylo osídleno germánskými kmeny.  V 6. století přicházeli Normané z jižní Skandinávie. V 9. století začíná éra Vikingů. Vikingové se shromažďovali každý rok a jejich flotily pustošily zejména Britské ostrovy, Irsko, Francii, Španělsko a Itálii. Výpady Vikingů směřovaly i směrem do dnešního Ruska a jejich obchodní cesty dosáhly až na Ukrajinu či do Řecka. Byli také výbornými mořeplavci a prokazatelně dosáhli Faerských ostrovů, Islandu a Grónska. Odtamtud zřejmě vedly jejich cesty až do dnešního Newfoundlandu. S Vikingy se kryje i nástup křesťanství, o jednotné církvi se ale mluvit nedá.

Začátkem 16. století dorazily do Dánska luteránské reformy. Náboženské spory vyvrcholily občanskou válkou.  Zvítězil syn Fredericka korunovaný jako Christian III. a 30. října 1536 oficiálně prohlásil Dánsko za luteránské království. V 16. století existovalo silné Dánsko-Norské království, které kontrolovalo také jih Švédska a tím i obchodní cestu do Skandinávie. Koncem 17. století se Dánsko stalo opět absolutistickou monarchií. Dánsko začalo v 18. století prosperovat. Na přelomu 18. a 19. století došlo postupně k osvícenským reformám, část půdy připadla opět farmářům a zavedlo se dostupné vzdělávání.

Na přelomu 18. a 19. století  byly napjaté vztahy s Velkou Británií.  Dánsko se snažilo vyhnout napoleonským válkám, již roku 1801 však bylo napadeno Brity. To se zopakovalo roku 1807 a Dánové se začali války aktivně účastnit na straně Francie, nicméně roku 1814 kvůli válečným výdajům zbankrotovali. Po druhé šlesvické válce  v roce 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války. Po první světové válce byla část Šlesvicka vrácena Dánsku. 9. dubna 1940 bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserübung)  zůstalo okupováno až do osvobození britskými oddíly v květnu 1945. Po válce se Dánsko stalo členem NATO a v roce 1973 se připojilo také k Evropské unii.

Hospodářství

Dánsko patří mezi vyspělé evropské státy s rozvinutou ekonomikou a moderním zemědělstvím. Dánsko má malé množství nerostných surovin. V malé míře se těží černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstuje se hlavně pšenice, brambory a cukrová řepa. Základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže. Významný je mořský rybolov.

Obyvatelstvo a náboženství

Zajímavosti

  • Dánsko je nejstarším evropským královstvím.
  • V Dánsku vznikla nejoblíbenější stavebnice – Lego.
  • Hrad Kronborg v Helsignore, známý také jako Elsignor ze Shakespearova románu Hamlet, patří mezi nejvýznamnější renesanční hrady v severní Evropě

Dánsko má přibližně 5,6 milionu obyvatel a necelých 600 tisíc jich žije v hlavním městě Kodani. Zhruba 90 % populace tvoří Dánové, zbytek jsou imigranti zejména z Německa a dalších zemí Evropy. Dánové postupně vymírají, ale díky imigrantům populace stále mírně roste. Přes dvě třetiny z nich jsou z Turecka, Iráku, Somálska, Bosny a Hercegoviny, jižní a západní Asie. Přibližně 80 % obyvatel se hlásí k Dánské církvi, což je jedna z odnoží luteránského učení.

Politický systém

Dánské království je od roku 1849 konstituční monarchií, kde má moc výkonnou formálně v rukou královna Markéta II. jako hlava státu. Ve skutečnosti je moc výkonná v rukou premiéra, který je hlavou vlády, a dalších ministrů tvořících vládu. Všichni ministři jsou odpovědní parlamentu. Parlament je od roku 1953 jednokomorový, má 179 křesel a nazývá se Folketinget. Volby do parlamentu jsou každé čtyři roky a dvě křesla v něm náleží i reprezentantům Grónska a dvě reprezentantům Faerských ostrovů.

Dovolená a cestování

Dánsko má krásnou přírodu i bohatou kulturu a historii. Mezi nejoblíbenější destinace patří bezesporu Kodaň, která disponuje řadou zajímavých památek, muzeí a galerií. Mezi dvě hlavní pamětihodnosti Kodaně patří zábavní park Tivoli a socha Malé mořské víly. Turisty oblíbená je také oblast Nyhavn a sociální kolonie Christiania. Další v pořadí za Kodaní je zábavní park Legoland, který leží na Jutském poloostrově u městečka Billund. Na ostrově Sjaelland nedaleko Helsingoru leží známý hrad Kronborg, kam William Shakespeare umístil děj Hamleta. Ve městě Odense na ostrově Fyn se nachází rodiště Hanse Christiana Andersena, ale také další památky včetně katedrály sv. Knuta ze 13. století. V jižní části ostrova Fyn leží proslulý vodní zámek Egeskov Slot ze 16. století, který patří k nejkrásnějším v Evropě.

 

Právě se děje

před 45 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy