Rusko

Aktualizováno 27. 4. 2021 14:41
Ruská federace je rozlohou největším státem světa. Leží ve východní části Evropy a pokrývá severní Asii. Počet obyvatel dosahuje 146 milionů.
Vlajka Ruské federace.
Vlajka Ruské federace. | Foto: Reuters

Sousedí s Norskem, Finskem, Lotyšskem, Estonskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzií, Ázerbájdžánem, Čínou, Kazachstánem, Mongolskem a Severní Koreou. K Rusku patří Kaliningradská oblast, díky které hraničí s Polskem a Litvou. Celá federace je rozdělena na devět časových pásem a 84 samosprávných celků. Celkem tvoří Rusko 22 republik.

Mezi významné pohoří patří Ural a Kavkaz, kde se nachází nejvyšší hora Elbrus (5642 m n. m.). Mezi významné řeky patří Ob a Jenisej.

Počasí v Rusku je typické střídáním teplot během roku. Celá země se dělí do několika klimatických oblastí a podnebí je rozdílné v každé oblasti. Na území zasahuje polární, subpolární, mírný a subtropický pás. Hlavním městem je Moskva s cca 12 miliony obyvatel. V zalidnění následuje Petrohrad, Novosibirsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Sama, Kazaň a Omsk.

Základní údaje

Hlavní město: Moskva
Rozloha: 17 128 426 km²
Nejvyšší bod: Elbrus (5642 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2 až UTC+12
Světadíl: Evropa a Asie
Počet obyvatel: 146 100 000
Hustota zalidnění: 8,4 ob. / km²
Jazyk: ruština a 30 místních jazyků
Národnostní složení: Rusové
Náboženství: pravoslavné křesťanství, islám
Státní zřízení: federativní poloprezidentská republika
Vznik: 25. Prosinec 1991
Měna: rubl (RUB)

Historie

Rusko by se dalo z historického pohledu označit za most mezi Evropou a Asií. Dějiny Ruska jsou psány od roku 862, kdy byl založen Novgorod, a na území pobývaly několik století kmeny Slovanů. Po roce 882 založil kníže Oleg Kyjevskou Rus. Během 11. až 13. století musela země čelit nájezdům kočovných turkických kmenů a Mongolů.

Území Ruska se zdvojnásobilo a dosahovalo až na Sibiř. Tento rozmach se zastavil na přelomu 16. a 17. století po vymření dynastie Rurikovců. Část Ruska obsadila Polsko-litevská unie. Od roku 1613 do roku 1917 vládla Rusku dynastie Romanovců a území na Sibiři náležící k Rusku se opět rozšířila. O modernizaci státu se zasloužil Petr Veliký a osvícenské reformy zažila země za vlády Kateřiny II. Veliké.

V roce 1917 se moci ujal Vladimir Iljič Lenin a o rok později vyhlásil Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku. Až do roku 1922 trvala v zemi občanská válka. V roce 1924 V. I. Lenin zemřel a na jeho místo nastoupil Josif Vissarionovič Stalin. Nová ekonomická politika z roku 1921, která povolovala drobné podnikání, byla nahrazena v roce 1924 kolektivizací zemědělství a zaměřením se na těžký průmysl. V tomto období se uskutečnila elektrifikace a začaly se stavět komunikační cesty a infrastruktura. Na konci druhé světové války se zasloužil Sovětský svaz o poražení Německa a J. V. Stalin upevnil svou moc při Jaltské konferenci v roce 1945. Po jeho smrti nedosáhl Sovětský svaz nikdy takové soudržnosti a moci. I přesto, že ovládal země východní Evropy, nebyl tento model bez silného vůdce dlouhodobě udržitelný. Nástupci J. V. Stalina, Nikita S. Chruščov či Leonid Iljič Brežněv, nebyli tak silnými vůdci. Sovětský svaz se rozpadl 25. prosince 1991 a jako první prezident Ruska byl zvolen Boris Jelcin. Jelcina roku 1999 nahradil Vladimir Putin, který je současným prezidentem.

Hospodářství

Ekonomika Ruska je osmou nejsilnější ekonomikou světa. Mezi významné zemědělské komodity patří cukrová řepa, brambory, ječmen, luštěniny a pšenice. Dále se zde chovají zvířata na maso: vepřové, skopové a drůbeží, velký význam má rybolov. Dominuje těžba a mezi nejhlavnější patří zlato, diamanty, titan, zemní plyn, ropa, hnědé uhlí a nikl. V Rusku má sídlo velký plynárenský gigant Gazprom.

Zajímavosti

  • Největší republikou je Sacha, která má rozlohu jako ¾ Evropské unie (přes 3 miliony km2). Počet obyvatel v této republice je 950 000.
  • Rusko vlastní jezero Bajkal, které je hluboké 1637 m a představuje největší zásobárnu sladké vody na světě.
  • Největší počet turistů do Ruska zavítá z Německa, Číny, USA, Finska a Velké Británie.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelé Ruska jsou ze 78 % Rusové, téměř 4 % tvoří Tataři, 1,35 % Ukrajinci, 1,11 % Baškirové a dále Čuvaši, Čečenci, Arméni, Kazaši a další. Země je devátým nejlidnatějším státem na světě a téměř 80 % obyvatelstva žije v Evropské části Ruska. Úředním jazykem je ruština a vybrané autonomní celky používají také místní jazyk (ukrajinština, tatarština, čuvaština). Oficiálně se v Rusku používá 31 jazyků. 42,5 % obyvatelstva vyznává pravoslavné náboženství (Ruská pravoslavná církev), 6,5 % islám.

Politický systém

Ruská federace je představitelem zastupitelské demokracie a poloprezidentské republiky. Dvoukomorový parlament, který je označen jako Federální shromáždění, se skládá z horní komory (Rada federace) a dolní komory (Státní duma). Členové jsou voleni na pětileté funkční období.

Dovolená a cestování

Turismus má v Rusku velký význam a ročně zemi navštíví na 28 milionů turistů. Mezi hlavní destinace patří Moskva a Petrohrad. K nejlákavějším turistickým místům se řadí Chrám Vasila Blaženého, Rudé náměstí, Kreml a Katedrála Krista Spasitele. Dobrodružní cestovatelé se vydají Transsibiřskou magistrálou, která směřuje z Moskvy do Vladivostoku, nebo se vypraví na plavbu po řece Volze. Milovníci tepla zavítají často na pláže u Černého moře a lyžaři si přijdou na své v lyžařských střediscích na Předkavkazí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy