Rusko

Aktualizováno 18. 4. 2020 10:00
Ruská federace je rozlohou největším státem světa. Leží ve východní části Evropy a pokrývá severní Asii. Počet obyvatel dosahuje 146 milionů.
Vlajka Ruské federace.
Vlajka Ruské federace. | Foto: Shutterstock

Sousedí s Norskem, Finskem, Lotyšskem, Estonskem, Běloruskem, Ukrajinou, Gruzií, Ázerbájdžánem, Čínou, Kazachstánem, Mongolskem a Severní Koreou. K Rusku patří Kaliningradská oblast, díky které hraničí s Polskem a Litvou. Celá federace je rozdělena na devět časových pásem a 84 samosprávných celků. Celkem tvoří Rusko 22 republik.

Mezi významné pohoří patří Ural a Kavkaz, kde se nachází nejvyšší hora Elbrus (5642 m n. m.). Mezi významné řeky patří Ob a Jenisej.

Počasí v Rusku je typické střídáním teplot během roku. Celá země se dělí do několika klimatických oblastí a podnebí je rozdílné v každé oblasti. Na území zasahuje polární, subpolární, mírný a subtropický pás. Hlavním městem je Moskva s cca 12 miliony obyvatel. V zalidnění následuje Petrohrad, Novosibirsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Sama, Kazaň a Omsk.

Základní údaje

Hlavní město: Moskva
Rozloha: 17 128 426 km²
Nejvyšší bod: Elbrus (5642 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2 až UTC+12
Světadíl: Evropa a Asie
Počet obyvatel: 146 100 000
Hustota zalidnění: 8,4 ob. / km²
Jazyk: ruština a 30 místních jazyků
Národnostní složení: Rusové
Náboženství: pravoslavné křesťanství, islám
Státní zřízení: federativní poloprezidentská republika
Vznik: 25. Prosinec 1991
Měna: rubl (RUB)

Historie

Rusko by se dalo z historického pohledu označit za most mezi Evropou a Asií. Dějiny Ruska jsou psány od roku 862, kdy byl založen Novgorod, a na území pobývaly několik století kmeny Slovanů. Po roce 882 založil kníže Oleg Kyjevskou Rus. Během 11. až 13. století musela země čelit nájezdům kočovných turkických kmenů a Mongolů.

Území Ruska se zdvojnásobilo a dosahovalo až na Sibiř. Tento rozmach se zastavil na přelomu 16. a 17. století po vymření dynastie Rurikovců. Část Ruska obsadila Polsko-litevská unie. Od roku 1613 do roku 1917 vládla Rusku dynastie Romanovců a území na Sibiři náležící k Rusku se opět rozšířila. O modernizaci státu se zasloužil Petr Veliký a osvícenské reformy zažila země za vlády Kateřiny II. Veliké.

V roce 1917 se moci ujal Vladimir Iljič Lenin a o rok později vyhlásil Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku. Až do roku 1922 trvala v zemi občanská válka. V roce 1924 V. I. Lenin zemřel a na jeho místo nastoupil Josif Vissarionovič Stalin. Nová ekonomická politika z roku 1921, která povolovala drobné podnikání, byla nahrazena v roce 1924 kolektivizací zemědělství a zaměřením se na těžký průmysl. V tomto období se uskutečnila elektrifikace a začaly se stavět komunikační cesty a infrastruktura. Na konci druhé světové války se zasloužil Sovětský svaz o poražení Německa a J. V. Stalin upevnil svou moc při Jaltské konferenci v roce 1945. Po jeho smrti nedosáhl Sovětský svaz nikdy takové soudržnosti a moci. I přesto, že ovládal země východní Evropy, nebyl tento model bez silného vůdce dlouhodobě udržitelný. Nástupci J. V. Stalina, Nikita S. Chruščov či Leonid Iljič Brežněv, nebyli tak silnými vůdci. Sovětský svaz se rozpadl 25. prosince 1991 a jako první prezident Ruska byl zvolen Boris Jelcin. Jelcina roku 1999 nahradil Vladimir Putin, který je současným prezidentem.

Hospodářství

Ekonomika Ruska je osmou nejsilnější ekonomikou světa. Mezi významné zemědělské komodity patří cukrová řepa, brambory, ječmen, luštěniny a pšenice. Dále se zde chovají zvířata na maso: vepřové, skopové a drůbeží, velký význam má rybolov. Dominuje těžba a mezi nejhlavnější patří zlato, diamanty, titan, zemní plyn, ropa, hnědé uhlí a nikl. V Rusku má sídlo velký plynárenský gigant Gazprom.

Zajímavosti

  • Největší republikou je Sacha, která má rozlohu jako ¾ Evropské unie (přes 3 miliony km2). Počet obyvatel v této republice je 950 000.
  • Rusko vlastní jezero Bajkal, které je hluboké 1637 m a představuje největší zásobárnu sladké vody na světě.
  • Největší počet turistů do Ruska zavítá z Německa, Číny, USA, Finska a Velké Británie.

Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelé Ruska jsou ze 78 % Rusové, téměř 4 % tvoří Tataři, 1,35 % Ukrajinci, 1,11 % Baškirové a dále Čuvaši, Čečenci, Arméni, Kazaši a další. Země je devátým nejlidnatějším státem na světě a téměř 80 % obyvatelstva žije v Evropské části Ruska. Úředním jazykem je ruština a vybrané autonomní celky používají také místní jazyk (ukrajinština, tatarština, čuvaština). Oficiálně se v Rusku používá 31 jazyků. 42,5 % obyvatelstva vyznává pravoslavné náboženství (Ruská pravoslavná církev), 6,5 % islám.

Politický systém

Ruská federace je představitelem zastupitelské demokracie a poloprezidentské republiky. Dvoukomorový parlament, který je označen jako Federální shromáždění, se skládá z horní komory (Rada federace) a dolní komory (Státní duma). Členové jsou voleni na pětileté funkční období.

Dovolená a cestování

Turismus má v Rusku velký význam a ročně zemi navštíví na 28 milionů turistů. Mezi hlavní destinace patří Moskva a Petrohrad. K nejlákavějším turistickým místům se řadí Chrám Vasila Blaženého, Rudé náměstí, Kreml a Katedrála Krista Spasitele. Dobrodružní cestovatelé se vydají Transsibiřskou magistrálou, která směřuje z Moskvy do Vladivostoku, nebo se vypraví na plavbu po řece Volze. Milovníci tepla zavítají často na pláže u Černého moře a lyžaři si přijdou na své v lyžařských střediscích na Předkavkazí.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Potvrzeno, Piráti Chomutov padají do krajské soutěže

Hokejisté Chomutova nebudou v příští sezoně startovat v první lize a přihlásili se do krajské ligy Ústeckého kraje. Piráti o svém úmyslu z ekonomických důvodů se nepřihlásit do druhé nejvyšší soutěže informovali již 22. července, dnes jejich rozhodnutí oficiálně potvrdil i Český svaz ledního hokeje (ČSLH).

"Vedení klubu Piráti Chomutov oficiálně informovalo sekretariát Českého hokeje, že vzhledem k neschopnosti doložit ve stanoveném termínu bezdlužnost vůči hokejovým subjektům a splnit tak licenční podmínky se klub nezúčastní soutěže Chance liga v sezoně 2020/21," uvedl svaz v tiskové zprávě.

před 1 hodinou

Déšť může v úterý zvednout hladiny řek, varují meteorologové

Na jihu a východě Čech a na většině území Moravy s Slezska bude do úterního poledne pršet, místy vydatně. Spadnout může 40 až 60 litrů vody na metr čtvereční. Kvůli vysokému nasycení půdy vodou hrozí na některých tocích vzestup hladiny až na druhý povodňový stupeň. Vyplývá to z dnes vydané výstražné informace Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Varování před možným vzestupem hladin platí od dnešního poledne do středečních 18:00. Týká se povodí řek Úslavy, Úhlavy a toků na severní straně Šumavy a Novohradských hor. Řeky a potoky v těchto regionech mohou vystoupat místy až na druhý stupeň povodňové aktivity. Zvýšený průtok vody meteorologové předpokládají také v povodí Lužnice a na menších tocích odvodňujících jihovýchod Českomoravské vrchoviny, Orlické hory a Jeseníky. Meteorologové varují lidi, aby se na rozvodněných tocích vyvarovali plavání, jízdy na lodi či pohybu v korytě toku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy