reklama
 
 

Polsko

4. 10. 2011
K návštěvě Polska lákají turisty ze střední a západní Evropy především nádherná příroda a malebná města, kterých má země skutečně hodně.

Polská republika je státem ležícím ve střední Evropě. Na severu Polsko omývá Baltské moře a jeho sousedícími zeměmi jsou Německo, Česká republika, Slovenská republika, Ukrajina, Bělorusko a díky Kaliningradské oblasti také Rusko. Země se stala členem EU, NATO, WTO, OECD a Visegrádské skupiny.

Polsko tvoří převážně nížiny a hory se vyskytují pouze na hranici s Českou a Slovenskou republikou. Na jihu státu dosahují nejvyšší hory Tatry výšky až 2500 m. n. m. Mezi další významná pohoří patří Krkonoše, Bystřické hory a Zlatohorská vrchovina. Za největší řeky se považuje Odra a Visla. Podnebí leží na hranici kontinentálního a východoevropského oceánského typu. Zimy jsou chladné s hustým sněžením a léta deštivá a horká. Počasí s sebou přináší průměrné teploty v zimních měsících od 3° do 8 °C a v létě mezi 20° a 27 °C.

Základní údaje

Hlavní město: Varšava
Rozloha: 312 679 km²
Nejvyšší bod: Rysy (2499,2 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 38 483 957
Hustota zalidnění: 123 ob. / km²
Jazyk: polština
Národnostní složení: Poláci, Slezané
Náboženství: katolíci
Státní zřízení: parlamentní
Vznik: 11. listopadu 1918
Měna: złoty (PLN)

Historie

Dochované důkazy o vzniku prvního polského státu pochází z roku 962 n. l., ve kterých se za prvního vládce státu označoval kníže Měško I. Značně rozdrobený polský stát sjednotil až Vladislav I. Lokýtek po roce 1320. V roce 1385 bylo domluveno spojení polského království a litevského velkoknížectví, a proto na trůně stanuli litevští vévodové z rodu Jagellonců. Takto vládli prostřednictvím polsko-litevské personální unie až do roku 1569.

Od 16. století byla oslabována moc panovníka a v 17. století posiloval vliv šlechty. Velice oslabené pozici země využily sousední mocnosti Rusko, Prusko a Rakousko, které si v tzv. trojím dělením Polska v letech 1772, 1793 a 1795 zemi rozdělily.

Napoleon Bonaparte na počátku 19. století nechal na území zabraném Rakouskem a Pruskem založit Varšavské knížectví. Po jeho porážce roku 1815 bylo na místě knížectví zřízeno autonomní Království polské, nazývané též Kongresovka. Území podléhalo Rusku, panovníkem byl ruský car. Na přelomu let 1830 a 1831 vypuklo v Polsku tzv. listopadové povstání vyjadřující nevoli v carskou nadvládu. Autonomie území byla zcela zrušena roku 1866. V letech 1815-1846 bylo město Krakov, a jeho okolí, vyhlášeno za nezávislou Republiku krakovskou (se záštitou tří sousedních mocností), a následně bylo území připojeno k Rakousku. Mezi roky 1815-1848 obsadilo Prusko Velké knížectví poznaňské, jehož autonomie byla později též zrušena.

Za první světové války spadalo území nově založeného Polského království pod Centrální mocnosti a suverenitu stát získal až roku 1918. Za druhé světové války země utrpěla milionové ztráty obyvatel, její města byla zničena a ekonomika zdevastována. Během války byly v Polsku zbudovány velké koncentrační tábory. Mezi největší patřila Osvětim (Auschwitz), která sloužila jako tábor vyhlazovací. Zemřelo zde přes milion obětí holocaustu. Po roce 1945 Polsko lspadalo do sféry vlivu SSSR.

V roce 1978 se stal prvním slovanským papežem polský katolický duchovní Karol Wojtyła,  jako jméno si zvolil Jan Pavel II. a tento post zastával až do své smrti roku 2005.

V srpnu roku 1980 vypukla proti komunistickému režimu stávka v Gdaňských loděnicích. V čele procesů stál od jejich počátku Lech Wałęsa, který v loděnicích pracoval jako elektrotechnik. Z této stávky vznikly Nezávislé samosprávné odbory "Solidarita" (Solidarność), ze kterých se utvořilo masově podporované společenské hnutí. V roce 1981 byl Lech Wałęsa na 11 měsíců zatčen a po svém propuštění se vrátil do loděnic na pozici elektrikáře. V roce 1983 získal Nobelovu cenu míru.

V roce 1989 se uskutečnily první svobodné volby, ve kterých zvítězila demokratická strana Solidarita.

Hospodářství

Služby zaměstnávají 54,5 % obyvatelstva, avšak na struktuře HDP se terciální sektor podílí z 66 %. V průmyslu pracuje 30,7 % občanů a na HDP se tento sektor podílí z 31,7 %. Zemědělství zaměstnává 14,8 % obyvatel a v HDP tvoří pouhá 2,8 %. Významná je těžba nerostných surovin, strojírenství, hutnictví, chemický, textilní, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Hojně se těží měď, olovo, zinek, sůl, síra a v malém množství také ropa a zemní plyn. Ze zemědělské výroby výrazně dominuje rostlinná produkce. Mezi nejčastější plodiny patří obiloviny, brambory, ovoce, zelenina, chmel, cukrová řepa a řepka. Chovají se prasata, ovce, skot, koně a drůbež.

Zajímavosti

  • Celých 32 % rozlohy země patří do ochrany přírody a ve státě se eviduje 23 národních parků.
  • I přesto, že je Polsko jednou z nejvíce katolických zemí v Evropě a platí zde zákaz potratů, porodnost se v posledních letech rapidně snižuje.
  • Nejstarší univerzitou je Jagellonská univerzita v Krakově, která byla založena v roce 1364, tedy o 450 let dříve než současná největší Varšavská univerzita.
  • Paradoxem je, že dnes velice křesťanské Polsko přejalo roku 966 křesťanství z českého státu.

Obyvatelstvo a náboženství

Polsko se dělí na vojvodství, okresy a obce. K polské národnosti se hlásí 95 % obyvatelstva, Slezanů je evidováno 2,2 %, Kašubů 0,6 % a Němců 0,4 %. Hlavním a zároveň největším městem je Varšava, dále se mezi velká města řadí Krakov, Lodž, Vratislav, Poznaň, Gdaňsk (tzv. trojměsto - Gdaňsk, Gdyně a Sopoty) a Štětín. Velká města jsou spojena do aglomerací a největšími jsou varšavská a katovická aglomerace.

Téměř 88 % obyvatel se při sčítání lidu hlásilo k římskokatolické církvi. Církev má v Polsku stále velký vliv a země se řadí mezi nejvíce katolické země v Evropě i ve světě.

Politický systém

V parlamentní republice drží zákonodárnou moc v rukou dvoukomorový parlament, který je tvořen ze Sejmu (dolní komora) se 460 poslanci a ze Senátu (horní komora) se 100 senátory.  Sejm má v kompetenci rozhodování převážně o vládě a rozpočtu. Hlavou státu je prezident, kterého volí občané v přímé dvoukolové volbě dle absolutně většinového systému na pětileté funkční období. Současným prezidentem je Andrzej Duda (2015).

Dovolená a cestování

Varšava se označuje za perlu Polska i přesto, že během Varšavského povstání za druhé světové války byla zničena. Město muselo být po skončení války kompletně opraveno. Mezi památky patří Palác vědy a kultury, Katedrála sv. Jana Křtitele a Velké divadlo. Lázeňská města Kolobrzeg či Sopoty lákají do svých zařízení milovníky lázní nejen z Polska, ale také z okolních zemí. Do světového dědictví UNESCO se řadí město Krakov.

Okresní město Malbork na severu Polska láká turisty křižáckým hradem Malbork, ve kterém působil Řád německých rytířů. Rozsáhlý hradní komplex se skládá z Podzámčí, Středního Hradu a Vyššího Hradu. Ve městě Čenstochová je umístěn na Jasné Hoře klášter a kostel s ikonou Panny Marie Čestochovské, které se přezdívá Černá Madona. Toto místo se řadí mezi nejvýznamnější poutní místa v Evropě. Město je označeno za hlavní duchovní město Polska.

Sportovní vyžití i příjemný relax naleznou cestovatelé u Mazurských jezer. Jezero Łuknajnu je zařazeno na seznam UNESCO. Lyžařská centra Zakopne, Szczyrk a Ustron lákají lyžaře z celého Polska a ze sousedních států.

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama