Slovensko

4. 11. 2011 14:20
Slovensko a Českou republiku spojovala po téměř celé 20. století společná historie. Země tvořily Československou, později socialistickou, republiku.
Slovenská vlajka
Slovenská vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Vnitrozemský stát Slovenská republika leží ve střední Evropě. Jeho sousedními státy jsou Ukrajina, Maďarsko, Rakousko, Česká republika a Polsko. Úředním jazykem je slovenština. Země je členem EU, NATO, OSN, WTO, MMF, OECD a dalších světových organizací.

Hornatému státu vévodí Západní Karpaty, které zahrnují Malé Karpaty, Javorníky, Vysoké a Nízké Tatry a Slovenské Rudohoří. Mezi dvě velké nížiny patří Podunajská a Východoslovenská nížina a nejvyšší horou je Gerlachovský štít (2655 m. n. m.). Významnými řekami jsou Dunaj a Váh.

Země leží v mírném podnebném pásu a díky vyšší nadmořské výšce se na velké části území vyskytuje studenější počasí, chladnější léta a velice studené zimy. Díky mírnému podnebí a velkým rozdílům v nadmořské výšce dosahuje průměrná roční teplota v Tatrách -4 °C, v nížinách až 10 °C. V chladnějších měsících s sebou vysoká oblačnost v horách přináší deštivé počasí a časté sněžení.

Země je rozdělena na osm samosprávných krajů. Hlavním městem je Bratislava a mezi další velká města patří Prešov, Nitra, Košice, Žilina a Banská Bystrica.

Základní údaje

Hlavní město: Bratislava
Rozloha: 49 035 km²
Nejvyšší bod: Gerlachovský štít (2 655 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 5 410 728
Hustota zalidnění: 110 ob. / km²
Jazyk: slovenština (úřední), regionálně maďarština, rusínština
Národnostní složení: Slováci, Maďaři, Romové
Náboženství: římští katolíci, protestanti, řečtí katolíci
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 1. ledna 1993
Měna: euro (EUR)

Historie

První slovanské kmeny přišly na území současného Slovenska v 5. století n. l. Od 6. století se území dostalo pod nadvládu Avarů, od 7. století spadalo pod Sámovu říši a následně se stalo od roku 833 součástí Velké Moravy. Po jejím zániku připadlo na staletí, až do roku 1918, Uherskému království. Mezi roky 1536-1784 a v roce 1848 byla Bratislava korunovačním městem Královského Uherska a zároveň městem hlavním. Ústředním městem Uherské římskokatolické církve se stala Trnava.

V 19. století zažíval slovenský národ intenzivní slovanské národní obrození. V tomto období byla v roce 1846 kodifikována Ľudovítem Štúrem slovenština jako národní jazyk slovenského národa. Mezi roky 1848-49 se Slovensko chtělo oddělit od Uherska a usilovalo o zařazení do Habsburské monarchie. Největší tlak maďarizace zažila země mezi roky 1867-1918.

Po skončení první světové války, v období 1918-1939, tvořilo Slovensko spolu s Českou republikou jeden stát Československo. Slováci byli od tohoto okamžiku považováni za státotvorný národ. V období 1939-45 existovala tzv. Slovenský stát jako satelit nacistického Německa. A od roku 1945 až do roku 1993 bylo Slovensko součástí Československé, později Československé socialistické republiky. Roku 1993 oficiálně vznikla Slovenská republika a v roce 2004 se stal stát členem Evropské unie. Od roku 2009 platí na Slovensku jako oficiální měna euro.

Hospodářství

Největším obchodním partnerem je Německo. V zemi se vyskytují velká naleziště hnědého uhlí a lignitu, těží se zde zemní plyn, mangan, železná ruda, měď, olovo a zinek. Mezi prosperující odvětví patří automobilový průmysl, chemický, ropný, potravinářský, papírenský, elektrochemický, textilní a keramický průmysl. V zemědělství pracuje 3,5 % pracovní síly a převažuje zde pěstování pšenice a kukuřice, pěstují se brambory, ječmen, ovoce, vinná réva, cukrová řepa a víno. Ze zvířat se chovají prasata, drůbež, ovce a skot. Ve službách zažívá největší rozmach cestovní ruch.

Zajímavosti

  • Slovenština je nejsrozumitelnějším jazykem pro všechny Slovany.
  • Rodiče slavného Andy Warhola emigrovali do Spojených států z vesničky Miková, která dnes leží na severovýchodě Slovenska.
  • Na státní vlajce naleznete mimo tří pruhů barvy trikolory také státní znak s dvojitým křížem. Ten byl na vlajku přidán 3. září 1992 a původem pochází z dob Byzantské říše.
  • Slovenský kras v sobě skrývá 1110 jeskyní.

Obyvatelstvo a náboženství

Ke slovenské národnosti se hlásí 85 % obyvatelstva a téměř 10 % se přiklání k národnosti maďarské. Ostatní menšiny obyvatel se ve statistikách zapisují k národnosti romské, české a rusínské. Průměrně se ženy dožívají 80 let a muži 72 let. Z náboženství se téměř 69 % hlásí k římskokatolické církvi, 7 % k evangelické církvi augšpurského vyznání a 4 % k Reformované křesťanské církvi. Ateistů je na Slovensku pouhých 13 %.

Politický systém

V parlamentní republice výkonnou moc drží v rukou vláda, v jejímž čele stojí premiér. Hlavou státu je prezident, kterého volí na pětileté období občané v přímé volbě. Zákonodárná moc spadá do kompetence jednokomorového parlamentu Národní rady Slovenské republiky. V tomto parlamentu má své křeslo 150 poslanců s volebním obdobím na čtyři roky. Mezi nejvyšší soudy patří Ústavní soud. Slovenským prezidentem je v současnosti Andrej Kiska (2015) a vládu vede Robert Fico (2015).

Dovolená a cestování

Turisté mířící na Slovensko zde naleznou klid v nádherné přírodě nebo v termálních lázních a termálních parcích. Horskou turistiku nabízí Vysoké a Nízké Tatry. Na úpatí Malé Fatry se rozprostírá malá osada Vlkolínec, která je součástí světového dědictví UNESCO. Země turistům nabízí několik unikátů, například první osvětlenou jeskyni na světě (Dobšinská ľadová jaskyňa) nebo skanzen Muzeum oravskej doliny Zuberec Brestová.

Z měst je nejvíce navštěvováno hlavní město Bratislava, jemuž dominuje Bratislavský hrad se čtyřmi věžemi. Národní kulturní památka Spišský hrad je největší hradní zříceninou ve střední Evropě. Trenčianske Teplice a Piešťany lákají turisty svými lázněmi, termální park Veľký Meder nabízí vyžití pro návštěvníky všech věkových kategorií. Slovensko disponuje velkým počtem slušně vybavených lyžařských středisek a nejvýše položené sjezdové dráhy jsou v Tatranské Lomnici.

Největší počet turistů přichází každoročně z České republiky, Polska a Německa.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy