Evropská unie

Aktualizováno 22. 11. 2011 21:07
Evropská unie je politické, hospodářské, obranné a kulturní společenství suverénních evropských států.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Evropská unie je politické, hospodářské, obranné a kulturní společenství suverénních evropských států vytvořené za účelem zajištění "čtyřech svobod" - volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. EU společně s Evropským společenstvím volného obchodu, jehož členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, vytváří Evropský hospodářský prostor (EHP).

Prvním předsedou Evropské rady, evropským "prezidentem", je Belgičan Herman van Rompuy a vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, "ministryní zahraničí" EU, Catherine Ashtonová. Obě funkce byly zavedeny v roce 2009 Lisabonskou smlouvou.

Členy Evropské unie je 27 zemí z celé Evropy, kandidátskými zeměmi jsou Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Turecko a Island.

Instituce EU

Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, jejich schvalování a pozměňování náleží Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu.

Evropský parlament kromě toho vykonává demokratický dohled a má rozpočtovou pravomoc, kterou sdílí s Radou Evropské unie.

Rada EU kromě toho ještě koordinuje hlavní směry hospodářské politiky, uzavírá mezinárodní smlouvy, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a koordinuje spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních věcech. Předsednictví Rady se mění každých šest měsíců, kdy země EU střídavě odpovídají za program jednání Rady a předsedají všem schůzkám.

Mezi další důležité orgány patří Soudní dvůr Evropských společenství a Evropský účetní dvůr, oba se sídlem v Lucemburku, Evropská centrální banka (ECB) a mnohé další.

Historie EU

V roce 1951, dva roky po vzniku Rady Evropy, zakládají Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko Evropské společenství uhlí a oceli, které se roku 1957 podpisem Římské smlouvy mění v Evropské hospodářské společenství (EHS). Od roku 1962 zavedly tyto státy společnou zemědělskou politiku, která nakonec vedla k velké nadprodukci a přebytkům, a roku 1968 pak vytvářejí bezcelní prostor.

Prvního ledna 1973 přistupují Velká Británie, Irsko a Dánsko, o osm let později Řecko a roku 1986 Španělsko s Portugalskem.

Podpisem Smlouvy o Evropské unii v nizozemském Maastrichtu, prvního ledna 1992, se mění EHS na Evropskou unii. Smlouva též stanovuje pravidla pro budoucí jednotnou měnu i pro zahraniční a bezpečnostní politiku a užší spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Rakousko, Finsko a Švédsko přistupují v roce 1995 a v březnu vstupují v platnost Schengenské dohody mezi Belgií, Francií, Lucemburskem, Německem, Nizozemím, Portugalskem a Španělskem.

Prvního ledna 1999 vstupuje v 11 zemích v platnost, zatím jen v bezhotovostním styku, společná měna euro, eurobankovky a euromince jsou zavedeny v roce 2002.

Od prvního května 2004 se EU rozšiřuje o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Bulharsko a Rumunsko vstupují o do EU o tři roky později.

V říjnu 2005 byly zahájeny přístupové rozhovory s Tureckem. V jejich posunu však stojí četné překážky. Kupříkladu vztahy s Kyprem, občanská práva v zemi, anebo práva kurdské menšiny. Kritici se obávají růstu vlivu islámské kultury v Evropě a potenciálního napětí, která by z něj mohlo vzejít. Skepsi také vyvolává fakt, že Írán a Pákistán by se stali evropskými sousedy, což by postavilo EU do zcela nové pozice.

Smlouva o EU a Smlouva o založení ES byla naposledy pozměněna v prosinci 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.

Dluhová krize

V roce 2008 se některé země, hlavně kvůli špatné fiskální politice a přebujelé státní správě, začaly propadat do dluhů. Nedůvěra, jež postupně trhy ovládla, nakonec vyústila v dluhovou krizi. Ta naplno udeřila v dubnu 2010, kdy Řecko, nejzadluženější člen eurozóny, požádalo o financování ze zdrojú EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Nyní je zcela závislé na záchranném balíku, jenž byl podmíněn realizací přísných úsporných opatření. V srpnu 2011 ECB za účelem stabilizování situace nakoupila množství dluhopisů Portugalsa, Irska, Španělska a Itálie. Velmi zadlužená je rovněž Belgie.

Symboly EU

Evropská hymna - Beethovenova "Óda na radost" přijatá v roce 1972 za hymnu Rady Evropy, je zhudebněnou básní Friedricha Schillera o sbratření celého světa. Jako evropská hymna se hraje beze slov.

Den Evropy - 9. květen, na památku roku 1950, kdy francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman představil svůj plán hlubší spolupráce mezi evropskými zeměmi.

Vlajka - původně symbol Rady Evropy, kruh dvanácti hvězd symbolizuje solidaritu a soulad mezi evropskými národy. Tato a další interpretace jsou však dodatečné. Tvůrce původní grafické předlohy, Arsène Heitz, se nechal inspirovat vyobrazením svatozáře Panny Marie ve Zjevení Svatého Jana. Dvanáctka je číslo symbolizující nejen počet apoštolů, ale i měsíců v roce a hodin ve dne a v noci. Sklo s tímto vyobrazením věnovala Evropská rada v roce 1953 Strasburské ktedrále. Symbol tedy odkazuje spíše na křesťanské kulturní dědictví, jako pojítko evropských zemí.

Mottem EU je "Jednotná v rozmanitosti."

 

Právě se děje

před 29 minutami

Déšť může v úterý zvednout hladiny řek, varují meteorologové

Na jihu a východě Čech a na většině území Moravy s Slezska bude do úterního poledne pršet, místy vydatně. Spadnout může 40 až 60 litrů vody na metr čtvereční. Kvůli vysokému nasycení půdy vodou hrozí na některých tocích vzestup hladiny až na druhý povodňový stupeň. Vyplývá to z dnes vydané výstražné informace Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Varování před možným vzestupem hladin platí od dnešního poledne do středečních 18:00. Týká se povodí řek Úslavy, Úhlavy a toků na severní straně Šumavy a Novohradských hor. Řeky a potoky v těchto regionech mohou vystoupat místy až na druhý stupeň povodňové aktivity. Zvýšený průtok vody meteorologové předpokládají také v povodí Lužnice a na menších tocích odvodňujících jihovýchod Českomoravské vrchoviny, Orlické hory a Jeseníky. Meteorologové varují lidi, aby se na rozvodněných tocích vyvarovali plavání, jízdy na lodi či pohybu v korytě toku.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Čtvrtý kanoista z OH v Riu Gebas ukončil kariéru

Vodní slalomář Vítězslav Gebas ukončil ve 36 letech kariéru. Rodák z Hradce Králové měl před čtyřmi lety v Riu de Janeiro nadosah medaili ze závodu kanoistů, skončil čtvrtý se ztrátou 13 setin sekundy na bronzovou pozici.

Na mistrovství světa Gebas získal dvě medaile v závodech hlídek, další tři cenné kovy vybojoval v týmové soutěži na mistrovství Evropy. Čtyřikrát se dostal na stupně vítězů v individuálních závodech Světového poháru.

Loni ani letos se Gebas neprobojoval mezi kanoisty do tříčlenného reprezentačního výběru. O jeho konci kariéry dnes informoval Český olympijský výbor na twitteru.

Další zprávy