Evropská centrální banka

Aktualizováno 7. 9. 2011 14:58
Evropská centrální banka je zodpovědná za řízení měnové politiky eurozóny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Evropská centrální banka je nadnárodní instituce zodpovědná za řízení měnové politiku zemí eurozóny, do které patří 17 států Evropské unie. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu a hodnotu eura. Úloha banky v měnové politice spočívá především v určování krátkodobých úrokových sazeb. Banka má za cíl udržet růst inflace kolem dvou procent.

Evropská centrální banka slouží jako jádro Eurosystému (soustavy národních bank zemí eurozóny a ECB) a Evropského systému centrálních bank (soustavy národních bank zemí celé EU a ECB). Fungovat začala převzetím odpovědnosti za měnovou politiku 11 centrálních bank v lednu 1999, postupně se přidávaly další.

Podle Smlouvy o založení Evropského společenství (která ovšem předpokládala, že všechny země EU přejdou na společnou měnu) vymezuje evropský systém centrálních bank (za současného stavu Eurosystém) měnovou politiku eurozóny, provádí devizové operace, drží a spravuje devizové rezervy států eurozóny a podporuje plynulé fungování platebních systémů.

Evropská centrální banka má výhradní právo rozhodovat o vydávání bankovek v eurozóně. Shromažďuje a zpracovává statistické informace, které potřebuje ke své činnosti a také se podílí na dohledu nad úvěrovými institucemi.

Statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky byly obě tyto instituce založeny prvního června 1998. ECB sídlí v budově Eurotower ve Frankfurtu nad Mohanem, kde také dvakrát měsíčně zasedá rada guvernérů. Ta se skládá z šesti členů Výkonné rady ECB a guvernérů národních centrálních bank států eurozóny.

Evropská centrální banka rozhoduje nezávisle na institucích a orgánech Společenství, stejně jako na jednotlivých národních vládách. Má vlastní rozpočet a její základní kapitál je upsán národními centrálními bankami eurozóny, stejně tak všechny její finanční záležitosti jsou spravovány odděleně od finančních záležitostí Evropského společenství.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Někdo nastražil výbušninu do vozu severoirské policistky, podezřelá je Nová IRA

V Severním Irsku někdo nastražil bombu do automobilu policistky ve městě Dungiven nedaleko Londonderry. Policejní služba Severního Irska (PSNI) dnes uvedla, že bomba byla ve voze před domem policistky pracující na částečný úvazek objevena v pondělí a v noci na dnešek byla zneškodněna. Policie z činu podezírá radikály ze skupiny Nová IRA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Volný má zaplatit pokutu za lednovou potyčku na plénu, potvrdila sněmovna

Nezařazený poslanec Lubomír Volný (Volný blok) má zaplatit pokutu, kterou mu uložil mandátový a imunitní výbor kvůli lednové potyčce přímo na plénu. Postih v úterý potvrdila sněmovna hlasy 89 ze 105 přítomných členů, poslancovo odvolání tak odmítla. Volný má uhradit podle verdiktu výboru z poloviny února jeden měsíční poslanecký plat, tedy zhruba 90 800 korun.

Volný uvedl, že disciplinární řízení proti němu bylo politicky motivované a nezákonné. Sněmovnu nařkl z toho, že poruší zákon, pokud odvolání odmítne. Nezařazený poslanec přečetl na plénu zdůvodnění odvolání, jak je zpracovala jeho právní zástupkyně. Volného návrh, aby sněmovna konstatovala nulitu rozhodnutí imunitního výboru, dolní komora odmítla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zelení jsou v průzkumu nejsilnější německou stranou, strana Merkelové ztrácí

Zelení se po nominaci spolupředsedkyně Annaleny Baerbockové kandidátkou na kancléřku stali jasně nejsilnější politickou stranou v Německu. Hlas by jim podle aktuálního průzkumu Trendbarometer televize RTL dalo 28 procent voličů. Vládní konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která byla dosud vůdčí parlamentní silou, se propadla na druhé místo s 21 procenty hlasů.

Ještě před týdnem unie v tomto průzkumu vedla, nyní si ale pohoršila o sedm procentních bodů. Koalici CDU/CSU tak po rozhodnutí, že kancléřským kandidátem bude předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, čeká úkol získat zpět důvěru voličů. Čas mají do 26. září, kdy Němci vyberou nové složení Spolkového sněmu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy