Evropská centrální banka

Aktualizováno 7. 9. 2011 14:58
Evropská centrální banka je zodpovědná za řízení měnové politiky eurozóny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Evropská centrální banka je nadnárodní instituce zodpovědná za řízení měnové politiku zemí eurozóny, do které patří 17 států Evropské unie. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu a hodnotu eura. Úloha banky v měnové politice spočívá především v určování krátkodobých úrokových sazeb. Banka má za cíl udržet růst inflace kolem dvou procent.

Evropská centrální banka slouží jako jádro Eurosystému (soustavy národních bank zemí eurozóny a ECB) a Evropského systému centrálních bank (soustavy národních bank zemí celé EU a ECB). Fungovat začala převzetím odpovědnosti za měnovou politiku 11 centrálních bank v lednu 1999, postupně se přidávaly další.

Podle Smlouvy o založení Evropského společenství (která ovšem předpokládala, že všechny země EU přejdou na společnou měnu) vymezuje evropský systém centrálních bank (za současného stavu Eurosystém) měnovou politiku eurozóny, provádí devizové operace, drží a spravuje devizové rezervy států eurozóny a podporuje plynulé fungování platebních systémů.

Evropská centrální banka má výhradní právo rozhodovat o vydávání bankovek v eurozóně. Shromažďuje a zpracovává statistické informace, které potřebuje ke své činnosti a také se podílí na dohledu nad úvěrovými institucemi.

Statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky byly obě tyto instituce založeny prvního června 1998. ECB sídlí v budově Eurotower ve Frankfurtu nad Mohanem, kde také dvakrát měsíčně zasedá rada guvernérů. Ta se skládá z šesti členů Výkonné rady ECB a guvernérů národních centrálních bank států eurozóny.

Evropská centrální banka rozhoduje nezávisle na institucích a orgánech Společenství, stejně jako na jednotlivých národních vládách. Má vlastní rozpočet a její základní kapitál je upsán národními centrálními bankami eurozóny, stejně tak všechny její finanční záležitosti jsou spravovány odděleně od finančních záležitostí Evropského společenství.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Benešová zažaluje soudkyni, která prodloužila Janouškovi přerušení trestu

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se rozhodla podat kárnou žalobu na soudkyni brněnského krajského soudu Jaroslavu Bartošovou, a to v souvislosti s přerušením trestu lobbisty Romana Janouška. Uvedl to mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Benešová věc prošetřovala na základě interpelace poslance a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

"Důvodem je, že soudkyně při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem a nijak nereflektovala na skutečnosti zjištěné například Vrchním soudem v Praze či Vrchním státním zastupitelstvím v Praze," sdělil Řepka k podání návrhu na zahájení kárného řízení.

Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že autem srazil ženu a od nehody ujel. Soud mu výkon trestu na jeho žádost opakovaně přerušoval ze zdravotních důvodů. Za mříže se muž vrátil letos v červenci poté, co olomoucký vrchní soud rozhodl, že Janouškův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát politička SPD Bärbel Basová

Předsedkyní německého Spolkového sněmu se má stát 53letá politička sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Vyplývá to z informací, které má k dispozici agentura DPA. Ustavující schůze Spolkového sněmu v novém složení, které určily volby 26. září, bude v úterý.

Basovou do vysoké ústavní funkce navrhne vedení parlamentní frakce SPD. Basová je poslankyní od roku 2009 a v současnosti je místopředsedkyní parlamentní frakce SPD. V čele Spolkového sněmu by vystřídala Wolfganga Schäubleho z Křesťanskodemokratické strany (CDU), která si po volební porážce na předsednické křeslo nemůže činit nárok.

Úřad šéfa Spolkového sněmu je protokolárně druhý nejvyšší ve Spolkové republice Německo, hned po spolkovém prezidentovi. Tradičně náleží nejsilnější frakci v parlamentní komoře. SPD zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu díky zisku 25,7 procenta hlasů. V minulých dnech často zaznívaly požadavky, aby v čele sněmu stanula žena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy