Euro a eurozóna

12. 1. 2012 18:00
Euro je společná měna zemí eurozóny, používá ji 17 členů EU.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Euro je společnou měnou eurozóny, kterou se platí v 17 členských zemí Evropské unie. Bylo vytvořeno za účelem zjednodušení mezinárodního obchodu, usnadnění cestování a především vytvoření společné a stabilní měny s nízkou inflací a úrokovými sazbami. K tomu, aby země mohla přijmout euro, musí splnit kritéria daná Maastrichtskou smlouvou.

Euro má mezinárodní zkratku EUR. Symbolem, odrážejícím jeho evropský původ, je řecké písmeno epsilon. Dvojitá vodorovná čára uvnitř symbolizuje stabilitu této měny.

Eurobankovky existují v sedmi různých hodnotách 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €. Na bankovkách jsou zobrazeny různé evropské architektonické slohy. Existuje také osm druhů různých euromincí v hodnotách 1 cent, 2 centy, 5, 10, 20 a 50 centů, 1 € a 2 €. Ty mají společnou stranu vyobrazující různé motivy Evropy, EU a její jednoty. Zadní strana zobrazuje národní motivy obepínané po obvodu dvanácti hvězdami EU. V oběhu je kolem 800 miliard eur.

Eurobankovky vyrábí národní centrální banky, které je také uvádějí do oběhu, ale jinak spadají do působnosti Evropské centrální banky, která také koordinuje jejich množství. Pro případ zvýšené poptávky, nebo jako zdroj bankovek pro výměnu za bankovky stáhnuté z oběhu slouží Strategická zásoba Eurosystému. Naopak mince jsou plně v působnosti národních centrálních bank.

Prvního ledna roku 1999 nahradilo euro v bezhotovostním styku národní měny 11 zemí. Toto přechodné období trvalo tři roky. Další země již přijímaly euro bez tohoto přechodného období.

Ke konci roku 2010 bylo euro zákonným platidlem pro 16 zemí eurozóny (Belgii, Německo, Irsko, Španělsko, Francii, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Řecko, Slovinsko, Kypr, Maltu a Slovensko). Od prvního ledna 2011 se k nim připojilo také Estonsko. V roce 2014 by se mělo připojit Lotyšsko a o rok později Rumunsko. Na základě dohody s Evropským společenstvím využívá euro Monako, San Marino a Vatikán. Bez této dohody ho používají také Andorra, Černá Hora a Kosovo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Biatlonová exhibice se kvůli koronaviru ani letos lenpojede

Populární biatlonová exhibice se ani letos v tradičním termínu mezi Vánoci a Novým rokem na stadionu fotbalistů Schalke v Gelsenkirchenu neuskuteční. Kvůli koronavirovým opatřením ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko organizátoři akci s termínem 28. prosince přeložili na příští rok.

Exhibiční závod smíšených dvojic Biathlon World Team Challenge se kvůli šíření covidu-19 v Gelsenkirchenu nejel už loni. Byl přeložen do venkovní biatlonové arény v Ruhpoldingu, což je možnost, o které pořadatelé uvažují i letos. České jedničky Markéta Davidová a Michal Krčmář v soutěži obsadili šesté místo.

Aktualizováno před 46 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy