Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Nezahrnuje ale nezbytné náklady na bydlení (ty má řešit příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení).
Od životního minima se mimo jiné odvíjí hranice příjmů, od níž vzniká nárok na dávky v hmotné nouzi a některé další státní příspěvky.
Životní minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
Od ledna 2023 bude podle schváleného návrhu MPSV životní a existenční minimum vyšší o 5,2 procenta, což odpovídá skutečnému nárůstu spotřebitelských cen za období od letošního května do září. V roce 2022 přitom již byly tyto částky zvýšeny v dubnu o 10 % a od července o 8,8 %.
"Růst cen dopadá na všechny. Prostřednictvím navýšení životního a existenčního minima, které letos vzrostlo už dvakrát, pomáháme těm skutečně nejzranitelnějším. Dalšími opatřeními jsme museli reagovat na vývoj nákladů i v případě dětských skupin a pěstounské péče," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Částky životního minima v Kč za měsíc
Životní minimum od ledna 2023 | |
pro jednotlivce | 4 860 |
pro 1. osobu v domácnosti | 4 470 |
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem | 4 040 |
pro nezaopatřené dítě do 6 let | 2 480 |
pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let | 3 050 |
pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let | 3 490 |
Životní minimum domácnosti je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
Společně posuzované osoby:
rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
manželé nebo registrovaní partneři
rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.
Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.
Započitatelné příjmy:
S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:
- příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
- příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
- náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
- peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
- sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
- podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
- stipendií,
- odměn za darování krve a odběr jiných biologických materiálů z lidského organismu,
- daňového bonusu,
- příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
- části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
- příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
- zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
- příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.
Existenční minimum
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Částka existenčního minima od ledna 2023 činí 3130 korun za měsíc.
Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana.