Co je to eRecept a jak si s ním lze vyzvednout léky v lékárně

Ekonomika Ekonomika
Aktualizováno 30. 3. 2021 13:20
eRecept je lékařský předpis vystavený v elektronické podobě. Jeho vystavení je možné už od roku 2011, od ledna 2018 je ale povinné. Lékařem vystavený eRecept je uložen do takzvaného Centrálního úložiště elektronických receptů (CÚER).
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

eRecept má několik podob. Relativně pohodlná verze - SMS zpráva - obsahuje identifikátor (dvanáctimístný alfanumerický kód) a odkaz na zobrazení identifikátoru ve formě QR kódu.

Na jednu SMS lze v současnosti vydat dvě položky. U starších telefonů a těch bez připojení k internetu lékárník kód přepíše ručně, u chytrých telefonů přečte QR kód čtečkou. Pacient ani lékař za odeslání SMS zprávy nic neplatí.

V e-mailové verzi si pacient eRecept může dle své vlastní volby vytisknout, nebo si jej zobrazit na chytrém mobilním telefonu a v lékárně přiložit zobrazený identifikátor ke čtečce čárových kódů. Při odeslání eReceptu e-mailem je průvodka eReceptu uložena jako příloha ve formátu PDF a opatřena heslem - kódem pojištěnce.

Webová nebo mobilní aplikace umožní pacientovi detailní přehled o všech eReceptech, které byly pacientovi vystaveny, případně i vydány. Slouží i k jednoduchému výdeji léků. Pacient si může vytisknout Průvodku eReceptu a postupovat obvyklým způsobem, nebo může zobrazit eRecept v mobilním zařízení a přiložit identifikátor pro výdej léků ke čtečce v lékárně. Pro přístup do webové aplikace je třeba vlastnit nový elektronický občanský průkaz, nebo si zřídit účet na www.eidentita.cz.

Pacientovi může lékař vytisknout i takzvanou papírovou průvodku eReceptu. Ta kromě předepsaného léku a dalších obvyklých položek obsahuje identifikační znak (dvanáctimístný alfanumerický znak, čárový kód). S takovou průvodkou pacient standardně odchází do lékárny, kde mu na základě načtení identifikátoru vydají předepsané léky. Na průvodku mohou lékaři napsat více identifikátorů s předepsaným lékem najednou.

Od 1. června 2020 je možné si vyzvednout léky v lékárně s občanským průkazem nebo pasem místo eReceptu vytištěného na papíře, v mailu nebo jako SMS v telefonu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy