Robert Fico

26. 2. 2012 10:38
Premiér slovenské vlády Robert Fico v roce 2014 neúspěšně usiloval o post prezidenta. V prvním kole se umístil na prvním místě s 28 %, ve druhém kole ale prohrál s Andrejem Kiskou.
Robert Fico.
Robert Fico. | Foto: Reuters

Robert Fico se narodil v roce 1964 v Topolčanech. V roce 1987 vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), v devadesátých letech byl poslancem slovenského parlamentu za Stranu demokratické levice, která vznikla po pádu komunistického režimu z KSS.

V roce 1999 stranu opustil a založil vlastní formaci s názvem Směr. Nová strana se deklarovala jako sociálně-demokratická. O tři roky později dostala v parlamentních volbách třináct procent hlasů.

Triumf zaznamenal Fico se svojí stranou v roce 2006, když volby jasně vyhrál a vytvořil vládní koalici s HZDS Vladimíra Mečiara a Slovenskou národní stranou. O čtyři roky později Směr znovu jasně zvítězil, ale v součtu měla většinu v parlamentu koalice čtyř pravicových stran.

Před předčasnými volbami v roce 2012 byla Ficova strana znovu velkým favoritem. Nakonec se této straně podařilo získat 44,4 % hlasů, zatímco ostatní strany se nedostaly ani k deseti procentům. Jasné vítězství napomohlo Ficovi ve vytvoření jednobarevného vládního kabinetu. Směr má také svého člověka ve funkci předsedy Národní rady.

Ficovým přítelem na české politické scéně je bývalý šéf sociální demokracie Jiří Paroubek, největším "nepřítelem" ve slovenské politice je Mikuláš Dzurinda.

V roce 2014 se účastnil kandidatury na post prezidenta Slovenska. Jako nominant vládní strany Směr se umístil v prvním kole na přední pozici s náskokem 4 % hlasů proti Andreji Kiskovi. V druhém kole volby si už náskok neudržel a od občanů dostal 40,6 % hlasů, prezidentem se stal Andrej Kiska.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Kreml uvítal Bidenův návrh prodloužit smlouvu o omezení jaderných zbraní o pět let

Kreml uvítal čtvrteční vyjádření Bílého domu, že nový americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní, zvané Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně, ale její platnost vyprší 5. února, připomněla agentura AP.

"Můžeme jedině uvítat politickou vůli prodloužit tento dokument," řekl v pátek novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury AFP. Nicméně dodal, že "vše záleží na detailech tohoto návrhu" a na tyto podrobnosti Moskva čeká.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, v úterý informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá. O prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V centru Minsku se upálil člověk, motiv jeho činu zatím není znám

V centru běloruského hlavního města Minsku se před sídlem vlády zapálil muž, uvedl v pátek nezávislý server Tut.by s odvoláním na očitá svědectví a pořízené snímky a videa. Zraněného odvezla do nemocnice sanitka. "Zatím nemáme informace, že by někdo zemřel," řekla mluvčí ministerstva vnitra Olga Čemodanovová podle agentury Interfax.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněný je v bezvědomí a podle prvního vyšetření záchranářů utrpěl popáleniny na více než 50 procentech těla. "Pětatřicetiletý muž se polil nezjištěnou tekutinou a pak se zapálil. Plameny uhasili kolemjdoucí a policisté," uvedli vyšetřovatelé podle Tut.by. O totožnosti a motivech zraněného se zatím neobjevily podrobnější informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy