Iveta Radičová

Aktualizováno 9. 7. 2010 11:17
Historicky první premiérka Slovenska.
Iveta Radičová.
Iveta Radičová. | Foto: Ludvík Hradilek

Iveta Radičová se stala vůbec první premiérkou v historii Slovenska. Prezident Gašparovič ji jmenoval do funkce poté, co podala demisi předchozí vláda Roberta Fica. Radičová vzápětí předložila prezidentovi seznam ministrů svého kabinetu, které prezident následující den jmenoval a vláda se tak mohla ujmout svých ústavních pravomocí jako celek.

Vládu tvoří koalice čtyř středopravicových stran: SDKÚ (Slovenská křesťanská a demokratická unie), SaS (Svoboda a Solidarita), KDH (Křesťansko demokratické hnutí) a Most. Šéfové stran podepsali necelý měsíc po volbách koaliční dohodu, která stanovila program vlády i její personální obsazení. SDKÚ, SaS, KDH a Most získaly ve volbách většinu čtyř křesel v Národní radě.

Radičová byla volebním ídrem SDKÚ (Slovenská křesťanská a demokratická unie) v parlamentních volbách na Slovensku v roce 2010. Přivedla stranu k druhému největšímu zisku hlasů hned po straně Smer tehdejšího premiéra Roberta Fica.

Radičová kandidovala v roce 2009 na post prezidenta, dokázala se probojovat až do druhého kola, kde však prohrála s Ivanem Gašparovičem.

Kvůli neoprávněnému hlasování za poslaneckou kolegyni se dva týdny po prezidentských volbách rozhodla vzdát poslaneckého mandátu.

Do vysoké politiky se vrátila v únoru 2010, kdy se Mikuláš Dzurinda vzdal kvůli obviněním z korupce a praní špinavých peněz pozice volebního lídra SDKÚ a strana si na jeho místo vybrala právě Radičovou.

V letech 1990 až 1992 byla Radičová členkou Veřejnosti proti násilí. Do SDKÚ vstoupila v roce 2006.

Iveta Radičová se narodila 7. prosince 1956 v Bratislavě. Vystudovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a od roku 1979 pracovala deset let v Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd. V 90. letech minulého století začala přednášet sociologii na Univerzitě Komenského, kde je dodnes profesorkou.

Radičová je vdovou a má jednu dceru.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 43 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

Další zprávy