Maďarsko

Aktualizováno 27. 2. 2021 18:15
Středoevropská země s nádechem exotiky. V letech 1989–2011 byl oficiální název Maďarská republika, který se změnil na dnešní jednoslovné Maďarsko. Se svými sousedy má společnou historii.
Foto: Aktuálně.cz

Základní charakteristika

Maďarsko má hodně společného s ostatními středoevropskými zeměmi a zároveň se od nich liší - původem obyvatel a svým jazykem, dlouhou část svých dějin patřila tato oblast k Osmanské říši. Z toho pramení i jakýsi pocit izolovanosti.

Historie

V oblasti Karpatské pánve, která je známá jako Uhry, se před příchodem Maďarů vystřídalo mnoho panovníků. V dějinách docházelo k časté migraci a ničivým nájezdům. Oblast pod vedením císaře Augusta dobyli Římané, Dunaj tvořil vojenskou hranici. Ve 4. století se začali Římané stahovat a v roce 430 sem vtrhli nájezdní Hunové a další válečné kmeny. Po 150 letech je vyhnali Avaři, kteří zde vládli až do počátku 8. století. V 9. století se sem začali přesouvat z Uralu kmeny Maďarů pod vedením Arpáda. K poklidnému vývoji došlo po rozvinutí styků s Bavorskem a pozvání katolických misionářů

Základní údaje

Hlavní město: Budapešť
Rozloha: 93 036 km²
Nejvyšší bod: Kékes (1014 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 9 773 000 (2019)
Hustota zalidnění: 107,5 obyv./km2
Jazyk: maďarština
Národnostní složení: Maďaři, Němci, Rumuni, Romové, Slováci
Náboženství: římsko- a řecko-katolické (50 %), kalvínské (30 %), luteránské (5 %)
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 16. listopadu 1918 (zánik Rakouska-Uherska)
Měna: forint (HUF)

V roce 1000 byl Štěpán korunován křesťanským králem. S pomocí biskupa Gellérta se snažil převést pohanské poddané na křesťanskou víru. Štěpán byl uznán za zakladatele uherského státu a po své smrti byl prohlášen za svatého. Území se postupně rozšiřovalo a rozvíjelo až do roku 1241, kdy na zemi zaútočili Mongolové. Zemi zasáhl hlad a mor. Mongolové se pak stáhli a Maďaři museli začít s obnovou. Rod Arpádovců vymřel po meči v roce 1301. Potom vládli dokonce tři korunovaní králové najednou, nakonec zvítězil Karel Robert z Anjou a nastalo další období rozvoje. V roce 1395 nastoupil na trůn Zikmund Lucemburský, nazývaný maďarskou šlechtou "česká svině". Nedokázal zabránit vpádu Turků, který přišel hned po jeho smrti. 

Renesančním králem byl Matyáš Korvín, zdatný a spravedlivý státník, velmi vzdělaný a talentovaný muž. Po jeho smrti následoval úpadek, selská povstání, obranný systém chátral. V bitvě u Moháče utrpěli Maďaři porážku od tureckých vojsk. V roce 1526 se Turci chystali dobýt Vídeň. V roce 1568 bylo oficiálně vyhlášeno trojité rozdělení Uher a válečný stav trval dalších 150 let. Budín ovládal paša, který zde měl své sídlo. Sedmihradsko usilovalo o nezávislost. K porážce Turků došlo v bojích v letech 1683-1699. Nezávislost však Maďaři nevybojovali, vládnout jim začali Habsburkové. 

K národnímu obrození došlo (podobně jako v okolních zemích) v průběhu 19. století. Maďarům se podařilo dosáhnout tzv. rakousko-uherského vyrovnání. Po ukončení 1. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska vznikla komunistická Republika rad po vzoru Sovětského svazu, která neměla dlouhého trvání. Nastalo období "bílého teroru", kdy pravicové bandy bojovaly proti rudým a Židům. V roce 1920 se muselo Maďarsko vzdát dvou třetin svého historického území. Před druhou světovou válkou a během ní se Maďaři orientovali na fašistické Německo. Po válce získali moc komunisté a v zemi se začal budovat socialismus. Reformní hnutí v roce 1956 bylo krvavě potlačeno. Konec komunismu proběhl poklidně na konci 80. let.

Hospodářství

Maďarsko má pouze omezené přírodní zdroje, proto je základem jeho hospodářství výrobní průmysl. Zatímco se maďarská ekonomika vyvíjela velmi příznivě už od 60. let minulého století, přechod po společenském převratu byl hladký, protože tu už fungoval soukromý sektor. Ještě v prvním desetiletí vykazovalo Maďarsko silný růst. Následoval však pád, jednak kvůli politické situaci a pak ve spojení se světovou ekonomickou krizí.

Obyvatelstvo a náboženství

Zajímavosti

  • Maďaři se při studiu cizích jazyků mohou jen těžko opřít o jejich podobnost se svou mateřštinou. Maďarská jazyková oblast je raritní a z lingvistického hlediska izolovaná; v rámci střední Evropy je maďarština jediným jazykem, který nepatří do indoevropské jazykové rodiny. Maďarština se řadí mezi jazyky ugrofinské, podobně jako estonština a finština, ale kdo by očekával mezi maďarštinou a finštinou vzájemnou příbuznost a srozumitelnost, bude zklamán.
  • Maďarská hudba je stejně výjimečná jako maďarský jazyk. Světově proslulými skladateli jsou Béla Bartók a Ferenc Liszt.
  • Proslulá je maďarská kuchyně díky používání papriky v různých pokrmech: guláš, halászlé, čabajská klobása. Oblíbená jsou i sladká jídla, různé koláče, palačinky, zákusky Dobosovy řezy.
  • Z Maďarska pochází oblíbený hlavolam Rubikova kostka.

Počet obyvatel je přibližně 10 milionů, z nichž pětina žije v hlavním městě. Původně na tomto území žili Slované, Keltové, dorazili sem také Římané. V 9. století přišli ze střední Asie Maďaři. Jejich jazyk pochází z ugrofinské větve a není příbuzný s ostatními evropskými jazyky, jen s finštinou nebo estonštinou. Asi polovina obyvatel se hlásí ke katolickému náboženství.

Politický systém

Maďarsko se stalo opět nezávislým státem 23. října 1989. Ústava z tohoto roku zavedla parlamentární systém vlády s čtyřletým volebním obdobím, v jejímž čele stojí ministerský předseda. Hlavou státu je prezident, volený na pět let.

Dovolená a cestování

Maďarsko je oblíbeným turistickým cílem a patří mezi nejnavštěvovanější země světa. Četné termální lázně lákají k relaxaci. Skvostná barokní města se střídají se starými hrady, příroda je obdivována především u Balatonského jezera a v ohbí řeky Dunaj. Největšímu zájmu se těší hlavní město Budapešť. Historické památky (velkolepá budova parlamentu, Budínský hrad, Rybářská bašta) střídají termální lázně na každém kroku, parky vybízejí k odpočinku, útulné kavárny a cukrárny lákají k posezení.

 

Právě se děje

Další zprávy