Ukrajina

Zelenskyj usiluje o schůzku s Putinem, u Krymu zůstávají ruská plavidla

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pověřil šéfa své kanceláře, aby dohodl schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informuje agentura Unian. Agentura Interfax mezitím s odkazem na ruskou armádu uvedla, že v Černém moři zůstanou po armádním cvičení u poloostrova Krym z minulého týdne dvě velké bitevní lodě ruské Severní flotily.

Zelenskyj minulý týden svůj ruský protějšek vyzval, aby se s ním setkal na libovolném místě na ukrajinském Donbasu, kde se bojuje mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty. Putin reagoval ubezpečením, že je připraven kdykoli ukrajinského prezidenta uvítat v Moskvě.

"Dal jsem za úkol šéfovi kanceláře prezidenta, aby se sjednotil s administrativou prezidenta Putina a dohodl se s ní na místě či městu, kde bychom se mohli setkat," uvedl Zelenskyj.

Zdroj: ČTK

Soud nařídil vazbu trojici mužů, která se zapojila do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Obvodní soud pro Prahu 5 v pátek uvalil vazbu tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky, sdělil Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Bílý navrhoval na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky.

Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba. Za trestný čin teroristického útoku jim hrozí až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci.

Zdroj: ČTK

Rusko přemisťuje na základny na Krymu vojenská letadla, ukázaly snímky

Rusko v posledních týdnech přemístilo na poloostrov Krym a základny poblíž Ukrajiny vojenská letadla, a rozšiřuje tak své možnosti politického zastrašování či vojenské intervence, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na komerční satelitní snímky. Fotografie ze 16. dubna ranveje na Saki, jedné z vojenských základen na Krymu, ukazují seřazené bitevníky Su-30, které na snímcích z konce března nebyly.

Další ruská technika a infrastruktura na Krymském poloostrově zahrnuje mimo jiné výsadková letadla, bitevní vrtulníky, drony nebo vojenské nemocnice, dokládají podle WSJ snímky. Kromě zmíněných stíhaček Su-30 jsou v regionu k vidění také Su-34, Su-27, Su-25 a Su-24. Snímky byly pořízeny mezi 27. březnem a 16. dubnem společností Maxar Technologies.

Zdroj: ČTK

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Putina, aby přijel na východní Ukrajinu a projednal s ním snížení napětí

Zdroj: ČTK

Rusko má u Ukrajiny přes 150 tisíc vojáků, hrozí další eskalace, řekl Borrell

Rusko rozmístilo na Krymu a u hranic Ukrajiny bezprecedentní počet více než 150 000 vojáků, kvůli čemuž hrozí konflikt mezi oběma zeměmi další eskalací. Po pondělní videokonferenci ministrů zahraničí Evropské unie s jejich ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři Moskvu vyzvali k odvolání vojáků a snížení napětí na Ukrajině, na sankcích navrhovaných částí zemí se však neshodli.

"Riziko další eskalace je evidentní," prohlásil Borrell, podle něhož se ministři jednomyslně postavili za Ukrajinu a ocenili její dosud zdrženlivý přístup a snahu vyhnout se otevřenému střetu s Ruskem.

Kuleba po jednání uvedl, že spojencům z EU předložil podrobný plán, jak odradit Moskvu od dalšího vyhrocení situace. "Klíčovým prvkem je příprava nové série sektorových sankcí. Ty individuální již nestačí," napsal ukrajinský ministr na twitteru.

Zdroj: ČTK

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Pokračovat