Do mrazivé Ukrajiny vyrazila brand manažerka Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s českým dobrovolníkem, který vystupuje pod přezdívkou Mac, přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.
Vloni v září vznikla na Ukrajině tajná vojenská skupina s úkolem vyhledávat a ničit ruské síly v Charkovské oblasti. Podle důstojníků jde od vpádu do Kurské oblasti v roce 2024 o nejúspěšnější ukrajinskou akci. Velitel skupiny Serhij Sidorin uvádí, že jeho vojáci zabili nebo zranili minimálně patnáct set Rusů.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ti, kteří bojují na Ukrajině, „skutečnou ruskou elitou“ a válka je „společnou zkouškou všech Rusů“. Jenže data dlouhodobě ukazují, že ve skutečnosti umírá nejvíc lidí z chudých oblastí země. Trend se kvůli ochlazování ekonomiky může ještě zhoršovat, už teď se ale hovoří o více než milionu ztrát.
Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.
Rusko systematicky ničí ukrajinské elektrárny a teplárny. Chce tak uprostřed mrazivé zimy zlomit odpor milionů lidí, které nechává bez tepla, světla a vody. Jelikož Vladimir Putin nedokáže zvítězit na bojišti, volí strategii teroru proti těm nejzranitelnějším. Podle odborníků z amerického think-tanku Atlantic Council jde o promyšlený pokus udělat z ukrajinských měst neobyvatelnou pustinu.
Stínová flotila tankerů, která pomáhá Rusku a Íránu obcházet sankce, čelí dosud největšímu tlaku. Západní země začaly lodě hromadně odstavovat, zabavovat a odebírat jim vlajky. Do hry vstoupila i Ukrajina, která na plavidla útočí svými drony. Cílem je odříznout agresivní režimy od peněz z prodeje ropy, což se podle analýzy týdeníku The Economist začíná konečně dařit.
Donald Trump se snaží ukončit největší evropský konflikt od druhé světové války. Jeho plán sází na výměnu ukrajinského území za západní bezpečnostní záruky. Zatímco diplomaté hlásí z jednání pokrok, na bojišti dál umírají lidé. Deník The Wall Street Journal přináší analýzu tří možných scénářů, které určí budoucnost regionu: od úplného vyčerpání armád až po nekonečné zamrzání bojů.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.
Moskva se snaží všemi způsoby skrýt počty vojáků padlých na Ukrajině. Podle nezávislých odhadů byl loňský rok pro ruskou armádu nejhorší od začátku invaze. I přes snahu úřadů mazat soudní záznamy nebo omezovat statistiky se informace o mrtvých šíří dál. Pomáhají k tomu paradoxně i sociální sítě a povinné „vlastenecké“ akce v ruských školách a nemocnicích.
Jaká auta se loni v Rusku kradla nejčastěji? Nebyly to volkswageny nebo kdysi mezi lapky oblíbená Škoda Rapid. Skutečnost, že většina kriminálníky vyhledávaných značek před čtyřmi lety zemi opustila, zanechala na chování zlodějů viditelnou stopu.
Zveřejnění nočních textových zpráv Petra Macinky, jimiž častoval prezidentova poradce Petra Koláře, oživilo kauzu L-159. Tedy nepředání čtyř letounů z výzbroje české armády Kyjevu, který je potřebuje k likvidaci ruských dronů. I když Macinka v textovkách tvrdí, že by dokázal k souhlasu s darováním bitevníků ukrajinské armádě přemluvit Tomia Okamuru, ten se teď proti slovům ministra ohradil.
Vitalij Manskij v dokumentárním filmu Čas do zásahu ukazuje paradoxy svého rodného města Lvov, v němž se každodennost prolíná s truchlením. Centrem kromě zástupů turistů neustále procházejí i pohřební průvody s rakvemi vojáků zastřelených na frontě.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Jak vyplývá z textových zpráv Petra Macinky, které v úterý zveřejnil prezident Petr Pavel, ministr zahraničí zřejmě chtěl Ukrajině poskytnout čtveřici podzvukových letounů z výzbroje české armády. Macinka pak v textovkách vysvětluje, čím se prezident „provinil“ a tím prý i předání strojů L-159 Alca bránícímu se Kyjevu překazil.
Rusko nasadilo novou taktiku, jak vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné obrany. K útokům poprvé využilo vyřazené cvičné střely RM-48U. Tyto „zombie“ rakety sice postrádají přesnost, ale nutí Kyjev plýtvat drahými obrannými technologiemi. Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského stála jen poslední vlna útoků obranu 80 milionů eur, zatímco Rusko pálí levný a vysloužilý šrot ze svých skladů.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Když se většina čerstvě zmobilizovaných pěšáků dostane na frontu, doufá, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudí, říká jeden z nejzkušenějších ukrajinských frontových velitelů major Ivan Jablonski „Čupik“. „Pokud to přežijí, buď dezertují, nebo pochopí, že tohle je válka, a musíš zabít, nebo budeš zabit. A z některých se stanou dobří vojáci…“
