Ruský prezident Vladimir Putin se podle bývalého německého kancléře Olafa Scholze rozhodl vpadnout na Ukrajinu nejméně dva roky před tím, než invazi nařídil. Bývalý premiér to řekl v úterý večer při křtu knihy, která se věnuje německé politice vůči Rusku. Některých svých požadavků mohl přitom Putin podle Scholze dosáhnout i bez zbraní, rozhodl se ale přesto pro válku.
Neúspěšný úterní pokus opozice o odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela Poslanecké sněmovny prý nebyl pro předsedu Starostů a nezávislých (STAN) Víta Rakušana žádné překvapení – přiznává, že s tím ani nepočítal. Současně vysvětluje, proč je v danou chvíli nesmysl uvažovat o tom, že by mohla vzniknout vláda na jiném půdorysu. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš má podle Rakušana navíc úplně jiný cíl.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Lídři Británie, Francie, Německa, Itálie a Kanady chtějí příští týden během Světového ekonomického fóra v Davosu přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se osobně zasadil o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ ukončení bojů s Ruskem. Napsal to v úterý list Financial Times s odvoláním na tři činitele seznámené s plánem.
Někdejší Trumpův zvláštní vyslanec a poradce ve věcech Ukrajiny Keith Kellogg poskytl po svém odchodu z Bílého domu rozhovor britské ITV. V interview mimo jiné prohlásil, že Zelenskyj je lídr, jakého „jsme my ve Spojených státech neviděli od časů Abrahama Lincolna“.
Cestu české delegace na Ukrajinu, vedenou ministrem zahraničí Petrem Macinkou, zastínil krátký rozhovor se sporným výrokem poslance Filipa Turka. Novinář Radek Bartoníček, který byl na místě a Turka sám vyzpovídal, popisuje, co se skutečně odehrávalo v Kyjevě i během dlouhých hodin ve vlaku.
„U pěchoty je to těžké, strašně těžké,“ říká dvaadvacetiletý Viktor, který ve svém věku do armády nemusel, ale dobrovolně narukoval. „Někdo tu práci dělat musí.“ Podle něj je hlavní zachovat chladnou hlavu. „Padají na nás granáty, ale musíte sedět, vytrvat a ani se nehnout, protože nad námi létají drony,“ dodává.
Až na palubě letadla byl dostatečný čas pohovořit si s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, který měl za sebou velmi rušný den na Ukrajině. Při příjezdu slyšel, jak ruské rakety a drony útočí na Ukrajinu, následně jednal se zástupci Ukrajiny v Kyjevě a nakonec „hasil“ kontroverzní výroky svého poslance Filipa Turka. O tom všem na palubě letadla promluvil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozehrál po korupčním skandálu a pádu klíčového spojence rozsáhlou personální šachovou partii. Mocenské změny v Kyjevě naznačují, že prezident znovu přebírá kontrolu nad státem a připravuje se na oba možné scénáře – pokračování války i případná mírová jednání.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Filip Turek vyjmenoval, kde všude vidí důvody, které vedly k válce na Ukrajině. Mimo jiné zmínil zahraniční politiku supervelmocí a také rozšiřování NATO. To vše prohlásil před budovou, kterou před příjezdem české delegace zasáhly ruské drony. „Myslím si, že to všichni vědí a že se to smí říkat,“ řekl redaktorovi Aktuálně.cz, který je právě na Ukrajině.
Přestože vláda Andreje Babiše dává najevo, že nebude k Ukrajině stejně vstřícná jako předcházející vláda Petra Fialy, minimálně ministr zahraničí Petr Macinka ukázal v Kyjevě přátelskou tvář. Při návštěvě napadené země se několikrát o Ukrajincích vyjádřil značně pozitivně a naopak tvrdě kritizoval Rusko. A to navzdory tomu, že jeho koaliční partner Tomio Okamura mluví o Ukrajině velmi nelichotivě.
Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Byla to rychlá akce. Krátce poté, co ukrajinský ministr zahraničí pozval svůj český protějšek na návštěvu Ukrajiny, Petr Macinka (Motoristé) vyrazil na cestu, na níž ho Aktuálně.cz doprovází. Ministrův příjezd do Kyjeva v pátek ráno zkomplikoval útok ruských raket a dronů. S ukrajinskými politiky se setká ve chvíli, kdy se vztahy obou zemí s příchodem vlády Andreje Babiše (ANO) mění.
Svržení venezuelského diktátora a ruského spojence Nicoláse Madura Spojenými státy znovu vrhlo světlo na dohodu, kterou Kreml nabídl Washingtonu už v roce 2019. Podle Fiony Hillové, tehdejší poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruští představitelé tenkrát naznačovali, že jsou ochotni ustoupit od podpory Madura výměnou za volnou ruku na Ukrajině.
Vladimir Putin strávil u příležitosti pravoslavných Vánoc půlnoční bohoslužbu se členy ruské armády a jejich rodinami. Jejich účast v bojích na Ukrajině srovnal s posláním Ježíše Krista.
Většina politiků hnutí ANO reagovala značně opatrně na výroky předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury a šéfa klubu SPD Radima Fialy, kteří sdíleli ruskou propagandu ohledně Ukrajiny i o sabotáži muničního skladu ve Vrběticích. Jednou z výjimek byl ministr školství za ANO Robert Plaga, který se obratem vyjádřil k Vrběticím i ke kritice Ukrajinců.
Putinův klid a sebevědomí nejsou známkou síly Ruska, ale slabosti Západu. Kreml je přesvědčený, že dobytí Ukrajiny je otázkou času, NATO lze oslabit a příměří poslouží jen jako pauza před další válkou. Bývalý poradce amerického prezidenta John Bolton v komentáři pro The Kyiv Independent popisuje, proč Moskva nemá zájem na kompromisu a proč by Západ neměl podlehnout iluzi míru.
Když ministryně financí za ANO Alena Schillerová oznamovala, že si ministr zahraničí Petr Macinka předvolá ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče, následovalo množství reakcí na sociálních sítích. Jejich autoři byli přesvědčeni, že Macinka si zve velvyslance na „kobereček“, aby ho pokáral. Oba muži se skutečně setkali – ale je zřejmé, že průběh setkání byl jiný, než mnozí očekávali.
Obě strany vedou na Ukrajině závody ve zbrojení, ze kterých má zisk ten třetí – Čína. „Všichni nakupujeme ve stejném obchodě,“ říká s nadsázkou Radim z organizace Aerorozvědka ČR, která vyvíjí, testuje, montuje a dodává na Ukrajinu každý rok tisíce dronů.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Češi by nejraději bydleli vedle Slováka, Angličana nebo Američana. Naopak nejméně oblíbenými sousedy jsou cizinci z národů, které jsou od Česka vzdáleny kulturně i geograficky a přes tuzemsko cestovaly v době migrační krize do západních zemí. Po ruské invazi na Ukrajinu se v žebříčku propadli také Rusové. Statistiku přibližuje datová redakce Aktuálně.cz.
Přišli o ruce, nohu nebo prsty, přesto se nevzdávají. Příběhy tří ukrajinských veteránů ukazují cenu, kterou jednotlivci platí za válku s Ruskem – i to, jak náročná je cesta zpět do civilního života. Zatímco oficiální čísla ztrát zůstávají utajená, za statistikami stojí konkrétní lidé, jejichž životy zásadně změnily drony, exploze a dlouhá rehabilitace.
V Moskvě v pondělí ráno neznámí pachatelé vyhodili do povětří automobil s generálporučíkem Fanilem Sarvarovem. Podle Vyšetřovacího výboru Sarvarov na následky zranění zemřel. Jedná se o již 11. generála od začátku ruské invaze v roce 2022, jehož život vyhasl za podivných okolností. Vyšetřovatelé z atentátu obratem obvinili Kyjev.
Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.
