Lidská práva jsou po celém světě ohrožena, uvedl na úvod 61. zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) generální tajemník OSN António Guterres. K jejich utlačování vede vládnutí silou, které omezuje respektování zákonů, doplnil podle agentur Reuters a AFP. Zmínil konflikty v Súdánu, Pásmu Gazy, na Ukrajině, či v Barmě, připomněl také rozsáhlé demonstrace v Íránu.
Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.
Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Religiozita na frontě není jen soukromou záležitostí víry, ale každodenní součástí života mnoha ukrajinských vojáků. Vyplývá to z rozhovoru s řeckokatolickým kaplanem Otcem Serhijem Bondarenkem, který vznikl v rámci pořadu Spotlight Hlasy z fronty.
Vesnice Sedanka leží kdesi na Dálném východě tisíce kilometrů od Moskvy i od fronty na Ukrajině. Přesto se jí válka bolestně dotýká. Z 67 místních mužů jich bylo 39 nasazeno do bojů a téměř polovina z nich je dnes mrtvá či pohřešovaná. Zchátralá ves také čeká na slíbené ocenění od úřadů a na pomoc.
Ruskou armádou podle svědectví vojáků i válečných blogerů otřásá rozsáhlé vydírání a korupce. Vojáci mají podle těchto zdrojů platit v přepočtu statisíce korun, aby se vyhnuli nasazení na frontě, jinak jim hrozí přeřazení do nejnebezpečnějších bojů. Někteří velitelé jsou zároveň obviňováni z rozkrádání vojenského vybavení, které si pak vojáci musí pořizovat za vlastní peníze.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
Ukrajinský Vysoký protikorupční soud stanovil kauci pro někdejšího ministra energetiky a spravedlnosti Hermana Haluščenka, který je ústřední postavou velkého korupčního skandálu. Z vazby může být propuštěn po zaplacení 200 milionů hřiven, to je v přepočtu více než 94 milionů korun.
Valerij Zalužnyj, považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poprvé otevřeně promluvil o rozkolu s hlavou státu i o pozadí svého pádu z čela armády. V rozhovoru pro agenturu AP mimo jiné popsal zátah bezpečnostních složek v jeho kyjevské kanceláři i příčiny neúspěšné protiofenzivy v roce 2023.
Od konce ledna kvůli ruskému dronovému útoku neproudí žádná ropa na Slovensko ani do Maďarska. Přestože škody způsobily ruské zbraně, slovenský premiér Robert Fico i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obviňují z narušení provozu vládu v Kyjevě. Obě země v odvetě zastavily vývoz nafty na Ukrajinu.
Bezpečnostní konference v Mnichově ukázala hlubokou proměnu světa. Zatímco USA pod vedením Donalda Trumpa mění kurz, evropští lídři varují, že starý řád skončil. Naděje na rychlý mír na Ukrajině slábnou a Kyjev marně žádá o pevné bezpečnostní záruky. Podle informací listu The Kyiv Independent vládne mezi spojenci spíše skepse než optimismus.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Z malé iniciativy, která vozila na frontu neprůstřelné vesty s nápisem „Vrať se živý“, se stal klíčový dodavatel armády – a přitom charitativní organizace. Jen dronů dodala už 85 tisíc a její projekt Dronopád pomáhá sestřelovat ruské Šáhedy a chránit ukrajinská města a vojáky před dalšími útoky.
Ruští školáci se v rámci nového předmětu Základy vnitřní bezpečnosti a obrany naučí, jak sestavovat a ovládat drony, informovala na konci ledna agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské vládní dokumenty. Podobné iniciativy v poslední době vznikají i na Západě.
Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Ukrajinská armáda postoupila v Záporožské oblasti. Podle vysokého úředníka NATO k tomu pomohlo vypnutí satelitního internetu Starlink, který ruské jednotky na frontě zneužívaly k řízení útoků a dronů. Společnost SpaceX terminály odpojila na žádost Kyjeva. Rusko teď čelí velkým potížím s velením, protože vlastní náhradu za systém Elona Muska zatím nemá.
I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
