reklama
 
 

Stát Ukrajina

23. 8. 2015
Země leží ve východní Evropě a z jihu ji omývá Černé a Azovské moře.

Stát Ukrajina je situován ve východní Evropě a jeho sousedy jsou Rusko, Moldavsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Bělorusko. Na jihu nachází poloostrov Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko a je autonomní republikou. Hlavním městem je Kyjev.

Po rozpadu Sovětského svazu získala v roce 1991 Ukrajinská republika nezávislost. Člení se do 24 oblastí a město Kyjev.

Stát leží v mírném podnebném pásu a převažuje kontinentální podnebí, v oblasti u Černého moře subtropické podnebí. Počasí je různorodé, co se intenzity srážek a teplot týče.

Mezi největší města patří Kyjev, Charkov, Dněpropetrovsk a Oděsa.

Základní údaje

Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603 700 km²
Nejvyšší bod: Hoverla (2061 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 42 977 367
Hustota zalidnění: 77 ob. / km²
Jazyk: ukrajinština
Národnostní složení: Ukrajinci 78 %, Rusové 17,3 %
Náboženství: pravoslavné a řeckokatolické křesťanství
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 24. srpna 1991
Měna: ukrajinská hřivna (UAH)

Historie

První východoslovanský stát se zformoval v roce 882 n. l. díky novgorodskému knížeti Olegovi a v roce 988 přijal panovník Vladimír I. křesťanství. Ve 13. století území obsadili mongolští nájezdníci. V roce 1569 díky uzavření Lublinské unie přešla velká část ukrajinského území pod polskou správu. Nadvláda Polska se Ukrajincům nelíbila a v roce 1648 vypuklo tzv. Chmelnického povstání, během něhož byli vražděni Židé a Poláci. Po roce 1654 podporoval tato povstání ruský car Alexej.

Mezi roky 1793-5 při dělení Polska se Halič a Bukovina připojily k Habsburské monarchii a zbývající část Ukrajiny k Rusku.

Během první světové války mezi roky 1917-19 se utvořila První ukrajinská republika. Ukrajina bojovala s bolševiky o národní samostatnost, avšak v roce 1919 boj prohrála. Západní Ukrajina náležela mezi roky 1920-21 ke Druhé polské republice, roku 1922 vznikla Ukrajinská SSR. Hlavním městem byl Charkov, později byl za hlavní město označen Kyjev.

Během druhé světové války okupovala území Německá říše a západní Volyň a Halič obsadili sovětští vojáci. Po skončení války se v roce 1954 stal součástí Ukrajinské SSR poloostrov Krym.

Během 60-80. let prostupovala Ukrajinou k životnímu prostředí neohleduplná masivní industrializace. Nezávislost země byla vyhlášena 24. srpna 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

Po roce 2000 se Ukrajina vydala novým směrem. V roce 2004 se v zemi uskutečnila Oranžová revoluce, která otevřeně nesouhlasila s vítězstvím v prezidentských volbách prorusky orientovaného Viktora Janukovyče. Volby se konaly znovu a prezidentem se stal Viktor Juščenko.

Hospodářství

V devadesátých letech nastala šoková terapie v rámci nastolení tržního hospodářství, zemi postihla hyperinflace a řada podniků ukončila výrobu. Privatizace byla nekorektní a neprůhledná. V roce 1996 byla do oběhu zavedena ukrajinská hřivna.

HDP na hlavu je 7 421 USD a rovná se tak HDP Mongolska nebo Paraguaye. Důležitá je těžba uhlí, metalurgie, těžký průmysl a těžba nerostných surovin. V zemědělství dominuje pěstování ječmenu a pšenice, cukrové řepy, brambor, kukuřice, slunečnice a masa. Ze zvířat se chová skot, prasata a významný je rybolov.

Zajímavosti

  • Předání poloostrovu Krym Ukrajině prosadil Nikita Sergejevič Chruščov.
  • Mezi roky 1932-3 zažila země díky Stalinově politice krutý hladomor, při němž zemřelo 5 milionů lidí hladem.
  • Dne 26. dubna 1986 došlo k explozi jednoho reaktoru v jaderné elektrárně Černobyl.
  • V roce 2013 se uskutečnily v Kyjevě a na západní Ukrajině rozsáhlé demonstrace (akce Euromajdan), které se rozšířily až do ozbrojených střetů.

Obyvatelstvo a náboženství

Počet obyvatel dosahuje na 43 milionů a 68 % z nich žije ve městech. K ukrajinské národnosti se hlásí 77,8 % obyvatelstva a ve všech oblastech jich je nadpoloviční většina. Nejvíce Ukrajinců žije v Haliči, Volyni a Podolí a nejméně na Luhansku, Doněcku a Charkovské oblasti. Úředním jazykem je ukrajinština, avšak v jižních oblastech, zejména na Donbasu, je de facto úředním jazykem ruština. Západ země je více nábožensky založen a v celkovém vyjádření vyznává víru 60 % obyvatel. Ústředním náboženstvím je pravoslavné křesťanství. Islám prezentuje menšinový směr, stejně jako judaismus.

Politický systém

Republika Ukrajina představuje zastupitelskou demokracii a parlamentní republiku. Prezident je volen v přímých volbách na pět let. Země má jednokomorový parlament s 450 zastupiteli. Parlament volí a odvolává premiéra, kterého oficiálně jmenuje prezidentem. Současným premiérem je Arsenij Jaceňuk a prezidentem Petro Porošenko.

Dovolená a cestování

Počet turistů se každoročně vyšplhá na 16 milionů a největší procento z nich tvoří Rusové. Zvyšuje se počet turistů mířících za dobrodružnou dovolenou z EU a také z USA. Mezi oblíbené destinace se řadí hory Karpaty, hlavní město Kyjev, kde každý turista chce okusit plavbu lodí po Dněpru. Historická města Lvov, Kamenec Podolský, Oděsa a Poltava lákají svými starými památkami. Mezi oblíbená letoviska patří Sevastopol, Sudak a Jalta.

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama