Stát Ukrajina

23. 8. 2015 14:43
Země leží ve východní Evropě a z jihu ji omývá Černé a Azovské moře.
Ukrajinská vlajka
Ukrajinská vlajka | Foto: Thinkstock

Stát Ukrajina je situován ve východní Evropě a jeho sousedy jsou Rusko, Moldavsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Bělorusko. Na jihu nachází poloostrov Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko a je autonomní republikou. Hlavním městem je Kyjev.

Po rozpadu Sovětského svazu získala v roce 1991 Ukrajinská republika nezávislost. Člení se do 24 oblastí a město Kyjev.

Stát leží v mírném podnebném pásu a převažuje kontinentální podnebí, v oblasti u Černého moře subtropické podnebí. Počasí je různorodé, co se intenzity srážek a teplot týče.

Mezi největší města patří Kyjev, Charkov, Dněpropetrovsk a Oděsa.

Základní údaje

Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603 700 km²
Nejvyšší bod: Hoverla (2061 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+2
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 42 977 367
Hustota zalidnění: 77 ob. / km²
Jazyk: ukrajinština
Národnostní složení: Ukrajinci 78 %, Rusové 17,3 %
Náboženství: pravoslavné a řeckokatolické křesťanství
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 24. srpna 1991
Měna: ukrajinská hřivna (UAH)

Historie

První východoslovanský stát se zformoval v roce 882 n. l. díky novgorodskému knížeti Olegovi a v roce 988 přijal panovník Vladimír I. křesťanství. Ve 13. století území obsadili mongolští nájezdníci. V roce 1569 díky uzavření Lublinské unie přešla velká část ukrajinského území pod polskou správu. Nadvláda Polska se Ukrajincům nelíbila a v roce 1648 vypuklo tzv. Chmelnického povstání, během něhož byli vražděni Židé a Poláci. Po roce 1654 podporoval tato povstání ruský car Alexej.

Mezi roky 1793-5 při dělení Polska se Halič a Bukovina připojily k Habsburské monarchii a zbývající část Ukrajiny k Rusku.

Během první světové války mezi roky 1917-19 se utvořila První ukrajinská republika. Ukrajina bojovala s bolševiky o národní samostatnost, avšak v roce 1919 boj prohrála. Západní Ukrajina náležela mezi roky 1920-21 ke Druhé polské republice, roku 1922 vznikla Ukrajinská SSR. Hlavním městem byl Charkov, později byl za hlavní město označen Kyjev.

Během druhé světové války okupovala území Německá říše a západní Volyň a Halič obsadili sovětští vojáci. Po skončení války se v roce 1954 stal součástí Ukrajinské SSR poloostrov Krym.

Během 60-80. let prostupovala Ukrajinou k životnímu prostředí neohleduplná masivní industrializace. Nezávislost země byla vyhlášena 24. srpna 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

Po roce 2000 se Ukrajina vydala novým směrem. V roce 2004 se v zemi uskutečnila Oranžová revoluce, která otevřeně nesouhlasila s vítězstvím v prezidentských volbách prorusky orientovaného Viktora Janukovyče. Volby se konaly znovu a prezidentem se stal Viktor Juščenko.

Hospodářství

V devadesátých letech nastala šoková terapie v rámci nastolení tržního hospodářství, zemi postihla hyperinflace a řada podniků ukončila výrobu. Privatizace byla nekorektní a neprůhledná. V roce 1996 byla do oběhu zavedena ukrajinská hřivna.

HDP na hlavu je 7 421 USD a rovná se tak HDP Mongolska nebo Paraguaye. Důležitá je těžba uhlí, metalurgie, těžký průmysl a těžba nerostných surovin. V zemědělství dominuje pěstování ječmenu a pšenice, cukrové řepy, brambor, kukuřice, slunečnice a masa. Ze zvířat se chová skot, prasata a významný je rybolov.

Zajímavosti

  • Předání poloostrovu Krym Ukrajině prosadil Nikita Sergejevič Chruščov.
  • Mezi roky 1932-33 zažila země kvůli Stalinově politice krutý hladomor, při němž zemřelo pět milionů lidí hladem.
  • Dne 26. dubna 1986 došlo k explozi jednoho reaktoru v jaderné elektrárně Černobyl.
  • V roce 2013 se uskutečnily v Kyjevě a na západní Ukrajině rozsáhlé demonstrace (akce Euromajdan), které se rozšířily až do ozbrojených střetů.

Obyvatelstvo a náboženství

Počet obyvatel dosahuje na 43 milionů a 68 % z nich žije ve městech. K ukrajinské národnosti se hlásí 77,8 % obyvatelstva a ve všech oblastech jich je nadpoloviční většina. Nejvíce Ukrajinců žije v Haliči, Volyni a Podolí a nejméně na Luhansku, Doněcku a Charkovské oblasti. Úředním jazykem je ukrajinština, avšak v jižních oblastech, zejména na Donbasu, je de facto úředním jazykem ruština. Západ země je více nábožensky založen a v celkovém vyjádření vyznává víru 60 % obyvatel. Ústředním náboženstvím je pravoslavné křesťanství. Islám prezentuje menšinový směr, stejně jako judaismus.

Politický systém

Republika Ukrajina představuje zastupitelskou demokracii a parlamentní republiku. Prezident je volen v přímých volbách na pět let. Země má jednokomorový parlament s 450 zastupiteli. Parlament volí a odvolává premiéra, kterého oficiálně jmenuje prezidentem. Současným premiérem je Arsenij Jaceňuk a prezidentem Petro Porošenko.

Dovolená a cestování

Počet turistů se každoročně vyšplhá na 16 milionů a největší procento z nich tvoří Rusové. Zvyšuje se počet turistů mířících za dobrodružnou dovolenou z EU a také z USA. Mezi oblíbené destinace se řadí hory Karpaty, hlavní město Kyjev, kde každý turista chce okusit plavbu lodí po Dněpru. Historická města Lvov, Kamenec Podolský, Oděsa a Poltava lákají svými starými památkami. Mezi oblíbená letoviska patří Sevastopol, Sudak a Jalta.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy