reklama
 
 

Kyjev

15. 9. 2014 10:40
Jako cesta do minulosti, tak může českému turistovi připadat návštěva hlavního města Ukrajiny, Kyjeva.

Zato ale cesta lemovaná překvapením a úžasem. Domy jsou tady totiž větší, náměstí širší a město rozlehlejší, než na co je malý český člověk zvyklý.

Kyjev se nachází v severní části Ukrajiny na obou březích řeky Dněpr. Je kulturním a hospodářským centrem země, ale také jeho výlohou, kde mezi nablýskanými výlohami obchodů se světoznámými značkami přece jen občas prosvitne realita v podobě chudinské čtvrti a oprýskaných omítek. I tak je ale Kyjev nazýván matkou ruských měst, a to především pro svůj starobylý ráz a skutečnost, že byl v minulosti centrem Kyjevské Rusi.

Kyjev - základní informace

Název: Kyjev

Stát: Ukrajina

Počet obyvatel: 2 847 000

Rozloha: 839 km²

Nadmořská výška: 179 m.n.m.

Hustota obyvatel: 3 178 obyv./km²

Náboženství: pravoslavní

Telefonní předvolba: +380

Město však občas zapomíná na výskyt turistů a zarputile pojmenovává například zastávky metra a autobusů pouze v azbuce. I na to se dá ale zvyknout. Stejně jako na to, že Ukrajinci jsou velmi srdeční a vždy se vám budou snažit pomoci. Může se vám například stát, že mávnete na taxík a zastaví vám osobní auto, které vám nabídne odvoz. Pochopitelně za to ale očekává odměnu. Na Ukrajině se pije vodka. A to ve velkém. Pokud se tomu nechcete přizpůsobit, zřejmě si zde s domorodci moc legrace neužijete.

Název města je jednoduše odvozen od slova „kyj“, znamená tedy kyjův. Výraz síly a odhodlání naleznete v Kyjevě na každém kroku, tu v podobě velkolepé sochy, tu v rozložitosti mostu. Boj za svobodu nabývá význam především v dnešních dnech, kdy Ukrajina čelí útokům ze strany Ruska.

Historie

První důkazy o osídlení dnešního území Kyjeva pocházejí již z 5. století, z tohoto období jsou byzantské mince, z 6. a 7. století pak dřevěné stavby. Z 6. a 7. století pak pochází pověst o založení města Kyjev a počátku Kyjevské Rusi. V 9. století již byl Kyjev hospodářským a politickým centrem v čilém styku s Byzantskou říší. Na konci 10. století dochází pod vládou Vladimíra I. k postavení Desátkového chrámu sv. Bohorodičky, jeho syn Jaroslav Moudrý pak nechal postavit Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. 12. století nebylo pro město příliš úspěšné, začalo totiž ztrácet svůj původní význam zejména kvůli nemožnosti dalšího obchodu s Byzantskou říší. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí dalšími nově rodícími se městy.

V roce 1169 došlo ke zpustošení Kyjeva a tento rok je považován za definitivní konec kyjevského státu. Od roku 1362 náleželo město litevskému velkoknížectví a později k polsko-litevské říši. V polovině 17. století se Kyjev dostal pod ruskou správu a v roce 1834 zde byla založena Univerzita sv. Vladimíra (dnešní Ševčenkova univerzita).

Po revoluci v roce 1917 byla ustavena ukrajinská Centrální rada, prohlašující nezávislost Ukrajiny. I tak se ale k moci dostali komunisté a Kyjev byl od roku 1921 sovětský. V roce 1934 se město stalo metropolí ukrajinské části SSR. V průběhu druhé světové války byl Kyjev v roce 1941 dobyt Němci, kteří se zde dopustili největších krutostí. Jednotky SS postřílely na 35 tisíc kyjevských Židů. Válka město zanechala zničené, to se ale v průběhu let vzpamatovalo a poškozené památky znovu vystavělo. Od roku 1991 je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny.

Turistické zajímavosti

Centrum města dnes představuje především náměstí Majdan Nezaležnosti (náměstí Nezávislosti), pojmenované po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Je to takové ukrajinské Václavské náměstí, na jehož jednom konci se nachází velká krytá tržnice s názvem Besarábský rynek.

Zajímavou historickou památkou je Chrám sv. Sofie z 11. století, jež byl v minulosti několikrát poničen, ale nakonec opraven. Poznáte jej podle 19 zelených věžiček a je zapsán na seznamu památek UNESCO. Součástí areálu je krásná zvonice, ze které je nádherný výhled na nedaleké Michajlovské náměstí s modrobílým chrámem sv. Michala z 12. století.

Za návštěvu stojí také rozsáhlý klášter s názvem Kyjevskopečerská lávra s pochovanými mumifikovanými mnichy uloženými v prosklených rakvích. Kyjev je také obzvláště bohatý na muzea. To nejzajímavější je bezesporu Muzeum Černobylu, který se nachází pouhých 90 km od Kyjeva. Naleznete zde dokumenty a fotografie spojené s černobylskou tragédií z roku 1986. Přímo v centru najdete pomník Matka vlasti, stometrovou sochu válečnice se štítem a mečem, v jejímž podstavci se nachází Muzeum Velké vlastenecké války s takovými exponáty, jako jsou rukavice z lidské kůže nebo šibenice. Pro oddych doporučujeme navštívit také Muzeum vody nacházející se hluboko pod zemí, kde můžete obdivovat různé kanály, obrovské mýdlové bubliny, vodní živočichy i hráze.

Počasí

Podnebí v Kyjevě je mírné kontinentální. Nejkratším ročním obdobím je jaro, které trvá od půlky března do půlky května. Nejvíce srážek je paradoxně v létě, kdy je velmi horko, často až okolo 30 stupňů. Podzim je převážně suchý, prší většinou pouze v září. Koncem října pak přichází první sníh, kdy může teplota klesnout až na - 20 stupňů.

15. 9. 2014 10:40

reklama
Pokračujte dál
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama