Kyjev

15. 9. 2014 10:40
Jako cesta do minulosti, tak může českému turistovi připadat návštěva hlavního města Ukrajiny, Kyjeva.
Kyjev
Kyjev | Foto: Isifa/Thinkstock

Zato ale cesta lemovaná překvapením a úžasem. Domy jsou tady totiž větší, náměstí širší a město rozlehlejší, než na co je malý český člověk zvyklý.

Kyjev se nachází v severní části Ukrajiny na obou březích řeky Dněpr. Je kulturním a hospodářským centrem země, ale také jeho výlohou, kde mezi nablýskanými výlohami obchodů se světoznámými značkami přece jen občas prosvitne realita v podobě chudinské čtvrti a oprýskaných omítek. I tak je ale Kyjev nazýván matkou ruských měst, a to především pro svůj starobylý ráz a skutečnost, že byl v minulosti centrem Kyjevské Rusi.

Kyjev - základní informace

Název: Kyjev

Stát: Ukrajina

Počet obyvatel: 2 847 000

Rozloha: 839 km²

Nadmořská výška: 179 m.n.m.

Hustota obyvatel: 3 178 obyv./km²

Náboženství: pravoslavní

Telefonní předvolba: +380

Město však občas zapomíná na výskyt turistů a zarputile pojmenovává například zastávky metra a autobusů pouze v azbuce. I na to se dá ale zvyknout. Stejně jako na to, že Ukrajinci jsou velmi srdeční a vždy se vám budou snažit pomoci. Může se vám například stát, že mávnete na taxík a zastaví vám osobní auto, které vám nabídne odvoz. Pochopitelně za to ale očekává odměnu. Na Ukrajině se pije vodka. A to ve velkém. Pokud se tomu nechcete přizpůsobit, zřejmě si zde s domorodci moc legrace neužijete.

Název města je jednoduše odvozen od slova „kyj“, znamená tedy kyjův. Výraz síly a odhodlání naleznete v Kyjevě na každém kroku, tu v podobě velkolepé sochy, tu v rozložitosti mostu. Boj za svobodu nabývá význam především v dnešních dnech, kdy Ukrajina čelí útokům ze strany Ruska.

Historie

První důkazy o osídlení dnešního území Kyjeva pocházejí již z 5. století, z tohoto období jsou byzantské mince, z 6. a 7. století pak dřevěné stavby. Z 6. a 7. století pak pochází pověst o založení města Kyjev a počátku Kyjevské Rusi. V 9. století již byl Kyjev hospodářským a politickým centrem v čilém styku s Byzantskou říší. Na konci 10. století dochází pod vládou Vladimíra I. k postavení Desátkového chrámu sv. Bohorodičky, jeho syn Jaroslav Moudrý pak nechal postavit Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. 12. století nebylo pro město příliš úspěšné, začalo totiž ztrácet svůj původní význam zejména kvůli nemožnosti dalšího obchodu s Byzantskou říší. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí dalšími nově rodícími se městy.

V roce 1169 došlo ke zpustošení Kyjeva a tento rok je považován za definitivní konec kyjevského státu. Od roku 1362 náleželo město litevskému velkoknížectví a později k polsko-litevské říši. V polovině 17. století se Kyjev dostal pod ruskou správu a v roce 1834 zde byla založena Univerzita sv. Vladimíra (dnešní Ševčenkova univerzita).

Po revoluci v roce 1917 byla ustavena ukrajinská Centrální rada, prohlašující nezávislost Ukrajiny. I tak se ale k moci dostali komunisté a Kyjev byl od roku 1921 sovětský. V roce 1934 se město stalo metropolí ukrajinské části SSR. V průběhu druhé světové války byl Kyjev v roce 1941 dobyt Němci, kteří se zde dopustili největších krutostí. Jednotky SS postřílely na 35 tisíc kyjevských Židů. Válka město zanechala zničené, to se ale v průběhu let vzpamatovalo a poškozené památky znovu vystavělo. Od roku 1991 je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny.

Turistické zajímavosti

Centrum města dnes představuje především náměstí Majdan Nezaležnosti (náměstí Nezávislosti), pojmenované po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Je to takové ukrajinské Václavské náměstí, na jehož jednom konci se nachází velká krytá tržnice s názvem Besarábský rynek.

Kyjevskopečerská lávra, Kyjev
Kyjevskopečerská lávra, Kyjev | Foto: Isifa/Thinkstock

Zajímavou historickou památkou je Chrám sv. Sofie z 11. století, jež byl v minulosti několikrát poničen, ale nakonec opraven. Poznáte jej podle 19 zelených věžiček a je zapsán na seznamu památek UNESCO. Součástí areálu je krásná zvonice, ze které je nádherný výhled na nedaleké Michajlovské náměstí s modrobílým chrámem sv. Michala z 12. století.

Za návštěvu stojí také rozsáhlý klášter s názvem Kyjevskopečerská lávra s pochovanými mumifikovanými mnichy uloženými v prosklených rakvích. Kyjev je také obzvláště bohatý na muzea. To nejzajímavější je bezesporu Muzeum Černobylu, který se nachází pouhých 90 km od Kyjeva. Naleznete zde dokumenty a fotografie spojené s černobylskou tragédií z roku 1986. Přímo v centru najdete pomník Matka vlasti, stometrovou sochu válečnice se štítem a mečem, v jejímž podstavci se nachází Muzeum Velké vlastenecké války s takovými exponáty, jako jsou rukavice z lidské kůže nebo šibenice. Pro oddych doporučujeme navštívit také Muzeum vody nacházející se hluboko pod zemí, kde můžete obdivovat různé kanály, obrovské mýdlové bubliny, vodní živočichy i hráze.

Počasí

Podnebí v Kyjevě je mírné kontinentální. Nejkratším ročním obdobím je jaro, které trvá od půlky března do půlky května. Nejvíce srážek je paradoxně v létě, kdy je velmi horko, často až okolo 30 stupňů. Podzim je převážně suchý, prší většinou pouze v září. Koncem října pak přichází první sníh, kdy může teplota klesnout až na - 20 stupňů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy