Irsko

Aktualizováno 20. 5. 2020 5:00
Irská republika je stát v severozápadní Evropě rozkládající se na větší části stejnojmenného ostrova. Irsko se osamostatnilo od Velké Británie v roce 1919.
Foto: Aktuálně.cz

Všeobecně se vžil neoficiální název Zelený ostrov, který je odvozen od rozlehlých pastvin této nádherné země.

Historie

První osadníci přišli do Irska patrně už v době mezolitu asi před 8000 lety z Británie. Po roce 500 př. n. l. začaly na území Irska vznikat mohutnější stavby a dodnes se zachovalo mnoho pevností různých tvarů a typů. Nejznámější a nejnavštěvovanější z nich je Dún Aengus na Inis Móru, největším z Aranských ostrovů v Galwayském zálivu.

Základní údaje

Hlavní město: Dublin
Rozloha: 70 273 km²
Nejvyšší bod: Carrauntoohil (1041 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 4 904 000 (2019)
Hustota zalidnění: 65,3 ob. / km²
Jazyk: angličtina, irština (38 %)
Národnostní složení: Irové (včetně dvojího občanství) 86,9 %, Britové 2,5 %, občané z jiných zemí EU asi 7 %
Náboženství: římští katolíci (94 %)
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 21. ledna 1919 - uznáno 6. prosince 1922 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: euro (EUR)

Kolem 6. století př. n. l. začali do Irska ve vlnách přicházet Keltové z Evropy. Ačkoliv Kelti Irsko nikdy nesjednotili politicky, podařilo se jim dosáhnout jednoty kulturní a jazykové. Druidismus byl náboženstvím Irských Keltů. Druid byl duchovním i věštcem. Nástup křesťanství v 5. století n. l. se již tradičně spojuje se jménem sv. Patrika, přestože je doloženo, že křesťané na ostrově žili již před jeho příchodem. V průběhu 8.-10. století bylo Irsko vystaveno pravidelným nájezdům Vikingů.

Příchod Normanů, kteří se již předtím usadili v Anglii a Walesu, znamenal ve 12. století konec všech snah o vytvoření centralizovaného státu pod vládou jediného nejvyššího krále. Situace vyvrcholila za vlády královny Alžběty (1558-1603). Irsko, které mezitím téměř dokonale vstřebalo původní normanské kolonizátory, povstalo proti Anglii. V letech 1845-1851 sužovaly Irsko rozsáhlé vlny hladomoru, kterými nejvíce trpěly části Irska obývané irsky hovořícími lidmi. Velký podíl na tom měl konec napoleonských válek roku 1815. Když plíseň zničila úrodu brambor, lidé přišli o jediný zdroj potravy. Následovaly vlny emigrace do Británie a Ameriky, jež spolu s hladomorem snížily počet obyvatelstva z osmi na šest a půl milionu.

Počátkem dvacátého století se Irsko znovu probudilo k životu. Válka o nezávislost probíhala ve dvou frontách - politické a vojenské. Čím drastičtěji se Britská vláda pokoušela Iry potlačit, tím větší byla podpora Irska ve světě. Bezdůvodné střílení irských civilistů a vypalování irských vesnic jako odveta za padlé britské vojáky šokovala i obyvatelstvo Británie. V roce 1922 byla podepsána Anglo-irská smlouva, podle které mělo dvacet šest jihoirských hrabství založit republiku pod záštitou Británie se stejnými právy, jaké měla Austrálie nebo Kanada. Irsko se ihned rozdělilo na dva tábory - zastánce smlouvy a republikány. Brzy se začalo schylovat k občanské válce. Občanská válka měla katastrofální následky na ekonomiku Irska. Nastala další velká vlna emigrací převážně do Spojených států amerických. Ústava z roku 1937 a Zákon o Irské republice z roku 1948 zpřetrhaly poslední formální svazky Irska s Británií. Zákon o Irské republice vstoupil v platnost na Velikonoční pondělí roku 1949.

Hospodářství

Irsko bylo vždy spíš chudou zemí, z níž lidé kvůli bídě odcházeli. V současné době se rozvíjí hlavně služby (49 % HDP). Těží se nerosty: olovo, zinek, měď, stříbro, také zemní plyn a rašelina. Rozvíjí se průmysl chemický, petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se tady počítače a dopravní prostředky. Zemědělství není moc významné, tradiční je chov ovcí a pěstování brambor.

Obyvatelstvo a náboženství

Počet obyvatel roste v Irsku nejrychleji v Evropě. Po vlnách emigrací, které způsobovaly brutální úbytek, je nárůst populace kolem 2 %. Souvisí to s klesající úmrtností, zvyšující se porodností a vysokou imigrací (imigranti tvoří asi 10 % irské populace).

Politický systém

Irsko je unitární parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident, volený na sedmileté funkční období. Jeho funkce je spíše reprezentativní. Irský parlament je dvoukomorový, horní komorou je senát, dolní komorou poslanecká sněmovna. Sídlem parlamentu je Leinster House v Dublinu. Předseda vlády je jmenován prezidentem.

Dovolená a cestování

Irsko je pohostinná země, která se pyšní výjimečnou a čistou přírodou. Jedná se o jednu z nejméně zdevastovaných zemí západní Evropy. Zbytků starobylých hradů, opatství, klášterů, kaplí, válcových věží, vysokých keltských křížů, ale i prehistorických menhirů a dolmenů je zde nepočítaně. Řada významných megalitických památek byla postavena dříve než egyptské pyramidy.

Zajímavosti

  • Legenda vypráví, že se na ostrově nevyskytují hadi, protože je vyhnal svatý Patrik, patron Irska.

Dublin je okouzlující město žijící svým vlastním tempem a smyslem pro tradici. Všechny památky jsou poměrně blízko centra, kterým protéká řeka Liffey. Za povšimnutí určitě stojí nejznámější univerzita Trinity College, která je nejstarší univerzitou v Irsku. Oblíbenou turistickou destinací je barevné město Kinsale. Na jihu ostrova se na řece Lee rozkládá jedno z nejstarších irských měst, Cork. Jeho název je odvozen od irského slova Corcach Mór Munham, jenž v překladu znamená "velký močál".

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy