Irsko

24. 3. 2016 15:22
Irská republika je stát v severozápadní Evropě rozkládající se na větší části stejnojmenného ostrova. Irsko se osamostatnilo od Velké Británie v roce 1919.
Foto: Aktuálně.cz

Všeobecně se vžil neoficiální název Zelený ostrov, který je odvozen od rozlehlých pastvin této nádherné země.

Historie

První osadníci přišli do Irska patrně už v době mezolitu asi před 8000 lety z Británie. Po roce 500 př. n. l. začaly na území Irska vznikat mohutnější stavby a dodnes se zachovalo mnoho pevností různých tvarů a typů. Nejznámější a nejnavštěvovanější z nich je Dún Aengus na Inis Móru, největším z Aranských ostrovů v Galwayském zálivu.

Základní údaje

Hlavní město:  Dublin
Rozloha: 70 273 km²
Nejvyšší bod: Carrauntoohil (1041 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 4 588 252 (2011)
Hustota zalidnění: 65,3 ob. / km²
Jazyk: angličtina, irština (38 %)
Národnostní složení: Irové (včetně dvojího občanství) 86,9 %, Britové 2,5 %, občané z jiných zemí EU asi 7 %
Náboženství: římští katolíci (94 %)
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 21. ledna 1919 – uznáno 6. prosince 1922 (nezávislost na Velké Británii)
Měna: euro (EUR)

Kolem 6. století př. n. l. začali do Irska ve vlnách přicházet Keltové z Evropy. Ačkoliv Kelti Irsko nikdy nesjednotili politicky, podařilo se jim dosáhnout jednoty kulturní a jazykové. Druidismus byl náboženstvím Irských Keltů. Druid byl duchovním i věštcem. Nástup křesťanství v 5. století n. l. se již tradičně spojuje se jménem sv. Patrika, přestože je doloženo, že křesťané na ostrově žili již před jeho příchodem. V průběhu 8. - 10. století bylo Irsko vystaveno pravidelným nájezdům Vikingů.

Příchod Normanů, kteří se již předtím usadili v Anglii a Walesu, znamenal ve 12. století konec všech snah o vytvoření centralizovaného státu pod vládou jediného nejvyššího krále. Situace vyvrcholila za vlády královny Alžběty (1558-1603). Irsko, které mezitím téměř dokonale vstřebalo původní normanské kolonizátory, povstalo proti Anglii. V letech 1845-1851 sužovaly Irsko rozsáhlé vlny hladomoru, kterými nejvíce trpěly části Irska obývané irsky hovořícími lidmi. Velký podíl na tom měl konec napoleonských válek roku 1815. Když plíseň zničila úrodu brambor, lidé přišli o jediný zdroj potravy. Následovaly vlny emigrace do Británie a Ameriky, jež spolu s hladomorem snížily počet obyvatelstva z osmi na šest a půl milionu.

Počátkem dvacátého století se Irsko znovu probudilo k životu. Válka o nezávislost probíhala ve dvou frontách - politické a vojenské. Čím drastičtěji se Britská vláda pokoušela Iry potlačit, tím větší byla podpora Irska ve světě. Bezdůvodné střílení irských civilistů a vypalování irských vesnic jako odveta za padlé britské vojáky šokovala i obyvatelstvo Británie. V roce 1922 byla podepsána Anglo-irská smlouva, podle které mělo dvacet šest jihoirských hrabství založit republiku pod záštitou Británie se stejnými právy, jaké měla Austrálie nebo Kanada. Irsko se ihned rozdělilo na dva tábory - zastánce smlouvy a republikány. Brzy se začalo schylovat k občanské válce. Občanská válka měla katastrofální následky na ekonomiku Irska. Nastala další velká vlna emigrací převážně do Spojených států amerických. Ústava z roku 1937 a Zákon o Irské republice z roku 1948 zpřetrhaly poslední formální svazky Irska s Británií. Zákon o Irské republice vstoupil v platnost na Velikonoční pondělí roku 1949.

Hospodářství

Irsko bylo vždy spíš chudou zemí, z níž lidé kvůli bídě odcházeli. V současné době se rozvíjí hlavně služby (49 % HDP). Těží se nerosty: olovo, zinek, měď, stříbro, také zemní plyn a rašelina. Rozvíjí se průmysl chemický, petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se tady počítače a dopravní prostředky. Zemědělství není moc významné, tradiční je chov ovcí a pěstování brambor.

Obyvatelstvo a náboženství

Počet obyvatel roste v Irsku nejrychleji v Evropě. Po vlnách emigrací, které způsobovaly brutální úbytek, je nárůst populace kolem 2 %. Souvisí to s klesající úmrtností, zvyšující se porodností a vysokou imigrací (imigranti tvoří asi 10 % irské populace).

Politický systém

Irsko je unitární parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident, volený na sedmileté funkční období. Jeho funkce je spíše reprezentativní. Irský parlament je dvoukomorový, horní komorou je senát, dolní komorou poslanecká sněmovna. Sídlem parlamentu je Leinster House v Dublinu. Předseda vlády je jmenován prezidentem.

Dovolená a cestování

Irsko je pohostinná země, která se pyšní výjimečnou a čistou přírodou. Jedná se o jednu z nejméně zdevastovaných zemí západní Evropy. Zbytků starobylých hradů, opatství, klášterů, kaplí, válcových věží, vysokých keltských křížů, ale i prehistorických menhirů a dolmenů je zde nepočítaně. Řada významných megalitických památek byla postavena dříve než egyptské pyramidy.

Zajímavosti

  • Legenda vypráví, že se na ostrově nevyskytují hadi, protože je vyhnal svatý Patrik, patron Irska.

Dublin je okouzlující město žijící svým vlastním tempem a smyslem pro tradici. Všechny památky jsou poměrně blízko centra, kterým protéká řeka Liffey. Za povšimnutí určitě stojí nejznámější univerzita Trinity College, která je nejstarší univerzitou v Irsku. Oblíbenou turistickou destinací je barevné město Kinsale. Na jihu ostrova se na řece Lee rozkládá jedno z nejstarších irských měst, Cork. Jeho název je odvozen od irského slova Corcach Mór Munham, jenž v překladu znamená „velký močál“.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů, Spojené státy žádají vysvětlení

Turecko se na severovýchodě Sýrie dopustilo několika incidentů, které Spojené státy považují za válečné zločiny, oznámil zvláštní americký zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey. Dodal, že plošné důkazy o etnických čistkách pod vedením Turků USA nemají.

Jeffrey uvedl, že USA nyní zprávy o tureckém počínání v Sýrii prověřují a že si od Ankary vyžádaly vysvětlení. Poznamenal také, že USA vyšetřují, zda Turecko během ofenzivy použilo zakázaný bílý fosfor. Ten se v minulosti kvůli schopnosti samovznícení při styku se vzduchem používal k výrobě samozápalných pum a dělostřeleckých granátů.

Jeffrey také potvrdil prohlášení amerického ministra obrany Marka Espera, že během chaosu při turecké invazi uprchlo z vězení v Sýrii přes sto členů teroristické organizace Islámský stát. "Nevíme, kde jsou," uvedl zvláštní zmocněnec.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy